Letošní Bienále Architektury nám ukázalo, že může být víc než jen místo pro oslavování a prezentaci výjimečné architektury , a že více než představení určitého statusu quo v architektonické tvorbě může jít o mnohem hlubší úlohu této profese. Bienále si vytyčilo nelehký úkol, a to čitelně prezentovat běžnému návštěvníkovi nejen výsledky hotových projektů ohromujících svou technickou a designérskou invencí, ale vtáhnout návštěvníka do procesu vývoje, tvorby, výzkumu a experimentu v architecture pro chudší vrstvy obyvatelstva a méně privilegované oblasti planety.
Alejandro Aravena, ředitel Benátského bienále 2016 a čerstvý držitel Pritzkerovy ceny za architekturu se snaží posunout samotné důvody architektury tak, jak to v praxi navrhuje sám již po léta v rodném Chile. Spíše než zahleděná do sebe a výjimečná služba pro platící klienty se architektura prezentuje jako pomocník k řešení globální nerovnosti v bydlení. Aravena a jeho stoupenci se snaží vtáhnout architekturu do oblastí mimo její dosavadní kompetenci : nalézat řešení pro městské chudinské čtvrti, denaturovaná velkoměsta, konfliktní zóny, ekologicky napadené oblasti, osídlení daleko od sítí a infrastruktury, atd.
“Jsme přesvědčeni, že vývoj architektury není cílem sám o sobě, ale způsob, jak zlepšit kvalitu života lidí” říká Aravena v úvodu k akci. Jinými slovy, jeho bienále si neklade otázku jaká by architektura pro zlepšení kvality bydlení měla být, ale spíše jak ji k takové praxi chce přivést.
Plakátem letošního Birnále byla Dáma na vrcholu žebříku přehlížející krajinu. Okamžitě jsem miloval tento obrázek , říká prezident Bienále Paolo Baratta, protože představuje výstavu přesně, s našimi postoji a cíli. “Co ta dáma na žebříku může vidět? Obrovské pruhy lidského osídlení, na které by žádný člověk nemohl být pyšný, nekonečné množství promarněných příležitostí pro schopnost lidstva jednat inteligentně. Hodně z toho je tragické a zdá se, že označuje konec architektury. Ale také vidí znamení kreativity a naděje, a ona je vidí tady a teď, ne v nějaké nejisté toužebné, ideologické budoucnosti. “
Czech-Slovak Pavilon
Oproti minulým bienále se to letošní vyhýbá pokušení prezentovat architekty jen jako umělce. Ukazuje jejich kontakt s veřejností a se všemi možnými zainteresovanými stranami v rozhodovácích procesech výstavby. Architektura se nám zde prezentuje jako nejvíce politická ze všech umění a v úloze, kterou by měla hrát: její schopnost vnášet do pragmatičnosti a praktičnosti smělost a kreativitu.
Není jednoduché přejít vždy z teorie k praxi a dosáhnout takové úrovně expanze a syntézy při hrozivém nedostatku prostředků, zvláště v chudších zemích, kde bezohledná omezení, nedostatek času a urgence všeho druhu jsou stálou hrozbou, které vysvětlují, proč tak často tyto země zaostávají při zajišťování kvality. Ale nejen v chudších zemích chamtivost a netrpělivost kapitálu , konzervativismus a byrokracie mají tendenci produkovat banální, průměrné a nudné prostředí. Architektura je zde prezentována právě tak, že chce něco změnit. “
Nečekejme tedy od letošního Bienále architektury úžasné, elegantní a drahé projekty. Uvidíte mnohem víc. Snahu skloubit umělecký kulturní aspect a základní potřeby pro bydlení. Benátské Bienále trvá do 27. listopadu 2016.
Xxx
Autor: Ing. Arch. Iva Drebitko, Architect DPLG
Foto dokumentace, archív autora