Český Chanel jen tak nevznikne. Proč v ČR nemáme haute couture?

Jako zdolat Mount Everest, jako dosáhnutí na michelinskou hvězdu může stejně tak couture kolekce znamenat profesionální vrchol pro módního návrháře. Získání titulu vysoké krejčoviny představuje vytvořit ucelenou kolekci večerních rób, jejichž výroba zabere více než sto hodin práce za využití umu řemeslníků specializovaných na tkaní látek, zhotovení krajky, výšivek či korálkových aplikací. Prvorepublikový glanc módních salónů v Československu nesoucí jména Podolské nebo Rosenbauma jistě na vavřínový titul haute couture aspirovaly, nicméně mohl by se ateliér některých současných oděvních designérů pyšnit stejným označením?

Splnění životního snu, tak mluví o své poslední kolekci návrhářka Zuzana Kubíčková, zaběhlá autorka dvou sezónních kolekcí ročně a majitelka ateliéru, kde vznikají večerní i svatební šaty na zakázku, kostýmy pro tanečnice burlesky nebo ty vhodné na současný tanec. Během poslední edice Mercedes-Benz Prague Fashion Week představila v prostorách dejvického hotelu International ucelenou řadu výjimečných rób, kterou označuje za dosavadním vrchol své tvorby.

Toaleta z béžové krajky s vyšitým vzorem barevných květin, bílá pelerína z měkkého tylu i honosná bledě modrá róba s rafinovaným červeným rukávem jsou všechny hodné vynesení na červený koberec. Látky pro ně byly vytvořeny v italském rodinném podniku Ricamificio Paolo, kde si metráže textilií objednávají i třeba Miu Miu, Burberry nebo Dolce & Gabbana.

Talent Zuzany a mistrovství jejích krejčových se ovšem pozná na jemný detailech schovaných v rubu oděvů – v začištěných okrajích šatů, pravidelných sámcích, na stezích, jež jsou na komplikovaných tkaninách jeden jako druhý.

Zbytek článku naleznete zde.