Závěr období dovolených roku 2015 přinesl některé zajímavé události týkající se české dopravní infrastruktury. Zatímco úsilí o využití co největšího množství prostředků z Operačního programu Doprava na léta 2007-2013 se dostává do závěrečné fáze, otevřel se nový prostor pro koncepčnější a dlouhodobější rozhodování.
Vláda České republiky přijala rozhodnutí o hlavních parametrech zadávací dokumentace na budoucí systém silničního mýta. Ukázalo se nemožným zavést nový mýtní systém k datu 1. ledna 2017, kdy vyprší platná smlouva se současným provozovatelem Kapschem, což je důsledkem poněkud liknavých příprav v předchozím období. Vláda proto rozhodla, že nejprve bude vyhlášeno zadávací řízení na tříletý provoz stávajícího systému mýta. Zároveň dojde k vyhlášení řízení na manažera mýta, který následně navrhne možnosti dalšího postupu. Později má být vyhlášeno technologicky neutrální zadávací řízení, ze kterého by měl vzejít provozovatel mýta po roce 2019. Ministerstvo dopravy má již nyní začít s jeho přípravou.
Vláda také schválila nový návrh novely zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury. Novelizovaný zákon by měl umožnit Fondu spolufinancovat evropské projekty, a také mj. financovat multimodální centra a významnější vnitrozemské vodní cesty včetně dlouhodobě pronajatých labských přístavních kapacit v Hamburku.
Bylo také možno registrovat pozitivní zprávu týkající se dosud nerozvinutého využívání veřejně-soukromých partnerství (PPP) ve výstavbě silničních komunikací. První vlaštovkou v této oblasti se má stát výstavba zbývajícího úseku rychlostní silnice R4 ve středních a jižních Čechách. Investorská organizace má již pro výstavbu tohoto 84 kilometrů dlouhého úseku k dispozici potřebná územní rozhodnutí a pokračuje ve výkupu pozemků a v jednání o stavebních povoleních. V současnosti se zadává náčrt obchodního případu (Outline Business Case) s komparátorem veřejného sektoru, aby se zjistilo, zda bude či nebude efektivnější použít pro výstavbu metodu PPP oproti klasické zakázce, a poté, v případě kladného výsledku, bude projekt předložen vládě k rozhodnutí. Následujícím projektem PPP může být úsek rychlostní silnice R7.
V současnosti běží rozsáhlá diskuse o financování rekonstrukce a údržby silnic druhé a třetí třídy ve vlastnictví krajů. Hejtmani nejsou spokojeni s rozhodnutím ministra financí Babiše, který nehodlal znovu opakovat v roce 2016 letošní dotaci regionů ve výši asi 4 miliardy Kč, a místo toho doporučuje krajům využít evropské fondy a zvýšené rozpočtové určení daní, které by mělo navýšit rozpočty regionů zhruba o 3,5 miliardy Kč. Kraje nepokládají tuto transakci za dostačující a požadují pravidelný roční příspěvek na údržbu silnic od Státního fondu dopravní infrastruktury.
Téma budoucí vysokorychlostní železniční dopravy v ČR se vrátilo zpět na scénu s dokončením studie řešící vylepšení železničního spojení Brno – Přerov. Studie, jejíž zpracování zadala Správa železniční dopravní cesty, doporučila jako nejvýhodnější zdvojkolejnění a úpravy této klíčové tratě na maximální rychlost 200 kilometrů za hodinu. Ačkoli by tak trať byla rychlejší než všechny dosavadní tratě v Česku (současné maximum činí 160 kilometrů za hodinu), stále by nedosahovala standardu evropských vysokorychlostních tratí. Typickým příkladem takového standardu je německá vysokorychlostní trať mezi Lipskem/Halle a Norimberkem na až 300 km/h. Má být dokončena v roce 2017, a až se tak stane, bude rychlejší cestovat mezi Berlínem a Vídní po této trati namísto přes Prahu. To jen dotvrzuje nedostatek strategie a odhodlání zajistit přibližování kvality české železniční sítě ke kvalitě sítě „starých“ zemí EU.
Stále panuje nejasná situace kolem legislativy, jež by podpořila projekty strategické infrastruktury (nejen v dopravě), které tradičně čelí četným a vleklým překážkám a doba jejich schvalování a realizace je v průměru v Česku daleko delší než v jiných srovnatelných zemích. Tento problém se ještě prohloubil letošní novelou zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, která zavedla některá nová ustanovení významně usnadňující odkladný účinek návrhů, které směřují proti investičnímu projektu. Návrh věcného záměru zákona o liniových dopravních stavbách, předložený Ministerstvem dopravy sklidil řadu závažných připomínek, a totéž se stalo i s navrhovanou novelou stavebního zákona č. 183/2006 Sb., což bezpochyby vyvolá nové práce a jednání o tomto tématu. V průběžné fázi příprav je také nová právní úprava zadávání veřejných zakázek.
Ze všeho zde uvedeného je zřejmé, že i přes některé pozitivní výsledky bude zapotřebí ještě mnoho úsilí, než proces investic do dopravní infrastruktury získá nové a stabilní tempo. Dalším velmi důležitým úkolem je úspěšně připravit a získat potřebná povolení pro projekty, které mají být financovány z nového Operačního programu Doprava 2014 – 2020.
Emanuel Šíp
Partner
Asociace Allied Progress Consultants