AJC pořádá své výroční konference ve velkém stylu pravidelně, ovšem letošní setkání bylo bez nadsázky výjimečné. American Jewish Committee je organizace založená roku 1902, jejímž cílem je hájit a obhajovat židovské zájmy nejen v USA, ale i ve světě. Pro představu: AJC má regionální sídla v 11 zemích světa, v USA má 22 poboček. V Evropě má AJC sídla v Paříži, Bruselu, Berlíně, Varšavě a zastoupení v Sofii a Římě.
Nikoliv pod heslem známým z oslav svátku Pesach „Příští rok v Jeruzalémě“, ale „Letos v Jeruzalémě“, se více než 2400 delegátů z 56 zemí celého světa a šesti kontinentů setkalo v Jeruzalémě, krátce poté, co byl uznán jako hlavní město státu Izrael ze strany USA a dalších zemí. Českou republiku zastupovali Petr Papoušek a Tomáš Kraus z Federace židovských obcí a Linda Štucbartová, která obdržela pozvání přímo od hlavní pořadatelky, Avital Leibovitch, ředitelky AJC v Jeruzalémě, a měla tak možnost zastupovat ČISOK. Účastníci konference dostali příležitost během čtyř dnů poznat Izrael, aktuální dění nejen v zemi, ale i regionu a v neposlední řadě i témata izraelsko-amerických vztahů z mnoha různých úhlů pohledů.
Konference byla unikátní i co se týče zastoupení typů akcí. Velká plenární zasedání střídaly expertní panely pro menší skupiny umožňující diskuzi a celý půlden byl věnován exkurzím.
Zahájení konference a účast nejvyšších politických představitelů ukázalo, jak je tato konference, která byla pořádána ve 112leté historii poprvé mimo území USA, pro obě hlavní zúčastněné strany, Izrael a USA, důležitá. Účastníky konference přivítal nejprve starosta města Nir Barkat. Představil Jeruzalém jako progresivní město, které patří všem, bez ohledu na vyznání. Zájem o návštěvu Jeruzaléma se v minulosti zdvojnásobil, město ročně navštíví čtyři miliony turistů a cílem je připravit se na návštěvnost 10 milionů. Jeruzalém je městem nejen historie, ale i budoucnosti. Je sídlem 50 nejvlivnějších společností v oblasti high-tech. Město ztrojnásobilo rozpočet podporující rozvoj investic a infrastruktury. Co se týče bezpečnosti, Nir Berkat zavtipkoval, že se rád, zejména z cest do USA, vrací domů, protože Jeruzalém je z pohledu statistik násilných úmrtí končící smrtí 15x bezpečnější než hlavní město USA, Washington DC.
Zažít vystoupení premiéra Benjamina Netanjahua bylo mým snem, nejen z pohledu novináře, ale i z pohledu odborníka na leadership. Premiéra státu Izrael nebylo třeba představovat, proto prezident AJC organizace představil publikum premiérovi. Benjamin Netanjahu si podmanil celý kongresový sál nejen srdečným přivítáním, ale i výtkou, že není zastoupena Antarktida. Ocenil, že AJC otevřela první kancelář právě v Jeruzalémě před 60 lety a podotkl, že v Izraeli jsou rádi, pokud firmy a státy otevírají svá zastoupení právě v Jeruzalémě. A pak přišly na řadu emoce. Speciálního přivítání se dostalo více než 300 mladých účastníků konference z řad studentů středních a vysokých škol z USA, protože oni jsou tím důvodem, proč tak usilovně a tvrdě pracuje. Připomněl, že AJC mobilizuje pravdu a je důležité, aby se každý návštěvník Izraele mohl na vlastní oči o pravdě přesvědčit. S hrdostí nadšenému publiku sdělil poslední ekonomické údaje týkající se výkonnosti Izraele. Izrael přeskočil Japonsko v příjmu na obyvatele, nezaměstnanost dosahuje úrovně 3,8 % a rozdíl mezi populací s nejvyššími a nejnižšími příjmy se naopak snižuje. Jako jeden z důvodů ekonomického rozvoje zmínil skutečnost, že více ortodoxních Židů, arabských občanů žijících v Izraeli nebo žen vstupuje na trh práce. S vtipem podotkl, že Izrael je jedinou zemí v regionu, která má svobodné volby a svobodná média. S obojím má své zkušenosti, když čtyřikrát volby vyhrál, jedenkrát volby prohrál a každé ráno se o sobě v médiích něco zajímavého dozví. Diverzitu zmínil jako faktor, který činí izraelskou společnost silnější. Zmínil rovnoprávnost gayů, zastoupení žen-pilotek v armádě nebo ministrů z řad Drúzů ve vládě. Co se týče mírového procesu, Netanjahu zmínil, že je připraven jednat za tří podmínek. Pokud Palestinci uznají Židovský stát, budou investovat do mírového procesu a přestanou financovat teroristy. Díky sdílení výsledků výzkumu a inovací se Izrael může pyšnit nejlepšími diplomatickými vztahy s jednotlivými zeměmi v historii. Izraelský výzkum pomáhá chránit cenné vodní zdroje, podporuje rozvoj zemědělství, ochranu ovzduší, ale i ochranu před kybernetickými útoky. V neposlední řadě premiér Netanjahu zmínil izraelskou krizovou a humanitární pomoc postiženým oblastem. Aktuálně vyslal pomoc do postižené Guatemaly, při zemětřesení v Nepálu byl Izrael hned po Indii druhým nejvýznamnějším poskytovatelem humanitární pomoci. „Víte o místě, kam vyslal podobnou pomoc Irán?“ Zakončil poděkováním účastníkům za podporu Izraele a dodal: „Jsme vděčni za přátelství na celém světě“.
Ocenění přátelství a ocenění dlouhodobých vzájemných vztahů bylo důležitým vzpomínkovým bodem konference. Každý den konference byla na pořadu sekce „Připomínáme odvážné přátele Izraele“. Vzpomínky byly věnovány mj. Harry Trumanovi, který jako prezident USA uznal nezávislost 11 minut po vyhlášení, ale i šéfům misí Brazílie a Guatemaly, kteří působili v OSN v době, kdy probíhalo jednání a hlasování o rezoluci OSN 181 v roce 1947. Zmíněn byl i premiér Řecka Mitsotakis, který normalizoval vztahy Řecka a Izraele v roce 1990.
Vysocí představitelé především, ale nejen z evropských států, využili příležitost návštěvy konference a následných bilaterálních setkání jako možnost vyjádřit přátelské a intenzivní vztahy se státem Izrael. AJC fórum slavnostně oslovili předseda vlády Rakouska Sebastian Kurz, předseda vlády Bulharska Boyko Borisov, zástupce Evropského parlamentu Péter Niedermueller a místopředsedkyně gruzínského parlamentu Tamar Chugashvili.
23 vedoucích misí nebo významných představitelů jednotlivých zemí následně hostilo oběd na počest vztahů s Izraelem. V tomto kontextu bylo poněkud nešťastné, že zástupce České republiky svou účast na poslední chvíli odvolal. Jakkoliv se nám může zdát, že české a česko-slovenské vztahy s Izraelem jsou hluboké a nadstandardní, je o ně stále nutné pečovat a dále je rozvíjet. Na příkladu ostatních zemí je vidět, že zájemců o přátelství má Izrael hodně a bylo by škoda ocitnout se na druhé koleji.
Mou nejoblíbenější částí konference byla sekce nazvaná „Tváře Izraele“. Na osudech konkrétních lidí jsme si mohli uvědomit skutečně různorodou povahu izraelské společnosti. Vybírám příběhy, které mne oslovily nejvíce.
Rivka Ravitz, vedoucí kanceláře prezidenta Rivlina, patří mezi tzv. Haredim, neboli ortodoxní Židy. Ačkoliv vypadá jako starší vysokoškolačka, je matkou 11 dětí a mnohonásobnou babičkou. Sama pochází z 10 dětí, manžel z 12 dětí, takže svatba v úzkém rodinném kruhu bratranců a sestřenic čítá na 1000 osob. Přesto pracuje na plný úvazek, ani jedenkrát nemusela kompromitovat hodnoty víry, ani kvalitu práce. Snaží se vyvrátit stereotyp, že ortodoxní ženy jsou omezeny ve svých právech, zavřené doma a diskriminované. Naopak, sama se vidí jako hrdá nositelka 3000 let staré tradice učení Tóry a jejích zákonů.
Belaynesh Zevadia je současnou velvyslankyní v Etiopii. Do Izraele přijela v rámci tzv. Operace Mojžíš, během které bylo zachráněno cca 8000 etiopských Židů. Ti museli nejdříve překonat mnohasetkilometrový pochod do Súdánu, následně byli zadrženi na více než rok v provizorních táborech, než Izrael podnikl úspěšnou záchrannou operaci. Málokdo ví, že téměř 4000 Židů dlouhý pochod nebo špatné podmínky v táboře nepřežilo. Belaynesh úspěšně vystudovala, stala se první Etiopankou pracující na Ministerstvu zahraničních věcí a následně velvyslankyní Izraele v Etiopii. Je matkou tří dětí a v kariéře ji podporuje manžel. Kdykoliv se nyní setká s malými děvčátky v Etiopii na ulici, vzpomene si na svůj příběh, který potvrzuje možnosti skutečné transformace lidského života z podmínek naprosté chudoby do ztělesnění úspěchu.
Ahlam Alsana je ředitelka školy pro dívky Desert Stars School Branco Weiss, beduínského původu. Ačkoliv neměla pro studium podmínky a podporu srovnatelnou s jejími bratry, v píli a ve výsledcích se jim vyrovnala. Snaží se, aby do její školy chodilo alespoň 70 % dívek, dnes je to 30 %. Chodí doslova od domácnosti k domácnosti a přemlouvá rodiče, aby umožnili dívkám vzdělání.
Maj. Gen. Doron Almog byl úspěšným armádním generálem, účastnil se několika elitních operací, např. osvobození leteckých rukojmí v Entebe, tajných operací zachraňujících etiopské Židy nebo operací osvobozující izraelské vojáky v Libanonu. Poté, co se mu narodil syn s kombinovanými postiženími, odešel z armády a založil vesnici pojmenovanou po synovi Aleh Negev Nahalat Eran Rehabilitative Village. Jedná se o centrum pro děti a mladé dospělé s těžkými kombinovanými poruchami. Na rozloze 400 arů se nachází ráj pro klienty, nikoliv pacienty. Na 140 klientů připadá 140 členů obsluhujícího personálu. Centrum není institucí, ale společenstvím, kde klienti dostávají lásku a péči. Centrum stojí na společenské zodpovědnosti, neboť každá společnost je silná tak, jak je silný její nejslabší článek. Syn Eran zemřel ve 23 letech, vesnice a její koncept se však dále rozvíjí a spolupracuje s mnohými evropskými a americkými centry. Kontakt na tuto instituci jsem ihned předala Petru Třešňákovi, který se v Čechách zabývá problematikou autismu.
Plukovník Achiya Klein je veteránem Izraelských ozbrojených sil, který přišel o zrak v rámci operace likvidující podzemní tunel vedoucí z Gazy. Do IDF se ovšem po čtyřech měsících vrátil a stal se expertem na technologii, která má právě tyto utajené tunely pomoci vyhledávat. Kromě toho se věnuje péči o další veterány, běhá maraton a je v paralympijském týmu veslařů. Hamas mu vzal zrak, nikoliv touhu žít, budovat a chránit Izrael.
Součástí kongresu byla i výstava 70 let Izraele. Nebyla to výstava věnovaná pouze minulosti, týkala se hlavně budoucnosti. Prostor na sedmi panelech dokumentoval sedm desetiletí, vliv organizace AJC v kontextu zásadních událostí. Daleko větší prostor však dostaly současné firmy, které stát Izrael a jeho vynalézavost, inovace, komunity, diplomacii, vizi, diverzitu a pokrok reprezentují. Všechny tyto hodnoty jsou zmiňovány v souvislosti s konceptem tikkun olam neboli snahou Židů o nápravu světa. Návštěvníci tak mohli shlédnout a často i ochutnat produkty z Jordánského údolí (vodka z datlí byla výborná, stejně jako datle, ananas či hroznové víno) nebo vína z jeruzalémských vinic. Vědci zemědělského výzkumného ústavu Volcani Center představili kvalitní olivový olej a nový výzkum zaměřený na nutriční obohacování cizrny. Zastoupeny byly firmy v Čechách známé díky ELAI týdnu inovací jako OrCam nebo ReWalk Robotics. Firma Watergen představovala výrobu vody ze vzduchu, což v době, kdy Česku opakovaně hrozí problémy se zásobami spodní vody, může být zajímavé řešení. Real View Imaging využívá holografické zobrazování ve 3D při složitých chirurgických operacích, a nechyběla ani firma Rafael Advanced Defense Systems, dodavatel obranného systému Železný štít. Prostor dostaly zcela nové firmy na výrobu unikátních solárních panelů v podobě tenké folie, takže nebude nutné pro fotovoltaické elektrárny zabírat půdu, či start-up ElectReon, který bude instalovat dobíjecí baterie do aut přímo do asfaltu silnic. Když jsem padala únavou, tak chatbot nebo spíše „barbot“ mi doporučil a namíchal alkoholický drink dle mého přání. Československo bude letos slavit 100 let a já si přeji, aby podobně zaměřená výstava zaměřená ne na minulost, ale na budoucnost, proběhla v říjnu i u nás.
Psala jsem o různých formátech konference, zmíním tedy výstupy dvou expertních panelů. První se týkal zaujatosti médií ve vztahu k Izraeli. Navzdory všem objevům, vynálezům, diverzitě společnosti, kulturním či sportovním akcím, je 70 % zpravodajství v Evropě a 90 % zpravodajství v USA stále věnováno Blízkovýchodnímu konfliktu. Ten je navíc často zobrazen v rovině „imperialistická armáda bojuje proti mírumilovným občanům vyznávajícím zásady Mahátmy Gándhího“, doslova cituji Blízkovýchodního experta na problematiku médií, pro Čechy nositele sympatického jména Henrique Cymermana. Díky skvělé práci českých reportérů tento problém zatím řešit nemusíme, ale v době různých dezinformačních webů a neověřených zpráv ze sociálních sítí je důležité být obezřetní.
Druhý panel se týkal závažnějšího problému, antisionismu jako nové formy antisemitismu. Izrael je často kritizován, obviňován, jsou vůči němu uplatňovány jiné standardy než vůči okolním zemím.
V Čechách naštěstí není tento jev zatím rozšířený. Ovšem v sousedním Německu probíhala v době konání panelu v Berlíně demonstrace islámských radikalistů, v Paříži se často vyskytují hesla „smrt Židům“ a Barcelona jako město se hromadně přihlásila k hnutí BDS (boycott, divestment and sanctions). Mezi mladými lidmi v USA začal být nový antisionismus jakousi módou. Radikalizace jak levice, tak extrémní pravice je nebezpečným trendem a nedává příliš prostoru pro věcnou diskuzi založenou na konkrétních faktech a historii.
Závěrem bych ještě zmínila exkurze, které byly pomyslnou třešničkou na dortu. Účastníci měli možnost výběru z 18 různých exkurzí, věnujícím se historii, inovacím, osadám, či základnám IDF nebo naopak náboženským záležitostem. Já jsem si vybrala exkurzi do Kiryat Gat, která nabízela možnost seznámení se s procesem přijímání a integrování nových přistěhovalců. Izrael ročně přijme mezi 20-30 000 přistěhovalci. Středisko Kiryat Gat se zaměřuje na přistěhovalce z Etiopie, u kterých je přechod z tradiční zemědělské společnosti do moderní industrializované společnosti zvláště náročný. Bylo zajímavé sledovat, jak má Izrael nastavena nejen pravidla přijímání, ale i pravidla integrace. Důraz je kladen na vzdělávání, děti jsou ihned začleněny do běžných škol, rodiče chodí na výuku hebrejštiny. Zároveň se však dbá na to, aby jednotlivé národy měly možnost zachovat tradice a vlastní identitu. Etiopanům je tak umožněno pracovat na polích a setkávat se v tradičních chýších, což je zejména pro starší generaci velmi důležité.
AJC konference je opravdu unikátní příležitostí, jak poznat Izrael. Všem zájemcům o poznání Izraele v širším kontextu tuto konferenci doporučuji alespoň jednou zažít. Pokud jsem Vás nalákala, příští konference se bude konat 2. 6. – 4. 6. 2019 ve Washingtonu DC.
A pro ženy mám ještě jednu nabídku: První ženská podnikatelská mise z České republiky do Izraele se uskuteční od 12.10. do 20.10. 2018. V případě zájmu se obraťte na organizátorku, Lindu Štucbartovou na linda@stucbartova.cz.
Linda Štucbartová