Rekordní rok se neopakoval, vyhlídky jsou však dobré

img_2273

Společnost DHL Express dnes vyhlásila letošní výsledky Exportního výzkumu DHL, který naznačuje mírný pokles exportního sebevědomí, ale zároveň optimistická očekávání pro další období. Exportní výzkum již od roku 1999 mapuje názory nejvýznamnějších českých exportních firem na aktuální exportní trendy, jejich zkušenosti s obchodováním na zahraničních trzích, očekávání a hodnocení budoucího vývoje. Výzkum se provádí na základě dotazování ředitelů a členů top managementu 300 českých exportních firem, které náhodným výběrem z exportní databáze zajišťuje společnost GfK.

Index dlouhodobého exportního sebevědomí se již tři roky po sobě pohybuje kolem hodnoty 40 bodů, přičemž zaznamenal mírný pokles. Ten je pochopitelný vzhledem k předchozímu roku, který byl pro českou ekonomiku rekordní. Od posledního měření v roce 2015 proto výrazně ubylo exportérů, kteří si myslí, že jim objem exportu v posledních 12 měsících vzrostl. Adekvátně tomu přibylo firem, jejichž objem exportu se meziročně nezměnil nebo dokonce poklesl. Za posledních 12 měsíců také přibylo exportérů, kteří si myslí, že se podmínky pro export firem z ČR změnily k horšímu, 4/5 vývozců však stále považují podmínky pro export za stejné jako před 12 měsíci. Mírný nárůst pesimismu je vyvažován 11 procenty exportérů, kteří očekávají zlepšení podmínek. Největší část (68 %) si myslí, že bude stagnovat. „Je nutné si uvědomit, že loňský rok byl pro českou ekonomiku a exportéry skutečně rekordní, a tak je určitý pokles v jejich očekávání zcela pochopitelný. Dobrou zprávou je, že nepřevládají negativní vyhlídky českých vývozců, jen došlo ke zmírnění jejich vysoce pozitivních odhadů a nyní zaujímají v otázce dalšího vývoje spíše neutrální postoj,“ doplňuje Luděk Drnec, obchodní ředitel DHL Express pro Českou republiku a střední Evropu.

Příležitosti a rizika

Co exportu nejvíce pomohlo? Největší vliv má bez diskuze vlastní aktivita firem. Následuje vyšší poptávka a nárůst zakázek. Trojici nejvíce důležitých faktorů pro růst exportu uzavírá nový obchodní partner. Třetina exportérů mezi častěji zmiňované stimuly zahrnuje i investice do nových technologií výroby a méně než třetina exportérů systematickou devalvaci koruny Českou národní bankou. Rizika vnímají exportéři podobně jako v minulém roce. Největší obavy způsobuje možné posílené české koruny po ukončení intervencí ČNB. Vnímání rizik pocházejících mimo EU ztrácí meziročně na intenzitě, globální situaci vidí za rizikovou 13 % vývozců a 12 % se bojí situace v EU. Nové příležitosti exportérům zajistí nové trhy, noví obchodní partneři a vyšší konkurenceschopnost českých firem.

Exportéři hledají nové trhy, postavení EU je však neotřesitelné

Již tři roky po sobě (rokem 2013 počínaje) klesá počet firem, které exportují do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu. Výraznější meziroční pokles v zastoupení českých exportérů byl zaznamenán také v případě Severní Ameriky a jiných oblastí. Pokles v rámci jiných oblastí je vysvětlitelný přidáním nové sledované oblasti pro export Afriky, která se svými 14 procenty překonala Latinskou Ameriky (12 %). Počet exportérů do Latinské Ameriky poklesl od roku 2013 o 6 procentních bodů.

Opět vzrostl význam zemí Evropské unie, nyní už na 97 %. Mírný vzestup také zaznamenal export do Číny a Jihovýchodní Asie, kam nyní vyváží 25 % exportérů. Téměř čtyři pětiny všech oslovených exportérů neočekávají, že se v příštích 12 měsících změní počet zemí, do kterých vyvážejí. Počet exportérů s tímto tvrzením narůstá již třetím rokem po sobě.

A kam se 1/5 exportérů chystá v příštích 12 měsících expandovat? Za exportními příležitostmi míří opět především do zemí EU. Rovněž je pro ně zajímavý Blízký a Střední východ a východoasijské destinace. Velká očekávání firmy vkládají do rychle se rozvíjející Indie. U exportérů je patrný pokles orientace na Rusko, který je způsoben pokračujícími hospodářskými sankcemi EU vůči této zemi. Dle exportérů dojde v příštích 12 měsících k nárůstu objemu exportu i do Severní Ameriky. Odhad objemu exportu roste i v případě Jižní Ameriky, je však korigován předpokládaným poklesem exportu částí exportérů právě do této destinace. Co se týče konkrétních zemí, Německo je stále a oprávněně považováno za jednoznačně největší exportní příležitost do budoucna. Rusko a Indie se dělí o druhé místo. Rusko oproti loňskému měření atraktivity výrazně ztratilo, Indie získala. O 3 procentní body si polepšilo nyní třetí Polsko a o 2 procenta i Slovensko a Rakousko. Zájem o Čínu meziročně razantně poklesl ve prospěch Indie.

Ekonomická situace mírně stagnuje, Brexit příliš nestraší

Oproti předchozímu měření poklesl počet firem, jejichž ekonomická situace se v posledních 12 měsících zlepšila. Pozitivní zprávou je, že nenarostl výrazně počet firem, u kterých by meziročně došlo ke zhoršení ekonomické situace. Dle exportérů je téměř 60% pravděpodobnost, že v příštích 12 měsících dojde ke zpomalení ekonomiky EU. Tím pádem by došlo dle odhadů exportérů i ke zpomalení ekonomiky ČR. Pravděpodobnost, že v příštích 12 měsících výrazně oslabí Euro, je 44 %. Ostatní faktory jsou spíše nepravděpodobné. Například odchod další země z EU považuje za pravděpodobný 36 % exportérů a bezvízový styk s Tureckem 33 % exportérů. Pouze pětina exportérů vyjadřuje obavy o export kvůli bezpečnostním rizikům.  Většina ohrožených exportérů očekává, že se o zajištění bezpečnosti postarají zainteresované země. Pouze malá část zvažuje vlastní aktivity, např. sjednání dodatečného pojištění (např. Prostřednictvím EGAP). Třetina firem očekává negativní vliv Brexitu na český export, především panují obavy kvůli novým pravidlům obchodování a novým clům. Do Británie exportuje celá třetina oslovených firem, ale export do Británie představuje maximálně 20 % exportního objemu u téměř všech firem, které tam vyvážejí.

Slabá koruna stále hraje svou roli

Téměř 50 % exportérů se domnívá, že intervence proti silné koruně nebudou ukončeny ani v roce 2017. Více jak třetina očekává jejich ukončení, zbytek neví. Oproti loňskému měření mezi exportéry výrazně ubylo firem aktivních v přípravách na období po ukončení intervencí. Pouze 30 % (loni 53 %) avizovalo potenciální připravenost (s přípravami buď začali nebo je plánují ještě v roce výzkumu) na ukončení intervencí ještě v letošním roce. Intervence ČNB v neprospěch koruny uvedlo jako stimul 31 % exportních firem (o 8 % méně než loni). Ostatní stimuly měly, kromě nových technologií výroby (35 %), spíše marginální efekt.