Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, obecně známý jako stavební zákon, je klíčovou právní úpravou pro přípravu a výstavbu veřejných i soukromých investičních projektů. Jeho současná účinná verze je všeobecně kritizována, že vytváří velmi komplikované územní a stavební řízení s nejistými výsledky. Není žádnou výjimkou, že toto řízení trvá u větších projektů více než pět let, a u velkých dopravních a energetických projektů se může protáhnout až na dvanáct i patnáct let. Taková situace bezpochyby řadí Českou republiku mezi evropské státy s nejpomalejším postupem veřejných i soukromých investic, což mimo jiné zpomaluje konvergenci země k vyspělejším zemím Evropské unie. Daná skutečnost logicky vedla ke snaze připravit takovou novelu stavebního zákona, která by přinesla maximální zjednodušení a zrychlení povolování a realizace staveb.
Zmíněný obtížný úkol vzalo na svá bedra ministerstvo pro místní rozvoj, které má k tomu zákonem dané pravomoci. Práce na textu byly zahájeny počátkem roku 2014. Navržená novela je skutečně složitou a komplexní normou, což lze prokázat tím, že vede rovněž k novelizaci dalších 34 souvisejících zákonů.
Klíčovým prvkem navrhované legislativy je zkrácení celého procesu cestou tzv. koordinovaného řízení, které má propojit územní a stavební řízení včetně procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Výsledkem má být vydání jediného koordinovaného povolení, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb. Pro vybrané speciální projekty, např. stavby pozemních komunikací má být příslušný k vedení koordinovaného řízení silniční správní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad nebo ministerstvo dopravy), v případě stavby dráhy drážní správní úřad, pro energetické stavby ministerstvo průmyslu a obchodu a u vodních děl příslušný vodoprávní úřad. Dále má kromě jiného dojít ke zkrácení celé řady lhůt.
Novelizovaný stavební zákon by měl vést k zjednodušení povolovacího procesu také u malých soukromých projektů, jako jsou rodinné domy, bazény nebo skleníky.
Na druhé straně je třeba připomenout, že existují faktory, které mohou působit proti pozitivním účinkům navrhované legislativy. Jedním z nich je nedávno zavedená legislativa EIA, která umožňuje tzv. dotčené veřejnosti se odvolat proti výsledkům povolovacího procesu v širším rozsahu a ve více fázích. Dalším komplikujícím prvkem je legislativa působící v oblasti průmyslových emisí (novelizovaný zákon č. 76/2002 Sb.), která se týká zejména projektů ve zpracovatelském průmyslu a ve spalovnách odpadu. Jenom praxe může ukázat, do jaké míry tato ustanovení omezí urychlující a zjednodušující účinek nové stavební legislativy.
Původní verze novely byla předložena do meziresortního připomínkového řízení v červnu 2015. V něm sklidila neuvěřitelných 2142 připomínek, z toho 1601 zásadních. Velmi časté byly námitky, že navržená novela zaostává za původním záměrem a že zlepšení povolovacího procesu je nedostačující. Rozpory se týkaly především rozdílných názorů na navrhované kompetence administrativních orgánů, např. koordinovaného řízení pro vodní díla jakožto součástí větších projektů, navrženého zrušení zmocnění pro město Prahu k vydání vlastních stavebních předpisů nebo možného vyloučení možnosti podání odvolání dotčenou veřejností v rámci řízení EIA, pokud se neúčastnila předchozího řízení. Často se objevovaly připomínky, že novela nevytváří dostatečnou podporu pro strategické projekty špičkového významu, jako jsou dálnice, železniční tratě nebo energetické sítě.
Po skutečně velmi pečlivé práci ministerstva pro místní rozvoj s vyhodnocováním připomínek a akceptaci některých z nich postoupil upravený text novely nejprve k projednání ve vybraných pracovních komisích vlády, a poté v červnu 2016 k projednání v Legislativní radě vlády. Následně má dokumentace novely stavebního zákona projít řádným projednáním ve vládě. Odhady osob obeznámených s problematikou zní, že novela přistane na vládním stole na konci srpna nebo začátkem září. V době, kdy bude tento článek publikován, už bude patrně laskavý čtenář vědět, zda novela stavebního zákona dorazila na jednání vlády v očekávaném čase, a pokud ano, s jakým výsledkem. Pokud bude kladný, návrh zákona poté nastoupí cestu do parlamentu.
Někdy se stává, že je takovým užitečným a více či méně pozitivním návrhům právních předpisů souzeno vážit opravdu dlouhou a klikatou cestu, než dojde k jejich realizaci. A nebývá jisté, že jejich konečná verze bude plně odpovídat původním záměrům. Doufejme, že tentokrát tomu tak nebude, a že se dočkáme lepší regulace veřejných i soukromých stavebních projektů aspoň na počátku roku 2018.
Emanuel Šíp, Partner, Asociace Allied Progress Consultants