Auguste Rodin, monument pro Victora Huga
V listopadu 2017 umělecký svět oslaví 100 let od úmrtí jednoho z největších sochařů XIX. století a po celý letošní rok můžeme objevovat výstavy jeho tvorby všude po světě. Pařížské Grand Palais představuje v současné době velmi zajímavě pojatou výstavu děl Rodina, vedle kterých jsou prezentována díla mnoha jiných sochařů, včetně těch současných, kteří byli jeho tvorbou výrazně ovlivněni.
Rodin je považován za průkopníka moderní sochařské tvorby a proto v období uhlazeného a líbivého projevu akademismu pro něj bylo nemožné dostat se v 17 letech na pařížskou École des Beaux-Arts, přestože byl podporován svými profesory, přesvědčenými jeho obrovským talentem. Jeho impresionistický a novátorský projev pobuřuje zavedené mravy a buržoazní klasický náhled na umění.
Rodinovo dílo bylo inovativní především přístupem k povrchu sochy a užitím ploch k efektu světla a stínu. Svojí metodu nazýval marcottage (vrstvení). V sochách rozkládal trojrozměrnou formu do tance odrazů a barev, které ve výsledku zanechávají stejný dojem jako impresionistické obrazy. Za zdroj a inspiraci tvorby pokládal umění přírody, především pak lidské tělo, které pro něj bylo nejvhodnějším prostředkem, jakým je možné vyjádřit každý duševní stav. Umělcovým géniem bylo jeho pojetí oživení sochy v soustředění zájmu nejen na křivky těla nýbrž dokázal obdarovat své sochy životnou energií a svobodou, která měla vliv na vývoj unikátního dosud neprezentovaného pojetí sochařství. Dával přednost práci s amatérskými modely, pouličními kejklíři, akrobaty, siláky a tanečníky, neboť byl tancem a spontánním pohybem vůbec jako umělec fascinován. Rodinův svobodný přístup měl obrovský vliv na následný vývoj v moderním sochařství, jeho zaujetí postavou však bylo zakořeněno v jeho obdivu k Michelangelovi. Nebyl tedy v opozici k minulosti, nýbrž se minulostí inspiroval. I když neměl žádné formální vzdělání, stal se inspirací pro nastupující generace sochařů.
Jeho sochy vyjadřují kromě forem i vnitřní napětí, dynamické pocity jak umělce tak i zobrazovaných témat, kterými Rodin dodával dílům vždy nevšední realismus a oslavoval tak jedinečnost svých postav. Ve svých principech i přes kritiku neustal a vytvořil tak jedinečné příklady zobrazení lidského nitra.
Velký rozruch vzbudila na pařížském Salonu socha Bronzový věk, kvůli jejíž realističnosti Rodina obvinili z toho, že sochu nevymodeloval, ale odlil ze živého člověka. Socha byla přesným odrazem belgického vojáka, který mu stál nahý modelem. Rodinovi již bylo tehdy 36 let. Přestože se mu dostalo zastání ze strany mnoha umělců, očista jeho jména trvala skoro deset let. Jeho věhlas a uznání ze strany uměleckého světa však začalo stoupat. Mramorové sousoší Polibek bylo vybráno na Světovou výstavu v Paříži roku 1900a Rodinovi je věnován jeden celý pavilon. Snad nejznámější socha Myslitel byla v roce 1906 instalována před Panthéon. Realizuje monumentální skulptury na počest Viktora Huga a Honoré de Blazaca. Obdrží zakázku na rozsáhlé dílo Brány do pekla, inspirované Dantovou Božskou komedií. Pracuje na něm celých 37 let, dílo však nikdy nedokončí a dnes je Brána instalována v zahradě paláce Biron, kde pracoval 10 let před smrtí a kde je dnes muzeum vytvořené na jeho počest a obsahující největší skvosty jeho tvorby. Také zámek v Meudonu blízko Paříže, které Rodin získal na aukci v roce 1895 a do jehož zahrad umístil mnohá ze svých monumentálních děl, je místem, kde k nám sochy silně promlouvají.
Jeho blízkými přáteli jsou Claude Monet a Paul Cézanne. Obdivují ho velikáni jako Oscar Wild a spisovatel Rainer Maria Rilke u něj pracuje rok jako sekretář a později o něm napíše zajímavou monografii.
O Augustu Rodinovi se obecně vědělo, že nerad cestuje. Zásluhou Josefa Mařatky, kterého slavný francouzský sochař přijal do svého ateliéru a učinil ho svým pomocníkem i jakýmsi sekretářem a tlumočníkem, se však stal zázrak. Rodin na jeho četné prosby vyrazil vlakem do daleké Prahy na otevření výstavy, kterou mu na jaře 1902 uspořádal umělecký spolek Mánes.
Příjezd Rodina v květnu 1902 do Prahy se stal událostí. Jednašedesátiletého umělce čekalo nadšené vítání davů i oficiální přijetí na radnici a také několik uměleckých banketů uspořádaných na jeho počest. Toto vše, i jeho výstava v pavilónu pod zahradou Kinských, je důkladně zmapované, málo se však zatím vědělo o Rodinově výletu za Jožou Uprkou, malířem, který dal francouzský impresionismus do služeb moravského folklóru. V jeho doprovodu byla řada umělců, mezi nimi i Alfons Mucha, který secesními plakáty dobyl celou.
Myslitel
Po prohlídce Moravského krasu a Macochy přijela výprava do Hodonína, kde hosty kromě představení Zeyerova Radúze a Mahuleny čekala prohlídka výstavy moravských a slovenských umělců v Besedním domě. Dominovaly jí obrazy Joži Uprky, který sám patřil k organizátorům přehlídky. I Rodin byl zjevně nadšen, takže se vypravil přímo za Uprkou do jeho domu v Hroznové Lhotě. Dvanáct kočárů doprovázeli jezdci v krojích na bohatě ozdobených koních z Rohatce, ze Strážnice a z Vlčnova. Rodin se mezi nimi mohl cítit doslova jako král. Reportáž s mnoha fotografiemi přinesl aktuálně časopis Zlatá Praha.
Čerstvější historkou je nedávno realizovaná dražba 130 let zapomenuté mramorové sošky ( 28cm ) ležící Andromédy. V roce 1888 si Chilský diplomat , tou dobou na postu v Paříži, objednal u svého přítele Rodina bustu své choti Luisy. Socha měla takový úspěch, že si Francie přála tuto sochu získat. Diplomat přání Francie vyhoví a Rodin mu na oplátku věnuje mramorovou sošku Andromédy. Soška cestovala s diplomatem ještě dlouhá léta a poté byla součástí domácího inventáře jeho potomků. Letos v květnu byla socha nabídnuta do dražby v Paříži s odhadní cenou 800.000 USD a vydražena byla 31.května 2017 za 4,1 milionu USD.
Rodin nebyl pouze sochařem, jako mladý muž maloval také oleje a akvarely. Jeho Musée Rodin má ve svých sbírkách více než sedm tisíc jeho kreseb tužkou, křídou i uhlem, třináct prací suchou jehlou a jednu jeho jedinou litografii.
Rodin zemřel 17. listopadu 1917 ve svém zámečku des Brillants v Meudonu. Byl pohřben 24. listopadu v Meudonu po boku své manželky Rose. Jejich hrob zdobí socha Myslitele.
Výstavy, info :
Grand Palais, avenue General Eisenhower, Paris 8 ( výstava do 31.července 2017 )
Musée Rodin, 79, rue de Varenne, Paris 7 ( stálá výstava )
Villa de Brillants, 19, avenue Auguste Rodin, Meudon ( stálá výstava)
Autor: Ing. Arch. Iva Drebitko
Fotografie: archív autorky