krajina s vinicemi v povodí řeky Douro
Na severu dnešního Portugalska se již přes dva tisíce let daří vinné révě. Svědčí o tom skutečnost, že již v prvním století před Kristem se řecký historik Polybius ve svém díle “Země vína” zmiňuje o tom, že jedna “martela” (27 litrů) zdejšího vína se v této části Iberského poloostrova prodává za drachmu.
V době Julia Césara tu římští okupanti zavedli hliněné amfory, v nichž víno zrálo. Jeho kvalita stoupala a pěstování vinné révy se nakonec rozšířilo do té míry, že císař Domician nařídil snížit výměru vinohradů na polovinu, aby nenastal nedostatek jiných zemědělských plodin.
Vinařství tu vzkvétalo i pod nadvládou Vizigótů, přežilo i období Maurů od osmého do dvanáctého století a od roku 1143, kdy se Portugalsko stalo nezávislým královstvím, se o vínu často zmiňují královské dekrety. Od třináctého století se po řece Douro plavily lodě s nákladem vína až na pobřeží Atlantického oceánu, to pak putovalo dál až do vzdáleného Holandska.
řeka Douro s vinicemi u města Porto
Proč však všechna portská vína mají anglické názvy?
V roce 1386 byla uzavřena smlouva „Treaty of Windsor“ a dala vznik politické, vojenské a obchodní alianci mezi Anglií a Portugalskem. Na základě toho pozdější Anglo-portugalská obchodní smlouva z roku 1654 vytvořila nové příležitosti pro anglické a skotské obchodníky žijící v Portugalsku a dala jim zvláštní výsady a preferenční cla. Vývoz běžného portugalského vína do Anglie tím nesmírně stoupl na úkor dovozu vín z Bordeaux. To se nelíbilo Colbertovi, ministerskému předsedovi Ludvíka XIV., a proto v roce1667 zahájil řadu opatření, která začala omezovat dovoz anglického zboží do Francie. Anglický král Karel II. na to reagoval tím, že zvýšil daň na francouzská vína a později zcela zakázal jejich dovoz. Anglické obchodování s vínem našlo rychle alternativní zdroje zásobování a začalo čilé dovážení vín z vinic na strmých svazích řeky Douro, vín masivních a silných, která vyhovovala lépe anglickému konzumentovi. Aby toto víno vydrželo dlouhou přepravu lodí, přidávali do něj malé množství hroznového lihu, což zvýšilo jeho sílu a zabránila tomu, aby se zkazilo.
První dodávky vína pod jménem „Port wine“ byly zaznamenány v roce 1678 podle jména přístavu, odkud bylo expedováno. Tak započalo období velkého růstu a prosperity portského, tak jak ho vytvořili Angličané, kteří si libují v brandy. Do vína přidávaný neutrální hroznový lih v portugalštině „ aguardente“ zastaví fermentaci, tím zůstane ve víně zbytkový cukr a zvýší obsah alkoholu.
Ačkoli je víno sklízeno ve vnitrozemských vinicích horního údolí Douro, získalo jméno z pobřežního města Oporto, ze kterého je tradičně vyváženo. Až do 20. století bylo víno vedeno po řece Douro z vinic ve speciálních člunech známých jako „barcos rabelos“. Víno bylo poté vyloženo do “lodges” dlouhých přístavních domů, které jsou odděleny úzkými uličkami ve Vila Nova de Gaia naproti starému centru města Porto. Tam je víno uskladněno a dozrává, dále je zpracováno a exportováno. Mezi nejslavnější a nejstarší rodiny výrobců a vývozců Porta jsou Taylor´s, Croft nebo Graham´s .
Stoupající oblíbenost a poptávka Portského však vedla brzy ke spekulacím v obchodě a podvodným praktikám a napodobeninám. V roce 1756 portugalský premiér markýz Pombal zavedl státní kontrolu nad obchodem ve formě společnosti později známé jako Real Companhia nebo Companhia Velha s monopolem obchodu s Anglií a Brazílií. V témže roce byly vymezeny hranice portského vinohradu a vyznačeny 335 kamennými pilíři, známými jako marcos pombalinos. V roce 1757 byla provedena první komplexní klasifikace portských vinic (téměř sto let před obdobným obdobím v Bordeaux). Ti, kteří vyráběli nejlepší víno, známé jako vinhos de feitoria, měli možnost prodat své víno pro vývoz a požadovat vyšší cenu, zatímco ti, kteří vyráběli vína skromnější kvality, nazvané vinhos de ramo, byly omezeny na domácí trh.
Stejně jako ostatní klasická vína má Portské svou jedinečnou povahu spojení klimatu, půdy, odrůdy hroznů a vinařské tradice. Unikátní terroir údolí Douro a jeho pozoruhodné víno nelze tedy replikovat jinde.
Základní rozdělení portského se dá definovat následovně:
Ruby
Portské Ruby je nejrozsáhlejší typ. Po fermentaci je uloženo v nádržích z betonu nebo nerezové oceli, aby se zabránilo oxidačnímu stárnutí a zachovala se jeho jasně červená barva a plná tělnatost. Víno je obvykle smícháno ( blended ) tak, aby odpovídalo stylu značky, ke které má být prodáno. Víno je jemné a filtrované za studena před lahvováním a obecně se v lahvích dále nezlepšuje.
Tawny
Tawny portská jsou vína vyrobená z červených hroznů, které dozrávají v dřevěných sudech a vystavují se postupné oxidaci a odpařování. Výsledkem této oxidace jsou postupně měkké až zlatožluté barvy. Vlivem kyslíku dostává víno “ořechovou” chuť. Tawny bez označení ročníku, je základní směsí odrůd vín, která strávila nějaký čas v dřevěných sudech. Nad tím jsou tawny s označením věku, která představují směs několika ročníků. Oficiální kategorie jsou 10, 20, 30 a více než 40 let. Kategorie uvádějí cílový věkový profil pro portské, nikoliv jejich skutečný věk, ačkoli mnoho lidí se mylně domnívá, že kategorie označují minimální průměrnou věkovou hranici směsí.
Colheita
Portské Colheita je víno jediného ročníku vyrobeného ve stylu tawny, tedy v dřevěných sudech, po dobu nejméně sedmi let. Namísto označení věku (10, 20, …) je uveden skutečný ročník. Nicméně, Colheita Port by neměl být zaměňován s Vintage Port . Zatímco Vintage Port bude trávit jen asi 18 měsíců v sudech po sklizni a bude pokračovat v zrání v láhvi, Colheita portské může strávil 20 nebo více let v dřevěných sudech než je nalahvováno a prodáváno.
Chcete-li ochutnat skvělé portské, tak značka Graham´s má pověst výrobce vynikajícího Vintage Port wine po více než sto let. Tato vína jsou proslulá svou pozoruhodnou bohatostí, koncentrací a pečlivou tannickou strukturou: kombinací, která přináší působivou dlouhověkost. Graham’s Vintage Ports neustále dosahují nejvyšších hodnocení v ochutnávkách a vždy přitahují velmi vysoké nabídky na aukci vín. Skotská Rodina Symingtonů, vlastník značky, v roce 2012 vydala 656 lahví vzácného portského ze sudů, které se datují od příchodu jejich praděda Andrewa Jamese Symingtona do Portugalska v roce 1882. Rodina pojmenovala toto víno “Ne Oublie” s respektem ke svým předkům. Toto mimořádné víno bylo lahvováno do individuálně očíslovaných, ručně vyrobených křišťálových dekantérů. Tři stříbrné pásy, vylisované a vyryté skotskými hvězdami Hayward & Stott, nesou značku Edinburského zkušebního úřadu a láhev si můžete koupit na aukcích nebo u speciálních obchodníků za 5 až 6 tisíc euro.
Pokud vás však neuchvátí chuť portského vína, návštěva přístavu Porto a malebné vinařské oblasti povodí řeky Douro uchvacující jistě je.
Autor: Ing. Arch. Iva Drebitko