paradox svévolné „sebezáhuby“ lidstva
Po celá desetiletí nezávislí specialisté na infekční choroby upozorňovali veřejné mínění na zrychlující se tempo epidemií. Horečka dengue, Ebola, SARS, H1N1 a Zika jsou jen špičkou ledovce. Covid-19 se nyní týká 176 zemí planety, a usuzuje se, že pandemie představuje největší hrozbu, které lidstvo čelí od druhé světové války. Naše pozornost je v těchto týdnech a měsících primárně věnována nespočetným mimořádným událostem, které generuje vir Covid-19. Na Covid-19 zemřelo k 25.květnu celkem asi 350 000 lidí. Ve světě zemře ročně okolo 50 milionů lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) velké oběti způsobují AIDS, Malárie, Tuberkulóza, Ebola, epidemie spalniček, atd., ale daleko vyšší úmrtnost, týkající se převážně „moderní části“ světa způsobují infarkt (15 mil. úmrtí ročně), mozkové příhody, duševní choroby, stres, deprese, rakovina, Alzheimer, diabetes, obezita, atd. což jsou choroby způsobené paradoxně lidstvem samotným a jsou důsledkem jejich nevhodného způsobu života.
Proč nebereme stejně vážně tato ostatní nebezpečí, jako jsou např. znečištěné ovzduší, půda a oceány, špatná strava, nedostatek pohybu, stres, ta nebezpečí která si způsobujeme sami, a která postupují neviditelněji, pomaleji ale o to systematičtěji?
Civilizační choroby se převážně léčí neefektivními léky, které způsobují druhotné zdravotní komplikace. Mnozí si ani neuvědomují, že dalším cílem léků je ovlivňovat naše myšlení a vnímání okolního světa. Pouhý prodej antidepresiv, která postupně ničí nervovou soustavu člověka, generuje v USA ročně na 10 miliard dolarů.
Choroby moderního světa jsou plíživou smrtí, které se stále dá předejít díky zdravému životnímu stylu. Na jedné straně významné mezinárodní organizace a instituce dokázaly od konce 90. let dostat 2 miliardy lidí z extrémní chudoby, zlepšit přístup k zaměstnání, potravinám, hygienickým zařízením a veřejnému zdraví a v průměru přidat více než deset let průměrné délky života světová populace. Na druhé straně tyto instituce zatím nedokázaly zvládnout nová rizika, která s sebou současný vývoj světa přináší. Žijeme v globálním světě a snažíme se řídit vývoj populace jedním směrem na ekonomické a technologické bázi.
Vývoj umělé inteligence působí ve všech sférách lidské činnosti a jde rychle dopředu, avšak nedaří se stejně rychle nastolit nová etická pravidla, aby byla v zájmu společenského celku. Veřejné mínění je ovlivňováno masovými médii, která jsou sama o sobě v pozadí ovlivňována silnými seskupeními jednotlivců (politiků, podnikatelů či vizionářů), kteří sledují zájmy jen určité skupiny světové populace směřující k vlastnímu obohacení a k posílení moci. Lidstvo je již dokonale propojeno a sledováno, ať se nám to líbí nebo ne, díky chytrým telefonům, čipům, technologiím rozpoznávání obličeje, atd.
Je paradoxní, že se na jedné straně snažíme objevit principy dlouhověkosti, avšak paralelně si život svým chováním uměle zkracujeme. Někdy zcela vědomě jindy nevědomě (kouříme, bereme drogy, konzumujeme nadměrné množství alkoholu, přejídáme se, atd.). Znečišťujeme si prostředí ve kterém žijeme mnohonásobnou produkcí všeho, bez čeho bychom se mohli obejít. Energie potřebná k výrobě, distribuci a konzumaci produktu je znovu vynakládána k likvidaci nespotřebovaného přebytku toho samého produktu. Tato produkce je v rozhodování jen nepatrné vůdčí části světové populace. Se znečištěním ovzduší je spojeno 7 milionů úmrtí ročně, což je asi 12% všech úmrtí na celém světě. Tomuto začarovanému kruhu říkáme ekonomický růst. Do tohoto kruhu, konzumní společnosti, jsme vtaženi a těžko se z něj dá vyjít.
Proč tedy není vůle změnit dlouhodobý stav negativních vlivů na naše zdraví v jehož důsledku umírají ročně desítky milionů lidí ? Proč to nechceme řešit tak rychle a radikálně jako jsme schopni řešit náhlou expanzi jednoho viru?
Podřezáváme si větev, na které sedíme. V každodenním životě jsme např. doslova obklopeni plasty, které obsahují toxický bisfenol A (BPA). V roce 2015 byl vyloučen z potravinových obalů, ale náhražka je bisfenol S (BPS) který je stejně, ne-li více toxický, protože je odolnější. Podle průzkumu je BPS např. obsažen v 89,4 % testovaných americké populace. I malé množství těchto látek je spojováno s výskytem astmatu, rakovin, cukrovky a poruchami imunitního systému. Plast je zkrátka další metlou dnešní moderní doby.
Jsme dlouhodobě vystaveni těžkým kovům a nejčastěji ohroženi olovem, rtutí a kadmiem. Stáváme se náchylnějšími k imunitním onemocněním, zvyšuje se u nás riziko vzniku srdečních chorob, nádorových nebo chronických onemocnění, trpíme chronickými bolestmi zad, vracejícími se infekcemi, únavou, svalovými křečemi, plísněmi, kvasinkovými infekcemi. Těžké kovy můžeme nalézt i v některých lécích či očkovacích látkách, mořských rybách, houbách atp. Pokud používáme zubní pastu s fluoridem, určitě bychom ji neměli polykat! Nadměrné požití fluoridu totiž způsobuje problémy s trávením, poškozuje rovnováhu střevní mikroflóry, a tím snižuje imunitu, způsobují problémy se štítnou žlázou, je možnou příčinou rakoviny kostí, nepříznivě ovlivňuje funkce mozku či způsobují potíže s ledvinami. Podobné je to s fosforem. Jeho množství, které běžně konzumujeme v potravinách, může být pro lidské tělo nebezpečné a může vést až k citelnému poškození našich cév.
Problémy nám způsobují průmyslově zpracované potraviny jež navyšují obsah fosforu v jídle až o několik stovek procent. Přirozeným zdrojem fosforu jsou bílkoviny. Ty jsou v naší „moderni“ stravě obsaženy především v mase, mléce a všech výrobcích, které se z nich vyrábějí, a samozřejmě i ve vajíčkách. Na těchto potravinách, pokud jsou kvalitní, není nic špatného, špatné je pouze jejich množství, které jsme schopni sníst. Mléčné výrobky z kravského mléka jsou ty, které obsahují nejvíce fosforu, a proto jsou nejškodlivější. Navíc nám nedávají žádný vápník. Člověk je jedinou živou bytostí, která i nadále pije mléko jako dospělý a navíc mléko jiného živočišného druhu! Po věku 3–4 let již nemůžeme trávit laktózu. Lidé, kteří konzumují malé nebo žádné mléčné výrobky (Asie, Afrika), jsou mnohem méně oběťmi osteoporózy. Důvodem skandálu s mlékem v Číně v roce 2007 byla chemická látka melamin, která má mléku poskytnout konzistenci. Tento produkt byl přítomen v práškovém mléce, ve zmrzlinách. Je to však produkt, který se obvykle používá k výrobě lepidel a plastů. Je extrémně nebezpečný, protože způsobuje ledvinové kameny, a byl fatální pro stovky malých dětí. Bohužel to není jediný skandál s mlékem, mléčná lobby je nejmocnější zemědělskou lobby na světě.
OSN vyhlásila rok 2013 za „Světový rok Quinoa“. Výživná hodnota tohoto semene bohatého na proteiny, pěstovaného na andských vysočinách je „superpotravina“. Pěstovaná po tisíciletí andskými rolníky, quinoa je nezbytným prvkem v kultuře a životě tisíců lidí v Peru a Bolívii. Dnes se vyváží do celého světa a poskytuje nám nejen rekordní množství bílkovin a aminokyselin, ale poskytuje také výrobcům obrovské zisky. Quinoa je však dokonale přizpůsobena andskému klimatu a může se tam snadno pěstovat. Bohužel quinoa pěstovaná ve škodlivém prostředí některých zemích Asie může být toxická. Také ryby byly vždy zdravým zdrojem potravy pro miliony lidí na planetě. Obsahují mnoho omega 3 mastných kyselin, bílkovin a jejich maso je dietní. Dnes žijí mořské ryby velkých oceánů v prostředí s vysokým obsahem rtuti a těm je třeba se vyhnout.
Energetické nápoje jsou zdánlivě nevinnou, ale nebezpečnou módou. Spotřeba energetických nápojů představuje obrovský business a pro člověka, avšak značné zdravotní riziko. Jsou doslova napěchované cukrem. S jejich konzumací je spojeno mnoho případů infarktu, záchvatů a dokonce i smrti. Ani bezlepková jídla nejsou pro naše zdraví nutně lepší než ta s lepkem. Většina bezlepkového pečiva je plněna výrobky, které obsahují rafinovanou mouku s nízkou nutriční hodnotou, umělé přísady a cukr a riziko vzniku cukrovky se zvyšuje o 17%. Mnoho cereálií obsahuje „celulózu“. Je to elegantní způsob, jak říkat buničině. Výrobci používají celulózu, aby poskytli větší konzistenci a přidali vlákno do svých produktů. To dává iluzi, že jídlo je výživnější, než se zdá. Pravda je, že konzumujeme upravené piliny!
„Ochrana“ dovezených čerstvých potravin působením ozáření je běžnou technikou mnoha zemí snad kromě Dánska. V médiích se tvrdí, že z ozáření potravin do průměrné celkové dávky 10 kGy nevyplývá žádný zvláštní mikrobiologický nebo nutriční problém. Ozařované potraviny prý lze konzumovat bez toxikologického nebezpečí. Dojde ke snížení ztrát a usnadnění obchodu.
V deodorantech jsou dvě jeho složky velmi škodlivé, parabeny a soli hliníku. V parfémech je přítomnost ftalátů a syntetického pižma považována za karcinogenní. Tyto složky při dlouhodobém používání způsobují poruchy nervového systému pokud jsou absorbovány pokožkou.
Přestože výroba freonů a jiných škodlivých látek ohrožujících ozonovou vrstvu byla zastavena roku 1987, bez ohledu na typ pleti je dlouhodobá expozice na slunci asi 5x nebezpečnější než před 30 lety a riskujeme vznik rakoviny kůže. Na druhé straně, jelikož se nemůžeme vystavovat dlouhodobě slunečnímu záření trpíme nedostatkem vitamínu D a riskujeme vznik osteoporózy, bolesti kloubů, deprese.
Tenisky téměř všech světových značek obsahují zakázané perfluorované sloučeniny, které jsou nezdravé pro pokožku a mohou způsobovat ekzémy. Levné ložní prádlo je často ošetřeno bromovanými retardéry hoření, které jsou zdraví škodlivé. Oděvy ze syntetických materiálů mohou způsobovat alergické procesy. Levný nábytek a malby na stěnách mohou obsahovat toxická přísady do barviv a laků. A tak bychom mohli pokračovat ve všech odvětvích našeho konání.
Tyto a mnohé další evidentní důkazy jsou podnětem k tomu, abychom náš styl života rychle změnili a uvědomili si, že záleží pouze na nás, abychom se vyhnuli mnoha nemocem a žili z velké části ve zdraví.
Autor : Ing. Arch. Iva Drebitko