Co jsem se naučil – nejen v politice

Konec roku bývá často příležitostí k jakési rekapitulaci. Dlouho jsem to už neudělal, tak mi snad budete tolerovat pár poznámek, o které se s vámi čtenáři podělím. Nejsou rozhodně jen k politice.

Vůdce?

Lídra nevolíme, buď jej následujeme nebo ne. To je naše svobodná volba. Pro lídra je důležité, ba samozřejmé, zajímat se o názory těch za ním. Loajalita je žádoucí nikoli postačující. Pokud lídr nenaslouchá, bude obklopen yesmany a bázlivci. To je cesta do pekel nebo k diktatuře, která dříve nebo později v pekle stejně skončí. Lidé rostou s výzvami, které jsou jim svěřeny. Rovnováha mezi zkušenostmi a nadšením je žádoucí.

Skutečně táhne jen osobní příklad.

Strategie?

Důležitější než programy jsou lidé, kteří je realizují. Jinak papír zůstane jen papírem. Programy jsou a musí být dynamické reagující na změny. Důležitější než kompromis, který se nikomu nelíbí a každý jej porušuje, je konsensus. Konsensus znamená úplné nebo alespoň částečné ztotožnění s cílem. Cesta k němu je usnadněna společnou vizí, i když je třeba překonávat překážky a vyhýbat se slepým uličkám. Úspěšní lidé mají vnitřní motivaci, externí nebo naučená nestačí.

Pár pravidel:

Zdravý rozum nade vše

Méně bývá více

Vždy prověřit, zda ve jménu dobra nenapáchám více škody než užitku

Důvěřuj ale prověřuj (nikoli však neustále a kdykoli ve mně chytnou saze)

Chyby se dělají ale neopakují, vlastně „se“ je špatně, chyby mají vždycky rodiče

I malá chvála potěší, je-li podávána hned, kritika chce uvážlivost

Opožděná spravedlnost je odepřená spravedlnost

Občas, ale ne vždy, platí „v boha věříme, ostatní přineste data“

Vždycky existují alternativy

Je lépe konat a udělat chybu než se schovat a vyhýbat se rozhodnutí

Dav nemá mozek jen davovou psychózu

Malé věci se řeší rukou mávnutím

Říkat občas ne je ukázkou zdravé duševní hygieny nikoli negativismu

Zrcadlo je nemilosrdné, pokud se v něm nevidíme, nechme jiného nám jej nastavit

 

Třeba nám to pomůže. Tak ať se nám letos daří!

 

Autor: Ivan Pilný