Existují dva hlavní důvody, proč očekávat souvislost mezi kvalitou vzdělávání a mírou konkurenceschopnosti. Zaprvé, obrovský růst životní úrovně, ke kterému za posledních pár století došlo, se obecně vysvětluje právě rostoucí úrovní vzdělanosti. Vzestup střední třídy v západním světě, který trvá již od dob průmyslové revoluce, dokazuje, že vzdělání je nutnou podmínkou, mají-li lidé nějakým způsobem přispět k k vědeckotechnologickému pokroku a mít z něj užitek. Díky průmyslové revoluci se na západě rozvinuly technologicky velmi rozvinuté společnosti. Z této historické zkušenosti lze vyvodit obecné ponaučení, že v technologicky vyspělých společnostech se demografické skupiny, které nemají možnost kvalitní vzdělání získat, ocitnou v existenční tísni nebo dokonce nemusí být vůbec schopny řádně fungovat, což v konečném důsledku negativně ovlivní celkovou konkurenceschopnost dané země. Zdá se, že si Asie tento poznatek bere k srdci, a v mnoha asijských zemích tak dnes můžeme sledovat zásadní reformy, jejichž cílem je právě reforma školství. A výsledky se začínají dostavovat. Do asijské střední třídy dnes patří zhruba 500 milionů lidí a jejich počet by se měl do roku 2020 zvýšit až na 1,75 miliardy. Tato optimistická predikce vychází z nejnovějších výsledků studie PISA, podle které se středoškolákům v tomto regionu díky lepšímu systému školství velmi dobře daří v matematice a dalších předmětech.
O druhém důvodu se chci zmínit jen v rychlosti, bez velkých detailů: řada ekonomických studií poukazuje na skutečnost, že lidé s vyšším vzděláním vydělávají více peněz, než lidé bez vzdělání. Platí-li to pro jednotlivce, nemohla by to být pravda i o celých zemích? Je docela pravděpodobné, že minimálně výkonnost na každou odpracovanou hodinu v konkrétní zemi by mohla záviset jednak na dostupnosti vzdělání a jednak na celkové úrovni vzdělanosti dosahované populací dané země. Stát by pak mohl peníze vynakládané na kvalitní školství vnímat jako investici, které se časem vrací, podobně jako třeba tvorba fixního kapitálu ve firemním kontextu. Investice do lidského kapitálu se investicím do fixního kapitálu skutečně velmi podobají – obě v zásadě představují určité investiční rozhodnutí. Státy i firmy se musí o své lidi pečlivě starat, protože právě kvalifikovaní pracovníci představují klíčovou konkurenční výhodu a základ prosperity. Studie PISA dokonce zjistila korelaci mezi výdaji na školství a dobrým výsledky v testech, hlavně v matematice.
Dnešním dětem tedy musíme otevřít cestu ke kvalitnímu vzdělání, protože na svých bedrech jednou ponesou odpovědnost za konkurence svých zemí. Nejnovější srovnávací studie PISA nabízí zajímavý pohled na znalosti současných studentů a na to, jak tyto znalosti dokážou využívat. Jen pro připomínku – PISA je Program mezinárodního hodnocení studentů, který je realizován Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v členských i nečlenských státech a který srovnává znalosti patnáctiletých studentů v oblasti matematiky, přírodních věd a čtení. Nejaktuálnější verze studie PISA vychází z testů, kterými v roce 2012 prošlo 510.000 mladých lidí ve věku 15 až 16 let z celkem 65 zemí. Jinými slovy, studie zahrnuje 65 různých školských systémů, které společně představují 80 % celosvětové ekonomiky.
Asijští studenti si ve studii PISA vždy vedli dobře, ale v roce 2012 své vrstevníky z jiných částí světa překonali ještě suverénněji. Východoasijské země obsadily sedm z deseti nejvyšších příček. Podle zprávy OECD patří Šanghaj, Singapur, Hongkong, Taiwan, Jižní Korea, Macao a Japonsko vedou nejen žebříček nejlepších studijních výsledků, ale i seznam nejvýkonnějších ekonomik. V mezinárodním srovnání uspěli i studenti ze zemí, které se studie PISA účastnily vůbec poprvé. Například Vietnam dosáhl v matematice vyššího průměrného skóre, než řada zemí Evropské unie, včetně České republiky. První místo ve všech třech předmětech, které PISA testuje, patří studentům z Šanghaje, největšího města Číny s 15 miliony obyvatel. Šanghajští studenti jsou na tom s matematikou tak dobře, že to podle výsledků studie vypadá, jako by do školy chodily o tři roky déle, než jejich vrstevníci z ostatních zemí OECD.
Výsledky studentů z Evropské unie ale také nejsou nijak tragické. Nizozemí, Estonsko a Finsko se v oboru přírodních věd dělí o záviděníhodné páté místo, zatímco Polsko, Belgie, Německo, Rakousko a Irsko se ve všech třech předmětech v průměru umístily v první dvacítce. Čeští studenti se řadí k průměru a určitě mají prostor ke zlepšování. V porozumění psanému textu naši studenti v globálním srovnání sice získali až 26. místo, ale v matematice a přírodních vědách si vedli o něco lépe. V matematice dosáhli na 24. příčku a v přírodních vědách na 22. V zásadě se jejich výsledky tedy neliší od průměru zemí EU. Rozhodně tím nechci říct, že bychom měli být nadšeni z průměrných výsledků, zatímco se studenti v jiných zemích zlepšují a nechávají naše studenty hluboko za sebou. Přesto bychom se ale měli na věci dívat pozitivně. Jsem si jist, že pokud zařadíme kvalitní systém vzdělávání mezi naše politické priority, naši studenti si polepší v evropských i globálních tabulkách. Byl bych moc rád, kdyby se výsledky nejen našich, ale všech evropských studentů v následujících letech zlepšily, hlavně v přírodních vědách a matematice. Naše ekonomická budoucnost závisí na inženýrech a programátorech.
Studenti z České republiky spolu se svými protějšky z několika dalších zemí Evropské unie ale stále dosahují lepších výsledků, než jejich vrstevníci ze Spojených států. Ti sice mají vyšší skóre v chápání psaného textu, ale zaostávají v matematice a přírodních vědách. Výsledky, které američtí studenti v testech PISA dosahují, se od roku 2000, kdy byla studie poprvé provedena, více méně nemění. Významně ale rozviřují dlouhodobou politickou debatu o stavu amerického školství. Ministr školství Spojených států Arne Duncan na nedávné tiskové konferenci prohlásil, že výsledky testů PISA „stojí v přímém protikladu k našim ambicím mít nevzdělanější a nejkonkurenceschopnější pracovní sílu na světě.“ Toto konstatování dokládá, že vzdělávání je pro Spojené státy celonárodní prioritou a že se vláda v příštích letech hodlá zasadit o zlepšování studijních výsledků mladých Američanů. Stejně jasnou deklaraci bych uvítal i v České republice a ostatních evropských zemích. Školství se musí dostat do středu politického zájmu celé Evropské unie, jinak se nám nepodaří obstát v globální soutěži si rostoucími velmocemi jako je třeba Čína, jejíž studenti, jak už bylo řečeno, v současnosti naprosto zastiňují naši mládež ve všech sledovaných předmětech.
Neměli bychom ale zapomínat, že výsledky testů PISA nemusí nutně poskytovat kompletní obrázek o kvalitě vzdělání a o globální konkurenceschopnosti. Je sice pravda, že evropští a američtí studenti zaostávají v akademických výsledcích za asijskými zeměmi, ale na úrovni vyššího vzdělávání se pořád ještě ty nejlepší univerzity nacházejí v USA a v Evropě. Spousta středostavovských asijských rodin léta pečlivě šetří, aby měli finance na to, aby mohli své děti poslat na univerzitu do Ameriky nebo do EU. I když se obecně má za to, profesní úspěch v životě závisí na kvalitě vyššího vzdělání – například v technických oborech, musíme si ale uvědomit, že úspěch na univerzitě na druhou stranu závisí na tom, jak studenta do té doby připravili na střední škole, jak ho vybavili znalostmi a dovednostmi. Díváme-li se na věc z tohoto pohledu, může se zdát, že mladí Evropané a Američané v letech, které jim na střední škole po testech PISA ještě zbývají, se toho musí naučit mnohem, mnohem víc, než jejich protějšky v jiných částech světa, protože jinak by neměli na špičkových univerzitách šanci. Obecně bych ale chtěl zdůraznit, že kvalita vzdělávání, a to na všech stupních škol, by vždy měla být ústředním bodem politiky všech zemí, protože jen díky ní se můžeme těšit na budoucí hospodářský úspěch a na konkurenční výhody.
Zpráva o výsledcích testů PISA obsahuje i několik dalších zajímavostí, o kterých bych se chtěl zmínit. Jde například o celosvětovou tendenci, kdy chlapci mívají lepší výsledky v matematice, zatímco děvčata lépe rozumí psanému textu. Velmi mě potěšilo, že v naprosté většině zúčastněných zemí se chlapci a dívky moc neliší ve výsledcích v přírodních vědách. Zpráva také poukázala na přímou souvislost mezi vyšším HDP na hlavu a lepšími výsledky ve všech třech předmětech, i když toto pravidlo neplatí úplně všude. Například ve Finsku, kde je vzdělávání dlouhodobě jednou z celonárodních priorit, mají na vysoce kvalitní školy přístup děti z chudých i zámožných rodin bez rozdílu a také dosahují podobných výsledků. Situace v Asii je podobná, protože studenti z chudších rodin tu jsou velmi motivováni, jelikož vidí vzdělání jako dobrou cestu, jak se zařadit do střední třídy.
Na poli vzdělávání se mohou a budou zlepšovat všechny země, i ty které jsou dnes v tomto ohledu na špici. A právě proto musí členské země EU věnovat zvýšenou pozornost reformě školství a snahám o zvyšování kvality výuky. Těším se, že jednou na předních místech podobných mezinárodních žebříčků uvidím studenty a odborníky z České republiky.