Rybí mísa
Všichni víme, že základem našeho zdraví a zdravého životního stylu je naše stravování. Víme, že nejlepší přístup je jíst méně a kvalitně než-li hodně a levně. Je nutné pouze znát co a jak jíst a přizpůsobit stravu našim individuálním potřebám.
Za posledních 15 let různá studia potvrdila zásadní vliv všeho, co konzumujeme na naše zdraví a ukázala na asi dvacet potravin, které jsou pro naše zdraví zásadní. Potraviny nemají zázračnou schopnost léčit. Nikdo se nevyléčil z rakoviny žaludku tím, že snědl množství brokolice, nebo z cukrovky tím, když spolykal denně kilo rajčat. Kvalitní strava v optimálním množství je však prokazatelně nejefektivnější způsob prevence všech nemocí, a nemá vedlejší účinky.
Jak je to dokázané? Byly prozkoumány tkáně lidí, kteří zemřeli bez patologických důvodů a zjistilo se, že 30% žen nad 40 let mělo mikronádor v prsou, 40% mužů mikronádor prostaty a 98% populace vznikající zhoubné nádory ve štítné žláze. Důvodem je to, že naše tělo denně produkuje 1 milion prekancerózních buněk. Některé potraviny však obsahují proti-rakovinové buňky, které zabraňují mikroskopickým nádorům v množení až do jejich zhoubného stadia. Rostliny, rozumějme např. zelenina, kterou konzumujeme, se v normálních podmínkách brání přežití různým svým predátorům biochemickou válkou. Tyto rostliny produkují desetitisíce fytochemických molekul, jako jsou např. insekticidy, fungicidy nebo baktericidy. Když konzumujeme tuto zeleninu, naše buňky využívají její protizánětlivé, hypoglykemické, antioxidantní, anti-karcinogenní a jiné schopnosti.
Nová nutriční ideologie nám doporučuje jíst minimálně 5 druhů zeleniny a ovoce denně a nejlépe podle ročních období a krajů ve kterých přebýváme. Jde o množství, na které by měl dosáhnout každý člověk. Tyto potraviny jsou základem pro naše zdraví, ale jejich potenciál prevence nelze globalizovat. V USA a v Evropě je moderní populace vystavena obezitě, kardiovaskulárním chorobám a cukrovce, protože se stravuje špatně a příliš kaloricky. Každý může začít nejprve tím, že jí méně. Japonci mají rčení „ jím na 80%“. Znamená to, že se zvedají od stolu dříve než se nasytí. Je známo, že pomalou konzumací si jídlo nejen lépe vychutnáme, ale tím, že jíme pomalu a vše dobře rozžvýkáme nezatěžujeme dál naše trávení a neplýtváme tedy vlastní energií. Je prokázáno, že do 20ti minut dostane náš mozek signál, že máme dost. Proto je dobré udělat při jídle i drobnou pauzu. Někteří tvrdí, že např. Japonci jedí zdravěji i proto, že jedí hůlkami, přijímají tedy potravu v menších soustech a jedí mnohem déle a pomaleji.
V průběhu zhruba 5 milionů let existence lidstva se naše geny naučily schovávat si zásoby jídla na období nedostatku potravy. Problém je, že jsme dnes vystaveni příliš vysokému příjmu kalorií a při moderním způsobu života máme méně pohybu i fyzické zátěže. 1,5 miliardy světové populace trpí nadváhou z důvodu konzumace průmyslově zpracovaných potravin, které se neadaptují na naše geny. Potravinářský průmysl přidává do potravin 3 levné a zdraví škodlivé ingredience na zlepšení chuti: tuk, cukr a sůl. Všechny tyto tři složky mají vysokou návykovou schopnost. Často se cituje experiment s myší, která se rychleji stala závislá na cukru než na kokainu. V přírodě je čistý cukr vzácný a mozek, který ho potřebuje je uzpůsoben k tomu, aby ho okamžitě dokázal rozpoznat. Potravinový průmysl velmi chytře využívá této závislosti tak jako tabákové firmy využívají závislosti mozku na látkách se silným obsahem nikotinu.
Homeostáza ( udržování rovnováhy vnitřního prostředí organismu jako např. stálá teplota, PH, koncentrace iontů apod.) je nezbytná pro normální činnost organismu a je základním konceptem medicíny. Když se tato rovnováha naruší, onemocníme. Např. konzumace většího množství cukru než je potřeba našeho organizmu je velmi nebezpečná. Má za následek, zvláště u dětí, na rychlé odvykání na hořké chutě jako jsou zelenina, zelený čaj, kapusta, zelí atd. Málo se mluví o tom, že obezita, za kterou je odpovědný potravinářský průmysl, je po kouření druhým nejvýznamnějším důvodem vzniku rakoviny.
Středozemní dieta
Zelenina, ovoce, zelený čaj, kurkuma (rostlina s nejsilnějším protizánětlivým účinkem ) cibule a česnek jsou základní dostupné potraviny, které v organizmu vytvářejí prostředí nevhodné pro rozvoj rakovinových buněk. Jahody, olivový olej, luštěniny, cereálie, skořice, černý pepř a tymián pomáhají až v 90% předejít cukrovce typu II ( ne-genetického ). Zvýšit náš imunitní systém nám pomáhají např. pórek, šalotka, česnek, cibule, citróny, mořské řasy, japonské houby shiitaké, maitaké. Pro posílení kostí je jak známo nutné kalcium. Oproti známým teoriím mléko není největším ani nejvhodnějším zdrojem vápníku pro dospělého člověka, nýbrž jsou to špenát, brokolice, avokádo, kedlubny, petržel, černá ředkev mořské řasy bohaté i na proteiny a železo. Abychom zredukovali LDL tedy špatný cholesterol, na našem talíři by se mělo objevit alespoň 1x týdně rybí maso typu sardinky, divoký losos, hering, makrela, vlašské ořechy, olivový olej, opět česnek a cibule a denně sklenka červeného vína. Pro prevenci rakoviny prsu je doporučeno konzumovat preventivně čerstvě namleté lněné semínko, kurkumu, zelí, brokolici, petržel, zelený čaj a zvláště borůvky.
Není třeba zdůrazňovat, že 20gm hořké čokolády denně pomáhá až 5x více proti stresu než zelený čaj. Chrání také naše srdce, protože snižuje krevní tlak a polyfenoly obsažené v čokoládě zvyšují dilataci cév a zlepšují krevní oběh.
Tzv. Francouzský paradox se vysvětluje tím, že ačkoliv Francouzi konzumují tučná jídla a hodně sýrů, úmrtnost na srdeční infarkt a mozkové příhody jsou nepoměrně menší než např. u Američanů nebo Angličanů. Přičítá se to menším porcím a tzv. stravě „Středozemního moře“, kdy tučná jídla doprovázená čerstvou zeleninou, olivovým olejem a červeným vínem ( kde obsažený resveratrol snižuje vznik krevní sraženiny a tedy i výskyt mozkové příhody nebo infarktu ) působí na organismus v přiměřeném množství pozitivně. Je vědecky prokázáno, že přiměřená konzumace červeného vína může zastavit rozvoj některých druhů rakoviny a snižuje o 9 a ž 30% výskyt rakoviny štítné žlázy, ledvin a konečníku. Je nutné rozlišit, že konzumace alkoholu zvyšuje výskyt rakoviny tlustého střeva a konzumace červeného vína ho naopak snižuje. Opět se však jedná o přiměřené množství všeho co organizmus přijímá. Studie ukazují, že 7 až 20 sklenek červeného vína týdně má příznivý vliv na zdraví mozku jako prevence proti Alzheimerově nemoci a demenci, naproti tomu konzumace více než 28 sklenek červeného vína týdně naopak může výrazně zvýšit ohrožení demencí a Alzheimerovou chorobou.
Evropské ovoce
Působení potravin na pokožku a důvodem ke vzniku vrásek je 5x vyšší ohrožení při konzumaci másla, 2x při konzumaci mléčných produktů a rafinovaného bílého cukru, kterému se také správně říká bílý jed. Naopak k prevenci a ochraně zdravé pokožky napomáhá konzumace zeleného čaje, rybího tuku, olivového oleje, luštěnin, žluté a červené zeleniny, artyčoků., granátových jablek a borůvek.
Mnoho lidí si nedovede představit změnu životního stylu a změnu stravování jako prevenci v momentě, když se ještě cítí být zdraví. Nevědí také jak na to, co a kde konzumovat. Naštěstí je po celém světě stále více lidí, kteří naše stravování pozitivně ovlivňují, jsou guru moderní doby, kteří nám pomáhají objevovat dosud skrytá tajemství potravin a správně se rozhodnout, co bychom měli v budoucnu jíst. O tom příště.
Fotodokumentace:
Archív autorů