Před Evropou stojí nejistá budoucnost. Ohrožena je naše budoucí konkurenceschopnost, hospodářská síla, digitální inovace, ale i možnosti kariérního růstu dalších generací, jejich dobré výdělky a jistota zaměstnání. Mladí lidé dnes nemusí obstát jen na místním pracovním trhu nebo na trhu v Evropské unii. Stejně jako celá naše ekonomika dnes musí mladí Evropané uspět v celosvětovém měřítku. Dovednosti a znalosti, které na našich školách získávají, je musí připravit na rozvíjení konkurenceschopnosti celého hospodářství i na osobní úspěch v soutěži s kvalitně připravenými kolegy z celého světa. Musíme proto mladým lidem umožnit získat digitální a analytické dovednosti, které po nich budou na globalizovaném pracovním trhu vyžadovány. Evropa má šanci udržet se na špici světových trendů, pokud se jí podaří nastartovat inovace a pokud bude i nadále investovat do klíčových oblastí jako jsou vzdělávání, technologie a digitální služby.
Evropa 2020, strategický program rozvoje Evropské unie, definuje pět ambiciózních cílů, které mají být ve školství, inovacích, zaměstnanosti, sociální inkluzi, klimatu a energetice dosaženy do roku 2020. Tyto cíle jsou dále podrobněji rozvíjeny v rámci sedmi velkých iniciativ, mezi které patří i agenda pro rekvalifikaci a zaměstnanost, mobilitu mladých a digitální technologie. Komplexní charakter strategie Evropa 2020 reflektuje množství vlivů, které hospodářský růst působí, ale podle mne to budou právě vzdělávání a technologie, co může rozhodnout o úspěchu všech ostatních částí programu. V dubnu jsem svůj názor jasně vyjádřil na evropské konferenci „Regenerace Evropy v roce 2014“ na Harvard Kennedy School: v globalizovaném světě se tvrdě bojuje o kvalifikované pracovníky, digitální služby i big data. Možnost promluvit na stejné konferenci jako Esko Aho, vicepresident společnosti Nokia a bývalý finský ministerský předseda, byla pro mě velkou poctou. Oba pevně věříme, že budoucnost Evropy leží právě v technologiích. Myslím, že díky důrazu kladenému na vzdělávání a digitální rozvoj může strategie Evropa 2020 podstatným způsobem přispět k překonání ekonomické krize a nastartování dalšího růstu. Kvalitní strategie ale sama o sobě nestačí. Stejně důležitá bude i její úspěšná implementace a skutečné dosažení jejích cílů. U všech sedmi iniciativ a pěti cílů musí Evropská unie a členské státy pečlivě koordinovat své aktivity tak, aby se vzájemně podporovaly a doplňovaly.
Evropa si již dnes vede velmi dobře v oblasti sociální inkluze a udržitelnosti životního prostředí. Podle „Zprávy o evropské konkurenceschopnosti“ vydané Světovým ekonomickým fórem v roce 2012 umí Evropa otevřenou a udržitelnou společnost budovat lépe, než většina ostatních rozvinutých zemí včetně Spojených států. Evropa má také komplexní a úspěšný rámec pro ochranu životního prostředí, který zohledňuje všechny zásadní prvky od obnovitelných zdrojů energií přes vymahatelnost zákonů na ochranu životního prostředí a ratifikaci mezinárodních dohod až po vysokou kvalitu životního prostředí. V těchto ohledech je tedy Evropa skutečně na světové špici. Jak je na tom ale s ostatními pěti iniciativami, které mají přispět k naplnění strategie 2020? Ve všech oblastech, včetně vzdělávání, kvalifikace a digitální agendy, sice dochází k pokroku, ale pořád je ještě hodně co zlepšovat. Strategie Evropa 2020 nám má pomoci vkročit do nové éry inovací, ale ve srovnání s klíčovými světovými hráči se nám zatím daří pouze ve dvou ze sedmi prioritních bodů. Tyto priority jsme si stanovili my sami a nyní na nich musíme i my sami pracovat, chceme-li ve světové konkurenci obstát. A práce je nutná na všech frontách. Evropa si může zajistit konkurenční výhody díky investicím do vzdělávání a technologií, ale i díky silnému důrazu na digitální a analytické dovednosti potřebné v byznysu a ekonomice budoucnosti.
Co se týče školství a rekvalifikace, nejlépe si vedou skandinávské země, které jsou pověstné svým vynikajícím podnikatelským prostředím, silným podnikatelským duchem a otevřeností vůči nejmodernějším digitálním technologiím. Například Švédsko je evropskou jedničkou ve všech těchto důležitých pilířích strategie 2020. Léta se zde klade důraz na výchovu kvalifikovaných a kreativních pracovníků, a Švédsko tak dnes může sklízet plody své práce v podobě hospodářského růstu a prvenstvím v plnění cílů evropských iniciativ v oblasti inovací. Země se také může chlubit výbornou spoluprácí mezi univerzitami a soukromým sektorem v oblasti výzkumu, technologickou vyspělostí místních podniků a vysokými výdaji na výzkum a vývoj, díky kterým země každoročně na trh uvádí množství inovací. Chytrá environmentální politika navíc Švédsko řadí mezi nejlepší evropské země, co se týče plnění pilíře udržitelnosti životního prostředí, což dokazuje, že růst může jít ruku v ruce s udržitelností a inovacemi v mnoha oborech právě díky důrazu na vzdělávání, podnikání a technologie.
Dalším dobrým příkladem je Finsko, země, která má velmi podobný profil jako Švédsko. Také Finsko má vynikající podnikatelské prostředí, které produkuje úspěšné nové podniky, a stejně jako Švédsko dlouhodobě těží ze silné podpory vzdělávání. Finsku v rámci strategie Evropa 2020 patří první příčka v pilíři vzdělávání a kvalifikace. Jelikož země nepolevuje v důrazu kladeném na vzdělání, daří se jí vychovávat pracovníky, kteří jsou schopni rychle se adaptovat na měnící se globální ekonomické prostředí, a udržovat dobrý základ pro šíření nových technologií a inovací. Nikoho asi proto nepřekvapí, že Finsko patří mezi nejinovativnější státy Evropy. Jak Finsko, tak Švédsko se svou dlouhodobou podporou vzdělávání v rámci EU vymykají. Ekonomiky obou zemí těží z výhod, které s sebou přináší vysoká penetrace digitálních technologií ve spojení s výkonnými a vysoce kvalifikovanými pracovníky schopnými naplnit očekávání moderního byznysu. Finsko a Švédsko by nám měly při implementaci vzdělávacích a digitálních iniciativ strategie 2020 jít příkladem.
Jelikož se dnes technologie vyvíjí neuvěřitelnou rychlostí, budou adopce nových technologií a výuka digitálních a analytických dovedností ve zbytku Evropy zásadní mírou rozhodovat o naší budoucí konkurenceschopnosti. Technologický pokrok s sebou nese silnou vlnu inovací, které mění svět kolem nás a budou čím dál víc měnit i hospodářské odvětví, ekonomiku, společnost i kulturu. Evropa by se měla těmto pozitivním změnám plně otevřít, protože ostatní velcí globální hráči tak již činí. Je nutné si uvědomit, že se ICT (informační a komunikační technologie) od ostatních průmyslových odvětví zásadním způsobem liší. V ostatních oborech se většinou po období prudkého vývoje dostavuje stabilizace v počtu inovací. V ICT ale pokrok ale nabírá rychlejší a rychlejší obrátky. Možnosti nabízené každou novou technologií umožňují rapidní vývoj dalších a dalších inovací. Na začátku se jednalo o sálové počítače pro velké organizace. Jen o čtyři desetiletí později dnes máme mobilní hračičky pro běžné spotřebitele. Umožňuje to fenomén zmenšování transistorů a zvyšování jejich počtu na čipu, který leží v srdci každého počítače. Jak se výpočetní výkon postupem času zvyšoval, velikost IT zařízení se naopak zmenšovala. Tento jev, typický pro technologický vývoj, se často vysvětluje tzv. Mooreovým zákonem, který byl poprvé definován v roce 1965 a praví, že výkonnost výpočetní techniky se každý rok přibližně zdvojnásobuje. S rostoucí efektivitou technologií se IT inovace dostávají do téměř všech ekonomických oblastí. Vše, co se dnes v našem hospodářství odehrává, je nějakým způsobem ovlivněno technologiemi, a proto bychom neměli jejich pozitivní vliv na byznys a ekonomiku podceňovat.
Technologické megatrendy mohou Evropu dovést do nové éry úžasných možností a příležitostí. Investice do digitálních služeb, velkých a otevřených dat, cloud computingu a mobilních technologií mohou sehrát roli katalyzátoru, který nakopne evropskou konkurenceschopnost. Podle zprávy „Velká a otevřená data v Evropě: motor růstu nebo promarněná příležitost?“, kterou nedávno vydal varšavský Institut ekonomických studií, se hospodářský přínos politiky na podporu velkých a otevřených dat v zemích EU-28 do roku 2020 odhaduje na 206 miliard euro, tedy 1,9% HDP. Navíc pokud mají občané zajištěn přístup k datovým službám, zvyšuje se i efektivita veřejných služeb, jejich transparentnost a odpovědnost. Státní sektor, zdravotnictví a dokonce i školství se dále neuvěřitelným způsobem mění díky cloud computingu, který umožňuje ukládání a vyhledávání údajů z jakéhokoli místa. Dosah takovýchto vitálních služeb se dnes díky mobilním řešením ještě znásobuje.
Dnešní studenti už nemusí uspět pouze na místní nebo evropské úrovni. Musí se poměřovat s konkurencí z celého světa, a pokud si již od raného dětství zvyknou na práci se špičkovými digitálními nástroji, jejich šance se mohou výrazně zvýšit. Úspěšná realizace digitální agendy spolu s iniciativou v oblasti budování dovedností a kvalifikace v rámci strategie Evropa 2020 by měla našim mladým pomoci udržet evropskou ekonomiku na špici světové scény. Je naprosto nezbytné, abychom stávající vzdělávací model změnili tak, aby byl schopen studenty připravit na nároky života a práce v 21. století. Jediné relevantní měřítko, ve kterém musí mladá generace a naše hospodářství uspět, je měřítko globální. Globální ekonomiky investují do digitálních technologií a výuky digitálních a analytických dovedností. Evropa se musí probudit a začít jednat, než bude příliš pozdě.