AuthorMartin Hladík

V úterý 12. září se v oboře Hvězda na Praze 6 již popáté uskutečnil charitativní závod Běh dobré vůle Nadace Olgy Havlové. Zúčastnilo se jej více než 500 běžců a běžkyň, díky nimž se podařilo vybrat rekordních 658 800 korun na pomoc rodinám v tísni.

Oblíbený závod pro širokou běžeckou veřejnost se konal na tratích 10 km, 5 km pro ženy a 4 x 2,5 km pro štafety, firemní štafety a poprvé též štafety ambasád. Své závody měli i junioři a děti od nejmenších až po patnáctileté, které běžely v pěti věkových kategoriích různě dlouhé vzdálenosti.

Účastníci akce se mohli občerstvit u mnoha stánků neziskových organizací a vyzkoušet si hod oštěpem s olympioničkou Irenou Gillarovou. Sportovní odpoledne obohatilo Divadlo Spejbla a Hurvínka a stavění jubilejní mozaiky stromu z kostiček LEGO®. Nejmenší děti si mohly skládat z kostiček LEGO® DUPLO®. Nechyběl ani fotokoutek LEGO®. Nedožité 90. narozeniny Olgy Havlové připomněla venkovní výstava „Olga Havlová – První dáma republiky – Královna dětí“. Zazněla i Píseň pro Olgu od zpěvačky a skladatelky Anety Langerové, kterou během výročního roku 2023 zpívají místní zpěváci a pěvecké sbory při setkáních u Stromů Olgy Havlové po celé České republice.

Sportovním odpolednem provázeli komentátor České televize Stanislav Bartůšek a učitel tělocviku Jiří Doležal. Záštitu nad akcí převzali ultramaratonec Miloš Škorpil, oštěpařka Irena Gillarová a rovněž čerstvá wimbledonská vítězka Markéta Vondroušová. Hlavní závod pro dospělé odstartovali ředitelka nadace Monika Granja a Jakub Stárek, starosta MČ Praha 6, která závod finančně podpořila. Poděkování za finanční podporu patří rovněž Nadaci ČEZ.

Veškerý výtěžek ze startovného daruje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové na pomoc rodinám v tísni, tedy rodinám, které přišly o střechu nad hlavou, rodinám samoživitelů nebo rodinám se zdravotně znevýhodněnými dětmi. Finanční pomoc zajistí rodinám, ohroženým ztrátou bydlení, dočasné ubytování v náhradních, azylových či krizových domech, kde při řešení životní situace pomáhají sociální pracovníci. Finanční dar rovněž obdrží například maminka, která sama vychovává dva malé chlapce, na pořízení zdravotního kočárku pro mladšího Adámka. Tříletý chlapec trpí dětskou mozkovou obrnou s částečným ochrnutím končetin na pravé straně těla. Maminka sama se potýká se zdravotním handicapem.

Mediální partneři: Český rozhlas, Radio 1
Partneři: MCAE, Nadace Bona, Sportega, Dino, Mizuno, Copy General, Volvo, Minet Elektro, Lidl, Salet, Pražské vodovody a kanalizace, Ochranný svaz autorský

Šiška již sice přešla z mateřského mléka na stravu dospělců, avšak na ocase matky Run Hou Tang jezdí i nadále. Právě mezi 9. a 10. hodinou mají ode dneška návštěvníci šanci vidět tento evropský unikát na vlastní oči v denním světle. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Návštěvníci Zoo Praha mohou ode dneška pozorovat samičku luskouna Šišku a její rodiče v denním světle. Nově se totiž noční expozice Indonéské džungle zahalí do šera až v 10 hodin. První mládě luskouna v Evropě je tak nyní dobře vidět nejen v rámci aktuální outdoorové kampaně, ale i po celou první hodinu otevírací doby zoo.

„Vycházíme vstříc návštěvníkům, kteří nyní mají možnost vidět luskouny za plného světla. Nový režim je také lákavou příležitostí pro fotografy,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Chod noční expozice jsme museli upravit velmi citlivě; po určitou dobu jsme čas zhasnutí světel posouvali vždy o pár minut až do dneška, kdy už jde o celou jednu hodinu.“

Kampaň s prvním odchovaným luskounem v Evropě zaplnila veřejný prostor po celé České republice. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Návštěvníkům Indonéské džungle se kromě trojice luskounů krátkoocasých vůbec poprvé naskýtá nový pohled i na další obyvatele nokturna: outloně váhavé, velemyši obláčkové nebo vakoveverky létavé. Využít mohou také koupi zvýhodněné elektronické vstupenky, díky které se vyhnou pokladně a mohou zamířit od turniketů přímo za luskouny.

Billboardy či citylighty s Šiškou mohou v těchto dnech spatřit lidé v hlavním městě i ve zbytku Česka. Kampaň tak neakcentuje prvního odchovaného luskouna v Evropě pouze jako úspěch Zoo Praha, nýbrž českých zoo vůbec. Svým významem totiž dalekosáhle přesahuje tuzemské hranice.

První hříbě koně Převalského se v Zoo Praha narodilo 21. března 1933. Zakladateli chovu se stali hřebec Alki a klisna Minka. Zdroj: Archiv Zoo Praha

Samice luskouna krátkoocasého Šiška dosáhla věku šesti měsíců a přešla z mateřského mléka na stravu dospělců. Minulý týden proto Zoo Praha prohlásila prvního narozeného luskouna v Evropě za úspěšně odchovaného. V souvislosti s tímto historickým úspěchem se množí dotazy médií i návštěvníků, které se dají v zásadě shrnout v jedné otázce: Jak si vede Šiška v kontextu všech důležitých odchovů v bezmála stoleté historii pražské zoo? Rozhodli jsme se poskytnout odpověď a sestavit desítku těch nejvýznamnějších.

Pražská zoo chová gepardy od roku 1933, první mláďata se podařilo odchovat v roce 1972. Samice Brita se tehdy hned napoprvé projevila jako vzorná matka a v průběhu let porodila celkem 27 potomků. Foto Zdeněk Veselovský, Zoo Praha

„Nebyl to úplně jednoduchý úkol, protože v každém podobném seznamu se nutně mísí chovatelská, vědecká, ochranářská i marketingová hlediska, nicméně zde vám předkládám výsledek,“ komentuje žebříček ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Současně připojuje svá přání na příští roky: „A co nás čeká dál? Jaké významné odchovy bychom si přáli do budoucna? Rád bych si vsadil na velemloky a nebo člunozobce. Historické úspěchy se však plánovat nedají.“

Kdo by neznal legendární Moju! První gorilí mládě narozené v českých a slovenských zahradách dnes žije ve Španělsku, její dcera Duni je však součástí gorilí skupiny v pražské Rezervaci Dja – a pokud se zadaří, z Moji se koncem roku stane babička. Duni je totiž aktuálně březí. Zdroj: Archiv Zoo Praha

Návštěvníci Zoo Praha se mohou na podzim těšit také na fotografickou výstavu věnující se nejvýznamnějším odchovům v historii pražské zoo. Ta nabídne zájemcům i příběh stojící za každým z těchto chovatelských úspěchů.

• 1933 kůň Převalského – první hříbě v Zoo Praha
• 1937 kondor andský – druhý odchov na světě (první publikovaný)
• 1942 medvěd lední – Sněhulka – ve světovém měřítku jedinečný umělý odchov (v roce 1947 pak Polárka – první přirozený odchov v Československu)
• 1972 gepard – jeden z prvních odchovů v Evropě
• 1989 hrabáč kapský – první odchov v Československu, třetí v Evropě
• 1998 dracéna krokodýlovitá – světový prvoodchov
• 2004 gorila nížinná – Moja – první odchov v České republice
• 2012 sojkovec rezavouchý – první odchov ve světových zoologických zahradách
• 2012 želva korunkatá – světový prvoodchov a též objev způsobu rozmnožování
• 2023 luskoun krátkoocasý – Šiška – první odchov luskouna v Evropě

Odchov samičky luskouna krátkoocasého Šišky je zásadní nejenom proto, že byl spojen s řadou úskalí, ale také z toho důvodu, že jde o první mládě těchto jedinečných šupinatých savců odchované v Evropě. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

23. 5. 2023

Prezident Petr Pavel se dnes poprvé sešel se skupinou svých zahraničně-politických poradců. Jejími členy jsou Petr Kolář, Karel Schwarzenberg, Michael Žantovský, Jiří Pehe, Tomáš Petříček a Jan Macháček. Skupinu koordinuje ředitel zahraničního odboru KPR Jaroslav Zajíček. Poradci se budou scházet podle potřeby a aktuálních témat, jejich působení ve skupině je neformální a neplacené.

“Od svých poradců očekávám především otevřenost, a to nejen v jejich názorech a postojích, ale i ve zpětné vazbě a kritice mých kroků, pokud s nimi nebudou souhlasit,” říká prezident Pavel. Tématy prvního setkání byly vztah České republiky k Rusku a k Číně, koordinace zahraniční politiky prezidenta s vládou i se zahraničními partnery nebo role prezidenta v posilování postavení Česka ve světě.

“Prezident Pavel se chce k tématu zahraniční politiky setkávat s osobnostmi z různých konců názorového spektra, aby měl možnost vytvořit si ucelený pohled na aktuální témata ovlivňující českou zahraniční politiku,” vysvětluje mluvčí prezidenta Markéta Řeháková. Proto podle ní vznikla neformální skupina uznávaných odborníků, kteří mají s touto oblastí dlouhodobé zkušenosti.

Podle Jaroslava Zajíčka, ředitele zahraničního odboru KPR, má skupina sloužit ke konzultacím aktuálních i koncepčních otázek, například o tom, jaké části světa by měl prezident v daném čase navštívit a jaká rizika nebo přínosy s tím souvisí. “Nadhled a zkušenosti skupiny odborníků pomůžou zahraničnímu odboru získat širší perspektivu,” dodává.

U příležitosti prvního výročí války na Ukrajině odhalila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová se zástupcem ukrajinského velvyslance v ČR Vitalijem Usatyjem originální dílo streetartového umělce Chemise. Dílo inspirované dívenkou z kyjevského bunkru bude k vidění na sněmovním balkonu nad Malostranským náměstím celý následující měsíc. Poslanecká sněmovna si památku nevinných obětí válečného konfliktu na Ukrajině připomněla také symbolickou minutou ticha na začátku své schůze.

Při příležitosti dnešního prvního výročí si Poslanecká sněmovna připomenula památku obětí krvavé války rozpoutané Ruskou federací na Ukrajině.

„V uplynulých dvanácti měsících jsme byli svědky barbarského běsnění ruské armády, která za sebou nechává spoušť, zkázu, která vraždí a mrzačí nevinné civilisty a páchá neprominutelné válečné zločiny. V minulém roce jsme ale byli rovněž svědky i nezdolného odporu ukrajinského národa v čele se statečným prezidentem Volodymyrem Zelenským,“ uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Streetartový tvůrce Dimitrij Proškin známější pod uměleckým jménem Chemis, který je autorem mimo jiné proslulého graffiti portrétu plačícího prezidenta Masaryka, se rozhodl speciálně pro tuto příležitost vytvořit zcela originální dílo. To bylo právě v den výročí za přítomnosti předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové a chargé d’affaires ukrajinského velvyslanectví v ČR Vitalije Usatyje odhaleno na balkoně sněmovního Paláce Smiřických s výhledem na pražské Malostranské náměstí.

Dílo, které bude na místě k vidění do 24. března, zobrazuje postavu malé ukrajinské holčičky. Ta na samém začátku války dojala svět svým zpěvem známé filmové písně přímo z ostřelovaného kyjevského krytu.

„Hrdinství Ukrajinců pro mě ztělesňují nejen vojáci a vojákyně, kteří chrabře brání napadenou vlast se zbraní v ruce. Hrdinství prokazují dnes a denně také lidé jako sedmiletá dívenka Amelia jejíž procítěné pěvecké vystoupení uvnitř ostřelovaného kyjevského bunkru se rázem stalo jedním ze symbolů ukrajinského vzdoru i naděje. A naděje dává smysl našim životům,“ dodala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Předsedkyně Sněmovny následně zahájila jednání Poslanecké sněmovny symbolickou minutou ticha za všechny nevinné oběti války na Ukrajině.

Stěžejní akcí bude zahajovací koncert dne 23.února, kdy v prostorách kostela sv. Šimona a Judy bude provedeno Verdiho Requiem v podání Českého filharmonického sboru Brno, se sbormistrem Petrem Fialou, pod taktovkou Tomáše Braunera a se sólisty Janou Siberou, Janou Sýkorovou, Tomášem Černým a Jozefem Bencim, tak, jak bylo 16x provedeno dirigentem Rafaelem Schächterem v ghettu Terezín. Bližší informace pak naleznete na stránkách www.vecnanadeje.org.

Dalšími důležitými večery v rámci festivalu bude např. benefiční koncert Ivo Kahánka v Zrcadlové kapli Klementina, kdy z dobrovolného vstupného spolu se Stadler Trier Foundation zorganizujeme koncert mladých umělců v Alzheimer Home Pitkovice. Dále pak přednáška Prof. L. Spurného na téma “hudba v ghettu Terezín” s hudebním doprovodem Krása Quartetu ve Winternitzově vile, či romská hudba v době nesvobody v podání Terne Čhave v kulturním domě Vzlet. Unikátní pak bude promítání filmu Defiant Requiem, nominované na 2 ceny Emmy Awards v Bio Oko.

Agamy límcové jsou nově k vidění v Pavilonu šelem a plazů v Zoo Praha. Jako převážně hmyzožraví ještěři dostávají zejména cvrčky a saranče. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha jsou nově k vidění agamy límcové. Působivé plazy chová zahrada poprvé ve své historii. Australské ještěry, kteří inspirovali i tvůrce Jurského parku, naleznou návštěvníci v Pavilonu šelem a plazů.

„Jde o mimořádně atraktivní zvířata, která mají hodnotu nejen expoziční, ale i edukační. Ještěři mívají různé rohy či výrůstky, ale takto charakteristickým kožním límcem se nezaměnitelně pyšní pouze tento druh,“ říká kurátor plazů Petr Velenský s tím, že až 26 centimetrů široký krční útvar je tvořen volnou kůží vyztuženou dlouhými chrupavkami.

Podle Velenského těží agama límcová z této své výhody zejména v případě ohrožení – roztažením límce působí větší a predátora v kombinaci s výhružným syčením snadněji zažene. Takto vystresované zvíře pochopitelně lidé v Zoo Praha nespatří. „Límec plní i jiné funkce: svým závojem agamy rády potřásají při námluvách nebo ho roztahují jen částečně v rámci termoregulace,“ ubezpečuje Velenský.

Agama límcová je nezaměnitelná díky svému kožnímu límci. Ten roztahuje nejen v nebezpečí, ale využívá ho částečně i jako termoregulátor či v období námluv. Atraktivní ještěr se stal svého času inspirací pro tvůrce Jurského parku. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Agamy límcové obývají suché lesy i buš na severu a severovýchodě Austrálie a také jih Nové Guineje. Dorůstají délky až 90 centimetrů, přičemž téměř polovinu délky tvoří ocas. Jde o převážně hmyzožravé ještěry, a tak i v Praze dostávají především cvrčky a saranče. Krmnou dávku doplňuje zelenina – salát, mrkev a čínské zelí.

V Zoo Praha jsou k vidění čtyři bezmála dvouletí jedinci: samec a tři samice. Návštěvníci je naleznou v Pavilonu šelem a plazů v teráriu, které obývají spolu s želvami plochohřbetými. Vzhledem k tomu, že agamy límcové jsou denní zvířata a rády sedí v kolmých pozicích těsně přitisknuté na kmen stromu či větev, je dobré po nich pátrat v horní části expozice, poblíž zdroje světla.

Ne všechna zvířata v Zoo Praha se těší stejné pozornosti sponzorů a adoptivních rodičů. Zebra Grévyho – největší a současně nejohroženější druh těchto pruhovaných lichokopytníků – patří mezi ty opomíjené. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Ne každé zvíře v Zoo Praha se těší pozornosti sponzorů či adoptivních rodičů v uspokojivé míře. Opomíjené druhy teď zahrada tradičně během Adventu představuje veřejnosti. Jejich podpora může být skvělým vánočním dárkem, který potěší nejen vaše blízké, ale současně pomůže našim zvířecím sirotkům.

„Některá z našich zvířat mají mnoho sponzorů a adoptivních rodičů. V tomto ohledu jsou nejoblíbenější surikaty, vombat nebo tučňáci. Několik druhů se však nachází na opačné straně škály, a to buď proto, že je chováme příliš krátce, nebo jsou zkrátka přehlížené. Naše tradiční prosincová adopční kampaň proto vybízí k podpoře těchto sirotků,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek s tím, že kromě savců jsou v kampani zastoupeni i ptáci, ryby, plazi či bezobratlí.

Adopce zvířat je již tradičním a oblíbeným produktem Zoo Praha. Adoptivní rodič se stává členem širokého klubu přátel zoo, je zván na významné společenské akce: například na slavnostní zahájení nové sezóny na jaře, na výroční slavnost v září či na setkání sponzorů na podzim. Kdo konkrétně tedy letos hledá své mecenáše?

Mezi zmiňované, možná překvapivě, patří například zebra Grévyho. Největšího a současně nejohroženějšího druhu těchto nezaměnitelných lichokopytníků zbývá v Keni a Etiopii necelé dva tisíce jedinců. Ohrožuje je úbytek vodních zdrojů i konkurence dobytka. V Zoo Praha je lidé naleznou v blízkosti žiraf v Africkém domě.

Štětkouni afričtí teprve minulý týden obydleli jednu z hlavních expozic Rezervace Dja. Adopce či sponzoring těchto rezavých pralesních prasat může být odvážně vtipným vánočním darem. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Dosavadními sirotky jsou i staronově chovaní štětkouni afričtí. Dva bratři teprve minulý týden obydleli jednu z hlavních expozic Rezervace Dja. Adopce či sponzoring těchto rezavých pralesních prasat může být odvážně vtipným vánočním darem.

I další zástupci kamerunské fauny osídlivší nový pavilon goril teprve hledají své podporovatele. Talapoin severní, oproti gorilám naopak jeden z nejmenších primátů Afriky, zaujme nejen svými rozměry, ale i nazelenalou barvou srsti a mezi opicemi výjimečnou schopností plavat. Portrét vůdčího samce Šklíby na adopční listině vykouzlí úsměv na tváří nejednomu milovníkovi zvířat.

Talapoin severní, jeden z nejmenších primátů Afriky, zaujme nazelenalou barvou srsti a mezi opicemi výjimečnou schopností plavat. Portrét vůdčího samce Šklíby na adopční listině vykouzlí úsměv na tváří nejednomu milovníkovi zvířat. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rezervaci Dja ale neobývají jen ochlupené siroty. V jenom z vivárií můžete pátrat po málo prozkoumané želvě ohebné. Tajuplná obyvatelka pralesního podrostu se vyznačuje částečně uzavíratelným krunýřem i oblibou v pojídání drobných obratlovců. I ona se teď shání po adoptivních rodičích.

Pozornost si zaslouží i tvorové, kteří ve většině lidí nevyvolávají libé pocity. Zákeřnice hrozivá – až pět centimetrů velká, dravá ploštice – nepochybně patří do této kategorie. I ona obydlela vivária Rezervace Dja. V době, kdy ve světě hmyzu rapidně ubývá, je připomínka jeho barvitosti i nenahraditelnosti zásadním sdělením. Adopce impozantně vyhlížejícího hmyzího lovce s přiléhavým názvem potěší ty otrlejší z příznivců zoo.

Tajuplná obyvatelka pralesního podrostu želva ohebná se vyznačuje částečně uzavíratelným krunýřem. I ona teď pátrá po svých adoptivních rodičích. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Opomíjeným druhem je i nápadně zbarvená husice australská. Příbuzná našich kachen obývá mělké vody daleké Austrálie. Není proto divu, že v Zoo Praha ji návštěvníci naleznou v Darwinově kráteru po boku vombata či klokanů. Stejně jako v přírodě, také zde žijí husice v páru, který spolu často zůstává po celý život. Podporu husice tak můžou lidé svým blízkým darovat i jako vzor zvířecí věrnosti.

Své adoptivní rodiče hledají i docela němé tváře, které se prohánějí ve vodních příkopech pavilonu Indonéská džungle. Asijský sumec pangas vláknoploutvý je oproti kulinářsky proslavenému pangasovi spodnookému kriticky ohrožený; v jednom ze smutných seznamů se dokonce ocitl v první stovce nejohroženějších druhů světa. Může za to nezodpovědné vodní hospodářství i intenzivní lov. Adopce těchto „sladkovodních žraloků“ jistě udělá radost nejen všem vášnivým akvaristům.

Kromě zvířecích sirotků můžete samozřejmě vybírat ze stovek dalších druhů zvířat chovaných v Zoo Praha. Adopční či sponzorský formulář snadno vyplníte na webu https://www.zoopraha.cz/jak-pomoci/adopce/seznam-zvirat-pro-adopci.

Pozornost adoptivních rodičů by si zasloužili i tvorové, kteří ve většině lidí nevyvolávají libé pocity. I oni mají v ekosystému svou roli. Zákeřnice hrozivá – až pět centimetrů velká, dravá ploštice – nepochybně patří do této kategorie. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V novém pavilonu goril se zabydleli dva samci štětkounů afrických. Do Zoo Praha dorazila rezavá prasata z nizozemské zoologické zahrady v Emmenu. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Jednu z hlavních expozic Rezervace Dja doplnili dva samci pralesních prasat štětkounů afrických. Sdílet ji budou se skupinou kočkodanů Brazzových.

„Štětkouni se do pavilonu nastěhovali již včera, ze začátku se ale zdržovali v zázemí. Dnes se však již osmělili do expozice a vzápětí svými rypáky pečlivě prozkoumali zdejší substrát,“ uvedl kurátor Jan Mengr. „Štětkoun africký dostal jméno podle protáhlých ušních boltců zakončených štětkou delších chlupů. Prozatím je považován za poměrně hojného, ale podobně jako kočkodan Brazzův bývá častou kořistí pytláků. V některých oblastech je také pronásledován zemědělci, protože jim poškozuje úrodu. V neposlední řadě štětkouna ohrožuje také úbytek prostředí v důsledku rozšiřování lidského osídlení ve střední Africe.“

Nejlépe mohou návštěvníci štětkouny pozorovat okolo desáté hodiny dopoledne, kdy dostávají listovou zeleninu. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Nejnovější pavilon Zoo Praha – Rezervace Dja – se návštěvníkům otevřel 28. září 2022. Jeho hlavními obyvateli je rodinná skupina goril nížinných, které společnost dělají guerézy pláštíkové. Kromě kočkodanů a štětkounů pak návštěvníci na cestě pralesem potkají osináky africké a talapoiny severní. Stylizovanou kamerunskou vesnici doplňují svými expozicemi krysy obrovské a kaloni plaví.

Do nového pavilonu se návštěvníci nejlépe dostanou autobusovými linkami 234, 235 či 236 na stanici Zoo Praha – Sklenářka. Kromě toho k Rezervaci Dja v horní části areálu vede lávka od západního okraje Údolí slonů a cesta od Afrického domu. Navíc přímo před pavilonem vznikl další vchod do zoo, včetně pokladny.

Plán Rezervace Dja. Plocha vnitřní expozice kočkodanů a štětkounů je 120 m², za pěkného počasí mají k dispozici i venkovní výběh o rozměrech 358 m². Zdroj Zoo Praha

Zoo Praha tradičně ocenila své sponzory a příznivce cenami Richard. Divokého Richarda přebírá z rukou ředitele zoo Miroslava Bobka paní Božena Banková, která zakoupila úctyhodných 1029 stravenek pro zvířata. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoo Praha ocenila Malým, Velkým a Divokým Richardem své nejvýznamnější příznivce – letos obdrželi všechny ceny zástupci veřejnosti, jejichž podpora zahrady byla a je mimořádná. Během setkání sponzorů a přátel zoo proběhly také křtiny malého hrabáče. Pětiměsíční samička dostala od kmotra, herce Miroslava Táborského, jméno Farisa.

„Dnešek patří sponzorům a adoptivním rodičům našich zvířat, kterým jsme za jejich podporu nesmírně vděční. Během letošního roku nás podpořili již více než devíti miliony korun a ta podpora je pro nás o to důležitější, že během předchozích dvou let jsme v důsledku covidu utrpěli velké finanční ztráty,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Podle něj letošní statistiky také výrazně ovlivnil příchod jednoho nového zvířete. „Vombat obecný Cooper, kterého jsme představili letos v lednu, se stal za necelý rok hvězdou návštěvníků a v žebříčku nejvíce sponzorovaných zvířat figuruje na prvním místě. Předstihl tak dokonce i nesmírně populární gorily.“

Cenu Velký Richard obdržela paní Renata Petrová, která je adoptivní rodičkou zvířat v zoo od povodňového roku 2002. Každoročně adoptuje geparda a vlka euroasijského. Celkem za dvě dekády podpořila tyto chovy neuvěřitelnou sumou – 526 tisíci korun!

I pan Marek Votlučka, čerstvý držitel Malého Richarda, podpořil původně obnovu Zoo Praha po povodních před 20 lety. Od roku 2003 až doposud nepřetržitě přispívá na chov svého oblíbeného hrocha obojživelného, celkem už poslal štědrých 201 tisíc korun.

Malá samička hrabáče kapského byla slavnostně pokřtěna jako „Farisa“, tedy „ta, co přináší štěstí“. Na snímku s matkou Kvídou, jejíž je Farisa už čtvrté úspěšně odchované mládě. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Letošní Divoký Richard putuje k paní Boženě Bankové. Ta nashromáždila v rámci projektu Stravenky pro zvířata úctyhodných 1 029 stravenek napříč zvířecími druhy. Takto vysoké číslo vyhodnotilo vedení zoo za natolik „divoké“, že se rozhodlo udělit zmíněnou cenu právě jí.

Při příležitosti dne sponzorů proběhly také křtiny mláděte hrabáče kapského. O jméně malé samičky rozhodovali čtenáři portálu iDNES.cz, kteří vybrali africké jméno Farisa, tedy v překladu „ta, co nosí štěstí“. Samotného křtu v pavilonu Africký dům se ujal herec Miroslav Táborský: „Já měl vždy slabost pro ošklivá káčátka. Už před lety jsem si hrabáče oblíbil, protože mi po boku vysokých žiraf přišli přehlížení. Když jsem je pak jednou tady v pražské zoo viděl, jak s ohromnou chutí pojídají moučné červy, doslova jsem si je s rodinou zamiloval. Je mi velkou ctí, že jsem dnes mohl pokřtít čtvrté mládě známé samičky Kvídy,“ pronesl při této příležitosti Táborský.

V rámci slavnostního programu došlo i na vyhlášení výherců soutěže „Fotím v Zoo Praha“. Vítězné snímky všech oceněných kategorií si můžete prohlédnout v pavilonu Rezervace Dja naproti hlavní expozici goril v blízkosti vivárií. V neposlední řadě proběhla ve Vzdělávacím centru také tradiční diskuze s občany městské části Praha-Troja.

Během setkání sponzorů a přátel Zoo Praha proběhly i křtiny mláděte hrabáče kapského. Pětiměsíční samičku pokřtil herec Miroslav Táborský jako Farisu – tedy jako „tu, co přináší štěstí“. Jméno vybrali v anketě čtenáři portálu iDNES.cz. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha se v listopadu vylíhla už tři mláďata želvy záhadné. Dnes jsou velká zhruba 7 cm, v dospělosti dorostou až do 23 cm délky. Jde o první pražská mláďata tohoto tajuplného druhu od roku 2018. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Už tři mláďata želvy záhadné se vylíhla v Zoo Praha. Plaz, který žije volně v pavilonu Indonéská džungle, patří k nejtajuplnějším obyvatelům zahrady. V přírodě jde o druh prakticky neprozkoumaný. O to větším chovatelským úspěchem jsou nynější přírůstky.

„Úspěšné rozmnožení doposud málo známého druhu zvířete potvrzuje smysl moderní zoologické zahrady jako výzkumné instituce. Nemůžeme totiž přírodu úspěšně chránit, aniž bychom ji nejprve dobře poznali,“ tvrdí ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Takzvaný vaječný zub je na tváři malé želvy záhadné stále dobře patrný. Rohovitý útvar na čelistech umožňuje mláděti rozbít skořápku a vylíhnout se z vejce. Záhy se scvrkne a odpadne. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

I přes nedostatek údajů odborníci usuzují, že populace želvy záhadné v přírodě se zmenšují. Malajské a indonéské lesní porosty, které želva obývá, dnes rapidně mizí. Na Červeném seznamu IUCN je tak druh zařazen do kategorie téměř ohrožený.

Samotný příběh pražských želv je navíc už od jeho počátku nevšední. „V roce 2004 jsme se ujali zásilky želv zabavených pašerákům v Hongkongu. Mezi nimi byli i jedinci dosud neznámého druhu,“ vypráví kurátor plazů Petr Velenský. Už v roce 2007 se tehdy stále nepojmenovanou želvu podařilo v Zoo Praha rozmnožit poprvé. „Až rok poté byla teprve vědecky popsána, a to velmi příznačně – jako želva záhadná,“ dodává.

Listopadová mláďata jsou teď prvními, která se v zoo vylíhla po více než čtyřech letech. Zoo Praha má aktuálně jako jediná v Evropě chov tohoto druhu geneticky potvrzený.

Želva záhadná obývá volně říčku i lesní podrost v pavilonu Indonéská džungle. Návštěvníci mají největší šanci ji spatřit v jeho horní části, naproti expozicím binturongů a orangutanů. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Želva záhadná je přitom pozoruhodná i na základě nemnohých informací o jejím chování a návycích. Nejen, že je všežravá a nepohrdne tak kromě rostlin ani drobnými živočichy, ale zároveň vede obojživelný způsob života – umí dobře plavat a ráda se zdržuje poblíž vody, avšak současně tráví čas i na souši, v podrostu pralesa.

„Želvy záhadné jsme se zpočátku pokoušeli udržet v expozičním příkopu, ale při jejich schopnosti šplhat i po šikmých stěnách to bylo nemožné. Nakonec zvítězila jejich vazba na prostředí silně zarostlého tropického potoka, a tak žijí volně v celém horním patře pavilonu Indonéská džungle,“ radí Velenský, kde můžou návštěvníci želvy v zoo spatřit.

Nejlépe tak lidé udělají, když budou po jejich temně hnědých krunýřích pátrat v potůčku naproti expozicím orangutanů a binturongů.

Kawi, sameček orangutana sumaterského v Zoo Praha, slaví 17. listopadu své druhé narozeniny. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Sameček orangutana sumaterského Kawi oslaví zítra své druhé narozeniny. Malý lidoop se učí veterinární trénink, zkouší stále více pevné stravy a pro své akrobatické kousky je častým oblíbencem návštěvníků zoo. Díky svým vzácným genům je ale především nadějí pro zachování svého druhu.

„Malý Kawi na první pohled zaujme svým roztomilým vzezřením, avšak nutno si uvědomit, že jde také o jeden z nejvýznamnějších odchovů Zoo Praha za posledních několik let,“ připomíná ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek s tím, že jde o geneticky velmi cenné mládě. „V době, kdy orangutani v přírodě čelí masivnímu odlesňování, je každý takový přírůstek dílčím úspěchem na cestě za zachováním biodiverzity.“

Oslavenec Kawi zkoumá enrichment, který tento týden tvoří například šišky plněné dýňovými semínky a kousky speciálních sušenek pro listožravce. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Kawimu koluje v žilách divoká krev díky jeho praprarodičům Bimbovi a Soně. Ti přišli do Prahy z volné přírody v 60. letech a stali se zakladateli zdejšího chovu. Kawi se před dvěma lety stal třetím pražským mládětem a nyní je jediným pravnoučetem těchto orangutanů, kteří přišli do zoo přímo z lesů Sumatry. Právě ty dnes mizí závratnou rychlostí a zejména proto jsou orangutani sumaterští kriticky ohrožení.

Samotnému Kawimu ale alarmující situace jeho druhu starosti zjevně nedělá. „Většinu dne tráví zkoumáním okolí, pozorováním své rodiny, od níž odkoukává vzorce chování, a taky jídlem. Nejradši má měkké, sladké ovoce jako papáju či mango,“ tvrdí vrchní chovatel primátů Martin Vojáček s tím, že i přes ochutnávání pevné stravy pije Kawi stále i mateřské mléko. „Orangutani mají jeden z nejdelších reprodukčních cyklů mezi savci, mléko může pít ještě zhruba čtyři roky,“ dodává.

Kawi se narodil na státní svátek 17. listopadu 2020 – i proto se mu někdy přezdívá „sametové mládě“. Na snímku s matkou Mawar ve věku dvou dní. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

„Sametový Kawi“, jak se malému orangutanovi občas přezdívá díky jeho datu narození, obývá pavilon Indonéská džungle spolu se svým otcem Pagym, matkou Mawar a starší sestrou Diri. Jeho dovádění můžou návštěvníci nejlépe pozorovat kolem desáté hodiny dopoledne, když dostává rodina lidoopů krmení.

Lidé mohou v těchto dnech Kawiho tvář spatřit i ve výlohách knihkupectví. Jeho snímek zdobí přebal nové knihy fejetonů ředitele zoo Miroslava Bobka s názvem Ryšavý knihovník. Pustakawan, jak zní Kawiho celé jméno, totiž v indonéštině znamená „knihovník“, což odkazuje právě k takové postavě orangutana z knižní série Zeměplocha Terryho Pratchetta.

Během teplých dní letošního léta si Kawi svými akrobatickými kousky ve venkovním výběhu získal srdce nejednoho návštěvníka. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Nováčci v Zoo Praha, samec Kisumu a samice Duni, se setkali se zbytkem gorilí skupiny. Návštěvníci mohou čerstvě sdruženou šestici primátů pozorovat už nyní v pavilonu Rezervace Dja. Na snímku zleva: samice Kijivu, Shinda a stříbrohřbetý samec Kisumu. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Velké spojování goril v Zoo Praha včera proběhlo bez většího rozruchu. Nováčci Kisumu a Duni se setkali se zbytkem skupiny – samicemi Kijivu, Shindou, Kambou a malým samečkem Ajabuem. Po pondělních drobných roztržkách je dnes situace o poznání klidnější. Návštěvníci mohou čerstvě sdruženou šestici goril pozorovat už nyní v pavilonu Rezervace Dja.

„Proti Kisumovi se nejvýrazněji vymezovala nejstarší Kamba a poněkud překvapivě i malý Ajabu, který ho vysloveně provokoval; zjevně cítil podporu všech tří samic,“ popisuje momenty po spojení goril ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Kisumu se v prvních hodinách choval zdrženlivě až bázlivě a teprve s postupujícím časem se začal prosazovat.“

Devítiletá Duni se seznamuje se svoji babičkou Kijivu. Podle chovatelů ale gorily společné geny vzájemně nevycítí. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 Samice Duni pak byla skupinou přijata bez očividných obtíží. Nejvíc zájmu o ní jevil malý Ajabu, který se dožadoval pozornosti a tahal Duni za chlupy už pár okamžiků po jejich spojení, což ona trpěla velmi shovívavě. Duni se také poprvé setkala se svou babičkou Kijivu a pratetou Shindou. Podle chovatelů ale v sobě společné geny gorily necítí a vzájemný vztah to proto nijak neovlivňuje.

Po první noci je situace v Rezervaci Dja pokojnější, avšak stále ještě nestandardní. „Na jednu stranu je nálada ve skupině klidnější, svědčí o tom například to, že Kisumu se už pářil jak se samicí Shindou, tak s Kijivu. Na druhou stranu se gorily při úklidu expozice nechtěly nechat zavřít do boxů v zázemí, což je následkem významné změny v jejich režimu. Chce to ale jen čas,“ vysvětluje vrchní chovatel primátů Martin Vojáček.

Padesátiletá gorilí stařenka Kamba se vůči nově příchozímu samci Kisumovi překvapivě vymezovala nejvíc. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Budování nové hierarchie pokračuje teď už před očima návštěvníků. „Drobné potyčky ještě určitě nastanou, avšak i to je naprosto přirozené. Ve skupině se příchodem dvou cizích goril, zejména pak nového vůdce, mění sociální žebříček, a tak se musí ustálit budoucí řád,“ vysvětluje Vojáček. „Situaci dál bedlivě sledujeme, ale nic vážnějšího nečekáme,“ dodává.

Pětadvacetiletý samec Kisumu žil do letošního září v rakouské Zoo Schmiding ve výhradně samčí skupině. Devítiletá Duni, která se narodila ve španělském Cabárcenu slavné Moje, teprve nedávno pohlavně dospěla. Evropský koordinátor chovu goril je doporučil ke spojení zejména za účelem rozmnožení, a to díky jejich vhodným genům. Možnost mít potomka s Kisumem bude mít teď také Kijivu. S trochou štěstí by mohla Zoo Praha přivítat gorilí mládě už v příštím roce.

Šestiletý sameček Ajabu se rychle osmělil a bezmála dvousetkilového Kisuma po chvíli rošťácky provokoval. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Jeden z největších evropských maloobchodních řetězců Aldi otevřel ve Velké Británii ve městě Royal Leamington Spa zbrusu nový „ekologický“ supermarket, jehož cílem je snížit průměrné emise CO2 produkované běžnými supermarkety o dvě třetiny. Součástí tohoto obchodu je i modul české firmy Miwa, nabízející bezodpadové nakupování kávy, oříšků, mandlí či semínek do opakovaně použitelných nádob. Odpadá tak drtivá většina jednorázových obalů. Česká firma obdobně spolupracuje například i s největším nizozemským řetězcem Albert Heijn, v Česku pak s řetězcem Albert.

„V Británii jde zatím o pilotní spolupráci. Je pro nás velice důležitá, protože Aldi má jen ve Velké Británii téměř tisícovku obchodů. Úspěch a implementace v dalších tamních obchodech závisí na tom, jak zareagují zákazníci a také jak komfortní a efektivní bude náš systém pro zaměstnance obchodu. Čísla po prvním měsíci provozu zatím vypadají velice dobře,“ říká výkonný ředitel společnosti Miwa Mirek Lizec.

„Velká Británie je v bezobalovém prodeji o kousek dál než například Nizozemsko nebo Česko. Ale ne o moc, celý obor je všude v Evropě pořád v plenkách. Řetězce testují, co jim bude fungovat. Zvětšuje se také tlak veřejnosti na ekologické nakupování, což se postupně projevuje i v legislativních požadavcích. Roste shoda na tom, že hory odpadu spojené s jednorázovými obaly nejsou v pořádku, a výrobci potravin i řetězce na to musejí a často i chtějí reagovat,“ dodává Mirek Lizec.

K prvním kontaktům mezi britskou pobočkou Aldi a firmou Miwa došlo před rokem a půl. Pilotní spolupráce měla začít už na podzim 2021, ale vše posunul covid-19. V Aldi si pak bezodpadové řešení Miwa testovali nějakou dobu interně, a nakonec se jej rozhodli vyzkoušet v novém obchodě nedaleko své britské centrály. Na tyto potraviny prodávané do vlastních nádob zákazníků nebo papírových sáčků poskytuje Aldi slevy, což je pro zákazníky vedle ekologických důvodů také neopominutelný motivátor.

Řešení společnosti Miwa, se kterým uspěla již u několika evropských maloobchodních řetězců, je založeno primárně na opakovaně použitelných standardizovaných kapslích – kolujících mezi obchody, servisním centrem a výrobci – a na maximálním využití chytrých dat. Jedna taková kapsle během svého životního cyklu ušetří téměř 2 000 kusů jednorázových obalů. Důležité pro obchodníky je také fakt, že zmíněný systém nijak nenarušuje jejich dosavadní logisticko-operační procesy, naopak jim přináší ekonomickou a ekologickou výhodu. I proto Miwa právě úspěšně dokončuje jednání o spolupráci i s několika dalšími řetězci supermarketů v různých zemích Evropy.

Poznámky pro editory

MIWA – česká společnost, aktivní na trhu od roku 2016, která vyvinula systém umožňující bezodpadové nákupy díky systému znovupoužitelných obalů. Její řešení je založené na kapslích vybavených chytrou technologií a odpovídá logistickým i hygienickým požadavkům současných obchodních řetězců a velkých výrobců. Firma se může pochlubit spoluprací například s nadnárodní skupinou Ahold Delhaize včetně českého Alberta a holandského Albert Heijn. V Česku pak Miwa spolupracuje také třeba s řetězcem Country Life nebo s Biopekárnou Zemanka. Více o fungování systému Miwa ve videu ZDE.

Miwa byla v roce 2022 jako první česká firma vybrána Světovým ekonomickým fórem (WEF) mezi tzv. Technology Pioneers, tedy světové technologické průkopníky ve svém oboru. Totéž ocenění v minulosti získaly společnosti jako Twitter, Airbnb nebo Google. V roce 2021 uspěla Miwa jako jediná česká firma v poslední době v rámci evropského programu Horizon Europe a v rámci European Innovation Council Acceleratoru obdržela grant, který jí má pomoci uvádět produkty na trh.

ALDI – jeden z největších evropských maloobchodních řetězců, založený v Německu bratry Karlem a Theem Albrechtovými v roce 1946. Dnes jde o de facto o dvě různé firmy, Aldi Nord a Aldi Süd, které ovšem v některých oblastech spolupracují. Britská pobočka Aldi spadá společně například se Spojenými státy pod Aldi Süd. Ve Velké Británii má nyní Aldi téměř tisíc obchodů.

Pro další informace kontaktujte:
Jan Šimral
mediální zástupce společnosti MIWA
Tel.: +420 737 944 370
E-mail: info@jansimral.com

Lemuři kata patří spolu s chápany, talapoiny či gorilami mezi primáty, kteří dostanou během podzimních prázdnin v Zoo Praha dýňový enrichment. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Zvířecí dýňové hody, speciální prohlídky nového pavilonu goril i tematické zooškoly pro děti – to vše nabídne Zoo Praha už tento týden během podzimních prázdnin. Od středy 26. až do neděle 30. října čeká návštěvníky pražské zoo pestrý program pro malé i velké, stačí si jen vybrat.

Oblíbené dýňové hody u vybraných druhů zvířat (26. až 28. října)

• 9.30 mangusty trpasličí a komby Garnettovy (Afrika zblízka)
• 10.00 psi ušatí (Afrika zblízka) o 10.15 dikobrazi jihoafričtí (Afrika zblízka)
• 10.30 hutie kubánské – pouze 26. a 27. října o 11.00 vydry severoamerické – pouze 26. a 27. října
• 11.00 chápani středoameričtí (Vodní svět a opičí ostrovy) – pouze 28. října o 11.30 talapoini severní (Rezervace Dja)
• 12.00 setkání u goril (Rezervace Dja) – pouze 28. října
• 12.45 velké želvy (Pavilon velkých želv)
• 13.00 medojedi kapští (Afrika zblízka)
• 13.15 sloni indičtí (Údolí slonů)
• 13.15 leguáni kubánští (Pavilon šelem a plazů)
• 13.45 nestoři kea (venkovní voliéra u Rákosova pavilonu)
• 14.30 lemuři kata (Ostrov lemurů)
• 15.00 vari bělopásí (Opičí ostrovy)
• 15.30 ďábli medvědovití (Darwinův kráter) – pouze 27. října
• 15.30 hrabáči kapští (Africký dům) – pouze 26. a 28. října
• 16.00 hroši obojživelní (Pavilon hrochů)

Velmi oblíbené jsou dýňové hody v Pavilonu velkých želv. Vrchní chovatelka Nataša Velenská bude i letos spolu se svými plazími svěřenci v centru tamního dění. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Prohlídky nového pavilonu goril – Rezervace Dja (29. a 30. října)

• Komentované prohlídky začínají každou celou hodinu od 9 do 16 hodin.
• Sraz s průvodcem je před vchodem do pavilonu u Toulavého autobusu.
• Prohlídka je k platné vstupence do zoo zdarma.

Zooškoly pro děti na téma Cesta do Afriky (27. a 28. října)

• Prozkoumejte Rezervaci Dja a seznamte se s jejími zvířecími obyvateli. Zjistěte, jak chov goril v lidské péči přispívá ochraně jejich volně žijících příbuzných, a zažijte mnohá dobrodružství na cestě Toulavým autobusem.
• 27. října Zooškola „Cesta do Afriky“ pro děti od 8 do 11 let.
• 28. října Zooškola „Cesta do Afriky“ pro děti od 12 do 15 let.
• Více informací i formulář pro přihlášení naleznete zde: https://www.zoopraha.cz/aktualne/akce-v-zoo-praha/13759-podzimni-prazdniny-2022

Dýňové hody se nevyhnou ani pavilonu Afrika zblízka. Tematický enrichment potěší medojedy kapské, psy ušaté i dikobrazy jihoafrické. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Vrchní chovatel Martin Kristen při kontrole tlamy sloní samičky Lakuny. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Dvouletá slůňata Lakuna a Amalee jsou už zkušená ve veterinárním tréninku. Ten podstupují nejmladší členky stáda spolu se svými matkami Tamarou a Janitou. Nácvik hned několika povelů – od kontroly klů až po vypláchnutí chobotu – zvládají bravurně po pouhém roce tréninku v chráněném kontaktu, což je v evropských chovech ojedinělé.

„Pravidelný veterinární trénink je důležitý kvůli prevenci, kdy každodenní kontrolou můžeme odhalit potenciální zdravotní problém, navíc nacvičené veterinární úkony jsou pak pro zvířata pouhou rutinou, a nikoli stresujícím podnětem,“ vysvětluje význam práce se slony jejich vrchní chovatel Martin Kristen.

Při ranním mytí chovatelé také kontrolují zdravotní stav zvířete. Na snímku slůně Amalee. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Nácvik probíhá v chráněném kontaktu, kdy chovatele a slona dělí ochranná přepážka. Ta byla pro slůňata speciálně navržena s flexibilními výměnnými úpony, aby mohla „růst“ spolu s nimi. Výhodou je i to, že je otevřena a plně propojena se stájí sloních samic. Trénink matky a slůněte díky tomu může probíhat současně a samice má možnost si svého potomka kdykoli zkontrolovat. Spolupráce se zvířaty je zcela dobrovolná, pokud se jim zrovna cvičit nechce, tak od kontaktní stěny jednoduše odejdou.

„Abychom je motivovali, odměňujeme slůňata v průběhu tréninku kousky ovoce, především oblíbenými banány. K lepšímu pochopení povelů používáme například klikr, jehož zvučné kliknutí upozorní zvíře na správné splnění povelu, či tzv. target, pomocí kterého dotykem naznačíme, co má slon udělat,“ nastiňuje průběh tréninku Kristen.

Chovatel Lukáš Pokorný vyplachuje chobot sloní samičce Lakuně. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Nejdůležitější je každodenní mytí slonů pomocí tlakové sprchy, která nejen pečuje o citlivou sloní pokožku, ale rovněž umožňuje chovatelům prohlédnout celé tělo zvířete a vyhodnotit i jeho zdravotní stav. Každé ráno proto kontrolují slonům uši, tlamu i nehty. Pohybovým tréninkem zase poznají, zda nemá slon problém s klouby. Součástí cvičení je také odběr vzorků krve z ucha a vody z vypláchnutého chobotu. Samozřejmostí je úprava kopyt a klů.

„Kly mladým samičkám teprve rostou a jejich prořezávání tak může pro ně být bolestivé, podobně jako je tomu při prvních zubech u dětí. Jejich zanícení proto bráníme desinfekcí,“ dodává Kristen.

Slůňata Lakunu a Amalee mohou návštěvníci v Údolí slonů nejlépe pozorovat hned ráno po desáté hodině v travnatém výběhu, jak si pochutnávají na své ranní dávce sena, nebo ve dvě hodiny odpoledne v prostředním výběhu, kde dostávají větve s listím na okus.

Vrchní chovatel Martin Kristen upravuje nehty sloní samičce Amalee. Slůně samo prostrkuje nohu úpony v kontaktní stěně. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Předávání „Řádu Polární hvězdy“ – nejvyššího státního vyznamenání Mongolska, které může obdržet cizí státní příslušník – řediteli Zoo Praha Miroslavu Bobkovi. Foto Malvína Kahleová, Zoo Praha

Mongolský prezident Uchná Chürelsüch udělil řediteli Zoo Praha Miroslavu Bobkovi „Řád Polární hvězdy“ – nejvyšší státní vyznamenání, které může obdržet cizí státní příslušník. Poradce prezidenta Erdenecogt Odbajar při předávání řádu jeho jménem poděkoval za mimořádný přínos pro ochranu mongolské přírody a rozvoj česko-mongolských vztahů.

Zoo Praha pod vedením Miroslava Bobka uskutečnila ve spolupráci s Armádou ČR a řadou dalších organizací celkem devět leteckých transportů koní Převalského na západ Mongolska. Dlouhodobě však podporuje také udržitelnost jejich návratu do přírody a nově připravuje jejich reintrodukční projekt pro východní Mongolsko.

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek s koni Převalského. Foto Ojúnsajchan Ganbátar

„Udělení ‚Řádu Polární hvězdy‘ je velikou poctou pro současné i minulé pracovníky Zoo Praha, kteří se během desítek let usilovné práce zasloužili o záchranu koně Převalského a jeho návrat do původní domoviny,“ uvedl Miroslav Bobek. „Toto ocenění přichází v době, kdy dvacet devět klisen, které jsme letouny CASA přepravili do Gobi B, nejenže již mělo přes osmdesát hříbat, ale dočkalo se i deseti vnoučat a dokonce prvních pravnoučat. Naše mise v západním Mongolsku je splněna, obracíme se na východ.“

Miroslav Bobek dále uvedl, že projekty Zoo Praha na ochranu biodiverzity by byly nemyslitelné bez podpory zřizovatele a veřejnosti. Připomněl, že z každého vstupu do zoologické zahrady jde pět korun právě na tyto projekty.

„Vyznamenání ukazuje, jak moc si Mongolsko váží českého projektu reintrodukce koní Převalského,“ zdůraznil velvyslanec ČR v Ulánbátaru Jan Vytopil. „Projekt má o to větší význam v situaci, kdy všude ve světě dochází k významnému poklesu biodiverzity.“

Klisna koně Převalského s hříbětem v Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Nové gorily v Zoo Praha – samec Kisumu a samice Duni, dcera slavné Moji, – v sobě našli zalíbení. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Seznamování nových goril s těmi stávajícími v Zoo Praha započalo. Samci Kisumovi a samici Duni tento týden skončila povinná podovozní karanténa. Ve středu tak chovatelé zahájili citlivý proces jejich seznámení s Kijivu, Shindou, Kambou a malým Ajabuem.

„Prvním krokem je vizuální kontakt přes dveře mezi expozicemi. Když jsme přepážku odstranili, obě skupiny na sebe koukaly především zvídavě,“ říká vrchní chovatel primátů Martin Vojáček s tím, že jen Shinda se v jeden moment rozhodla imponovat. „Shinda se na Kisuma a Duni vyprsila a vypadalo to, že chce působit mocným dojmem. To je ale naprosto normální a zatím vše vypadá nadmíru dobře,“ dodává Vojáček.

Vzájemné okoukávání šestice goril mohou dobře sledovat i návštěvníci nového pavilonu – Rezervace Dja. Dalším krokem bude podle Vojáčka vpuštění Kisuma a Duni do hlavní expozice v době, kdy v ní samice s Ajabuem nebudou. To jim umožní budoucí domov v klidu prozkoumat. K vlastnímu spojování by pak podle plánu mělo dojít přespříští týden.

„Všechno zatím probíhá až nečekaně hladce. A to nemám na mysli jen první kontakt mezi skupinami, ale také seznámení Kisuma a Duni, kteří se potkali až v Praze po příjezdu z Rakouska a Španělska. V den jejich setkání dokonce ihned došlo k pokusu o páření,“ prozrazuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Teď už jsou podle něj nerozlučnou dvojkou. „Zkrátka v sobě našli zalíbení,“ dodává Bobek s úsměvem.

Pětadvacetiletý samec Kisumu žil do letošního září v rakouské Zoo Schmiding ve výhradně samčí skupině. Devítiletá Duni, která se narodila ve španělském Cabárcenu slavné Moje, teprve nedávno pohlavně dospěla. Evropský koordinátor chovu goril je doporučil ke spojení právě za účelem rozmnožení, zejména díky jejich vhodným genům. S trochou štěstí by tak mohla Zoo Praha jejich potomka přivítat zhruba v polovině příštího roku.

Připojujeme video prvního vizuálního kontaktu obou gorilích skupin. Ke stažení zde: https://uschovna.zoopraha.cz/pickup?claimID=ZF3Aky3MWmXkY24u&claimPasscode=25EyBBUUQpx5za49

Nový pavilon goril Zoo Praha – Rezervace Dja – bude mít pro velký zájem veřejnosti dočasně prodlouženou otevírací dobu do 20 hodin. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

O nový pavilon goril – Rezervaci Dja – je mimořádný zájem. Na základě četných dotazů návštěvníků prodlužuje Zoo Praha otevírací dobu pavilonu o dvě hodiny. Od zítřka, pátku 7. října, tak mohou lidé probádat kamerunský prales a pozorovat gorily i po uzavření areálu zoo až do 20 hodin. Rozšířené návštěvní hodiny budou platit po dobu trvání zájmu, minimálně měsíc. Gorily budou navíc poprvé k vidění také venku.

„O Rezervaci Dja je veliký zájem a sklízíme na ni ty nejlepší ohlasy. Abychom vyšli vstříc i zájemcům o pozdější návštěvu pavilonu, rozhodli jsme dočasně o jeho zvláštní otevírací době. Příslušně také prodlužujeme provozní dobu severního parkoviště,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Venkovní výběh Rezervace Dja nabízí jedinečný pohled na gorily, navíc s africkými kopytníky v pozadí. Na snímku je nejstarší gorila v Zoo Praha, oblíbená „babička“ skupiny Kamba. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Skupina samic spolu s Ajabuem bude prozkoumávat i svůj velkolepý venkovní výběh. „Od včerejška mají gorily každý den od 15 hodin otevřenou i rozlehlou vnější expozici. Za příznivého počasí tak budou lidé pozorovat rodinu goril i pod širým nebem, navíc z pohodlného hlediště,“ láká na dočasný režim kurátor primátů Jan Mengr.

Pro účely takové večerní návštěvy poslouží návštěvníkům nový vchod do zoo i pokladny bezprostředně před pavilonem. Ten se nachází přímo u autobusové zastávky Sklenářka a jen pár kroků od severního parkoviště zoo. K pavilonu se lidé během standardní otevírací doby dostanou i dvěma novými lávkami od žiraf či od tygrů ussurijských.

Click here for English

Již v pondělí 10. října začíná 7. ročník Týdne inovací ČR. Jeho motto „Svět ještě nekončí!” vyjadřuje přesvědčení organizátorů, že v současné situaci, kdy na společnost významně doléhají negativní důsledky globálních jevů, nám mohou zásadně pomoct kreativní řešení problémů a také nejmodernější technologie. Proto budou zúčastnění experti v rámci hlavní události Týdne inovací diskutovat o tom, jak obstát v nejistých časech a naučit se vypořádat s nečekanými jevy. A to jak z pohledu společnosti a jednotlivců, tak i firem, resp. startupů.

Hlavní událost, která proběhne v Cubex Centru Praha, se tradičně skládá ze tří částí. Jednak mezinárodní konference, během které se uskuteční pět diskuzních panelů. Vystoupí na nich nejen odborníci ze zahraničí, mj. Dhiraj Mukherjee, spoluzakladatel globálně úspěšné aplikace Shazam, dále Avner Gal, bývalý velící důstojník a inženýr výzkumu a vývoje v izraelské Navy, později úspěšný lídr několika inovativních firem, či geopolitická analytička a konzultantka světových vlád a bezpečnostních agentur Dr. Anat Hochberg-Marom.

„V rámci panelových diskuzí se zaměříme také na podle nás důležitá témata, jako je podpora zrodu dalších českých jednorožců, dále na otázky etiky ve spojení s inovacemi a novými technologiemi či podporu zájmu o vědu ve vzdělávání a další,” říká Lukáš Sedláček, zakladatel Týdne inovací ČR a institutu ELAI, který událost organizuje, a také CEO startupu Poetizer.

Kromě zahraničních hostů vystoupí rovněž osobnosti z ČR, například Simona Kijonková, CEO a zakladatelka logistického holdingu (PACKETA Group), náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Štěpán Jurajda nebo Jiří Procházka, první český šampion prestižní UFC v polotěžké váze MMA a mnozí další.

Vůně při online nakupování či výroba vody ze vzduchu

Inovační veletrh pak uvede přes 40 tuzemských i světových inovací a významných technologických projektů. Mimo jiné zařízení iRomaScents, jež obohacuje uživatelský zážitek při sledování filmů, online nakupování či domácí zábavě o vůně. Na veletrhu se dále bude prezentovat systém MAGDA, nástupce českého technologického zázraku S.A.W.E.R., který dokáže třeba i uprostřed pouště vyrobit vodu ze vzduchu. Také první elektrické cello na světě vytištěné na 3D tiskárně, umělá inteligence pro rozpoznávání nálady květin aj.

Koho zajímají aktuální otázky z oblasti kryptoměn, startupů, také ekonomická témata či problematika digitální transformace i autonomního řízení, přijde si na své v rámci třetí částí hlavní události Týdne inovací ČR. Více než 20 inspirativních seminářů povedou například ekonomové Jan Lamser, Tomáš Sedláček a Dominik Stroukal nebo expertka na umělou inteligenci Sara Polak ad.

Desítky doprovodných událostí v řadě měst ČR

K Týdnu inovací ČR také neodmyslitelně patří desítky doprovodných událostí, které probíhají v mnoha tuzemských městech, letos už od 3. října. Například v Brně je to odborná konference Digitální transformace v ČR a ve světě. V Praze se uskuteční veletrh online nástrojů pro malé a středně velké úspěšné firmy s přednáškami, které pomohou lépe se v těchto nástrojích zorientovat. Pardubický podnikatelský inkubátor P-PINK pak uspořádá den otevřených dveří, během nichž mj. nabídne možnost konzultace podnikatelských nápadů představitelům začínajících projektů. V Ostravě se zase uskuteční TechMeetup konference 2022 zaměřená na IT obor, která nabídne řadu přednášek, například o developmentu, developerském prostředí a developerských nástrojích atp.

Partneři

Hlavními partnery Týdne inovací 2022 jsou Google, skupina PPF a VISA.

Rezervace Dja v Zoo Praha dnes otevřela své brány veřejnosti. Návštěvníci se mohou vydat na cestu kamerunským pralesem, ve kterém potkají kočkodany, guerézy, kaloně a zejména gorily nížinné. Vůbec poprvé se v expozicích představil nový gorilí pár – samec Kisumu a samice Duni, dcera slavné Moji. Nový pavilon slavnostně otevřel ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek za účasti představitelů hl. m. Prahy a řady známých osobností i zahraničních hostů.

„Kdyby mi někdo ještě před pár měsíci řekl, že při otevření Rezervace Dja tu budeme sledovat nového chovného samce a jeho sbližování s dcerou legendární Moji, nevěřil bych,“ raduje se ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „A teď tu společně stojíme a velký příběh pražské gorilí rodiny už oficiálně pokračuje před zraky návštěvníků,“ dodává Bobek s tím, že teď už je to právě na nich, návštěvnících, jak se jim pavilon zalíbí.

Gorily nížinné – zleva Duni a Kisumu v pavilonu Rezervace Dja

Kromě největších celebrit, rodiny goril, je v Rezervaci Dja k vidění množství dalších zástupců středoafrické fauny, zejména primátů. Některé druhy se do chovu Zoo Praha vracejí po velmi dlouhé době – třeba pestře zbarvené kočkodany Brazzovy spatří lidé po více než půl století dlouhé pauze.

„Zoo Praha patří mezi nejlepší na světě a na špičce ji chceme udržet i do budoucna. Proto investujeme do jejího rozvoje. Kromě dnes otevřeného nejmodernějšího pavilonu goril na světě chystáme také nový pavilon Arktida. Děkuji panu řediteli Bobkovi za přípravu a realizaci tohoto projektu,“ uvedl před slavnostním přestřižením pásky primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

Úspěch pavilonu i jeho obyvatelům popřáli někdejší kmotři jeho stavby, herecký pár Zlata Adamovská a Petr Štěpánek. Nechyběl ani fotbalista Karel Poborský jakožto patron projektu Toulavý autobus v Kamerunu.

Právě kamerunští spolupracovníci Zoo Praha, kteří se významně podílí na vzdělávacích a záchranných projektech v oblasti skutečné Biosférické rezervace Dja, vážili na otevření pražské Rezervace Dja dlouhou cestu do Česka. „Je ohromné, že ve středu Evropy vznikla takto promyšlená a velkolepá ukázka kamerunské přírody. Osobně mě nejvíc ohromila autentická africká školní třída,“ říká Manfred E. Aimé, ředitel organizace Tropical Forest and Rural Development. „Je to pro mě opětovné potvrzení závazku, který Zoo Praha vůči ochraně biodiverzity má, a rovněž píle jejích jednotlivých pracovníků,“ dodává.

V pořadí už 15. pavilon Zoo Praha je současně tím vůbec největším v její historii. Návštěvníky provází kamerunskou krajinou: od školy a zemědělské krajiny na okraji tamní vesnice, až po hustý deštný les plný vegetace, zvuků a především jeho zvířecích obyvatel. Současně s pavilonem byl otevřen i zcela nový vstup do Zoo Praha, v těsné blízkosti autobusové zastávky Sklenářka.

Nejnovější knihu sloupků ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka nazvanou Ryšavý knihovník pokřtila zpěvačka Lucie Bílá v rámci včerejšího slavnostního otevření Rezervace Dja.

Jde o knihu, která pojednává nejen o zoo a jejím zákulisí, ale také o zvířatech v různých koutech světa a o práci ochránců přírody.

Kmotra nové knihy ředitele zoo Lucie Bílá při křtu uvedla: „V pražské zoo se už cítím jako doma – pokřtila jsem gorilí mládě, namluvila a dokonce i nazpívala audio verzi Gorilích pohádek. I proto jsem dnes přijala pozvání ke křtu Ryšavého knihovníka. Je mi pokaždé velkou ctí přijít do Zoo Praha a podílet se na jejích projektech.“

Ryšavého knihovníka doporučuje i světoznámá primatoložka a ochránkyně přírody Jane Goodall, která k němu napsala předmluvu: „Přečetla jsem si Miroslavovu předchozí knihu Supi v hotelu Continental, která se mi moc líbila, a těším se i na další.“

Knihu můžete zakoupit nejen v knihkupectvích, ale také v Zoo Praha a na jejím e shopu (https://eshop.zoopraha.cz/rysavy-knihovnik.html). Tam si lze objednat výtisk s podpisem a případně i věnováním autora.

Kisumu v Zoo Schmiding. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Dnes v 1.05 ráno vyběhl z přepravního boxu do zázemí nového pavilonu goril samec Kisumu. Jeho přeprava z rakouské Zoo Schmiding, kde žil doposud, trvala pět hodin.

Kisumu se narodil 27. května 1997 v mnichovské Zoo Hellabrunn, kde ho odchovali jeho rodiče Sonja a Roututu. Odtud byl v roce 2004 přesunut do mládenecké skupiny ve Schmidingu. V Zoo Praha se má stát vůdčím samcem zdejší rodinné skupiny.

Nakládání přepravního boxu s Kisumem v Zoo Schmiding. Foto Khalil Baalbaki, Zoo Praha

V následujících dnech a týdnech bude Kisumu ještě oddělen od pražských samic a Ajabua. Za týden se však k němu připojí samice Duni, dcera naší slavné Moji, která bude ze španělského Cabárcena přepravena armádním letounem CASA. Až následně budou všechny gorily v novém pavilonu spojeny do jedné skupiny.

Vypouštění Kisuma do zázemí nového pavilonu v Zoo Praha. Foto Khalil Baalbaki, Zoo Praha

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha

Přikládáme snímky z transportu Kisuma, fotografie jeho samého pořízené již v Praze vzhledem k podmínkám karantény prozatím poskytnout nemůžeme.

Pokud jde o ženy a investování, je jednou z hlavních výzev odstranění rozdílů v investování mezi muži a ženami, o čemž se příliš nemluví, a přesto je třeba to změnit. Ženám nejsou čísla cizí, protože převážná většina z nich spravuje měsíční rozpočet domácnosti. A přesto, pokud jde o investování na finančních trzích, mají tendenci zaostávat za muži. Jasně to ukazuje průzkum digitální investiční platformy.

Přestože je v dnešní době velký počet opravdu úspěšných ženských investorek, více než polovina z nich z nějakého důvodu stále neinvestuje. Průzkum GOBankingRates mezi více než 1 000 ženami ve věku od 18 do 65 let žijícími v USA zjistil, že více než 53 % žen aktivně neinvestuje. Podle odhadu odborníků počet investujících žen v Česku bude ještě menší. Jaké jsou důvody a jak to změnit?

Podle studie společnosti Fidelity například ženy častěji nakupují a drží akcie na dlouhou dobu, protože se zaměřují na budoucí cíle, jako je důchod nebo spoření na vysokou školu pro své děti než na dnešní výkonnost trhu.

Muži se naopak častěji zapojují do aktivního obchodování, protože se zaměřují na okamžité výnosy. Ženy mají tedy obvykle nižší toleranci k finančnímu riziku než muži. Dodnes se můžeme setkat s případy, kdy mají ženy mnohem nižší platy než muži, a i to může být důvodem proč se do investování tolik nehrnou. A když už se rozhodnou investovat, mají tendenci si o svých investičních rozhodnutích udělat větší průzkum.

Přestože ženy mají tendenci investovat konzervativněji než muži, není to nutně proto, že by se více vyhýbaly riziku. I když mají obecně nižší toleranci k riziku třeba díky výše zmíněným nepříznivým okolnostem, kterým čelí.

„Čas, který věnují zkoumání svých rozhodnutí, jim spíše pomáhá podstupovat přiměřenější míru rizika – a nedělat impulzivní pohyby s penězi, které jsou vyvolány emocemi nebo krátkodobými trendy,“ říká Jana Večerková z investiční realitní crowfunding platformy BrikkApp, https://www.brikkapp.com/.

Finance pod kontrolou, ale ne teorie

Přestože se ženy stále více podílejí na tvorbě rodinného rozpočtu a velmi často jsou zodpovědné za jeho správu, většina z nich se cítí být méně informovaná než muži, pokud jde o investování. Ženy, které se chtějí v této oblasti zorientovat, než začnou jednat, často uvádějí, že je odrazuje žargon a časté změny předpisů. Jejich touha po informacích se bohužel příliš málo promítá do činů: podle společnosti Fidelity sice 88 % žen tvrdí, že větší finanční vzdělání by zvýšilo jejich důvěru v investování, ale pouze 6 z 10 žen se skutečně obrátilo na finančního poradce.

Ženy upřednostňují fondy, jaké jsou ale další možnosti?

Jedním z faktorů, které mohou vysvětlovat takový rozdíl mezi investujícími ženami a muži, je povaha produktů, do kterých investují. Několik studií ukazuje, že ženy dávají přednost fondům, které se řídí zásadou “pomalu, ale jistě”, před individuálními akciemi, z definice volatilnějšími.

Investování těžce vydělaných peněz může být náročný úkol, zejména pokud jste začátečník. Rychlé vyhledávání na internetu vás může zahltit množstvím informací a produktů a způsobit, že budete jen zmatení a zcela vás to od investování odradí. Níže naleznete výčet pár možných cest kudy se během investování můžete vydat.

Podílové fondy – Akciové trhy jsou notoricky známé svou volatilitou. Když vsadíte správně, znásobíte své peníze. Někdy se však i ta nejlepší sázka může zvrtnout a zlikvidovat každou investovanou korunu. Celkově je to riskantní záležitost a pandemie ji ještě více zvýšila. To by vám však nemělo zabránit v tom, abyste to vyzkoušeli. Podílové fondy vám umožňují využívat výhod trhu a zároveň se vyhnout nevýhodám. Dělají to tak, že snižují riziko prostřednictvím diverzifikace – procesu, při kterém jsou vaše peníze investovány v různém poměru mezi akcie, dluhopisy a termínované vklady různých společností. Když ceny akcií rostou, vyděláváte. Když se trh koriguje, z dluhopisů a termínovaných vkladů ve vašem portfoliu získáte určité fixní výnosy.

Individuální akcie – Akcie představuje podíl na vlastnictví společnosti. Akcie nabízejí největší potenciální výnos z investice a zároveň vystavují vaše peníze nejvyšší míře volatility. Tato varovná slova nemají za cíl vás od akcií odradit. Mají vás spíše nasměrovat k diverzifikaci, kterou poskytuje nákup souboru akcií prostřednictvím podílových fondů, jak bylo zmíněno výše, na rozdíl od nákupu jednotlivých akcií.

Je dobré zmínit, že akcie jsou nejlepší volbou pro investory s dobře diverzifikovaným portfoliem, kteří jsou ochotni podstoupit trochu větší riziko. Vzhledem k volatilitě jednotlivých akcií je dobrým pravidlem pro investory omezit držbu jednotlivých akcií na 10 % nebo méně z celkového portfolia.

Investice do nemovitostí – Tradiční investování do nemovitostí zahrnuje nákup nemovitosti a její pozdější prodej se ziskem nebo vlastnictví nemovitosti a inkasování nájemného jako formu stálého příjmu. Existuje však několik dalších, mnohem volnějších způsobů investování do nemovitostí.

Jedním z běžných způsobů je investování do nemovitostí prostřednictvím realitních investičních fondů (REIT). Jedná se o společnosti, které vlastní nemovitosti generující příjmy (např. nákupní centra, hotely, kanceláře atd.) a nabízejí pravidelné výplaty dividend.

V posledních letech také vzrostla popularita realitních crowdfundingových platforem, které často sdružují peníze investorů a investují je do realitních projektů. Pro mnoho žen je překážkou pro získání podílu na trhu s nemovitostmi to, že nemají k dispozici velký kapitál na investování. Ale crowdfunding by mohl být vhodnou cestou ke vstupu. Odstraňuje potřebu značného kapitálu, protože lze investovat od opravdu nízkých částek.

Co s tím můžeme dělat?

Naštěstí můžeme udělat mnoho pro to, abychom pomohli zvýšit počet žen, které mají prospěch z investičního portfolia. Zde je jen několik opatření, kterými můžeme začít:

Zvyšovat povědomí o investování pro ženy – Pomůžeme-li ženám pochopit, jak lukrativní může být investování a jak snadné je začít, můžeme odstranit některé překážky vstupu. Navíc tím, že upozorníme na některé z mnoha zdrojů a aplikací, které ženám pomáhají na jejich investiční cestě, můžeme více ženám umožnit, aby začaly svou investiční cestu.

Vzdělávejte ženy – Ve znalostech je síla. Pokud tedy můžeme ženám poskytnout vzdělání, které potřebují k tomu, aby se cítily jistější ve své schopnosti investovat, můžeme jim pomoci vytvořit portfolio, které bude dobře informované, a tím i výnosnější. Společně se vzděláváním je určitě potřeba rozšířit i povědomí o všech možnostech, jak lze své úspory zhodnocovat. Pod pojmem investování si stále spousta z nás vybaví pouze obchodování s akciemi, ovšem možností je mnohem více. Každý si tak může najít to pravé, co splňuje jeho preference.

Budovat u žen a mladých dívek sebedůvěru – Pokud se nám podaří i nadále rozvíjet sebedůvěru mladých žen – nejen obecně, ale i konkrétně v oblasti peněz – můžeme vybudovat celou novou generaci investorek. Navíc tím, že upozorníme na některé z mnoha zdrojů a aplikací, které jim pomáhají na jejich cestě, můžeme více ženám umožnit snazší vstup do světa investic.

Jana Večerková

„Dnes je již nespočet způsobů, díky kterým může v podstatě kdokoliv začít investovat od opravdu nízkých částek. Například uživatel BrikkAppu může přes aplikaci do nemovitosti přímo investovat, a to již od 1 000 Kč. Jde tedy o částky, které by váš rozpočet, v nejhorším případě, neměly nijak zásadně ohrozit a tím tedy odpadá i počáteční strach s investováním začít,“ dodává Večerková z investiční platformy do realit https://www.brikkapp.com/cz.

Pokračovat v boji za rovné odměňování – Potřeba finančního zabezpečení nikam nezmizí. Pomůžeme-li tedy ženám získat větší disponibilní příjem, můžeme jim zajistit, aby měly dostatek peněz uložených na horší časy a aby mohly investovat do vlastního portfolia. K tomu, abyste se kdokoliv stal úspěšným investorem, rozhodně nepotřebuje ekonomický titul. Stačí se jen chtít učit. Pokud se budete vzdělávat v oblasti investičních možností a strategií, můžete začít s větší jistotou budovat své bohatství. Nebojte se na této cestě kontaktovat finančního odborníka, který vám poradí, což je mimochodem také něco, co ženy dělají mnohem častěji než muži.

Mezinárodní energetická konference o tom, jaký lze očekávat další vývoj v oblasti energetiky.

V Ostravě se konala odborná konference na téma Energetická bezpečnost vs. dekarbonizace, týkající se budoucnosti České republiky s ohledem na aktuální energetickou situaci. Hlavními tématy se stalo nahrazení dodávek ruského plynu, zajištění letošní topné sezony, stejně jako omezení růstu vysokých cen energií a podpora investičního prostředí.

Současná vláda se musí zabývat nejen bezprostředními opatřeními pro zvládnutí nadcházející topné sezony, ale také střednědobým výhledem pro tuzemskou energetiku a nezbytnými úpravami investičního prostředí. Především o tom diskutovali účastníci zahajovacího zasedání Leading Minds Forum, které se konalo v Ostravě.

Ministr financí Zbyněk Stanjura hovořil o opatřeních ke zlepšení současného stavu. Z těch krátkodobých to je například zastropování koncových cen elektřiny a plynu pro domácnosti, zajištění nákupu energií pro veřejný sektor nebo pomoc v průmyslovém odvětví. Střednědobá opatření se pak týkají zajištění více zdrojů, odkud bude Česko energie získávat. S tím souvisí i zvýšený přísun ropy ze západu, soutěžení o kapacity na dalších LNG terminálech nebo výstavba nových jaderných bloků.

Strategické priority budoucí tuzemské energetiky z pohledu společnosti ČEZ odprezentoval Jan Kalina, člen představenstva Skupiny ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika. Zbyněk Solecký, místopředseda představenstva innogy Česká republika, zmínil platební morálku spotřebitelů i potřebnou pomoc sociálně slabším skupinám obyvatel ze strany státu. Jan Světlík, generální ředitel a předseda dozorčí rady Cylinders Holding, upozornil na prudce stoupající firemní náklady a s tím spojená úsporná opatření. Dále neopomněl připomenout rozvoj vodíkových technologií.

Priority Ministerstva průmyslu a obchodu do následujícího období představil René Neděla, náměstek pro řízení sekce energetiky. Ty se týkají zejména nového energetického zákona nebo přípravy aktualizace Státní energetické koncepce. Martin Durčák, předseda představenstva společnosti ČEPS, nastínil změny v elektroenergetickém sektoru s ohledem na nárůst malých decentralizovaných zdrojů. O výzvách v oblasti obnovitelných zdrojů energie a nových technologií obecně hovořil Marian Rusko, předseda představenstva a generální ředitel společnosti EG.D.

Jednotlivé dotační programy podporující „zelenější budoucnost“ představil Tomáš Tesař, náměstek člena vlády na Ministerstvu životního prostředí. Situaci v sektoru teplárenství nakonec zhodnotil Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.

Do debaty o současných a do budoucna potřebných kapacitách, o připravovaných opatřeních i o nových podnikatelských příležitostech se kromě představitelů státní a veřejné správy zapojili zástupci více než 40 průmyslových a energetických společností. Setkání uspořádala poradenská společnost DDeM.

Více o platformě Leading Minds Forum na www.lmf.cz

Malého klokánka krysího můžou lidé pozorovat ve vnitřní expozici Darwinova kráteru v dolní části zoo. Foto Petr Hamerník

Historicky první mládě klokánka krysího se narodilo v Zoo Praha. Ačkoli drobný vačnatec vykoukl z vaku své matky poprvé teprve minulý týden, už teď ho návštěvníci mohou spatřit, jak prozkoumává svou expozici v Darwinově kráteru v dolní části zoologické zahrady.

„Z přírůstku máme o to větší radost, že jde o vůbec prvního klokánka krysího narozeného v naší zoo,“ těší se z mláděte ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Podle něj je nový obyvatel zahrady významný i v mezinárodním měřítku.

Klokánkovi krysímu přezdívají chovatelé „krysánek“. Aktuálně ho návštěvníci mohou spatřit, jak podniká stále delší výpravy z matčina vaku a prozkoumává okolí. Foto Petr Hamerník

Klokánek krysí je totiž od roku 2014 zařazen na Červeném seznamu IUCN v kategorii „téměř ohrožený“ a jeho situace se nelepší. Ve své domovině na východě Austrálie ho ohrožují invazivní druhy i stále častější požáry. „Pokud bude současný trend pokračovat, může v příštích 12 letech klesnout jeho populace na některých místech až o bezmála třetinu. Každý takový chovatelský úspěch nám tak dává potřebnou naději do budoucích let,“ říká tiskový mluvčí Zoo Praha Filip Mašek.

Drobnému „krysánkovi“ v Zoo Praha, jak tomuto druhu chovatelé přezdívají, se však daří výtečně. „Na rozdíl od velkých klokanů, jejichž mláďata nejprve pozorují okolí z bezpečí matčina vaku, jsou klokánci naopak dlouho ve vaku úplně schovaní a pak jednoho dne rovnou začínají s průzkumem okolí,“ vysvětluje chovatel David Vala s tím, že do vaku se pak i klokánci ještě nějakou dobu pravidelně vrací.

Klokánci jsou vačnatci – stejně jako jejich větší příbuzní. Mládě se bude do bezpečí vaku své matky vracet ještě minimálně několik týdnů. Foto Petr Hamerník

Malý klokánek se narodil pětileté samici, která přišla do Prahy z polské Zoo Opole, a půl druhého roku starému samci původem ze Zoo Jihlava. Klokánci krysí jsou tzv. potravní specialisté – až 80 procent jejich jídelníčku tvoří houby, které však mládě zatím neochutnalo. V příštích týdnech se ještě bude živit mateřským mlékem, než postupně přejde na pevnou stravu dospělců.

Lachtan Eda už zvládá kompletní veterinární prohlídku. Na snímku při kontrole zubů s vrchním chovatelem Jakubem Mezeiem. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Nástup do transportní bedny, kontrolu zubů, očí a břicha, ale i jízdu na skluzavce, pozdrav a mávání ploutví nadšeným divákům – to vše již zvládá tříletý sameček lachtana jihoafrického Eda, který pod dohledem chovatelů v Zoo Praha prochází užitečným veterinárním tréninkem.

„Lachtaní sameček Eda již zvládá kompletní veterinární prohlídku celého těla. Ta je nutná, abychom mohli pravidelně kontrolovat zdravotní stav zvířat. Veškerý trénink probíhá dobrovolně, poté co udělá cvik správně, je pochválen zvukem píšťalky a odměněn kouskem rybky,“ nastiňuje spolupráci s lachtany jejich vrchní chovatel Jakub Mezei.

Kromě nutných veterinárních úkonů Eda umí pozdravit, mávat či se „zastydět“. Foto Oliver Le Que Zoo Praha

Eda je vnukem nezapomenutelného Gastona, který uhynul během povodní roku 2002 a stal se tak jejich symbolem. Součástí čtyřčlenné lachtaní skupiny je také jeho devítiletá matka Abeba a sedmileté samice Ronja a Daisy.

Jen do konce prázdnin mohou návštěvníci každý den, kromě pátku, sledovat od 13:30 trénink lachtanů jihoafrických. Od začátku školního roku program probíhá pouze o víkendu. První školní den však všem dětem do patnácti let zpříjemní již tradiční vstup do Zoo Praha za symbolickou 1 Kč.

Pouze do konce srpna probíhá trénink lachtanů od 13:30 každý den, kromě pátku. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Mládě se má dle slov chovatelů k světu. S ním se pražská skupina kočkodanů Brazzových rozrostla na pět členů. Foto Petr Hamerník

Mládě kočkodana Brazzova přišlo v Zoo Praha na svět minulou středu v časných ranních hodinách a dle chovatelů se mu daří dobře. Připravovaný nový pavilon goril zvaný Rezervace Dja, který bude otevřen již koncem září, tak má svého prvního zde narozeného obyvatele.

„Nový pavilon goril nebyl ještě ani otevřen a už má své první mládě – malého kočkodana Brazzova! Poprvé se na něj návštěvníci mohou přijít podívat za sedm týdnů při slavnostním otevření 28. září,“ zve na nejnovější přírůstek ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „V pavilonu jsou ještě další mláďata, a to guerézy pláštíkové a samozřejmě náš gorilí sameček Ajabu. Ovšem malý kočkodan je prvním potomkem, který zde byl narozen,“ vysvětluje Bobek.

Malý kočkodan se narodil osmileté samici Anastasii (na snímku), otcem je o rok starší samec Malik. Foto Petr Hamerník

Mládě se před týdnem narodilo osmileté samici Anastasii, otcem je o rok starší samec Malik. Kočkodani Brazzovi jsou jedinými zástupci svého rodu často tvořící monogamní páry. Samec Malik je tak otcem i starších sourozenců mláděte – dvouleté samičky Mimo a ročního samečka Malangy. Ti jsou již zcela samostatní, se svými rodiči však zůstanou do své pohlavní dospělosti, které dosáhnou v pěti letech.

Samec talapoina severního Šklíba zkoumá vnitřní i vnější výběh, kde se za hezkého počasí rád sluní. Foto Petr Hamerník

„Mládě pije a je vitální. Přestože se bez ustání zdržuje matce na břiše, už nyní se zajímá o své okolí. Jeho zkušená matka Anastasia o něj vzorně pečuje – jazykem mu čistí srst, oči i nos a zatím se s ním zdržuje stranou od ostatních členů skupiny,“ chválí mateřskou péči vrchní chovatel primátů Martin Vojáček.

Svou růžovou kůží a jednobarevným zbarvením je týdenní mládě zatím velmi nepodobné svým dospělým rodičům, pro které je typická tmavá kůže, olivová srst, bílý plnovous a oranžová čelenka. Zcela „vybarvit“ by se mládě mělo nejdříve za tři roky, ovšem již za půl roku se bude moci pochlubit bílými vousy, které také již mají jeho starší sourozenci.

Kaloni plaví sdílí svou expozici se třemi samci krys obrovských. Foto Petr Hamerník

Momentálně se také pražští kočkodani seznamují se svým „sousedem“ v protější expozici. Samec talapoina severního původem z vratislavské zoo, kterého podle jeho typického výrazu chovatelé nazvali Šklíba, si zde od pátku zvyká na svůj nový domov. V dalším týdnu se k němu připojí tři samice z pavilonu Afrika zblízka.

„Osidlování pavilonu tím zatím zdaleka nekončí, v následujících týdnech očekáváme nejen nové členy rodinné gorilí skupiny – samce Kisumu a samici Duni, ale podovozní karanténou si již po svém příchodu z Nizozemska prochází také štětkouni kamerunští, rezavohnědá prasata, která budou výběh sdílet právě s kočkodany Brazzovými,“ nastiňuje další zabydlování pavilonu kurátor primátů Jan Mengr.

Obyvatelku vivária, samici nefily zlaté, výhledově ještě doplní samec. Foto Petr Hamerník

Svou expozici obydleli už před sedmi týdny také tři samci a tři samice kaloňů plavých, ve čtvrtek pak rozšířili řady noví obyvatelé vivárií – samice pavouka nefily zlaté, ploštice zákeřnice strašné, drobné žabky afričky ozdobné a zlatohlávci konžští, skvrnití i žlutobřiší spolu s mnohonožkami. Rezervaci Dja představí Zoo Praha veřejnosti 28. září při příležitosti své 91. výroční slavnosti.

Crowdfunding nepochybně umožní více ženám využívat svůj podíl na lukrativních trzích po celém světě

Ženy investující do nemovitostí čelí mnoha výzvám. Prvním problémem je, že v tomto odvětví není dostatek žen, což vede k nedostatku ženských vzorů. Další, druhou výzvou je, že ženy jsou často odrazovány od investování do nemovitostí, protože si myslí, že to není nic pro ně a měly by se zaměřit na jiná odvětví. A konečně třetí výzvou je, že ženy nevědí, jak investovat nebo do čeho investovat, což vede k tomu, že dělají chyby a přicházejí o peníze.

Naštěstí lídři v oboru, jako jsou Barbara Corcoran, Lubna Olayan a Debra Cafaro, poskytují tolik potřebnou inspiraci pro ostatní ženy v oboru a zasévají semínka pro další generace. Tajemství úspěchu na realitním trhu nezávisí na vašem pohlaví, ale na tom, zda znáte a dokážete využít ve svůj prospěch své silné stránky. Vzhledem k tomu, že investuje více žen než kdykoli předtím, je nyní čas zamyslet se nad osvědčenými postupy pro ženy, jak posílit jejich pozici v realitním průmyslu.

Důvěra je nejdůležitější

Ženy si obvykle méně věří ve svých znalostech a dovednostech v oblasti investování. Často se lze setkat i s názory, že tato oblast patří převážně mužům. Ženy se tedy mají tendenci stranit, a proto mít v důsledku menší znalosti nebo být méně kvalifikované. Problém je v tom, že informací je všude plno (možná až příliš mnoho), ale ženy mohou ustrnout, když je čas jednat. Pochybují o sobě a ptají se, jaké kroky podniknout dál. Může být děsivé vydat se na tuto cestu sama bez jistoty, že se rozhodují správně.

Jana Večerková

„Zaměřte svou pozornost na daný problém a proveďte průzkum. Zeptejte se sami sebe: Jaký typ investora jsem? Bude vaše strategie všechno nebo nic? Pokud teprve začínáte, může být nejlepší začít v menším měřítku. Při začátcích je důležité se spíše seznámit s procesy než očekávat, že budete hned vydělávat velké peníze. Uživatel BrikkAppu například může přes aplikaci do nemovitosti přímo investovat, a to již od 500 Kč. Jde tedy o částky, které by váš rozpočet, v nejhorším případě, neměly nijak zásadně ohrozit a tím tedy odpadá i počáteční strach s investováním začít,“ radí Večerková z investiční platformy BrikkApp, https://www.brikkapp.com/.

Nejprve se musíte naučit, jak investování funguje a jaký vliv mají poplatky a směna měn na vaši ziskovost. Když porovnáte různé investiční scénáře, můžete si možnosti rozdělit do kategorií podle rizika a potenciálního výnosu. Například crowdfunding představuje mnohem méně rizikovou investiční možnost a umožňuje investorům začít s malým rozpočtem. Tento typ investice může být lepší volbou pro začátečníky právě kvůli možným mikroinvesticím, které jsou zajištěné nemovitostmi, pro je riziko, že přijdete o všechny peníze podstatně nižší.

Vzdělávání zabere nějaký čas, je to však naprostý základ

Ženy mají obvykle problém najít si čas na učení se o investování. Proto pro ženy, které se chtějí seznámit s investováním do nemovitostí, ale nemají čas nebo chuť vlastnit fyzické nemovitosti, jsou oblíbenou možností nemovitostní investiční fondy – neboli REIT. Jedná se o společnosti, které vlastní nemovitosti generující příjmy (např. nákupní centra, hotely, kanceláře atd.) a nabízejí pravidelné výplaty dividend.

Důležité je ovšem zmínit, že ačkoliv neustálé vzdělávání zabere nějaký čas, je to naprostý základ pro každého investora. Lidé často přichází o své úspory především z nevědomosti, unáhleného jednání nebo na základě nerelevantních informací. Nikdy není pozdě začít se v tomto odvětví vzdělávat, ale rozhodně není dobré něco uspěchat a bez dostatečných znalostí začít investovat nebo své peníze svěřit lidem, kteří se tváří jako odborníci v daném oboru.

Najděte si své vzory nebo mentory

Muži dlouhou dobu těžili z téměř exkluzivního přístupu do světa nemovitostí a investování. Ženy mezitím postrádaly vzory a možná ani nepovažovaly investování za pro ně vhodnou možnost. Přesto jsou diskuse a komunita zásadní pro učení se a objevování informací o investování na realitním trhu. Pokud jsou ženy z těchto sítí vynechány, zaostávají v možnostech, které se jim nabízejí. Vytvářením kontaktů z řad dalších investorek ať už se jedná o osobní ranní networking u kávy, propojení prostřednictvím sociálních médií nebo vyhledávání online skupin, se ženy mohou sjednotit ve vzájemné podpoře jako mentorky a vrstevnice.

„Úspěch v realitním průmyslu vychází z předávání zkušeností, samostudia a zprostředkovávání potřebných zdrojů. Ať už je investování vaší prací na plný úvazek, nebo koníčkem na částečný úvazek, ženy v realitách mohou široce posílit svou přítomnost v oboru tím, že se spojí a budou sdílet zdroje a znalosti,“ říká Večerková z realitní investiční platformy BrikkApp.

Trh s nemovitostmi se již stává přístupnějším ženám. Pro představu, svobodné ženy v současnosti tvoří již poměrně velký segment kupujících bydlení. Není pochyb o tom, že nepoměr v počtu investujících mužů a žen stále existuje. Ovšem důvody, které bránily účasti žen na investicích mizí a rozdíly mezi pohlavími se zmenšují díky aktivismu 21. století a technologickému rozvoji. Díky tomu, že se rozdíly ve mzdách stále zmenšují a že se zvyšuje povědomí o potřebě žen investovat do budoucnosti, věříme, že poptávka po nemovitostech bude jen pokračovat. Zejména crowdfunding nepochybně umožní více ženám využívat svůj podíl na lukrativních trzích po celém světě.

Mládě hutie kubánské

Nejen na jaře, ale i v polovině léta je Zoo Praha plná mláďat. Dovádění trojčat hutií baví návštěvníky každého věku a sotva vylíhlí plameňáci se už nemotornými kroky přibližují k vodě. Chovatelsky cenné jsou přírůstky zástupců východoasijské fauny – bájně znějících goralů či satyrů.

V expozici malých amerických savců mohou lidé pozorovat dvoutýdenní mláďata hutií – kubánských endemických hlodavců, kterým se někdy říká „stromové nutrie“. „Na první pohled působí poněkud neohrabaně, avšak jsou to skvělí lezci. I to se však mláďata musejí naučit. O to zábavnější je malé hutie sledovat, jak se seznamují se světem,“ popisuje skotačivá trojčata vrchní chovatelka malých savců Denisa Zběhlíková.

Hutie kubánská s mláďaty

Rušno však není jen u savců. Vysoká jílovitá hnízda v těchto dnech opouštějí mláďata hned dvou druhů plameňáků – růžových i chilských. Na rozdíl od hutií však nejde o malé kopie svých rodičů. „Po vylíhnutí stráví malý, šedě ochmýřený plameňák v hnízdě asi tři dny. Poté seskočí a spolu s dalšími ptáčaty utvoří jakési školky. V těch se pak sdružují, než asi za čtyři až pět měsíců dorostou do podoby dospělce,“ vysvětluje proces dospívání plameňáků kurátor ptáků Antonín Vaidl.

Mládě plameňáka chilského

Přírůstků mezi opeřenci můžou návštěvníci sledovat desítky po celém areálu zoo. Velmi cenné je vylíhnutí satyrů Cabotových. Bažantovitý pták, jehož samec při toku připomíná stejnojmenného bájného tvora z řecké mytologie díky „růžkům“ z peří na hlavě, je zařazen na Červený seznam IUCN – na východě Číny už zbývá jen několik tisíc jedinců. Zoo Praha vede jeho Evropskou plemennou knihu. „Naše tři kuřata jsou letos jedinými přírůstky v zoo celé kontinentální Evropy,“ připomíná náročnost chovu satyrů Vaidl.

Mládě satyra Cabotova

Neméně cenný je mladý sameček gorala sečuánského. Stejně jako satyr je i tento sudokopytník zástupcem východoasijské přírody a v jeho případě jde o vůbec jediný letošní přírůstek tohoto druhu v Evropě. „Narodil se 15. července a o 10 dní později už se s matkou odvážil poprvé do venkovního výběhu. Lidé tak už nyní mohou rodinnou skupinku včetně letošního benjamínka pozorovat v horní části zoo – nejaktivnější bývají mezi 10.30 a 11.30 dopoledne,“ láká kurátorka kopytníků Barbora Dobiášová.

V Zoo Praha se letos narodilo už bezmála 700 mláďat ve 155 druzích: z toho 188 savců, 341 ptáků, 147 plazů a 14 obojživelníků. Návštěvníci mohou v areálu dále pozorovat i jarní, už odrostlejší mláďata například tučňáků Humboldtových, vlků hřivnatých, velbloudů dvouhrbých či lemurů kata.

Mládě gorala sečuánského – sameček

Premiéru komedie přímo stvořené pro letní scénu, ale i další inscenace uvede o srpnových večerech pražské Divadlo MA na Letním divadle v Grébovce. Od 1. do 26. srpna již potřetí nalezne své sezónní působiště ve venkovním prostoru Grotty a díky tomuto půvabnému i působivému místu tak pro uváděné hry spontánně navodí atmosféru renesanční Itálie, která navíc dokonale ladí s letními večery. Program láká na 11 představení nejúspěšnějších inscenací souboru. Zahájí jej hudebně-dramatický Gramofon v českém i anglickém znění, na něj naváže premiéra komedie Lásky hra osudná, následuje oblíbená prvotina divadla Buenos Aires, vystupte!. Druhá polovina měsíce bude patřit nadčasové politické satiře Zabít draka či humorné i absurdní Polyfonii.Čechov.cz, v samém závěru rovněž hudebnímu recitálu Igora Šeba.

Vstupenky jsou k zakoupení v předprodeji v síti GoOut v cenovém rozmezí 250–500 Kč. Hraje se v pondělky, středy a pátky, vždy od 20 hodin. Představení jsou z většiny vhodná i pro expaty. Letní scéna se nachází u Grotty v Havlíčkových sadech v Praze 2. Umělecký patronát nad událostí drží celosvětově uznávaný klavírista Jevgenij Kissin, rezident Prahy 2 a patron Divadla MA. Více informací o programu a divadle na www.divadloma.cz nebo v události na Facebooku.

„Myšlenka založit letní scénu divadla se zrodila během nekonečných procházek v období pandemie v mém nejoblíbenějším parku Grébovka. Když jsem uviděla Grottu, okamžitě jsem pochopila, že ten prostor je jako stvořený k tomu, aby tam vznikala umělecká díla. Vybavil se mi venkovní operní festival v kouzelném místě Arena di Verona a ucítila jsem v té nelehké době novou inspiraci a možnost pro divadelní tvorbu během koronaviru. První rok nám zde městská část povolila hrát a zaštítila ji a ještě více nás potěšila následující rok, kdy akci podpořila grantem. Letos se již přidala také Nadace Život umělce,“ popisuje ředitelka a režisérka Divadla MA s domovskou scénou v Žitné ulici, Marianna Arzumanová a dodává:

„Tak jako loni nabídneme premiéru nového představení. Další nový kus v repertoáru divadla – Gramofon bude upraven pro venkovní prostor Grotty. Pro divácký ohlas a zájem zde byla v minulém roce rozšířena kapacita na 80 míst k sezení. Pro tento rok bychom hlediště uzpůsobili až na 120 míst.“

Lásky hra osudná – Sebeironická zpověď umělců. Komedie plná barevných masek. Až když je strhneme, nastává ten opravdový rej!

Ohňostrojem pohybu, zpěvu a pestrobarevných charakterů a zároveň příběhem s mnoha odbočkami, ve kterém se soupeří o lásku krásné Isabelly. O tom bude v kostce premiéra inscenace Lásky hra osudná z pera bratří Čapků, již se rozhodla Marianna Arzumannová zinscenovat na míru svému ansámblu. Jednoaktová hra z roku 1910 inspirovaná žánrem commedia dell’arte dílem pozve do renesanční Itálie 16. a 17. století. V této době žánr dosahoval největší slávy a jeho vliv trvá dodnes. Výraznou složkou představení byla improvizace, jeho stabilním základem ustálené složení postav jako harlekýn, dottore, kolombína aj. Bratři Čapkové si zvolili ve své době „zastaralý žánr“ a vytvořili groteskní parodii soudobého divadla, velkolepé literatury plné silných osobností a vykreslili lidské vlastnosti pomocí až přehnaně archetypálních postav soupeřících o jednu „dámu“. Originální hra byla předzvěstí později vznikajícího avantgardního divadla.

„Diváci, kteří naše divadlo již znají, vědí, že je naší snahou vnést do her i hlubší, kontemplativní rozměr a hledat paralelu s aktuálním děním ve společnosti. V podání souboru se tak Lásky hra osudná stává zároveň sebeironickou zpovědí umělců. Ti dávají divákům nahlédnout za oponu, aby si zblízka prohlédli kulisy despotického světa, v němž jsme všichni jen nahraditelnou postavou,“ přibližuje Marianna Arzumanová.

Další úspěšné inscenace

Vedle zmiňované premiéry ale divadlo odehraje výběr z dalších svých úspěšných inscenací. Program zahájí zkraje srpna trojí uvedení autorského, hudebně-dramatického představení Gramofon v českém i anglickém jazyce. Do látky vyprávění je vpletena veselá dětská pohádka o hebrejských písmenkách a jazyce jidiš, kterou hlavní hrdinka v duchu nepřestává vyprávět svému malému dítěti, které musela opustit. V březnu premiérované hudebně-dramatické představení se odehrává na pozadí událostí 2. světové války a vypovídá o vnitřní síle člověka, přitom reflektuje současné události. V podání houslí, klarinetu a piána zazní v představení autorská hudba celosvětově uznávaného klavíristy Jevgenije Kissina.

Buenos Aires, vystupte! je vůbec první autorskou hrou Marianny Arzumanové, která rychle odstartovala úspěch souboru. Jaké to je opustit rodnou zemi, emigrovat? Hra nabízí příběhy silných a odvážných lidí, kteří dokázali ze dne na den změnit svůj život, všechno opustit a podstoupit dlouhou cestu s nejasným koncem. Na diváky čeká 60 minut napříč dějinami, kulturami a národnostmi s hudbou v mistrovském podání Jevgenije Kissina či Astora Piazzoly.

Nadčasová satira i filozofická pohádka o totalitě ve všech formách a obdobích dějin – Zabít draka posloužila jako předloha a znovu ožívá v režii Marianny Arzumanové. Tentokrát ale klade důraz na současné prostředí a aktuální dění v zemi, kde žijeme. Zabít draka vyžaduje nadměrné úsilí, nicméně zbavit společnost vnitřních pout a zabít draka v každém z nás, je úkol mnohem složitější. Od března 2022 a začátku války v Evropě začala být hra obzvlášť aktuální. Propaganda v Rusku dosáhla svého vítězství.

Hudebník, herec a dramaturg Igor Šebo bude hlavním aktérem večera s názvem Igor Šebo: Recitál, na němž přednese písně, zejména šansony ze svých pěveckých a hereckých zkušeností. Jeho předností je lehkost, uvolněnost a patřičný nadhled, který umožňuje případný patos některých textů dávkovat s velkou citlivostí.

Je až k smíchu, absurdní, jak se lidé navzájem neposlouchají. Od první chemické reakce mezi partnery, přes první nevěru, a dokonce ani po smrti si nerozumí. Čechov je nemilosrdný a takové lidské polyfonii se směje. Je nepřekonatelným psychologem a nadčasovým autorem. Polyfonie.Čechov.cz obsahuje známé Čechovovy jednoaktovky i přeložené méně známé povídky.

PROGRAM Letního divadla v Grébovce
Po 01.08. Gramophone – english
St 03.08. Gramofon – česky
Pá 05.08. Gramophone – english
Po 08.08. Lásky hra osudná – premiéra
St 10.08. Lásky hra osudná
Pá 12.08. Lásky hra osudná
Po 15.08. Buenos Aires, vystupte! – nonverbální
St 17.08. Zabít draka
Pá 19.08. Zabít draka
St 24.08. Igor Šebo: Recitál
Pá 26.08. Polyfonie.Čechov.cz

(Praha, 19. 7. 2022) Czech Specials. Tak se jmenuje certifikát, který nejlepším tuzemským restauracím a cukrárnám uděluje Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism ve spolupráci s Asociací kuchařů a cukrářů České republiky. Jedním z hlavních kritérií je vaření a příprava jídel podle tradičních i moderních receptů české kuchyně. Seznam certifikovaných podniků je k dispozici na www.kudyznudy.cz/czechspecials. Od července má novou podobu také web czechspecials.cz pro majitele a manažery restaurací, který zájemce provádí celým certifikačním procesem.

Značku Czech Specials, tedy míst, kde se lidé opravdu dobře nají a/nebo si mohou dát něco sladkého, má nyní 76 restaurací a 11 cukráren, další podniky se certifikují. Naposledy Czech Specials získaly restaurace Hotelu Ostrov u Tisé a cukrárna Stáňa v Dobříši.

„Naším cílem není mít označkovanou celou republiku. Klíčové je, aby restaurace a cukrárny cítily, že jim certifikát přináší užitek. A ten kromě určité prestiže spočívá v komunikačním zásahu. Proto všechny certifikované restaurace a cukrárny mají speciální sekci Ochutnejte Česko na nejnavštěvovanějším turistickém portálu www.kudyznudy.cz a také jsou v několika jazykových verzích uvedeny v sekci gastronomie na portálu VisitCzechRepublic“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget a dodává: „S certifikovanými podniky pracujeme i na sociálních sítích, snažíme se prezentovat aktuální sezónní nabídku, ukazujeme krátká videa o vaření tak, abychom dali vědět světu o tom, jak skvělá je česká tradiční i moderní gastronomie.

Od července je v provozu také nová podoba webu www.czechspecials.cz, určeného pro všechny zájemce o značku Czech Specials. „Nový web má zájemcům o Czech Specials, tedy kvalitním restauracím a cukrárnám, pomoci zejména s procesem certifikace.“ říká manažerka projektu Czech Specials z České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Lenka Nováková a doplňuje: „Pokud tedy máte v okolí restauraci či cukrárnu, která by si značku Czech Specials zasloužila, neváhejte se ozvat. Můžete napsat e-mail na czechspecials@czechtourism.cz nebo zavolat na 774 871 702.“

Prezident Asociace kuchařů a cukrářů České republiky Miroslav Kubec dodává: „Naše asociace už od roku 1903 rozvíjí národní gastronomii. Navazujeme přitom na staré kuchařské a cukrářské mistry, tedy nezapomínáme na naše kořeny, ale jdeme vlastní cestou. I o tom je projekt Czech Specials, na kterém rádi s CzechTourismem spolupracujeme. V jeho rámci aktivně propojujeme komunitu kuchařů a cukrářů, víme totiž, co potřebují: reprezentovat, vzdělávat se, spojovat, propojovat, zachovávat paměť gastronomie, zasazovat se o změny veřejného stravování a přibližovat krásy oborů kuchař a cukrář také generaci Z. Právě to je naše mise, kterou se snažíme i s pomocí certifikace Czech Specials naplnit.“

Osvědčení o kvalitě Czech Specials udělují CzechTourism a Asociace kuchařů a cukrářů České republiky společně od roku 2018. Letos nově v rámci projektu zavedli také čestný titul a cenu „Nositel tradic české kuchyně“. Jako první toto ocenění získal majitel a šéfkuchař Zájezdního hostince U Jiskrů v Kbelnici Martin Jiskra. Jeho tradiční a velmi kvalitní česká kuchyně, v níž využívá regionální suroviny a spolupracuje s místními podnikateli, je vynikajícím příkladem prezentace a podpory tuzemského národního i regionální kulinářství, resp. gastronomie.

Foto 1: Samice Duni, dcera naší slavné gorily Moji, přijede do Zoo Praha, kde dostane možnost mít vlastní mládě. Foto Lucía Gandarillas

Vše je dojednáno, schváleno a potvrzeno: trojici samic Kamba – Kijivu – Shinda a malého Ajabua doplní v novém pavilonu goril samec Kisumu a samička Duni. Je to dvojnásob dobrá zpráva: příchod Kisuma umožní mít ve skupině další mláďata a s Duni bude v Praze pokračovat příběh naší slavné Moji. Duni je totiž její jediná dcera! Lepší vyústění jsme si nemohli přát – a dokonce ani představit.

Kisumu se narodil roku 1997 v Mnichově a v sedmi letech byl přesunut do rakouského Schmidingu, kde až doposud žije v mládenecké skupině. Na rozdíl od našeho Richarda, jehož linie je již tzv. přereprezentovaná, a tudíž již nesmí mít další mláďata, Kisumu má mnohem lepší ranking a měl by se u nás stát otcem.

Foto 2: Kisumu se narodil roku 1997 v Mnichově a v sedmi letech byl přesunut do rakouského Schmidingu, kde až doposud žije v mládenecké skupině. V Zoo Praha by se měl stát otcem. Foto Zoo Schmiding

Přestěhováním Duni do Prahy se zúročí i naše úsilí, s nímž jsme před lety hledali pro Moju co nejlepší umístění. Jenom díky tomu, že samec Niky je geneticky velice cenný, mohla s ním mít Moja ve španělském Cabárcenu roku 2013 malou Duni – a nyní také Duni dostane možnost mít vlastní mládě.

Další informace budeme přinášet průběžně.

Miroslav Bobek
ředitel Zoo Praha

Foto 1: Od minulého týdne je v Zoo Praha k vidění nový samec pandy červené Jerry. Jedním z jeho poznávacích znaků jsou výrazné bílé chlupy na spodní straně uší. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Seznamování nově spojeného páru pand červených mohou právě v těchto dnech sledovat návštěvníci Zoo Praha. Dvouletý samec Jerry přicestoval z olomoucké zoologické zahrady v květnu a nyní se konečně seznamuje se stávající obyvatelkou výběhu, tříletou samicí Regicou.

„Sbližování obou zvířat proběhlo bezproblémově. Samec Jerry nejprve opatrně obešel a označkoval výběh, samice to po něm opět přeznačkovala. Chvílemi se vzájemně proháněli po výběhu a vysvětlovali si, kdo má navrch, ale to k tomu patří,“ popisuje první společné kroky pandího páru ve venkovním výběhu vrchní chovatelka malých savců Denisa Zběhlíková.

Foto 2: Jerry přicestoval do Prahy ze Zoo Olomouc. Od května byl umístěn v zázemí, aby si zvykl na nové prostředí, až minulý týden jej chovatele vpustili do venkovního výběhu. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

První setkávání probíhalo již v chovatelském zázemí, týden se Jerry a Regica mohli vídat a očichávat přes mřížovaná dvířka dělící jejich vnitřní ubikace. Ta nyní chovatelé vysunuli, a tak spolu pandy mohou sdílet nejen venkovní expozici, ale i vnitřní prostory. Tento návštěvnicky velmi atraktivní druh obývá hned první výběh u hlavního vchodu do Zoo Praha.

„Bedlivý pozorovatel rozliší od sebe obě šelmy nejen díky samcově drobnějšímu vzezření, ale prozradí jej také jeho světlejší, méně znatelné pruhy na ocasu a výrazné bílé štětky chlupů na vnější spodní straně uší,“ radí návštěvníkům Zběhlíková s tím, že nejlepší doba pro pozorování pand je v chladnějších, klidně i deštivých dnech, a to především v ranních a poté zase odpoledních hodinách.

Foto 3: Seznamování tříleté Regicy (v popředí) a dvouletého Jerryho mohou návštěvníci sledovat ve výběhu naproti hlavnímu vchodu do Zoo Praha. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V oblastech přirozeného výskytu pand červených, ve vysokohorských oblastech Číny, Indie, Bhútánu a Barmy, je ohrožuje především lov a úbytek přirozeného prostředí. Jejich kožešina v čínském Yunanu symbolizuje šťastná manželství a šijí se z ní novomanželské čapky. Proto byl tento druh již na počátku 90. let minulého století zařazen na Červený seznam ohrožených druhů IUCN, kde se nyní nachází v kategorii ohrožených.

Foto 4: Nového samce pandy červené Jerryho (nahoře) lze nejlépe odlišit od samice světlejší barvou pruhů na ocase. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Samec Jerry, narozený původně v bretaňském zooparku Bourbansais, byl vybrán koordinátorem Evropského chovného programu (EEP) jako vhodný partner pro naši samici Regicu a je tedy možné, že se v budoucnu opět dočkáme mláďat tohoto ohroženého druhu,“ nastiňuje plány chovu pand červených v Zoo Praha kurátor savců Pavel Brandl.

Foto 5: Při hledání pandy červené ve výběhu udělá návštěvník nejlépe, pokud vzhlédne vzhůru. Pandy totiž tráví velkou část času v korunách stromů, kde i odpočívají. Na snímku samice Regica. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Přepracovanost je metlou západní civilizace, zavedeme proto čtyřdenní pracovní týden?

Ať už jste workoholik, který tráví prací 60 hodin týdně, nebo práci dlouho hledáte a propadáte beznaději, dovolená vám může změnit nebo i zachránit život. Stále více se totiž ukazuje, že pokud máte práci na prvním místě, poškozuje to duševní, fyzické i emoční zdraví. Vyplývá to ze závěrů společnosti Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových manažerů (Executive Search).

Stanton Chase porovnala zhruba dvě desítky nejnovějších studií zabývajících se z různých hledisek důležitostí dovolené. Vyplývají z nich poměrně jednoznačné závěry o tom, že dovolená je důležitá nejen jako oddych od pracovního zatížení, ale také v případě jakékoliv životní změny, těžkostí či například tělesného nebo duševního postižení, a je stejně důležitá pro majetné i nemajetné.

„Lepší výkon po dovolené podávají nejen pracující, ale také uchazeči, již o nějaké místo usilují. Víme z mnoha zkušeností, že dovolená pomůže najít jiný, nový a často lepší pohled na vlastní život,“ tvrdí Marek Huml, Managing Partner pražské kanceláře Stanton Chase.

Humlovu zkušenost potvrzují mnohé studie. Dovolená přináší zlepšení celkové kvality života a především pozitivní vliv na rodinu, ekonomickou situaci a zdraví a velmi pozitivní výsledky má již období před dovolenou, kdy ji člověk plánuje, očekává a těší se na ni.

Dovolená také může fungovat jako řešení problémů, nebo rozptýlení od nich. Zdravotní problémy nebo třeba nezaměstnanost pomůže dovolená překonat lépe než setrvání doma; dovolená zlepší zdraví, nebo nabídne jinou životní perspektivu, zlepší výkon při hledání práce a nalije optimismus do žil. Pokud ovšem lidé ani na tu nejskromnější dovolenou nemají peníze, může v nich naopak stres narůstat. Takových lidí je naštěstí menšina a řada států také zavádí programy sociální dovolené, která je hrazena z veřejných fondů.

Proč je nutné o možná známých pozitivech dovolené znovu hovořit? „V západní civilizaci jsme notoričtí workoholici, často dáváme práci na první místo v žebříčku svých životních hodnot. Tento trend podpořila i dvě kovidová léta a dlouhodobě je důležité, měnit prostředí a dobře odpočívat,“ tvrdí Marek Huml.

Například lidé v Evropě, ve Spojených státech i na Blízkém východě zvýšili dobu strávenou prací v posledních dvou letech téměř o hodinu denně . Přitom dlouhá pracovní doba dokonce již v roce 2016 způsobila celosvětově 745.000 úmrtí, především kvůli mozkové mrtvici nebo ischemické chorobě srdeční, což doložila loni zveřejněná studie Světové zdravotnické organizace (WHO) a Mezinárodní organizace práce (ILO). Nejvíce ohroženi byli muži ve středním a vyšším věku.

K většímu pracovnímu nasazení zároveň většina lidí omezila dovolenou. V posledních dvou kovidových letech to bylo v USA neuvěřitelných 93 % lidí, kteří dovolenou odsunuli, zrušili, nebo ji v průběhu pandemie vůbec neorganizovali. Kovid narušil dovolenou většiny Čechů: rušili zahraniční pobyty, zůstávali v Česku, přeorganizovat dovolenou musel v roce 2021 téměř každý druhý.

Ani letos se problémy dovoleným nevyhnou, kvůli válce na Ukrajině, inflaci a dalším těžkostem ji musí změnit nebo vynechat každý pátý a, jak zjistila studie společnosti Ipsos, přes 80 % lidí je nuceno šetřit a plánuje letos utratit za dovolenou méně než 20.000 Kč na osobu.

Někteří zaměstnavatelé v Česku, jak uvádí ze své zkušenosti Marek Huml, navyšují dovolenou na 30 dní ročně: 25 dní řádná dovolená, 5 dní tzv. sickday nebo administrativní volno a někteří dokonce přidávají den navíc jako dárek k narozeninám. Ovšem na druhou stranu si řada vytížených zaměstnanců nestíhá dovolenou vybrat: na konci roku 2021 si v Česku dovolenou nestíhalo vybrat 36 % zaměstnanců, pouze 52 % se to podařilo.

„Dovolenou si rozhodně vezměte, může vám to zachránit život. Práce chvilku počká,“ radí Marek Huml. „Alespoň jednou za rok byste měli vypnout nejméně na 14 dní v kuse, odložit telefony, počítač, nezapínat e-mail, prostě se odpojit.“

V některých zemích problém s nedostatkem odpočinku, zanedbáváním dovolené a zároveň touze zaměstnanců po lepší kvalitě života berou velmi vážně. Například na Islandu, kde se letech 2015 – 2019 při několika pokusech čtyřdenní pracovní týden testoval, dosáhli mimořádně překvapivých výsledků: nejen že produktivita práce neklesla, ale dokonce se zvýšila, lidé byli schopni si práci koncentrovat do kratšího času, pracovali lépe a, ano, radostněji. Kratší pracovní týden přinesl méně stresu, menší riziko vyhoření a lepší rovnováhu mezi osobním a pracovním životem.

Než však nastane pro mnohé kýžená společenská změna, nechte i současnou dovolenou, zachránit Vám život. Zde jsou podle Stanton Chase hlavní důvody, proč ji nezanedbat:

1. Zlepší fyzické zdraví. Bez dostatku fyzické aktivity a pod neustálým stresem hrozí vysoký krevní tlak, choroby srdce a mrtvice. Hýbejte se.

2. Zlepší duševní zdraví. Dovolená má pozitivní vliv na fyzické i duševní zdraví. Dlouhodobá a nepřetržitá expozice stresu může dokonce vyvolat trvalé změny mozku, dovolená od stresu uleví a mysl zregeneruje. Zapomeňte na čas na práci.

3. Zvýší pocit životní pohody. Po dovolené se lidé cítí lépe mnoho týdnů, zlepší se spánek a celková spokojenost se životem.

4. Zlepší duševní výkon a motivaci. Stres unavuje mozek, zpomaluje myšlení a je nepřítelem kreativity. Naopak aktivní odpočinek to vše zlepší. Tento bod je mimořádně důležitý pro uchazeče, kteří práci právě hledají. Díky dovolené přijdete na jiné myšlenky a práci najdete snadněji.

5. Zlepší mezilidské vztahy. Jak lépe posílit rodinná pouta, než trávit čas se svými blízkými?

6. Zmenší riziko vyhoření. Zaměstnanci, kteří si pravidelně berou dovolenou, nevyhoří. Dobrá nálada a pocit pohody se přenese i na okolí, kolegy, přátele a především rodinu.

Nové vydání Gorilích pohádek pokřtili v Zoo Praha jejich autoři, Miroslav Bobek a Tereza Šefrnová, spolu s „pohádkovým“ hercem Markem Adamczykem. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

V Zoo Praha dnes Tereza Šefrnová a Miroslav Bobek spolu s hercem Markem Adamczykem pokřtili nové vydání svých Gorilích pohádek. Ty vznikly v návaznosti na „trochu jinou reality show“ Odhalení a jejich hlavní hrdinkou se tak stala slavná gorilka Moja. I toto nové vydání navíc přispěje k ochraně goril v jejich domovině.

„Z Moji se díky projektu Odhalení ze dne na den stala veliká hvězda. A nejen z ní, ale z celé její rodiny,“ říká spoluautorka pohádek Tereza Šefrnová s tím, že celý národ tehdy mohl sledovat, jak se gorily v Zoo Praha mají a co zrovna dělají. Právě to bylo podle ní impulzem ke vzniku Gorilích pohádek. „Nikdo tehdy netušil, že budou tak slavné a že se dočkají tolika vydání v češtině i v dalších jazycích.“

Gorilí pohádky doplněné řadou krásných fotografií od Khalila Baalbakiho psali oba autoři původně pro české děti – a také ve prospěch ochrany goril, na níž vždy směřoval veškerý výtěžek –, ale jejich příběhy se brzo v upravené anglické a zejména francouzské verzi uplatnily i ve střední Africe. V Kamerunu, ale také v řadě dalších zemí, kde se gorily vyskytují, slouží Gorilí pohádky při vzdělávání dětí a při jejich vedení k ochraně přírody. Výtěžek z prodeje aktuálního vydání putuje na další realizaci těchto programů.

Oba autoři rozdávali na křtu nového vydání svých Gorilích pohádek autogramy zájemcům z řad návštěvníků Zoo Praha. Foto Oliver Le Que

„Gorilí pohádky mi dělaly radost na třikrát,“ vzpomíná jeden z jejich autorů, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Poprvé, když jsem ty své před lety psal, podruhé, když jsem je předčítal tenkrát ještě malým svým dětem a potřetí, když jsem je v Africe při světle petrolejky viděl předčítat celým rodinám.“

Nejnověji pomáhají Gorilí pohádky díky svému překladu do dialektu badjoué zachraňovat jeden ze zanikajících afrických jazyků – a také se dneškem znovu vracejí k českým čtenářům, u nichž si v minulosti získaly velkou oblibu.

Výtěžek z prodeje Gorilích pohádek putuje na realizaci vzdělávacích programů v oblasti kamerunské Biosférické rezervace Dja, kde se gorily vyskytují. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Anotace

Milujete zvířátka a moc rádi chodíte do zoo? Vrtalo vám někdy hlavou, copak asi dělají třeba gorily, když se zrovna nikdo nedívá? No přece si vypráví pohádky a příběhy. Nevěříte? Stačí jen zalistovat touto knihou a ponořit se do poetického vyprávění velkých i malých obyvatel pavilonu goril. Malá Moja i její mladší bráška Tatu zažívají dobrodružství a stejně jako vy moc rádi poslouchají napínavé příběhy a jsou velmi zvídaví. Pohádky a příběhy z pera Miroslava Bobka, ředitele Zoo Praha, a scénáristky Terezy Šefrnové pro malé i velké čtenáře. Pro děti od 5 let.

Nakladatel: Pikola (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Počet stran: 152
Typ, vazba: kniha, pevná
Formát: 168 × 196 mm, 476 g
Běžná cena: 349 Kč

Po velkém úspěchu svítícího modelu Měsíce se na Kraví horu v Brně vrací další velký svítící objekt. Tentokrát pro Hvězdárnu a planetárium Brno vytvořila kreativní skupina Visualove desetimetrový svítící model Slunce. Potisk instalace Heliosféra je složen z více jak 84 tisíc fotografií povrchu této hvězdy ve středu naší Sluneční soustavy.

„Ozdobou léta bude model toho nejdůležitějšího tělesa v celém vesmíru – Heliosféra. Na Kraví horu se na ni přijďte podívat od pondělí 11. července do neděle 17. července nebo od čtvrtka 4. srpna do čtvrtka 11. srpna 2022,“ láká na událost Festival planet Hvězdárna a planetárium Brno, která zde představí také Měsíc a Mars.

„Model vznikl díky záběrům z vesmírné observatoře Solar Dynamics Observatory, která je v současné době nejdokonalejší sondou sledující naši denní hvězdu. K jeho sestavení bylo nezbytné složit celkem 84 750 surových snímků, pořízených na sklonku roku 2014, o celkovém objemu 2,6 TB,“ dodávají ke světelné instalaci s výškou deset metrů, která za sebou má zkušební provoz.

Instalace svítícího Slunce je postavena na stejné technologii jako předešlý Měsíc. Snímky získané z observatoře byly zpracovány metodou navrženou brněnským matematikem Miloslavem Druckmüllerem, instalaci navrhla skupina Visualove, na modelu spolupracoval Pavel Karas z Hvězdárny a planetária Brno a výroba proběhla v místní firmě vyrábějící reklamy.

Foto a zdroj: Hvězdárna a planetárium Brno a Visualove, DesignMag

Shinda a Kamba poprvé vcházejí do vnitřní expozice svého nového pavilonu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Čtveřice goril si po úspěšném stěhování zvyká v novém pavilonu v Zoo Praha. Samice Kijivu, Kamba a Shinda spolu s mladým samečkem Ajabuem už několik dní obývají jeho vnitřní expozici.

„Gorilám se daří, přesun zvládají nad očekávání dobře. Aklimatizace v novém prostředí proběhla tak rychle, že hned druhý den po stěhování byla skupina vypuštěna ze zázemí do vnitřní expozice,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek s tím, že až si gorily zvyknou na vnitřní prostory, začnou je chovatelé vypouštět i do venkovního výběhu. „Už brzy se navíc ke gorilám připojí i guerézy pláštíkové, které ještě donedávna obývaly Opičí ostrovy v dolní části zoo.“

Benjamínek skupiny, šestiletý Ajabu, je i díky svému věku mimořádně zvídavý. Expozici nového pavilonu prozkoumává velmi svědomitě. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Podle vrchního chovatele Martina Vojáčka si na nové uspořádání zvykají i gorilí samci, kteří nadále obývají původní pavilon. „I Richard a jeho synové Nuru a Kiburi už jsou výrazně klidnější. Ode dne stěhování přijímají potravu, byť Richard si zatím vybírá jen ty atraktivní druhy. To však znamená, že jsme na dobré cestě. Ostatně vše probíhá lépe, než jsme vůbec doufali,“ vysvětluje.

Přestěhované samice a šestiletý sameček si teď budou na svůj nový domov dál v klidu přivykat. K tomu jim přispěje několik měsíců, během kterých zůstane pavilon uzavřený, než ho Zoo Praha slavnostně představí veřejnosti 28. září při příležitosti své výroční slavnosti.

Richard se svým synem Kiburim ve venkovním výběhu starého pavilonu. Ten bude samčí skupina obývat i nadále. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

V pořadí už patnáctý pavilon Zoo Praha bude současně vůbec největší expozicí v její historii. Návštěvníky provede kamerunskou krajinou: od školy a zemědělské krajiny na okraji tamní vesnice, až po hustý deštný les plný vegetace, zvuků a především jeho zvířecích obyvatel. Kromě goril a gueréz v něm lidé potkají kočkodany, štětkouny, osináky, kaloně i drobné živočichy pralesního podrostu – ti všichni dokreslí paletu středoafrické fauny.

Už v roce 2016 vytvořila japonská výtvarnice Yukiko Morita první svítidlo z pečiva. Ručně upekla bagetu a speciální technologií pečivo zafixuje a vybaví elektronikou tak, že svítí. O rok později slavila na pařížském veletrhu designu s kolekcí nazvanou Pampshade velký úspěch. od té doby ji neustále rozšiřuje o bezdrátové varianty nebo nové druhy pečiva.

„Chléb v sobě skrývá krásu okamžiku. Je to něco, co nikdy nepřestane hřát u srdce toho, kdo ho drží v rukou. Právě tyto neodolatelné vlastnosti mě vedly k založení kreativní značky, která vzdává hold chlebu prostřednictvím řemesla a umění,“ říká původem japonská designérka Yukiko Morita, která si nedávno v Londýně založila vlastní značku specializovanou na výrobu svítidel z chleba a baget.

„Chléb není jen chutná věc, kterou jíme. Má moc změnit naši náladu a zahřát naše srdce. Spojili jsme jemné kouzlo chleba s uklidňujícím světlem a vytvořili tak zcela nový druh interiérového osvětlení. Rozsviťte svůj život jemným, lahodným světlem zcela jedinečného, ojedinělého kousku chleba,“ dodává k velmi extravagantním svítidlům, která se hodí však jen do některých interiérů.

Od první kolekce se její produktové portfolio hodně rozšířilo a to včetně limitovaných kolekcí. Nejvýraznější novinkou jsou celé chleby a pletence, které v kabelových verzích věší na zeď jako nástěnná svítidla. Nové jsou také toastové varianty, samozřejmě bezdrátové na baterie. Výrazná je také kolekce hodin Naaaan Time, kde do kusu indického chleba namontovala hodinový strojek s ručičkami.

Čtěte související

Foto a zdroj: Pampshade, DesignMag

Více než 40 minipivovarů z celé ČR se sejde na benefičním pivním festivalu Drink for Ukraine. Své stánky postaví v sobotu 4. června, v pražském Kongresovém centru od 11:00 hodin. Stačí si zde zakoupit pivo a máte jistotu, že jste přispěli na dobrou věc. Minipivovary na akci totiž darují desítky druhů piv a veškerý výtěžek z prodeje půjde na konto neziskové organizace Člověk v tísni, na pomoc lidem zasaženým vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Součástí akce bude i dražba mimořádných pivních specialit, které nám pivovary na akci laskavě věnovaly. Akce se koná pod záštitou primátora hlavního města Prahy MUDr. Zdeňka Hřiba a Člověka v tísni a s přispěním Plzeňského Prazdroje a Rodinného pivovaru Bernard. Vstup na akci je zdarma.

Řemeslné minipivovary, jako například Zichovec, Raven, Libertas, Chroust, Obora, Matuška, Břevnovský pivovar nebo Clock na benefiční festival přivezou zejména speciální piva typu IPA, stout, svrchně kvašené ale (ejly) nebo stále populárnější ovocné kyseláče. Pivovary kromě toho přislíbily na akci poskytnout i jejich raritní lahvová piva, často stařená několik let v dubových sudech. Ty budou na akci dražit nejvyšší nabídce.

„Stále platí, že pivovarníci nejsou lhostejní k utrpení ostatních a chtějí pomáhat i tím, co umějí nejlépe,“ říká spoluorganizátorka festivalu Karolína Chroustovská z pivovaru Chroust. „Chtěli jsme festival uspořádat už na samotném začátku války, ale kapacity Kongresového centra byly tehdy potřeba na ubytování lidem prchajícím do Česka před násilím. Využili jsme proto první možný nový termín a akci pořádáme znovu: po dlouhých měsících utrpení, které musejí oběti války zažívat, je totiž pomoc potřeba možná ještě o něco více.“

Pro festival se zvedla vysoká vlna podpory z celé republiky včetně větších pivovarů. Finančně i vlastní účastí ji podpoří Plzeňský Prazdroj. Hlavní město Praha poskytne prostory Kongresového centra. Firma manGoweb vytváří zdarma prezentaci festivalu na webu a sociálních sítích. MgA. Přemysl Zajíček přispěl vytvořením vizuální identity. „Podpora festivalu nám opravdu vyrazila dech. Je vidět, že svět je u nás ještě v pořádku,“ říká spoluorganizátor festivalu Ladislav Vrtiš z pivovaru Raven.

Vstup na akci je zdarma.

Místo
Festival se koná v přízemí pražského Kongresového centra. Vstup ze severní části vchodem číslo 1. Nejsnáze se na festival dostanete metrem “C”, stanice Vyšehrad.
Mapa

Čas
V sobotu 4. června 2022. Brány se otevřou již v 11 hodin dopoledne a pojedeme až do 23:00.

Pivo
Na pípách se prostřídá přes 100 druhů piva od více než 40 pivovarů. Čepovat budeme do skla o objemu 0,3 litru.
Seznam pivovarů

Jídlo
Před Kongresovým centrem bude několik stánků a food trucků. Burgery, maso, klobásy, hranolky – prostě festivalová klasika. Podstatnou část tržeb z jídla také obdrží sbírka SOS Ukrajina. I za jídlo se bude platit žetony.

Aukce
Během dne se budou dražit různé vzácné láhve s pivem. Výtěžek z dražby bude ze 100 % věnován nevládní organizaci Člověk v tísni.

Další informace na:
Drink for Ukraine
Drink for Ukraine – Hlavní stránka | Facebook
Drink for Ukraine (nový termín): Benefiční pivní festival | Facebook

Sameček velblouda dvouhrbého s tříletou matkou Fidorkou. Takto mladá samice velblouda v Zoo Praha mládě doposud neměla, svou roli zvládá bravurně. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Mladí tučňáci se učí plavat, vlčí trojčata se už vzdalují od nory, lama přišla na svět přímo před zraky návštěvníků. Jarní Zoo Praha je plná mláďat nejen těchto velmi známých a populárních druhů, ale i těch vysoce ohrožených a chovatelsky značně významných – pekariho Wagnerova, majny Rothschildovy či bažanta Edwardsova.

„Od začátku letošního roku přišlo v Zoo Praha na svět už 267 mláďat od 81 druhů savců, ptáků, plazů i obojživelníků. A to ani nelze spočítat všechny další drobné bezobratlé,“ raduje se z výsledků chovatelského snažení ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Vůbec nejcennější jsou pochopitelně ta mláďata, která dávají svému druhu naději na přežití. V tom je role moderních zoo klíčová.“

První potomci nového chovného páru vlků hřivnatých – dvouleté samice Luny a tříletého samce Váni – dovádějí už i před zraky návštěvníků. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Takových druhů se Zoo Praha letos podařilo rozmnožit hned několik. Třeba kuřat bažanta Edwardsova se vylíhlo už sedm. Tento vietnamský bažant je podle Červeného seznamu IUCN v kategorii kriticky ohrožených druhů a někteří vědci dokonce tvrdí, že z přírody už vymizel úplně.

Téměř totožný osud potkal i majnu Rothschildovu. Zajímavě zbarvený pěvec už na indonéském ostrově Bali vlivem kácení lesa a lovu jednou vyhynul. Díky usilovné snaze ochránců a zoologických zahrad však zůstal druh na planetě zachován. Zoo Praha na tom má nemalý podíl, první mládě se zde podařilo odchovat v roce 1977 a letošní je dokonce jubilejní – přesně dvousté v pořadí.

Letos přišla na svět v Zoo Praha čtyři mláďata pekariho Wagnerova, z toho byla v jednom vrhu rovnou trojčata. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Nálepku pravidelně rozmnožovaného druhu si může Zoo Praha jako jedno ze dvou chovatelských zařízení v Evropě nově připsat i k ohroženým pekariům Wagnerovým. Letos se narodila již čtyři mláďata tohoto druhu, který byl paradoxně pro vědu popsán nejprve na základě fosilních nálezů a až v roce 1972 byla objevena malá populace v hustém lese na pomezí Argentiny a Bolívie.

Bažant Edwardsův patří k druhům, pro které vede Zoo Praha jejich Evropský chovný program (EEP) a současně Evropskou plemennou knihu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Prvomájovým přírůstkem se stal sameček velblouda dvouhrbého, který se narodil tříleté samičce Fidorce. Jen o málo více než týden dělí dva nevlastní sourozence lam guanako, jejichž narození mohli bedliví pozorovatelé sledovat přímo ve výběhu. To mladší se zde narodilo minulý týden v pátek odpoledne, staršímu je nyní jedenáct dní. A jak probíhal jeho porod?

Čerstvě narozenou lamu guanako si ihned přišly prohlédnout zvědavé členky stáda. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Bylo to velmi rychlé a naprosto bezproblémové. Malá lama přišla na svět během půl hodiny, za druhou půl hodinu již chodila a připojila se ke zvídavému zbytku stáda,“ říká kurátorka kopytníků Barbora Dobiášová. Radost má i z mladého velbloudího samečka. „Samice Fidorka je prvorodička, a tak přirozená obava byla na místě. I mladý velbloud dvouhrbý se však těší skvělému zdraví, stejně tak jeho mladá matka,“ dodává s tím, že oba si navzájem příbuzné savce uvidí lidé v horní části zoo.

Mládě kriticky ohrožené majny Rothschildovy se v Zoo Praha podařilo odchovat po pěti letech. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Trpělivý a zejména tichý návštěvník zase bývá odměněn u výběhu vlků hřivnatých. Tři březnová mláďata této dlouhonohé jihoamerické šelmy už totiž opouští bázlivost a za dohledu rodičů se vzdalují od své venkovní nory stále dál. Podobně je tomu u tučňáků Humboldtových. Obě sedmitýdenní mláďata se nyní seznamují s vodou a pomalu se již připojují ke zbytku bezmála třicetihlavého hejna.

Samice Run Hou Tang se v noční expozici v pavilonu Indonéské džungle krmí kaší ze včelích larev. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

První „české“ luskouny slavnostně představila v neděli odpoledne Zoo Praha. Pár dovezený z Tchaj-wanu je po absolvování měsíční karantény konečně k vidění v noční expozici pavilonu Indonéská džungle. Luskouny přivítal nejen ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, ale i hosté – primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib, jeho náměstek Petr Hlubuček i vedoucí Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Liang-Ruey Ke. Speciální krmnou kaši pro luskouny připravil před diváky chovatel David Vala za asistence známých šéfkuchařů Romana Pauluse a Marka Fichtnera.

„Tchajwanští novináři se mě ptali, jestli luskouni budou superhvězdami naší zoo. Odpověděl jsem jim, že pro nejširší veřejnost asi ne, spíše zaujmou zájemce o přírodu a její ochranu,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Za nejpodstatnější považuji, že nyní zde máme svého druhu velvyslance velice ohrožené a nesmírně zajímavé skupiny živočichů.“

Oba dovezení luskouni, samec Guo Bao i samice Run Hou Tang, se narodili v Taipei Zoo, která je jejich nejvýznamnějším chovatelem. Zoo Praha se nyní stala jedinou českou zahradou a jednou ze dvou v Evropě, která se těmito šupinatými savci pyšní. Hlavní motivace k chovu ale plyne především z jejich ohrožení. V Africe i v Asii jsou luskouni masivně loveni a již dlouho patří k nejvíce nelegálně obchodovaným savcům světa.

Od dnešního odpoledne mohou návštěvníci Zoo Praha obdivovat pár luskounů krátkoocasých. Na snímku samec Guo Bao. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Vlastnímu představení luskounů předcházel program, jehož hlavní část se konala u vchodu do pavilonu Indonéská džungle. Zahájilo ho taneční vystoupení česko-indonéské skupiny Kintari a úvodní slovo pronesl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Následně chovatel David Vala seznámil návštěvníky s úskalími chovu luskounů a za asistence známých šéfkuchařů Romana Pauluse a Marka Fichtnera předvedl náročnou přípravu speciální krmné kaše pro luskouny, jejíž hlavní komponentou jsou včelí larvy. Zájemci pak mohli sledovat první veřejné krmení luskouní dvojice.

Následovaly rozhovory moderátora Karla Voříška nejen s ředitelem Zoo Praha Miroslavem Bobkem, ale také s hosty – s primátorem hl. m. Prahy Zdeňkem Hřibem a jeho náměstkem Petrem Hlubučkem.

„Originální tchajwanská jména luskouního páru byla pro našince poněkud obtížně vyslovitelná. Nechali jsme proto veřejnost jim vybrat nové přezdívky ověřeným hlasováním v anketě na Portálu Pražana. Nakonec zvítězil Hugo a Fazolka,“ dodal primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

Slavnostní přestřižení pásky před noční expozicí Indonéské džungle. Zleva: Vedoucí Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Liang-Ruey Ke, primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib, náměstek primátora Petr Hlubuček, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Před samotným vrcholem akce – slavnostním přestřižením pásky u vchodu do noční expozice pavilonu – pronesl na zdraví luskouního páru symbolický přípitek vedoucí Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Liang-Ruey Ke spolu se zástupci Zoo Praha i Magistrátu hl. m. Prahy.

Pomáháme jim přežít

Zoo Praha usiluje i o ochranu luskounů v jejich domovině, a to jak ve střední Africe, tak v jižní Asii. „V Kamerunu podporujeme strážce chráněných území a v rámci projektu Toulavý autobus se snažíme o omezení lovu osvětou a vzděláváním místních obyvatel. V Laosu a na Sumatře jsme financovali vybudování záchranných stanic pro luskouny,“ připomíná ochranářské projekty ředitel Miroslav Bobek.

Součástí akce byla i ukázka přípravy krmné kaše pro luskouny. Tu přichystal jejich chovatel David Vala (na snímku) spolu s šéfkuchaři Romanem Paulusem a Markem Fichtnerem přímo před návštěvníky zoo. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Ochranu luskounů i dalších druhů tak můžete i nadále podpořit převodem libovolné částky na sbírkové konto Pomáháme jim přežít (č. ú.: 43–680 466 0247/0100) nebo nákupem suvenýrů na e shopu Zoo Praha v sekci s názvem Pomáháme jim přežít https://eshop.zoopraha.cz/suvenyry/pomahame-jim-prezit.html). A v neposlední řadě samozřejmě také návštěvou Zoo Praha.

Toulavej pes, Zlatá kráva či Trilobit – taková zvířata byste v Zoo Praha hledali marně. Už v sobotu se s nimi ale seznámíte v zahradách Trojského zámku, kde se bude od 10 do 22 hodin konat Festival zvířecích piv. Na prvním ročníku dobročinné akce ochutnáte celou řadu piv se zvířecími názvy, těšit se můžete na soutěže, koncerty i zajímavé rozhovory nejen o pivu. Kromě jedinečné skleničky si navíc odnesete dobrý pocit. Z výdělku budou těžit ohrožení tasmánští čerti.

„Pivem na pomoc ďáblům – to by mohlo být motto tohoto příjemného happeningu. Z každé vstupenky v ceně 200 Kč totiž půjde polovina částky na ochranu ďáblů medvědovitých na Tasmánii,“ osvětluje charitativní přesah festivalu jeho organizátor, odborný poradce pro PR a marketing Zoo Praha Vít Kahle.

Ďáblové totiž trpí vysoce nakažlivou rakovinou obličeje, která decimuje jejich populaci v přírodě. Sbírka Zoo Praha Pomáháme jim přežít přispívá na Tasmánii mimo jiné na vývoj život zachraňující vakcíny. Impulzem pro vznik festivalu byl i úspěch Ďáblova piva, které vyprodukovala Zoo Praha s pivovarem Raven v loňském roce a které bude na festivalu rovněž k dostání. Výtěžek z jeho prodeje putuje pravidelně na zmíněnou sbírku. I tentokrát tak spojí milovníci piva příjemné s velmi prospěšným.

V ceně vstupenky je i sklenice s emblémem festivalu. S tou budete moci obcházet jednotlivé stánky bezmála dvou desítek řemeslných pivovarů a ochutnávat jejich piva se zvířecími názvy.

Program ale nepotěší jen pivaře – už téměř letní atmosféru doplní koncerty, rozhovory či „ďábelské“ soutěže. Publikum rozproudí svou energickou hudbou Laura a její tygři či Děda Mládek Illegal Band, zajímavé povídání se zástupci pivovarů i Zoo Praha si přichystá moderátor Jan Kovařík, k příjemnému rázu akce přispějí stánky s pestrým občerstvením a řadou aktivit či kvízů pro malé i velké. Děti budou mít vstup zdarma.

Pro maximální pohodlí všech rodičů jsme také připravili speciální prohlídky Zoo Praha pro děti. Během festivalu je tak můžete svěřit našim průvodcům, kteří je mezitím vezmou na procházku po zoo.

Vstupenky na festival jsou v prodeji na webových stránkách:
https://vicenezvstupenka.zoopraha.cz/

Rezervovat termín prohlídek Zoo Praha pro děti můžete níže:
Prohlídka od 11.00: https://forms.gle/2WDktMmgJzmrTB1a6
Prohlídka od 14.00: https://forms.gle/5SdRrDns7wS1DGkg6

Harmonogram Festivalu zvířecích piv:

10.00 Otevření areálu Trojského zámku
11.00 První prohlídka Zoo Praha pro děti
12.00 Rudy musil & spol (jazz, pop)
13.50 Oficiální zahájení akce, kvízová soutěž, pivní ankety
14.00 Druhá prohlídka Zoo Praha pro děti
14.30 Děda Mládek Illegal Band (country rock)
16.00 Narážení samospádu – sudu pivovaru Raven se zástupci Zoo Praha, Galerie hl. m. Prahy, Městské části Troja aj.
16.30 Rozhovor se organizátorem festivalu Vítem Kahlem o fundraisingu na podporu ďáblů medvědovitých a dalších ohrožených druhů zvířat
16.45 Povídání o ďáblech, vombatech i luskounech a dalších jedinečných zvířatech Zoo Praha s chovatelem Davidem Valou
17.00 Bez klobouku bos (kapela Antonína Vaidla, kurátora ptáků Zoo Praha)
18.30 Představení pivovarů, rozhovory s jejich zástupci
19.00 Vyhodnocení kvízové soutěže a pivní ankety
19.30 Laura a její tygři (funk, soul, jazz i pop v režii legendární kapely)
21.00 – 22.00 Reprodukovaná hudba a postupné ukončení festivalu

Sledujte aktuální informace i na oficiální události na Facebooku:
https://fb.me/e/4GkXbGw9p

Příloha: Maskotem festivalu se stal právě ohrožený ďábel medvědovitý. Festival zvířecích piv se uskuteční 21. května. Zdroj Zoo Praha

Ve čtvrtém patře obchodního domu Kotva se pro veřejnost otevřelo permanentní Retro muzeum Praha, které návštěvníky na úctyhodných 2 500 metrech čtverečních vrátí do 70. a 80. let v Československu. Muzeum nabídne 12 000 exponátů vystavených v jednotlivých celcích ukazujících domácnost, prodejnu s jídelnou, školu, cestování i rekreaci v tehdejší době. Nechybí řada unikátních exponátů.

„Několik let jsme navštěvovali aukce a kontaktovali různé spolky, zároveň jsme v roce 2018 vypsali sbírku na designové předměty ze 70. a 80. let v Československu. Sešlo se nám úctyhodných 12 000 exponátů. 12 000 kusů historie a vzpomínek. Těší mě, že díky takové podpoře a nadšení můžeme tuto dobu připomenout Husákovým dětem a jejich rodičům, a také ji v co nejautentičtější podobě ukázat mladým lidem,“ řekl Robert Vůjtek z Retro muzea Praha.

„V expozici designového nábytku najdete nábytek od standardizovaných uniformních předmětů až po unikátní designové kousky z výrobních družstev. Zároveň je tato expozice prodejní, vzhledem k tomu, že se s našimi partnery snažíme vdechnout předmětům druhý život, snažíme se nábytek zrekonstruovat a následně poslat dál do světa, aby dělal radost dalším generacím,“ dodává s tím, že v muzeu najdeme celkem 15 tematických okruhů včetně interiéry panelákového bytu.

V expozici najdete i řadu osvědčených kousků jako magnetofony, céčka, kolekci křesel, sérii televizorů, módní koutek, sbírku etiket z alkoholických nápojů, kočárky, dětský pokoj vybavený dobovými hračkami, původní porcelán, kosmetiku, turnikety z metra, zimní sportovní náčiní jako sáňky či lyže, rekreační výbavu včetně stanu, malý kadeřnický salon a další zajímavosti. Vstupné pro dospělého vyjde na 220 českých korun.

Foto a zdroj: Retro muzeum Praha, DesignMag

Zveme Vás 17. května do Rezidence primátora hlavního města Prahy

V partnerství s platformou Pride Business Forum se české firmy i organizace již 12 let věnují zlepšování podmínek pro LGBT+ lidi na pracovišti. Posilování rovnosti zaměstnanců se pak pozitivně projevuje nejen na jejich spokojenosti, ale i na celkovém fungování a ekonomických výsledcích firmy. Český veřejný sektor však v této oblasti za tím soukromým výrazně pokulhává. Přitom příklady z jiných zemí ukazují, že instituce státní či veřejné správy mohou být vzorem v nastavování pracovních podmínek přátelských LGBT+ lidem. Veřejná správa má přímo povinnost předcházet diskriminaci na pracovišti. I z tohoto důvodu se platforma Pride Business Forum rozhodla téma LGBT+ rovnosti zaměstnanců ve veřejném sektoru otevřít formou sympozia. Jeho druhý ročník se bude konat u příležitosti Mezinárodního dne boje proti homofobii a transfobii v úterý 17. května od 13:00 do 18:00 hodin v Rezidenci primátora hl. m. Prahy. Záštitu nad akcí převzal primátor Zdeněk Hřib, vstup je zdarma.

“Podle výzkumu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy žije v naší společnosti až jeden milion LGBT+ lidí. Osobně odhaduji, že ve veřejné sféře jich pracuje kolem 100 tisíc. Situace na českém pracovišti není ideální – více jak 50 % LGBT+ zaměstnanců svoji odlišnou orientaci či identitu vždy nebo velmi často skrývá. Náš exkluzivní průzkum o LGBT+ lidech zaměstnaných ve veřejné správě z roku 2021 ukazuje, že v českém veřejném sektoru je situace velice podobná,” říká programový ředitel platformy Pride Business Forum Czeslaw Walek.

Nejčastěji se s diskriminací nebo obtěžováním z důvodu sexuální orientace v zaměstnání setkali lidé pracující v ozbrojených složkách (44 %). Ze stejného průzkumu také vyplývá, že nejméně otevření jsou LGBT+ lidé v otázce své vztahové orientace před kolegy/němi právě ve veřejném sektoru – ve školství, justici a státní správě. „Na rozdíl od sektoru soukromého ten veřejný nedělá nic proto, aby se situace LGBT+ lidí na pracovišti zlepšila. To je nutné změnit,” doplňuje Czeslaw Walek. Výsledky průzkumů kanceláře Veřejné ochránkyně práv z roku 2019 jeho slova jasně potvrzují: 11 % LGBT+ lidí se v posledních pěti letech cítilo být na pracovišti diskriminováno.

Nerovné postavení LGBT+ lidí na pracovišti negativně ovlivňuje fungování firem a organizací, jejich výsledky, dopad na společnost a v neposlední řadě pracovní výkon zaměstnanců. Platforma Pride Business Forum spolu se zaměstnavateli usiluje o změnu pracovního prostředí tak, aby se všichni zaměstnanci a zaměstnankyně cítili dobře. Zejména pro mnoho mladých lidí je přátelské a otevřené pracovní prostředí, ve kterém mohou být sami sebou, jedním ze základních kritérií při volbě zaměstnavatele. Pro instituce veřejného sektoru by se toto kritérium mělo stát konkurenční výhodou, díky které budou získávat ty nejlepší talentované uchazeče o zaměstnání.

Proč se zúčastnit sympozia o veřejné správě?

• Představíme čísla z průzkumu provedeného mezi LGBT+ lidmi pracujícími ve veřejném sektoru.
• Představíme také osobní příběhy těchto lidí.
• Představíme “Desatero úřadu vstřícného k LGBT+ lidem” – praktickou příručku, která představuje náměty, jak by i u nás mohly instituce veřejné správy postupovat při zavádění diverzity a inkluze na pracovišti, aby se jednotlivcům i celým týmům pracovalo a žilo lépe.
• Podíváme se na příklady dobré praxe ze zahraničí – jak instituce veřejné správy v této oblasti postupují například v Německu, Holandsku a dalších zemích.
• Probereme konkrétní doporučení pro instituce veřejné sféry. Co konkrétně by se v našem prostředí dalo dělat pro dlouhodobé zlepšení a pozitivní dopad na fungování ve státní správě.

Akcí budou provázet moderátorky Ester Janečková a Lenka Králová.

Komu je sympozium určené?

Představeným, vedoucím pracovníkům a pracovnicím, zaměstnancům a zaměstnankyním veřejných institucí, zejména pak personálních oddělení státní správy: úřadů krajské samosprávy a úřadů veřejné správy.

Vstup na sympozium je zdarma. Kapacita sympozia je omezena, doporučujeme zajistit si vstupenky co nejdříve.

Více informací o sympoziu a rezervace vstupenek:
www.pridebusinessforum.com/events/sympozium-lgbt-lide-ve-verejnem-sektoru-vitani

Průzkum “LGBT+ lidé zaměstnaní ve veřejném sektoru” z roku 2021:
www.pridebusinessforum.com/wp-content/uploads/2021/06/TZ-_-Pride_Business_Forum.docx

Výzkum kanceláře veřejné ochránkyně práv z roku 2019:
www.ochrance.cz/uploads-import/DISKRIMINACE/Vyzkum/Vyzkum-LGBT.pdf

______________________________

Představujeme Pride Business Forum | www.pridebusinessforum.cz
Pride Business Forum podporuje zaměstnavatele v zavádění principů LGBT+ rovnosti na pracovišti a zaměstnance v jejich úsilí o férový přístup ke každému bez ohledu na sexuální orientaci a genderovou identitu. Je to jediná platforma u nás, která se tématu LGBT+ rovnosti na pracovišti věnuje. Iniciativa má v této chvíli 39 členských firem a organizací a v průběhu sympozia k ní přistoupí další. Zakládajícími institucemi jsou IBM, Hilton Hotel a Prague Pride, které se záhy rozšířily o Byznys pro společnost, Ogilvy a Vodafone. Mezi nejnovější členy patří například Česká pošta nebo ČEZ Group. Tým Pride Business Forum věří, že aktivní podporou tématu LGBT+ diverzity může nejen změnit přetrvávající stereotypní vnímání tohoto tématu, ale zároveň také posílit přístup, který je dobrý pro business i pro jednotlivce/zaměstnance.

Loríček oranžovoprsý je v Zoo Praha nově k vidění od posledního dubnového týdne. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Evropský unikát – čtyři druhy pestrobarevných loríčků jsou nově k vidění v Zoo Praha. Nikde jinde na starém kontinentě návštěvníci tolik druhů tzv. fíkových papoušků nespatří. Loríčci červenohlaví, rudobradí a teď čerstvě i oranžovoprsí obývají venkovní voliéry na Papouščí stezce. Loríček zlatouchý, kterého navíc Zoo Praha chová jako vůbec jediná v Evropě, zdobí průchozí expozici Rákosova pavilonu.

„Loríčci jsou mimořádně citliví na čistotu potravy i prostředí. Na tom si spousta chovatelů vyláme zuby,“ nastiňuje obtížnost jejich chovu kurátor ptáků Antonín Vaidl. „Jsou to navíc potravní specialisté – živí se téměř výhradně fíky, a to v různém stádiu zralosti. I proto se jim někdy říká fíkoví papoušci. Hůře dostupné čerstvé fíky jim dodáváme pravidelně i my.“

Loríčka rudobradého chová Zoo Praha od roku 1997. Prvního odchovu se zoo dočkala přesně před 20 lety. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Při hledání potravy se loríčci často věší z větvě hlavou dolů – stejně jako při sběru nektaru známější loriové. Těm však nejsou loríčci navzdory svému názvu nijak blízce příbuzní. Kromě podobného způsobu života je s nimi spojuje především Nová Guinea, kde se oba rody těchto papoušků vyskytují.

Loríček zlatouchý dostal svůj název podle lesklých skvrn za očima. V Evropě můžou lidé tento druh spatřit pouze v Zoo Praha, kde obývá průchozí expozici novoguinejského ptactva v Rákosově pavilonu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoo Praha chová loríčky od konce 90. let minulého století. Tradici má především chov loríčka rudobradého. Tohoto druhu se zde vylíhlo už přes třicet mláďat, poslední odchov se podařil loni. Všech pět žijících druhů loríčků nechová v Evropě žádné chovatelské zařízení.

Seznámit se nejen s loríčky, ale i s ary, kakadu, nestory a dalšími papoušky v Zoo Praha můžete už tuto sobotu 7. května při příležitosti oslav Světového dne papoušků. Přichystaná jsou speciální komentovaná krmení, interaktivní hry i kvízové trasy pro děti. Více o programu najdete na www.zoopraha.cz/program.

Loríček červenohlavý se stejně jako ostatní druhy fíkových papoušků vyznačuje vysokým hlasem a čilým poskakováním. Návštěvníci ho v Zoo Praha naleznou ve voliéře na panoramatické Papouščí stezce. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Osmiletá samice Anka se o svého potomka vzorně stará a kojí jej. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Šestitýdenní mládě lemura kata mohou návštěvníci pozorovat na opětovně otevřeném Ostrově lemurů v Zoo Praha. V expozici, která byla dlouhodobě uzavřena kvůli pandemii covid-19, lze nyní znovu z bezprostřední blízkosti obdivovat dovádění tamní osmičlenné skupiny těchto poloopic.

„Mládě se již osamostatňuje, opouští záda své matky Anky a pod jejím dohledem zkoumá okolí. Také mu již rostou zuby, a tak kromě pití mateřského mléka zkouší ochutnávat kořenovou i listovou zeleninu, kterou dostávají dospělí jedinci,“ představuje nejnovější přírůstek na Ostrově lemurů vrchní chovatel primátů Martin Vojáček.

Mládě se narodilo 17. března zkušené osmileté samici Ance. Spolu s jeho o rok staršími sestrami Nesi, Latefou a Auri tak skupina lemurů kata nyní čítá čtyři mláďata a čtyři dospělé samice.

Šestitýdenní mládě na zádech své matky. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Pohlaví mláděte budeme s jistotou znát po první veterinární prohlídce, zatím nechceme matku s potomkem vyrušovat. Na její péči a mateřském mléce bude závislý ještě rok, ve dvou letech pak již bude pohlavně dospělý a zcela samostatný,“ vysvětluje Vojáček.

Přestože lemur kata patří k nejpočetněji chovanému zástupci svého rodu, hrozí i jemu vyhubení. Kromě lovu a ilegálního obchodu se zvířaty jej ohrožuje úbytek jeho přirozeného prostředí. Galeriové lesy i trnitý buš na Madagaskaru, kde nejraději žije, čím dál víc ustupují dobytčím pastvinám a drobí se do řady menších izolovaných ostrůvků, v nichž se větší populace lemurů neuživí. Proto je od konce minulého století tento druh veden v Červeném seznamu IUCN, kde je nyní zařazen do kategorie ohrožený.

Obyvatele Ostrova lemurů v dolní části areálu mohou návštěvníci nejlépe pozorovat kolem půl jedenácté dopoledne a kolem třetí hodiny odpoledne, kdy tito primáti dostávají potravu.

Na Ostrově lemurů už jarní počasí láká jeho pruhované obyvatele k dovádění. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Žirafa severní núbijská prozkoumává venkovní výběh. Tam budou žirafy nyní k vidění denně až do návratu chladného počasí. Poté se spolu s dalšími teplomilnými druhy opět ustájí uvnitř. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Své obvyklé sezonní obyvatele přivítal spolu s jarem velký africký výběh v Zoo Praha. Antilopy vrané, buvolci běločelí, přímorožci beisa a bezmála dvě desítky vodušek červených – ti všichni se už od čtvrtka prohánějí po travnaté louce u Afrického domu. V pátek ráno se k nim přidali barevně nejvýraznější afričtí kopytníci – zebry Grévyho a především stádo žiraf severních núbijských.

„Takové hromadné nadšení u zvířat pozorujeme opravdu jen jednou ročně právě při jejich prvním vyběhnutí ven,“ popisuje fotografie kurátorka kopytníků Barbora Dobiášová. „Letos mají výběh navíc rozšířený o prostor, který vede až k lávce směřující k budoucímu Pavilonu goril. Vytvořili jsme tam proto i nové krmné místo pro antilopy, takže návštěvníci ocení, že je budou moci dobře pozorovat i z druhé strany.“

Vedle nepřehlédnutelných žiraf obývají Africkou savanu v Zoo Praha i zebry Grévyho – vůbec největší druh zebry typický svým hustým a úzkým pruhováním. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Africký výběh v horní části zoo zůstane obydlený až do návratu chladného počasí. Pak se teplomilné druhy tradičně odeberou na zimoviště do vnitřních ubikací. K tomu zpravidla dochází v polovině října.

Antilopy vrané vybíhají po zimě poprvé ven. Tento druh se vyznačuje kontrastním zbarvením – bílé břicho doplňuje zejména u dospělých samců téměř černé zbarvení. Podle něj dostaly i své jméno. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Vakoplch trpasličí (Burramys parvus) v chovné stanici v australském Lithgow. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Vakoplch trpasličí patří k nejvíce ohroženým vačnatcům Austrálie. Jeho situaci ještě zhoršily rozsáhlé požáry na přelomu let 2019 a 2020. Na pomoc zvířatům postiženým těmito požáry zaslala česká veřejnost na účet Zoo Praha postupně více než 23 milionů korun – a za část těchto prostředků bylo v Lithgow v Novém Jižním Walesu vybudováno speciální chovné centrum pro vakoplchy trpasličí. O Velikonocích ho otevřeli velvyslanec České republiky v Austrálii Tomáš Dub a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

„Vakoplch trpasličí, který váží v průměru jen 45 gramů, žije skrytě v kamenných polích vysoko v Australských Alpách,“ vysvětluje ředitel Bobek. „Vakoplchy tam ohrožuje jak rozvoj této oblasti, tak skutečnost, že přes hory přestaly v dostatečném počtu migrovat můry osenice, které pro vakoplchy trpasličí představovaly významný zdroj potravy. Požáry pak vše ještě víc zkomplikovaly.“

Velvyslanec České republiky v Austrálii Tomáš Dub a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek při přestřihávání pásky. Foto Zuzana Holubová, Zoo Praha

K záchraně vakoplchů trpasličích zvolili australští ochránci přírody i velice neortodoxní cestu. Rozhodli se vytvořit jejich volně žijící populaci ve zcela jiném prostředí – v chladných a vlhkých lesích v nižších polohách – a adaptovat je na tamní podmínky.

„Tento neortodoxní projekt vychází z paleontologických poznatků, které ukázaly, že v minulosti vzdálené miliony let žili vakoplši právě v takovém prostředí, na které se je australští kolegové budou snažit adaptovat,“ vysvětluje Miroslav Bobek. „Chovná stanice v Lithgow, na jejíž výstavbu jsme ze sbírkového konta Pomáháme jim přežít uvolnili téměř 3,2 milionu korun, bude sloužit k namnožení dostatečného počtu jedinců, kteří budou posléze vypouštěni do jejího okolí, do Secret Creek Sanctuary.“

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a vedoucí projektu na záchranu vakoplchů trpasličích Trevor Evans uvnitř chovné stanice. Foto Zuzana Holubová, Zoo Praha

Zatím je v chovné stanici 14 vakoplchů trpasličích. Zahájení jejího provozu provázel aboriginský obřad a pásku pak přestřihli velvyslanec České republiky v Austrálii Tomáš Dub a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Letošní Velikonoce snad tedy přinesly novou naději pro přežití těchto neobyčejných vačnatců.

Pomáháme jim přežít

Ochranu vakoplchů trpasličích i dalších ohrožených druhů v Austrálii i jinde ve světě můžete podpořit převodem libovolné částky na sbírkové konto Pomáháme jim přežít (č. ú. 43–680 466 0247/0100), dále nákupem suvenýrů v e shopu Zoo Praha v sekci s názvem Pomáháme jim přežít (https://eshop.zoopraha.cz/suvenyry/pomahame-jim-prezit.html) a v neposlední řadě samozřejmě také návštěvou Zoo Praha.

Prostředí, do něhož by se u Lithgow měli vakoplši vracet. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Na první ročník Festivalu zvířecích piv srdečně zve pražská zoo. Akce se odehraje v sobotu 21. května v rozkvetlých zahradách Trojského zámku od 10 do 22 hodin. Návštěvníci ochutnají celou řadu piv se zvířecími názvy zejména od řemeslných pivovarů. Těšit se mohou i na soutěže, hudební vystoupení a zajímavé rozhovory nejen o pivu. Kromě jedinečné skleničky si každý návštěvník s sebou odnese i dobrý pocit. Veškerý výdělek z akce půjde na ochranu ohrožených ďáblů medvědovitých.

Impulzem pro vznik festivalu byl úspěch Ďáblova piva, které vyprodukovala Zoo Praha s pivovarem Raven v minulém roce. Výtěžek z jeho prodeje pravidelně putuje na sbírku Pomáháme jim přežít, která přispívá na ochranu těchto největších masožravých vačnatců v jejich domovině. Ďáblové totiž trpí vysoce nakažlivou rakovinou obličeje, která decimuje jejich populaci v přírodě. Nejen milovníci piva tak můžou spojit příjemné s velmi prospěšným i tentokrát. Výnos opět zamíří přímo na Tasmánii.

Charitativní přínos ale není to jediné, co návštěvníky potěší. Za vstupné 200 Kč, v jehož ceně je i limitovaná sklenice s emblémem festivalu, nebude nouze ani o kulturní program. O ten se postarají hudebníci v čele se skupinou Děda Mládek Illegal Band, zajímavé povídání se zástupci pivovarů i Zoo Praha si přichystá moderátor Jan Kovařík, příjemnou atmosféru pak doplní stánky s občerstvením a řada soutěží. Děti budou mít vstup zdarma.

Raven, Kocour Varnsdorf, WildCock, Trilobit nebo třeba MadCat. Tyto pivovary se zvířecími názvy už potvrdily svou účast, další jména přibývají každý den. Sledujte oficiální událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/536720754532348

Vstupenky jsou v prodeji na webových stránkách:
https://vicenezvstupenka.zoopraha.cz/

Příloha: Maskotem festivalu se stal právě ohrožený ďábel medvědovitý. Festival zvířecích piv se uskuteční 21. května. Zdroj Zoo Praha

Po nedávno vyhlášených výsledcích architektonické soutěže o podobu Pražská tržnice v Holešovicích přichází nyní výsledky soutěže o podobu veřejného prostranství. Vyhrálo ji studio Perspektiv, které navrhlo nové stromy, lepší propojení tržnice s okolím, nové náměstí u vodárenské věže, nové lavičky a odpočinkové zóny i lepší zacházení s dešťovou vodou.

„Navrhujeme nové Meziprostory Pražské tržnice se zachováním lidského měřítka a čitelné struktury. Plochy členíme pomocí různorodé dlažby a drobných detailů. Redukcí plotů na nezbytné provozní minimum současně otevíráme celý areál městu. Klíčovým tématem pro nás bylo doplnění stromů v prostoru. Transformace místa s novou identitou včetně systému mobiliáře zajistí vyšší atraktivitu a návštěvnost všech obyvatel Prahy,“ uvádějí Martin Stára a Ján Antal, autoři vítězného návrhu ze Studia Perspektiv.

„Klima areálu by tak mělo do budoucna zlepšovat nesrovnatelně více zeleně, která bude k zavlažování využívat například i dešťovou vodu. Vysazeny budou desítky nových stromů a vzniknou nové zelené plochy. Problémy tepelného ostrova pomohou v letních měsících zmírňovat nové vodní prvky. Vítězná studie rovněž počítá se vznikem náměstí u objektu bývalé vodárenské věže a navrhuje také nová dětská hřiště. V areálu přibude na míru navržený mobiliář, který nabídne nová místa k posezení a setkávání. Důležitou změnou bude lepší propojení Tržnice s okolím díky novým vstupům do areálu,“ doplňuje Petr Vyhnánek za hlavní město Prahu.

Foto: Studio Perspektiv
Zdroj: Hlavní město Praha, DesignMag

Především mladší kandidáti stále častěji požadují, aby firmy dbaly o rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Doby, kdy mladí ochotně dennodenně vysedávali v kancelářích do pozdního večera jsou tytam. Řešením, alespoň v některých oborech, by mohl být větší rozvoj zakázkové ekonomiky, tzv. gig economy, tvrdí Marek Huml, Managing Partner pražské kanceláře společnosti Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových manažerů (Executive Search).

Ve Spojených státech i v západní Evropě podíl zakázkové ekonomiky neustále roste. Zaměstnavatelé vyhledávají „ičaře“ pro jejich flexibilitu a také pro často úzkou specializaci nebo vyšší odbornost. Specialistu – freelancera je možné najmout na projekt nebo na dobu určitou, případně velmi jednoduše spolupráci ukončit. Tito nezávislí dodavatelé si naopak pochvalují práci soustředěnou do intenzivních bloků, větší nezávislost a volnost a také možnost pracovat snadno přes online platformy, prakticky odkudkoliv.

„Zakázková ekonomika může prospět všem: firmám, ičařům i zákazníkům. Práci je možné lépe přizpůsobit momentálním potřebám firmy i požadavkům pracovníků na volnější životní styl,“ tvrdí Marek Huml.

Jakýsi pokus o zavedení zakázkové ekonomiky u nás přinesl v 90. letech tzv. švarcsystém, jehož se ovšem státní správa zalekla natolik, že jej postupně začala démonizovat a de facto zakazovat. Firmy tak byly a jsou tlačeny do pozice, kdy velmi často z pouhé opatrnosti nebo strachu před případným tlakem finančních úřadů, jež švarcsystém považují za formu daňového úniku, upřednostňují pracovněprávní vztahy.

Dnes má zakázková ekonomika mimořádně pestrou formu, od řidiče Uberu přes kurýrní služby, psaní počítačového kódu nebo tvorbu textů nebo částečné úvazky či občasné přednášky na univerzitách. Právě online platformy typu Uber nebo Airbnb zakázkovou ekonomiku zpopularizovaly širší mase, ovšem též se samy dostaly do hledáčku úřadů z mnoha protichůdných důvodů, ať už jím bylo vyhýbání se daním, nebo bídná ochrana de facto zaměstnancům ve vztahu jedinec – korporace.

„Žijeme v době, která zakázkové ekonomice bude přát čím dál více. Nejde jen o rozvoj digitálních platforem, ale především o postupnou, i když velmi pomalou sociální změnu, tlačenou kupředu rozrušeními typu pandemie nebo válka,“ tvrdí Marek Huml. Podle něj je největší zájem o „zakázkové“ pozice, tedy práci na kontrakt, nikoliv na zaměstnaneckou smlouvu, a to jednoznačně nejvíce v oboru IT.

Nejvíce v USA, Evropa pomalu roste

Asi největšího rozvoje dosáhla zakázková ekonomika zatím v USA, kde je do ní podle odhadů zapojena nějakým způsobem až třetina populace a je dále na vzestupu. „Firmy nacházejí flexibilnější pracovní sílu a mají větší výběr kandidátů, pracovníci naopak oceňují částečné úvazky nebo práci z domova,“ potvrzuje Marek Huml.

V USA je pro 10-15 % pracovníků je zakázková práce hlavním zdrojem příjmů, ale podle odhadů americké Governement Accountability Office[1] je na nestandardních kontraktech až 40 procent pracovníků (ovšem za nestardardní se považují i částečné úvazky).

I když platformy jako Uber nebo Lyft mají obrovskou mediální pozornost, ve skutečnosti představují jen malé procento zakázkové ekonomiky, v USA se odhaduje tento podíl na pouhém 1 % z celkové pracovní síly. Další odhady říkají, že jako na nějakou formu přivýdělku, nebo i jako na hlavní zdroj příjmů spoléhá na zakázky až 25 % pracovníků.

Pokud bychom vycházeli z analogie, pak by to znamenalo, že z 5,4 milionů ekonomicky aktivních osob by v ČR spoléhalo na zakázkovou práci asi 540 tisíc osob, v různém rozsahu. To potvrzují i statistiky ČSÚ[2] , podle nichž pracovalo na vlastní účet (živnostenský list apod.) koncem roku 2021 až 680 tisíc osob (oproti 486 tisícům v roce 2000). Největší koncentrace „volných nohou“ je v Praze a Středočeském kraji (zhruba 130 tisíc v Praze a 114 tisíc ve StČ kraji), kde také zakázkoví pracovníci zaznamenali největší nárůst (například ve Středočeském kraji z 56 tisíc osob v roce 2000).

Ajťáci milují zakázky

Právě obliba – nebo nutnost – práce z domova akcelerovala během uplynulých dvou pandemických let. I když se tento trend neprojevil přímo v absolutních číslech ve statistikách, celá řada firem i pracovníků podle vlastních slov ve větší míře spoléhá na zakázky. Firmy i pracovníci si zakázkovou práci více a více pochvalují, volatilní ekonomická situace nahrává freelancerům, kteří mohou zastávat částečné pozice, nebo jen vypomáhat ve špičkách. Sami pracovníci pak mohou pracovat pro více firem, často na velmi rozdílných pozicích, od taxikáře pro reklamního textaře nebo cestující profesory.

„Seniorní role, které pro klienty obsazujeme, obvykle bývají ve formě hlavního pracovního poměru, především pro lepší kontrolu know-how nebo z právních důvodů,“ tvrdí Marek Huml. „Kontraktory si firmy najímají především na nižší nebo specifické role Proto je v Executive Search hledání kontraktorů stále v menšině, výjimkou jsou dočasné spolupráce, které spěchají,, nebo například v případě restrukturalizací, kde má manažer časově omezený úkol.“

Reálná situace na trhu mezi vysoce postavenými manažery je taková, že firmy , snad ze zvyku, částečně i pro různá právní omezení nebo korporátní pravidla, najímají primárně na HPP. Jiná je situace u expertních rolí v IT, kde pracovníci rychle zjistili, že na kontrakt jim zůstává více hotových peněz než na HPP – a firmy situaci akceptovaly. „Někteří zaměstnavatelé se snaží překlopit zakázkové ajťáky na HPP, ale tato snaha není obvykle moc úspěšná,“ dodává Marek Huml.

Samozřejmě zakázková ekonomika má i svoje nevýhody. Smluvní pracovníci se prostě nehodí pro některé obory, nebo v některých organizacích vytvářejí nerovné prostředí. Oproti zaměstnancům jsou levnější a flexibilnější, což může zaměstnancům znesnadňovat kariéru. A ne všichni se hodí do zakázkové ekonomiky, kde je pracovník více podnikatelem, než zaměstnancem.

[1] U.S. Government Accountability Office, “Contingent Workforce: Size, Characteristics, Earnings, and Benefits,” GAO-15-168R (Washington, DC: April 2015), https://www.gao.gov/assets/670/669766.pdf

[2] https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt-parametry&sp=A&skupId=446&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~T_P~_S~_null_null_&pvokc=&katalog=30853&pvo=ZAM02-A&z=T

Japonská automobilka Lexus vyhlásila vítěze letošního ročníku prestižní designérské soutěže, která hledá nejzajímavější návrhy mobility pro rok 2040. Nejlepší návrh měl podle poroty mladý designér Richard Newman, jehož létající vozidlo s názvem Alto zaujalo svými tvary, pohonem i adaptací do města.

„Chtěl jsem vytvořit něco, co by bylo určitou výzvou, co by zvedlo pár obočí, ale zároveň by lidi rozesmálo,“ řekl Richard Newman, jehož návrh uspěl mezi dalšími šesti finalisty. Lexus vyhlásil soutěž ve spolupráci s prestižní londýnskou školou Royal College of Art, kde studenti postgraduálního studia měli navrhnout auto pro budoucí evropská města.

„Alto je vodíkem poháněné vozidlo s kolmým vzletem a přistáním ve tvaru náušnice. Autor se při jeho navrhování nechal inspirovat horkovzdušnými balóny a terárii s rostlinami. Vozidlo popisuje jako šperk na obloze – jako náušnici v mraku, jehož exteriér lze personalizovat. Konstrukce vozidla také umožňuje bezproblémové přistavení ke stěnám budov,“ dodávají čeští zástupci značky.

Foto a zdroj: Lexus, DesignMag

Před časem došlo k výrazné modernizaci sadů Husitské revoluce v Praze Čakovicích. Podle návrhu krajinářského ateliéru Land05 došlo k zásadní modernizaci parku, jehož součástí je i nová obvodová stěna na jižní straně. Navrhlo ji Skull Studio, které do cihlové stěny umístilo diagonální linie. Stěna je navíc opatřena nátěrem čistícím vzduch.

V místech současné výměry sadů Husitské revoluce v Čakovicích se historicky nacházela náves s rybníkem. V období první republiky byl rybník vysušen a došlo k přeměně na park. Během dobových stavebních úprav byly strženy i domy, které původní rybník lemovaly. Pozůstatky střešních štítů těchto domů byly patrné až do nedávné rekonstrukce v letech 2019-2020. Základní myšlenkou realizace je téma proměny. Po původní návsi zbyly kontury sedlových střech vepsané do zbytků obvodových zdí. Motiv těchto diagonálních linií, kreseb času, je základem podoby reliéfu, který vystupuje z cihlové vazby.

„Vzpomínka na to, co už není a přesto zanechává svůj otisk v místě a čase. Neviditelné zde hraje dvojí roli. Na jedné straně nanotechnologický nátěr, jehož funkcionalita závisí na slunečním svitu a na straně druhé paměť, střepy vzpomínek, které existují jen v naší představě. Podstatné není to co vidíme, ale právě to, co našemu zraku uniká,“ říká ke zdi nazvané Supersoučasný prvek její autor sochař Matěj Hájek.

Stěna je totiž opatřena nanotechnologickým transparentním nátěrem, jenž čistí vzduch díky funguje díky procesu fotokatalýza. Při dostatku slunečního svitu se přirozeně bez chemických příměsí rozkládají díky UV záření škodlivé látky v ovzduší. Ročně je tak možno z jednoho metru plochy zdi zlikvidovat až několik kilogramů škodlivin. Za vyvinutím technologie stojí čeští vědci z Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského spadající pod Akademii věd ČR.

Foto: Bet Orten
Zdroj: Skull Studio, DesignMag

Roční sameček orangutana sumaterského Kawi již obrůstá hustší a tmavší srstí. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

V rámci rozvolňování protipandemických opatření otevřela Zoo Praha po řadě měsíců oblíbený pavilon Indonéská džungle. Návštěvníci tak budou moci znovu obdivovat varany komodské, makaky vepří, orangutany sumaterské a další zástupce fauny jihovýchodní Asie.

„Myslím, že mnozí uvítají zejména možnost vidět nyní již šestnáctiměsíčního orangutaního samečka Kawiho. Troufám si tvrdit, že je to dnes asi nejroztomilejší obyvatel Zoo Praha,“ láká k návštěvě ředitel Miroslav Bobek. „Současně však návštěvníky prosím, aby v Indonéské džungli měli nasazené respirátory a respektovali pokyny našich zaměstnanců. Neradi bychom, aby se zejména orangutani nakazili covidem.“

Ze všeho nejraději si Kawi hraje na lanech. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Pražská skupina orangutanů sumaterských nyní čítá čtyři členy. Kromě Kawiho a jeho rodičů Mawar a Pagyho, zde žije i jeho starší nevlastní sestra Diri. Nejlépe mohou návštěvníci pozorovat skupinu kolem deváté hodiny dopoledne a třetí hodiny odpoledne, kdy dostávají potravu v podobě nejrůznější zeleniny, ovoce, větví a sušenek pro listožravce.

„Kawi je stále samostatnější, už se často pouští své matky Mawar. Rád si hraje na nových lanech, zkoumá okolí a ostatní členy skupiny – nově i svého otce Pagyho,“ vyjmenovává novinky u nejmladšího orangutaního přírůstku vrchní chovatel primátů Martin Vojáček. „Váží přes pět kilogramů a stále mu přibývají mléčné zuby, díky kterým si kromě mateřského mléka pochutnává i na ovoci, nejraději má papáju a mango.“

Kawi už se po výběhu pohybuje samostatně a stále častěji zkoumá své okolí. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

V čínské galerii Future Design Arts Centre ve městě Chengdu byla otevřena výstava Future Cities, na které britský architektonický ateliér Zaha Hadid Architects vystavuje své největší a ne vždy zcela známé projekty. Expozice je rozdělena do několika sekcí a podle zaměření a všechny spojuje jediné, jejich realizace proběhne a změní podobu měst, v nichž vzniknou.

„Díky více než 70 dosud oceněným realizovaným dílům a 60 projektům, které jsou v současné době ve fázi rozpracovanosti na šesti kontinentech, je Zaha Hadid Architects jedním z nejdůsledněji vynalézavých architektonických studií na světě; spolupracuje s vizionářskými klienty, komunitami a odborníky z oboru po celém světě,“ uvádí k výstavě britský ateliér Zaha Hadid Architects, který v roce 1980 založila architektka a designérka Zaha Hadid.

„Architektonická architektura je pro nás velmi důležitá: Motivace k tomu, abychom se stěhovali do měst, stále větších a hustších měst a do stále větších budov, je jasná: scházíme se, abychom navazovali kontakty, synergovali znalosti, vyměňovali si je a spolupracovali. Zastavěné prostředí se stává informačně bohatým, posilujícím a vzrušujícím 360stupňovým rozhraním komunikačního a síťového stroje,“ říká ředitel ateliéru Patrik Schumacher, který vedení Zaha Hadid Architects převzal po smrti Hadid v roce 2016.

Na výstavě, jenž bude otevřena do 8. května 2022, můžeme vidět nejzásadnější projekty uplynulých let všech velkých měst jako Londýn, Peking, Moskva či Sydney. Projekty jsou představeny do podrobnosti od plánů přes vizualizace přes modely až po fotografie. Nechybí ani prezentace hmotových studií, inovativní způsoby navrhování přes ZHACode nebo ukázky produktového designu.

Foto: Liang Xue
Zdroj: Zaha Hadid Architects, DesignMag

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek s překladatelem knihy, knězem a etnolingvistou Maurice Ekoaleou. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

V dialektu badjoué jazyka koonzime, jímž se hovoří v okolí Biosférické rezervace Dja v Kamerunu, vyšla vůbec první vázaná kniha. Jsou jí Gorilí pohádky a vyšla díky Zoo Praha. Na Den mateřských jazyků, který v Kamerunu proběhl minulý týden, začala v Somalomo její distribuce mezi školáky.

Gorilí pohádky s Mojou a dalšími gorilami ze Zoo Praha jako hlavními postavami vznikaly původně pro české děti. Jejich autoři Miroslav Bobek a Tereza Šefrnová je začali psát v návaznosti na „trochu jinou reality show“ Odhalení. Vzápětí však byly přeloženy i do angličtiny a francouzštiny a začala jejich cesta střední Afrikou.

„Poslání této knihy je v oblasti Konžské pánve stejné, jaké v posledních téměř deseti letech plní i náš projekt Toulavý autobus – přispět ke vzdělávání venkovských dětí a ukázat jim gorily jako fascinující tvory, kteří si zaslouží ochranu,“ říká spoluautor knihy a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Místní ochránci přírody naše Gorilí pohádky postupně distribuovali do mnoha zemí střední Afriky, a to zejména do okolí chráněných území. Gorilími pohádkami v badjoué jsme však vstoupili do zcela nových vod, kdy se snažíme přispět i k záchraně jednoho z malých zdejších jazyků.“

Dialektem badjoué hovoří asi dvacet tisíc lidí a dosud v něm vyšly jen různé brožurky obsahující například biblické texty. Patří tak mezi odhadovaných 50 až 90 % jazyků, které by do konce století mohly zcela vymizet.

Ze slavnostního uvedení Gorilích pohádek v Somalomo. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

„Dlouhodobě se snažíme zachovat náš dialekt a rozvíjet ho,“ uvedl při představení knihy její překladatel, kněz a etnolingvista Maurice Ekoalea. „Navíc místní lidé vnímají gorily tradičně jako nepřátelská a nebezpečná zvířata. Díky těmto pohádkám však získají možnost se dozvědět, že tomu tak není.“

V návaznosti na uvedení Gorilích pohádek v badjoué, kterému věnovala pozornost i kamerunská média a v Somalomo je doprovázel slavnostní program, by Maurice Ekoalea chtěl navázat vzdělávacím programem. Ten by probíhal ve vesnicích v okolí Biosférické rezervace Dja a vedle četby Gorilích pohádek v badjoué by přinášel také relevantní informace o gorilách. Na realizace tohoto projektu bude určen mj. veškerý výtěžek z rozšířeného českého vydání Gorilích pohádek, které koncem jara vyjdou v nakladatelském domě Euromedia Group.

Vedení Sněmovny v čele s předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou uctilo památku obětí minulého režimu. Pietní akt u památníku na pražském Újezdě se konal v den 74. výročí komunistického puče v někdejším Československu.

„Aktuální dění ve válkou zachvácené Ukrajině nám velmi bolestivě připomíná, jak nebezpečné a krátkozraké je nebrat si poučení z vlastní novodobé historie. Ta nás opakovaně učí, že neschopnost čelit zlu v jeho zárodku otevírá dveře nezměrnému lidskému utrpení,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová.

Vedení Poslanecké sněmovny v čele s její předsedkyní dnes odpoledne položením květin symbolicky uctilo památku všech obětí nedemokratických režimů. Komorní pietní akt se konal u památníku sochaře Olbrama Zoubka na pražském Újezdě u příležitosti 74. výročí komunistického puče v někdejším Československu.

Praha, od 2. března do 28. dubna 2022.

Víc než pouhá povinnost je výstava věnovaná španělským diplomatům a úředníkům, kteří během holokaustu zachránili život mnoha Židům.

Výstava vzdává hold španělským diplomatům vyslaným během 2. světové války do zemí okupovaných německou armádou. Vydali Židům stovky pasů i povolení s odkazem na to, že se jedná o Židy sefardského původu, a tudíž občany Španělska. Ve skutečnosti většina z nich občanství neměla, a tak díky těmto mimořádně ceněným cestovním dokladům Židé mohli během posledních let války uniknout plynovým komorám.

Tento španělský „Schindlerův seznam“ je velmi rozsáhlý a ti, kdo se o něj zasadili, zůstanou navždy spjati s lidmi, které zachránili před smrtí. Ohrožovali přitom bezpečnost svých rodin i svou vlastní. Sanz Briz, Chargé d´affaires Velvyslanectví Španělska v Budapešti, Romero Radigales, Generální konzul v Aténách a otec Typaldos, vedoucí hospodářského oddělení Velvyslanectví Španělska rovněž v Aténách, dostali od Izraele ocenění Spravedlivý mezi národy jako poděkování za svou mimořádnou humanitární činnost. Přípravy této výstavy umožnily studovat a objevit další významné postavy zapojené do boje proti holokaustu, doposud ukryté v anonymitě.

Výstava bude otevřena pro veřejnost od 2. března do 28. dubna v Institutu Cervantes v Praze pondělí až pátek od 10.00 do 19.00 hodin, vstup je zdarma. Představuje poctu úředníkům, jež ze svých rozdílných destinací v Německu, Maďarsku, Řecku, Rumunsku, Bulharsku, Itálii či Francii s maximálním osobním nasazením posloužili lidstvu.

Ve své krátké eseji ze 2. světové války George Orwell varoval, že naší civilizaci schází „psychologický vitamin”, jež by jednou provždy zabránil trendu označovat celé politické, kulturní či náboženské skupiny za ze své podstaty perverzní a v extrémním případě usilovat i o jejich vyhlazení. Antisemitismus podle autora byl a bohužel i nadále je výsledkem tohoto kolektivního přesvědčení, jehož nejděsivějším vyjádřením se stal holokaust.

Výstava představuje poctu několika jedincům, kteří zvolili existenční rozhodnutí postavit se systematickému vyhlazování jiných lidských bytostí. Několik španělských diplomatů sloužících v zahraničí během holokaustu nad rámec svých povinností zachránilo život tisícům Židů. Učinili tak vedeni lidskostí, přestože se sami vystavili mimořádnému riziku. Naplnili tím význam 5 oddílu Mišny jeruzalémského Talmudu: “Kdo zachrání jeden život, zachrání celý svět, kdo zachrání jeden život, spasí celé lidstvo.”

Vernisáž se koná 1. března (pouze pro zvané), španělsky se simultánním tlumočením do češtiny.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v dnešním telefonického rozhovoru vyjádřila plnou podporu předsedovi ukrajinského parlamentu Ruslanu Stefančukovi. Stalo se tak v době přetrvávajícího napětí na ukrajinsko-ruských hranicích.

„Ujistila jsem svého protějška o naší dlouhodobé podpoře Ukrajiny, její suverenity a nezávislém směřování. Na závěr jsem ho ještě pozvala do Prahy na jednání předsedů sněmoven tzv. Slavkovského formátu,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová bezprostředně po skončení telefonického hovoru s předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslanem Stefančukem.

Zmiňovaný Slavkovský formát je platformou regionální spolupráce mezi Českou republikou, Slovenskem a Rakouskem. V tomto složení se uskutečnila i nedávná pracovní cesta ministrů zahraničních věcí na Ukrajinu. Přínos této cesty předseda Stefančuk během rozhovoru výslovně vyzdvihl. Poděkoval též za veškerou dosavadní podporu od České republiky a vyjádřil přání budoucí užší spolupráce zákonodárných sborů obou zemí.

Předsedkyně Sněmovny nedávno rovněž připojila svůj podpis pod Prohlášení transatlantických zákonodárců na podporu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Ta čelí stupňujícímu se napětí na svých východních hranicích, kde masivně manévrují těžce vyzbrojené vojenské jednotky Ruské federace.

Pokud se zajímáte o vývoj finanční a ekonomickou situaci, nebo alespoň občas sledujete večerní zprávy, je pravděpodobné, že jste často slyšeli odborníky a ekonomy diskutovat o míře inflace v ekonomice. Nechávat své celoživotní úspory na běžném účte může být během pár let přímá cesta k znehodnocení vašich peněz. Ačkoliv z hlediska likvidity mají běžné či spořící účty své opodstatnění, nízké zhodnocení na těchto typech účtů vede některé jednotlivce k tomu, aby hledali alternativní místa pro uložení svého kapitálu. Vyplatí se tedy mít alespoň základní přehled o dalších možných alternativách, jak vaše úspory v budoucnosti zvýhodnit.

Inflace a vaše úspory

Inflace může spolu se změnou cen ovlivnit i vaše úspory a výši finančních prostředků, které si často odkládáte pro případ nenadálých finančních problémů. Pokud budete mít všechny své peníze na obyčejném či spořicím účtu v bance, začne je v průběhu let ubírat inflace. Cíle, na které si spoříte, se mohou brzy stát nedosažitelnými.

Proto je důležité investovat do produktů, jejichž cílem je přidat vašim penězům více, než kolik jich inflace ubírá. K tomu je třeba podstoupit určité riziko, ale dobře diverzifikovaný soubor investic vám může pomoci zajistit nejlepší šanci na růst vašeho bohatství.

Jsou akcie sázka na jistotu?

Investování je způsob, jak si při své zaneprázdněnosti odkládat peníze stranou a nechat je pracovat za vás, abyste mohli v budoucnu plně sklízet plody své práce. V případě akcií jde pravděpodobně o jeden z nejznámějších způsobů, jak investovat a potenciálně i zhodnotit své finanční prostředky. Ale pozor, vždy je velmi důležité sledovat trh a být si svou investicí jistý.

Momentální situace může v případě, že se rozhodnete investovat do akcií, přinést jisté riziko. V současné době je více než patrný pád cen akcií na prakticky všech burzách. Skvělým příkladem může být například propad ceny akcie internetové televize Netflix, která během pouhého dne ztratila téměř čtvrtinu své ceny. Dalším příkladem je pokles cen akcií společnosti Meta, pod kterou spadá i známá sociální síť Facebook. Zde akcie opět během jednoho dne spadly o 26 procent.

„Znamená to, že pokud by někdo teď chtěl začít investovat do akcií, aby se ochránil před inflací, tak pravděpodobně své peníze akorát ztratí,“ říká Jan Večerka, z BrikkApp.

Dalším způsobem jak investovat je crowdfunding

Crowdfunding obecně označuje skupinu lidí, kteří spojí své peníze, aby dosáhli společného cíle. Crowdfunding se může týkat i investičních situací a jednou z nejnovějších aplikací, která si získala oblibu, jsou nemovitosti.

Do crowdfundingu nemovitostí je zapojena skupina investorů, z nichž každý přispívá penězi na konkrétní nemovitostní transakci. Pokud například zkušený realitní investor identifikuje lukrativní příležitost k rekonstrukci bytového domu a jeho následnému prodeji se ziskem, ale nemá potřebný kapitál, může tuto investici proměnit v crowdfundingovou příležitost a pokusit se získat zbytek potřebných finančních prostředků od investorů.

„Uživatel BrikkAppu může využívat srovnávací nástroje a přes aplikaci přímo do nemovitosti investovat, a to již od 1 000 Kč,“ potvrzuje Jan Večerka, zakladatel a CEO aplikace BrikkApp, brikkapp.cz.

Z pohledu investorů poskytuje crowdfunding přístup k podstatně většímu počtu investičních příležitostí a umožňuje jim rozložit jejich kapitál v menších částkách mezi více investic, a tím dosáhnout větší diverzifikace.

Zlato a drahé kovy

I když technicky vzato spadají drahé kovy, jako je zlato, do kategorie komodit, mají ve světě ochrany proti inflaci zvláštní postavení. Po tisíce let používaly civilizace na celém světě drahé kovy jako základ svých měn. Zpočátku se z těchto kovů vyráběly i samotné fyzické peníze ve formě mincí. Později centrální banky navázaly papírovou měnu na skutečné zlato ve svých trezorech.

Když hrozí inflace, investoři se vrhají na zlato a jeho ceny prudce rostou. Drahé kovy jsou také relativně odolnou investicí proti recesi, protože v důsledku otřesů na trhu papírová aktiva padají, zatímco zlato si udržuje svou hodnotu. Zlatu se obvykle nedaří na býčích trzích, ale investoři ho považují za bezpečnou záchranu v dobách krize.

Kryptoměny vám pomůžou s diverzifikací

Kryptoměny jsou digitální aktiva vytvořená pomocí softwaru počítačových sítí, který umožňuje bezpečné obchodování a vlastnictví. Kryptoměny jsou ale poměrně rizikovou investicí. Obecně platí, že vysoce rizikové investice by měly tvořit jen malou část vašeho celkového portfolia.

Tento druh investice je volatilní a neměl by být vaším jediným aktivem v investičním portfoliu. Investice do kryptoměn může však investorům nabídnout skutečný nástroj pro diverzifikaci a v budoucnu i jistou ochranu vložených finančních prostředků před inflací.

Investování během vysoké inflace

Každý typ investice má svá pro a proti. Také u různých výše popsaných možností jak zhodnotit své úspory existují kladné a záporné vlastnosti.

Hlavní výhodou investování v době inflace je samozřejmě zachování kupní síly vašeho portfolia. Může vás to také vést k diverzifikaci, což vždy stojí za zvážení. Rozložení rizika mezi různé podíly je osvědčenou metodou tvorby portfolia, která je použitelná jak pro strategie boje proti inflaci, tak pro strategie růstu aktiv.

Pokud je pro vás investování zcela nové, nepouštějte se raději do žádných větších investic, bez získání všech potřebných informací. Pokud chcete ze začátku vložit jen menší část svého kapitálu, skvěle se pro to hodí například již zmiňovaný realitní crowdfunding, kde často nejnižší možná investice začíná už na několika tisících korun.

„Myslím, že je to velký trend pro generaci mezi 25 a 40 lety. Tam dochází k výrazné změně, když je srovnáte s jejich rodiči, kteří, pokud chtějí investovat, tak prostřednictvím svého finančního poradce či fondu,“ dodává Jan Večerka, CEO BrikkApp.

Foto 1: Okamžitě po zimování se páří například zmije v sekci českých hadů v Teráriu, které se nachází v Rezervaci Bororo v dolní části areálu. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Ačkoli venkovní teploty se zatím stále pohybují v řádu několika stupňů nad nulou, chovatelé v pražské zoo již ukončují zimování obyvatel terárií postupným rozsvěcením a oteplováním expozic. Zdejší plazi se probouzí ze zimního klidu a jaro v jejich podání se nese především v podobě barevných námluv.

„Období zimního odpočinku patří do životního rytmu plazů mírného a subtropického pásu. Zvyšuje jejich vitalitu a často je i podmínkou zdárného rozmnožování. U plazů z různých zeměpisných šířek se délka klidového období liší, většinou ladíme plazy do klidu v průběhu podzimu a zimování ukončujeme právě začátkem února,“ vysvětluje kurátor plazů Petr Velenský.

Některé plazy zimují chovatelé přímo v jejich vnitřních expozicích, kdy jim postupným tlumením světel a vypnutím všech tepelných zdrojů navozují zimní klid, který umocňují ochlazením prostor pomocí vzduchu vháněného zvenčí, případně i klimatizací nastavenou na 15 °C. Takto zimují například pouštní plazi v Pavilonu šelem a plazů nebo zmije a užovky v sekci českých hadů v Teráriu.

Foto 2: Denní plazy aktivizuje právě světlo, zvířata navíc citlivě reagují na změny délky dne, jak jim je nyní nastolují jejich chovatelé. Na snímku je vybarvený samec trnorepa mezopotámského. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Středomořské hady a další plazy, kterým nelze zajistit odpovídající podmínky přímo v expozicích, umísťují chovatelé do vinotéky. Ta zajistí jak správnou teplotu, tak i odpovídající vlhkost.

„Zimování je pro plazy vždy riskantním životním obdobím, nalézt správný poměr teploty, vlhkosti a ventilace není jednoduché. Ve vinotéce se to v posledních letech daří výborně, vždyť víno je také živý organismus a dobrá vinotéka musí udržet správné mikroklima,“ přibližuje nastolení zimovacích podmínek Velenský.

Posledním způsobem je zimování v připravených zimovištích venkovních expozic. Takto přirozeně přečkávají zimní období plazi na stezce Zakázance. Na jejich aktivitu si tedy budou muset návštěvníci ještě několik týdnů počkat.

Ve vnitřních expozicích nyní chovatelé opětovným rozsvícením světel a zapnutím tepelných zdrojů postupně uměle prodlužují délku dne. To vede k probouzení zvířat ze zimního klidového stádia.

Foto 3: Během námluv se samci pouštních ještěrů často odívají do pestrého zásnubního šatu a předvádějí celou paletu imponujícího chování. Na fotografii je samec agamy stepní. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Jakmile se plazi zahřejí na provozní teplotu, vypukne frenetická aktivita – nejprve sháňka po potravě, poté dvoření a páření. Samci pouštních ještěrů se často odívají do pestrého zásnubního šatu a předvádějí během námluv celou paletu imponujícího chování. Ve snaze upoutat samičku všemožně poskakují, pokyvují předkem těla a stáčí ocásek,“ zve na neobvyklou podívanou kurátor Velenský.

U mnoha plazích samců doprovází namlouvání právě zintenzivnění barev, případně přímo přebarvení, které je nyní možné pozorovat u pouštních ještěrů v Pavilonu šelem a plazů. Příkladem je trnorep mezopotámský, kterému přes hřbet vystupuje červená čabraka, nebo samec agamy stepní zbarvený do kombinace bílé, modré a fialové. V expozici českých hadů v Teráriu předvádí výraznou sezónní barvoměnu i samec zmije obecné, který se páří okamžitě po skončení zimování.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová přijala uznávanou ujgurskou lidskoprávní obhájkyni Rushan Abbas. Setkání se konalo v době zimní olympiády v Pekingu. Čínská vláda čelí kritice Západu kvůli porušování lidských práv menšin na svém území.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dnes přijala světově uznávanou ujgurskou obhájkyni základních lidských práv a kulturních svobod Rushan Abbas. Ta je držitelkou ceny Freedom Fighter Award za zvyšování povědomí o situaci příslušníků Ujgurské minority v Čínské lidové republice.

„Přímé svědectví paní Abbas o utrpení jejích blízkých v novodobých koncentračních táborech je zdrcující a není možné přejít jej mlčením,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová bezprostředně po setkání. To se uskutečnilo v době konání zimních olympijských her v Čínské lidové republice, jejíž vláda je řadou západních státníků kritizována mimo jiné za systematické porušování lidských práv ujgurské menšiny v tamní provincii Sin-ťiang.

„S ohledem na agresivní postup čínské komunistické vlády nejen v Sin-ťiangu, ale také v Tibetu, Hongkongu či vůči Tchaj-wanu byla pro mě účast na olympijských hrách od počátku naprosto nemyslitelná,“ dodala předsedkyně Markéta Pekarová Adamová.

V hale číslo 17 v Holešovické tržnici začala velká dlouhodobá výstava Světy české animace, která zde potrvá až 3. července. Na návštěvníky tu čeká ukázka animačních technik, řada optických iluzí, originální kresby, obrazové scénáře, desítky loutek, rekvizity, dekorace i ukázky z animovaných filmů a počítačových her. Součástí bude také promítání 140 českých animovaných filmů.

„Animace propojuje nezměrnou lidskou fantazii s precizní technikou a řemeslem. Doposud zde byly spíše expozice zaměřené na jednotlivé osobnosti tohoto filmového oboru – Jana Švankmajera, Jiřího Trnku, Břetislava Pojara, Adolfa Borna a další. Výstava Světy české animace je však zasvěcená i scenáristům, střihačům, zvukařům, kameramanům a mnoha dalším lidem, kterým se staly filmové ateliéry od roku 1945 dodnes druhým domovem,“ říká kurátor výstavy a filmový režisér Jan Bubeníček.

„Cílem výstavy je popularizovat českou animovanou tvorbu zejména u mladší generace a poodhalit zákulisí toho, jak vznikaly namátkou třeba oblíbený seriál Chobotnice z druhého patra, nadčasové filmy Karla Zemana či oblíbené večerníčkové seriály. Na začátku takového filmu totiž musel stát nosný námět svojí formou podobný povídce. Překreslený do tzv. storyboardu napohled podobného komiksu, z nějž vyplynulo, kolik bude mít film záběrů a odkud a z jaké vzdálenosti budou snímané kamerou,“ dodávají organizátoři výstavy.

Součástí výstavy je také speciálně vzniklá instalace Cesta českého animátora od minulosti k budoucnosti, na které se podílely významné osobnosti animované tvorby jako Jiří Bárta, Pavel Koutský, Michal Žabka, Galina Miklínová, Jan Balej, Daria Kaščejeva, Denisa Grimmová, Kristina Dufková, Noro Držiak a řada dalších. Těšit se můžete i na velký Zoetrope, což je stroj, který byl předchůdcem dnešní animace.

 Světy české animace, DesignMag

Foto 1: Třítýdenní samička je již dvanáctým mládětem zkušené devatenáctileté samice Lucie. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Stále ještě bílé mládě guerézy pláštíkové mohou návštěvníci Zoo Praha obdivovat v expozičním celku Vodní svět a opičí ostrovy. Třítýdenní přírůstek se již aktivně zajímá o své okolí a chovatelé tak měli možnost identifikovat jeho pohlaví.

„U tohoto druhu je pohlaví poměrně snadno rozeznatelné pouhým okem. Museli jsme však počkat na příležitost, protože mládě se v prvních dnech pevně drželo matky. Teprve když si je vzala do náruče jeho starší sestra Magali a začala ho drbat na břiše, které otočila směrem k chovatelce, poznali jsme, že se jedná o samičku,“ vysvětluje kurátor primátů Jan Mengr.

Foto 2: Sněhobílé zbarvení mohou návštěvníci pozorovat již jen několik týdnů, mládě se brzy začne zbarvovat do šeda. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Pražská skupina gueréz pláštíkových nyní čítá pět členů. Kromě samice Lucie a nového přírůstku v ní žijí i starší sourozenci mláděte – téměř tříletá samička Magali a dva samečci, dvouletý Koulička a téměř dvouletý Kito. Nejlépe mohou návštěvníci guerézy pozorovat kolem desáté hodiny dopoledne a druhé hodiny odpoledne, kdy dostávají potravu v podobě nejrůznější zeleniny, okusu větví a sušenek pro listožravce.

„Mládě pije především mateřské mléko, ale pomalu také ochutnává pevnou stravu. Často si přitahuje ruku své matky Lucie a olizuje zeleninu či listy, které v ní drží. Aktivně se také zajímá o své okolí a občas se již pouští své matky, které se však pořád drží na dosah. Stále častěji si jej také půjčuje jeho sestra Magali, která o něj ráda pečuje,“ přibližuje první týdny mláděte chovatelka gueréz Lucie Holatová.

Již brzy by se mládě mělo začít zbarvovat do šeda, nyní jej však návštěvníci ještě stále snadno rozpoznají podle růžového obličeje a bílé srsti. Černobílé zbarvení, které je charakteristické pro dospělé jedince, získá mládě ve třech měsících věku, v jednom roce by pak již mělo mít plně vyvinutý plášť delších chlupů na plecích a hřbetě.

Foto 3: Mládě stále častěji zkoumá okolí – včetně srsti své matky. Dle slov chovatelů jí často leze na hlavu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto 1: Sup mrchožravý Anahita zatím není pohlavně dospělý, proto v jeho opeření ještě převažuje hnědá barva. Foto SPNL

Sup mrchožravý pojmenovaný podle perské bohyně Anahita se stal symbolem tragédie i naděje. Když se po opuštění hnízda v bulharských Rodopech vydal na cestu do Afriky, v Libanonu byl postřelen. Díky úsilí místních ochránců přírody se jej však podařilo zachránit a nový domov našel v Zoo Praha, kde by se měl časem zapojit do Evropského chovného programu (EEP).

Sup mrchožravý patří k ohroženým druhům a v Bulharsku hnízdí méně než tři desítky párů. Anahita se jednomu z nich vylíhnul na jaře 2020 a pracovníci bulharského BirdLife ho před opuštěním hnízda označili satelitním vysílačem. Do Afriky se rozletěl 10. září 2020. Již po šesti dnech se však zastavil a data satelitního vysílače ukazovala, že se mohl stát obětí lovce. To se vzápětí potvrdilo: Pracovníci Společnosti na ochranu přírody Libanonu (SPNL) v doprovodu příslušníků bezpečnostních složek ho nalezli ve vesnici asi 25 kilometrů jihovýchodně od Bejrútu. V těle měl minimálně 12 broků.

„Podle odhadu SPNL je v Libanonu každoročně zabito 2,6 milionu tažných ptáků,“ konstatuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „To je neuvěřitelné číslo! Anahitu se naštěstí díky skvělé práci libanonských ochránců přírody podařilo zachránit. Vzhledem k následkům svých zranění se již nemůže vrátit do přírody, ale přesto v sobě jeho tragický příběh nese naději: jak věřím, jednou se zapojí do chovného programu a jeho potomci posílí volně žijící populaci supů mrchožravých.“

Foto 2:  Zatím není jasné, jakého je Anahita (na snímku v popředí) pohlaví. To bude zjištěno až v Praze. Foto SPNL

Původní záměr přepravit Anahitu zpět do Bulharska se z veterinárních a administrativních důvodů nedařilo uskutečnit. Proto byla oslovena Zoo Praha, která se chovem a ochranou supů mrchožravých dlouhodobě zabývá. Sup mrchožravý Anahita sem po čtyřech měsících vyřizování potřebných dokumentů dorazil 22. ledna 2022.

„Nyní stráví měsíc v karanténě, kde již prochází vyšetřeními, která určí další postup při jeho léčbě,“ konstatuje kurátor ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Také brzo zjistíme, jakého je pohlaví.“ Zoo Praha je v současnosti nejvýznamnějším světovým chovatelem supů mrchožravých. Od roku 2002 vede Evropskou plemennou knihu a od roku 2012 Evropský chovný program (EEP), v rámci kterého se jí podařilo vrátit do přírody již devět supů. Koordinátor Antonín Vaidl je také členem dozorčí rady Nadace na ochranu supů (VCF), která usiluje o ochranu všech čtyř evropských druhů supů. Tato nadace mimo jiné šíří osvětu v evropských zemích, kde tito ptáci žijí, s cílem zastavit používání otrávených návnad, které přímo ohrožují na životě právě mrchožravce. Pod vedením Zoo Praha jsou do partnerských zoo rovněž umisťováni trvale hendikepovaní supi a v zoologických zahradách se stávají cennou posilou chovu.

Po čtyřech letech bylo v Brně nedávno otevřeno Komplexní simulační centrum Masarykovy univerzity v Brně, které navrhl místní ateliér AiD team. Z pohledu designu je na budově nejzajímavější přemostění ulice a podepření podnoží, které je celé vyvedeno ve žluté barvě a hmota je pak povrchově poskládaná ze spojených trojúhelníků.

„Simulační centrum je nejmodernějším simulačním centrem ve střední Evropě. Je vybaveno podobně jako reálná nemocnice. Na střeše má heliport, v nemocničním patře operační sály, jednotky intenzivní péče, zdravotnickou techniku a simulátory. SIMU je především o možnostech, jak si vyzkoušet a zažít všechny lékařské postupy na vlastní kůži. Od těch jednodušších až po ty nejsložitější. Tady si můžete vše natrénovat, aniž byste ohrozili život pacienta. SIMU je místem, kde není hříchem udělat chybu, ale naopak hříchem je z chyby se nepoučit,“ uvádí architekti z ateliéru AiD team.

„Objekt v jižní části tvoří kompaktní blok s vnitřním atriem, z něhož vybíhá smělé přemostění ulice Kamenice podepřené subtilní podnoží v severní části pozemku. Nad komunikací je v přemostění zakomponováno druhé atrium, které vylehčuje hmotu a umožňuje zajímavý průhled vnitřkem objektu. Hmota, byť půdorysně zalomená, je kompaktní a vytváří čistou moderní kompozici, vstupní krystal východní části kampusu,“ dodávají.

Stejně moderní jako je exteriér je i interiér budovy, který dýchá svěžestí a čistotou. Příjemná je navazující kombinace barev, kde k lékařsky čistě bílé navazují další barvy jako žlutá, oranžová, šedá a krémová. Centrum poskytuje nový pohled na výuku lékařství a nabízí studentům osvojení si jednotlivých technik a postupů na simulátorech. K tomu patří i špičkové vybavení.

Foto: Lukáš Pelech

Zdroj: AiD team a MED MUNI, DesignMag

V chebském Retromuseu začala ve čtvrtek výstava s názvem Brejle a okuliare, která připomíná opomíjený design a produkci brýlí v tehdejším Československu. Na výstavě, kterou připravil designér brýlí Ondřej Vicena, je možné zhlédnout desítky modelů. Součástí expozice je také kolekce brýlí z celého světa sběratele Viléma Rudolfa.

„Produkce brýlí v bývalém Československu je dosud neprávem opomíjenou kapitolou našeho designu a módy. Zčásti je na vině fakt, že brýle byly dlouho považovány spíše za zdravotní pomůcku, dokonce za vadu rušivě zasahující do vzhledu člověka, než za svébytný módní doplněk. V předchozích letech proběhl první průzkum této oblasti, jehož výsledky nyní shrnuje výstava v chebském Retromuseu. Díky němu se podařilo objevit jak zajímavé archivní prameny, tak shromáždit řadu artefaktů, které dokládají bohatou tradici a vynikající kvalitu československého brýlového návrhářství, a to i v porovnání se světovou produkcí,“ uvádí kurátor výstavy Ondřej Vicena.

„Výstava je zaměřena na brýlové obruby z období existence Československa. Mimo to prezentuje kolekci nejstarších brýlí z celého světa sběratele Viléma Rudolfa, na nichž vysvětluje základní genezi jejich designu, a zároveň nabízí vhled do brýlařského řemesla a používaných technologií. Některé z vystavených modelů propojuje se snímky známých osobností naší historie, jež bychom si bez jejich charakteristických brýlí dnes nedokázali představit. Jedním z hlavních cílů výstavy je upozornit na tvorbu Jaroslava Trubače, který mezi lety 1964 a 1988 navrhl nejvýraznější typy brýlových obrub, a zasadit jeho dílo do kontextu československého designu,“ dodává.

Za výstavou, která v Retromuseu Cheb potrvá až do 4. dubna 2022, stojí designér Ondřej Vicena, jenž je polovinou studia Optiqa specializující se na design brýlí a prodej starých retro brýlí z celého světa. Jejich nejvýraznějším počinem je navrhování brýlí podle významných Českých a Československých osobností. Poslední takové brýle byly inspirovány Miladou Horákovou.

Foto a zdroj: Retromuseum Cheb

Najali jste skvělé odborníky, máte v týmu hvězdy, zkušené matadory i odvážné novice, výborné odměny a neodolatelnou motivaci. Přesto manšaft nefunguje, jak si představujete. Objevují se v něm spory, trhliny, či dokonce intriky a lidé místo spolupráce řeší konflikty. Hledejte důvod v odlišnosti osobnostních kultur jednotlivých hráčů a co nejdříve nechte odborníky vyhodnotit týmovou kulturu, radí Stanton Chase, mezinárodní firma specializovaná na vyhledávání vrcholových manažerů (Executive Search).

„Nefunkčnost některých týmů nebo dokonce katastrofální selhání firem bývaly dlouho záhadou. Často v nich byli skvělí odborníci s prověřenými charaktery, ale týmy stejně nefungovaly,“ říká Jozef Papp, Managing Partner pražské kanceláře společnosti Stanton Chase. „Nejednou jsme se v minulosti potýkali s problémem, že člověk do týmu nezapadá, ale byl to spíše pocit, že se do dané firemní kultury nehodí.“

„Při analýze příčin bylo nutné změnit přístup: podívat se na to, jak do sebe zapadají jednotlivá kolečka soustrojí. Nyní již umíme firemní kulturu precizně analyzovat a dalo by se říci, že i „změřit“,“ dodává Jozef Papp. V současnosti se takové metodě týmové analýzy říká vyhodnocení kultur (cultural assessment) a zabývají se jím týmy specialistů složené z náborářů, psychologů a sociologů.

Kulturní nesoulad nebo dokonce střet může mít monstrózní rozměry s nedozírnými následky. Příkladem je spojení dvou počítačových gigantů Compaq a HP v roce 2001, kde chybný kulturní úsudek stál až 25 miliard dolarů. Hlavním důvodem, který ke spojení firem vedl, byla snaha HP posílit podíl na trhu v hardwaru a rozšířit vlastní servisní síť tak, aby firma obstála v konkurenci s IBM. Trochu zjednodušeně, kultura HP byla „inženýrská“, zaměřená na produkt, zatímco kultura Compaqu byla zaměřená na prodej, a tedy lepší porozumění zákazníkům. Výzkumy prokázaly, že management nového gigantu dopustil demokratickou diskuzi v každém týmu o „nových“ hodnotách HP, čímž je „uzávorkoval“, a následně se ve firmě rozbujely neformální rozhodovací procesy, který obcházely oficiální firemní strukturu. To, co Compaqu jako samostatné firmě mohlo vyhovovat, rychle „nakazilo“ nový celek a během dvou let (již v roce 2004) se ukázalo, že spojení firem nebylo úspěchem. Příkladů firemních fúzí, kde diametrálně odlišná a nekompatibilní firemní kultura hrála při neúspěchu důležitou roli, je celá řada: Daimler-Chrysler v roce 1998, Google a Motorola v 2012 nebo Microsoft a Nokia v roce 2013.

„Mergery a akvizice jsou skvělým příkladem toho, že finance nebo kapitál nemusí mít navrch, ale nadvládu nad miliardami dolarů a tisícovkami pracovních míst často drží nehmotné aspekty, jakými je lidská mysl a firemní kultura,“ tvrdí Jozef Papp. Podle studií jsou kvůli kulturnímu nesouladu neúspěšné až dvě třetiny mergerů a akvizic.

Vyhodnocení firemních kultur je přitom dostupný nástroj, jak rozhoupat či sladit důležité týmy, či jak si vyhodnotit potenciál zamýšlené akvizice. „Při analýze postupujeme od jádra, od hodnot, které zastává nebo praktikuje každý jednotlivec. Z obrazu jednotlivců skládáme pak mozaiku celku. Jsme schopni například identifikovat, kdo je černá ovce a do týmu nepatří, kdo by tým měl vést, nebo kdo je sice skvělý odborník, ale kolektiv vést nedovede,“ popisuje Jozef Papp. „Zajímavé je, že naši klienti často tuší, jak to s týmem ve skutečnosti je, ale trpí jakousi slepotou a neochotou, dělat menší nebo větší změny.“

Velký kus práce ve vývoji nástrojů pro vyhodnocení kultur (culture assessment) odvedl nizozemský psycholog a sociolog Geert Hofstede, jehož metodologii používá například Stanton Chase. Analýza pracuje se šesti rozměry národních kultur, jak se projevují ve firemních kolektivech. Hodnotí tak například mocenské vztahy, tedy vztahy mezi podřízeným a nadřízeným a vzájemný respekt, který je jednoznačně jiný v Česku, jiný v USA a jiný v Číně. Dále vyhodnocuje aspekty jednotlivců jako je jako maskulinita, individualismus, vyhýbání se riziku, orientace na dlouhodobé cíle a shovívavost.

Na počátku analýzy je test, kterým každý prochází individuálně. Test má formu otázek se škálovatelnými odpověďmi a jeho vyhodnocení vytvoří kulturní profil jednotlivce, z čehož se odvíjí následná analýza týmu. Testovat můžete tři nebo pět lidí, ale také velké týmy o dvou stech nebo pěti stech členech. Analýzy odhalí například, kdo nemá respekt k autoritě a nepodřídí se cizímu vedení, kdo je opatrný, nebo naopak příliš odvážný až zbrklý, odhalí, kdo hraje na sebe a kdo maká pro tým.

„Žádná z těchto vlastností není a priori špatná. Pravá alchymie ovšem nastává, když ze souboru jednotlivců, z nichž každý je nějaký, máme vytvořit tým, nebo takový tým opravit,“ vysvětluje Jozef Papp. Často taková analýza odhalí potřebu s jednotlivci v týmu pracovat a potřebné kulturní nastavení v nich posílit, nebo je naučit se v některých situacích chovat. Krajním řešením je pak přestavba týmu nebo například výměna šéfa nebo nefunkčních členů týmu. Pak nastává práce pro headhuntery, ale výsledkem může být firma s novou energií a šťávou.

Vyhodnocení týmové kultury se používá pro stávající týmy, při náboru nových lidí a také při fúzích a akvizicích firem. „Často nás výsledek testu překvapí. Kandidát vypadá skvěle, má výborné reference i pracovní historii, ale test ho neukáže jako vítěze,“ uvádí Jozef Papp. „Již jsme měli zkušenost s tzv. ideálním kandidátem, který nastoupil a odešel během 14 dní, při analýze příčin právě pro nesoulad kultur.“

S výsledkem kulturního testu je možné pracovat dlouhodobě. Může identifikovat slabá místa, na co si dát pozor, případně komu pomoci, často odhalí počínající syndrom vyhoření. „Víme, že velká jistota v zaměstnání může vést k slabší motivaci. Proč bych se měl snažit, když mi nic nehrozí?“ popisuje dále Jozef Papp. Dobře je vážit i další parametry, například dostupnost managementu – pokud má každý kdykoliv přístup k šéfovi, klesá vlastní iniciativa a zodpovědnost, hrozí vyhoření. V otevřené firemní kultuře dobře proudí informace, ale nic se neutají, a to nemusí být ve všech situacích dobře.

Práce s týmy je alchymie a nástroj zvaný vyhodnocení kultur v ní může být mimořádně spolehlivým pomocníkem.

Český lev zná nominace za rok 2021, dnes výsledky hlasování zveřejnila Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). Celkem 184 akademiků vybíralo z 84 hraných, dokumentárních, animovaných a krátkých filmů i televizních děl, splňujících statut cen Český lev. Při 29. ročníku Českého lva nejvíce nominací získaly ve shodě filmy Okupace a Zátopek, dobře si vedly také filmy Muž se zaječíma ušima, Atlas ptáků a Chyby. Již podruhé byly otevřeny další kategorie i pro televizní projekty a stejně tak podruhé soutěží samostatně animované a krátké filmy. Hned několik nominací tak získal animovaný film Moje slunce Mad a s velkým počtem nominací skončila také televizní minisérie Božena. V klání o sošku Českého lva v 19 statutárních kategoriích se v závěrečném hlasování utká celkem 25 titulů.

Udílení cen Českých lev se uskuteční v přímém přenosu České televize na ČT1 5. března od 20.10 hodin z pražského Rudolfina. Večerem diváky provede poprvé moderátor Jiří Havelka.

Více informací na www.ceskylev.cz.

Hlasování o nominacích ve všech kategoriích 29. ročníku ocenění Český lev probíhalo od 1. prosince 2021 do 9. ledna 2022. Akademici vybírali z 32 hraných celovečerních filmů, dále hlasovali o 16 dokumentárních filmech vybraných předvýběrovou komisí sestavenou ze členů akademie, 7 animovaných a 13 krátkých filmech. Z televizní tvorby, kam bylo letos možné podruhé přihlásit i díla distribuovaná prostřednictvím internetu, vybírali ze 16 děl.

Největšího ocenění si u akademiků získaly dva filmy, které se shodně mohou pyšnit 13 nominacemi: životopisné drama Zátopek režiséra, spoluproducenta a spoluautora scénáře Davida Ondříčka a debut režiséra Michala Nohejla Okupace, tragikomické drama z období normalizace. 11 nominací získala fantaskní komedie Martina Šulíka Muž se zaječíma ušima, film o spisovateli, jemuž náhlý sled událostí otočí život vzhůru nohama. 9 nominacemi se může pochlubit Atlas ptáků, sonda do komplikovaných rodinných vztahů a světa komunikačních technologií, jehož režisérem je Olmo Omerzu. 8 nominací si vysloužily Chyby, romantické drama režiséra Jana Prušinovského o vyrovnávání se s vlastní minulostí. S 5 nominacemi nastupuje do závěrečného klání televizní cyklus režisérky Lenky Wimmerové Božena o první velké české spisovatelce Boženě Němcové a 4 nominace získal mezinárodně ceněný animovaný film Michaely Pavlátové Moje slunce Mad, poeticky vyprávějící příběh Češky provdané do Kábulu.

V kategorii nejlepší celovečerní hraný film za rok 2021 jsou nominovány filmy: Atlas ptáků (producent Jiří Konečný), Chyby (producenti Ondřej Zima, Jan Prušinovský, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská), Muž se zaječíma ušima (producenti Rudolf Biermann, Martin Šulík), Okupace (producenti Jan Hlavsa, Julie Žáčková) a Zátopek (producenti Kryštof Mucha, David Ondříček). Sošku Českého lva za nejlepší dokumentární film si mohou odnést autoři snímků Jednotka intenzivního života (režie Adéla Komrzý, producentka Pavla Janoušková Kubečková), Láska pod kapotou (režie Miro Remo, producenti Vít Janeček, Miro Remo), Nebe (režie Tomáš Etzler a Adéla Špaljová, producent Jan Macola), Nová šichta (režie Jindřich Andrš, producenti Augustina Micková, Miloš Lochman, Karel Chvojka) nebo Sny o toulavých kočkách (režie David Sís, producenti Vít Bělohradský, Kateřina Bělohradská).

Během dnešní nominační tiskové konference cen ČFTA byli vyhlášeni i vítězové nestatutárních cen Českého lva. Cena za nejlepší filmový plakát putovala do rukou Aleše Najbrta, Jakuba Spurného a Julie Vrabelové, autorů plakátu pro film Zátopek. David Ondříček si za stejný film odnesl i Cenu filmových fanoušků, kterou uděluje ČFTA ve spolupráci s filmovým portálem ČSFD.cz.

Sošku Českého lva pro nejlepší herečku v hlavní roli si letos může odnést Alena Mihulová za film Atlas ptáků, Anna Kameníková za titulní roli v sérii Božena, Pavla Gajdošíková za film Chyby, Eliška Křenková za výkon ve filmu Marťanské lodě nebo Martha Issová za film Zátopek. V kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli se na Českého lva mohou těšit: Eliška Křenková, tentokrát za roli ve filmu Atlas ptáků, Eva Hacurová za film Chyby, Denisa Barešová, která hrála v seriálu Kukačky, Zuzana Mauréry za roli ve snímku Muž se zaječíma ušima a Antonie Formanová za film Okupace.

V kategorii nejlepší herec v hlavní roli získali nominace Miroslav Donutil za film Atlas ptáků, Jan Jankovský za hlavní roli ve filmu Chyby, Miroslav Krobot za Muže se zaječíma ušima, Martin Pechlát za titulní roli ve filmu Okupace a Václav Neužil za životopisný snímek Zátopek. O Českého lva ve vedlejší roli za rok 2021 se utkají: Martin Pechlát s rolí ve filmu Atlas ptáků, Oldřich Kaiser, který hrál ve filmu Muž se zaječíma ušima, Otakar Brousek z filmu Okupace, Hynek Čermák, jenž zaujal v televizní minisérii Případ Roubal, a Robert Mikluš s rolí ve filmu Zátopek.

Českého lva za nejlepší režii obdrží některý z následujících tvůrců: Olmo Omerzu za Atlas ptáků, Jan Prušinovský za film Chyby, Martin Šulík za film Muž se zaječíma ušima, debutující Michal Nohejl za Okupaci nebo David Ondříček za Zátopka.

Ode dneška jsou známy také nominace v kategorii nejlepší televizní film nebo minisérie. Sošku Českého lva tak mohou v březnu získat psychologické drama Amerikánka uváděné na platformě filmnazivo.cz (hlavní tvůrce a producent Viktor Tauš), minisérie Božena České televize (hlavní producent Michal Reitler, hlavní tvůrce Lenka Wimmerová) a Případ Roubal z produkce Voyo / TV Nova (hlavní producenti Pavel Berčík, Ondřej Zima, Michael Bütow, hlavní tvůrce Tereza Kopáčová). O Českého lva za nejlepší televizní seriál letos budou usilovat Kukačky (hlavní producenti Filip Bobiňski, Petr Šizling, Jan Lekeš, hlavní tvůrce Biser A. Arichtev), Ochránce (hlavní producent Michal Reitler, hlavní tvůrci Tereza Kopáčová, Tomáš Feřtek a Matěj Podzimek) a Zločiny Velké Prahy (hlavní producent Jan Lekeš, hlavní tvůrce Jaroslav Brabec), vše z produkce České televize.

Letos podruhé bude Český lev udělen samostatně v kategoriích animovaný a krátký film. Lví sošku za nejlepší animovaný film tak může získat Moje slunce Mad režisérky a výtvarnice Michaely Pavlátové, Myši patří do nebe režisérů a výtvarníků Denisy Grimmové a Jana Bubeníčka a výtvarníka Jana Kurky nebo snímek Rudé boty režisérky a výtvarnice Anny Podskalské. Tři filmy se utkají v kategorii nejlepší krátký film: Milý tati režisérky Diany Cam Van Nguyenové, Poslední den patriarchátu Olma Omerzu a Příběh hrůzostrašné Eliz, režírovaný společně Eliškou Kováříkovou a Adamem Struhalou.

ČFTA dnes vyhlásila také pětici nominací na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský́ film, udělovanou ve spolupráci s Mattoni 1873 a Státním fondem kinematografie. Mohou ji získat filmaři na začátku své kariéry za krátké filmy Dřevo na příští zimu (režie Karel Šindelář), Ještě nespíš? (režie David Payne), Postup práce (režie Lun Sevnik) a snímek Milý tati (režie Diana Cam Van Nguyen), který získal nominaci i v kategorii nejlepší krátký film, a animovaný snímek Anny Podskalské Rudé boty, jenž také obsadil jednu z nominací v kategorii Nejlepší animovaný film. S Cenou Magnesia je spojena i finanční odměna pro začínající tvůrce ve výši 100 000 Kč.

Ve spolupráci s DAFilms.cz připravuje ČFTA tradiční přehlídku nominovaných filmů aktuálního ročníku Českých lvů. Vybrané filmy bude možné zhlédnout on-line na DAFilms.cz. Od 21. února nabídne DAFilms.cz streamované moderované rozhovory s nominovanými tvůrci.

29. ČESKÝ LEV – NOMINACE

NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ HRANÝ FILM

Atlas ptáků – producent Jiří Konečný

Chyby – producenti Ondřej Zima, Jan Prušinovský, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská

Muž se zaječíma ušima – producenti Rudolf Biermann, Martin Šulík

Okupace – producenti Jan Hlavsa, Julie Žáčková

Zátopek – producenti Kryštof Mucha, David Ondříček

NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM

Jednotka intenzivního života – režie Adéla Komrzý – producentka Pavla Janoušková Kubečková
Láska pod kapotou – režie Miro Remo – producenti Vít Janeček, Miro Remo

Nebe – režie Tomáš Etzler, Adéla Špaljová – producent Jan Macola

Nová šichta – režie Jindřich Andrš – producenti Augustina Micková, Miloš Lochman, Karel Chvojka

Sny o toulavých kočkách – režie David Sís – producenti Vít Bělohradský, Kateřina Bělohradská

NEJLEPŠÍ REŽIE

Atlas ptáků – Olmo Omerzu

Chyby – Jan Prušinovský

Muž se zaječíma ušima – Martin Šulík

Okupace – Michal Nohejl

Zátopek – David Ondříček

NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI

Atlas ptáků – Alena Mihulová

Božena – Anna Kameníková

Chyby – Pavla Gajdošíková

Marťanské lodě – Eliška Křenková

Zátopek – Martha Issová

NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI

Atlas ptáků – Miroslav Donutil

Chyby – Jan Jankovský

Muž se zaječíma ušima – Miroslav Krobot

Okupace – Martin Pechlát

Zátopek – Václav Neužil

NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI

Atlas ptáků – Eliška Křenková

Chyby – Eva Hacurová

Kukačky – Denisa Barešová

Muž se zaječíma ušima – Zuzana Mauréry

Okupace – Antonie Formanová

NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI

Atlas ptáků – Martin Pechlát

Muž se zaječíma ušima – Oldřich Kaiser

Okupace – Otakar Brousek

Případ Roubal – Hynek Čermák

Zátopek – Robert Mikluš

NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ

Chyby – Roman Vojkůvka

Moje slunce Mad – Ivan Arsenjev

Muž se zaječíma ušima – Marek Leščák, Martin Šulík

Okupace – Marek Šindelka, Vojtěch Mašek

Zátopek – David Ondříček, Alice Nellis, Jan P. Muchow

NEJLEPŠÍ KAMERA

Atlas ptáků – Lukáš Milota

Lidi krve – Jakub Halousek

Muž se zaječíma ušima – Martin Štrba

Okupace – Jan Baset Střítežský

Zátopek – Štěpán Kučera

NEJLEPŠÍ STŘIH

Atlas ptáků – Jana Vlčková

Chyby – Michal Böhm

Láska pod kapotou – Šimon Hájek

Okupace – Petr Turyna

Zátopek – Jarosław Kamiński

NEJLEPŠÍ ZVUK

Atlas ptáků – Pavel Rejholec, Viktor Ekrt

Moje slunce Mad – Jan Čeněk, Régis Diebold

Muž se zaječíma ušima – Pavel Rejholec, Viktor Ekrt

Okupace – Sandra Klouzová, David Titěra, Roman Sečkař

Zátopek – Pavel Rejholec, Jakub Čech

NEJLEPŠÍ HUDBA

Amerikánka – Petr Ostrouchov

Moje slunce Mad – Evgueni Galperine, Sacha Galperine

Myši patří do nebe – Krzysztof A. Janczak

Okupace – La Petite Sonja, Hank J. Manchini

Zátopek – Beata Hlavenková

NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE

Božena – Petr Kunc

Kryštof – Milan Býček

Muž se zaječíma ušima – František Lipták

Okupace – Tomáš Svoboda

Zátopek – Jan Vlasák

NEJLEPŠÍ KOSTÝMY

Božena – Katarína Štrbová Bieliková

Muž se zaječíma ušima – Katarína Hollá

Okupace – Josefina Bakošová

Zátopek – Kateřina Štefková

Zločiny Velké Prahy – Simona Rybáková

NEJLEPŠÍ MASKY 

Božena – Martin Valeš

Chyby – Jana Bílková

Muž se zaječíma ušima – Martin Jankovič, Katarína Horská

Okupace – Jana Dopitová

Zátopek – Jana Dopitová

NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ FILM NEBO MINISÉRIE

Amerikánka – hlavní producent Viktor Tauš – hlavní tvůrce Viktor Tauš

Božena – hlavní producent Michal Reitler – hlavní tvůrce Lenka Wimmerová

Případ Roubal – hlavní producenti Pavel Berčík, Ondřej Zima, Michael Bütow – hlavní tvůrce Tereza Kopáčová

NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ SERIÁL

Kukačky – hlavní producenti Filip Bobiňski, Petr Šizling, Jan Lekeš – hlavní tvůrce Biser A. Arichtev Ochránce – hlavní producent Michal Reitler – hlavní tvůrci Tereza Kopáčová, Tomáš Feřtek, Matěj Podzimek

Zločiny Velké Prahy – hlavní producent Jan Lekeš – hlavní tvůrce Jaroslav Brabec

NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM

Moje slunce Mad – režie, výtvarník Michaela Pavlátová – producenti Kateřina Černá, Petr Oukropec

Myši patří do nebe – režie Denisa Grimmová, Jan Bubeníček – producenti Vladimír Lhoták,

Alexandre Charlet – výtvarníci Denisa Grimmová, Jan Bubeníček, Jan Kurka

Rudé boty – režie, výtvarník Anna Podskalská – producentka Mária Môťovská

NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM

Milý tati – režie Diana Cam Van Nguyen – producentka Karolína Davidová

Poslední den patriarchátu – režie Olmo Omerzu – producenti Rok Biček, Jiří Konečný

Příběh hrůzostrašné Eliz – režie Eliška Kováříková, Adam Struhala – producenti Barbora

Skoumalová, Miloš Lochman

CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena

Dřevo na příští zimu – režie Karel Šindelář

Ještě nespíš? – režie David Payne

Milý tati – režie Diana Cam Van Nguyen

Postup práce – režie Lun Sevnik

Rudé boty – režie Anna Podskalská

PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ (ve statutárních kategoriích)

Okupace – 13 nominací
Zátopek – 13 nominací
Muž se zaječíma ušima – 11 nominací
Atlas ptáků – 9 nominací
Chyby – 8 nominací
Božena – 5 nominací
Moje slunce Mad – 4 nominace
Amerikánka – 2 nominace
Kukačky – 2 nominace
Láska pod kapotou – 2 nominace
Myši patří do nebe – 2 nominace
Případ Roubal – 2 nominace
Zločiny Velké Prahy – 2 nominace
Jednotka intenzivního života – 1 nominace
Kryštof – 1 nominace
Lidi krve – 1 nominace
Marťanské lodě – 1 nominace
Milý tati – 1 nominace
Nebe – 1 nominace
Nová šichta – 1 nominace
Ochránce – 1 nominace
Poslední den patriarchátu – 1 nominace
Příběh hrůzostrašné Eliz – 1 nominace
Rudé boty – 1 nominace
Sny o toulavých kočkách – 1 nominace

Ceny udělené na tiskové konferenci 17. ledna 2022:

NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT – nestatutární cena

Zátopek – Aleš Najbrt, Jakub Spurný, Julie Vrabelová – oceněný plakát

Atlas ptáků – Konstantinos Fragkoulis, Adéla Turková

Moje slunce Mad – Jan Poukar, Michaela Pavlátová

Okupace – Jindřich Hoch

Vlci na hranicích – Jan Němec

CENA FILMOVÝCH FANOUŠKŮ – nestatutární cena

Zátopek – David Ondříček (oceněný režisér)

Nejstarší členka pražské gorilí skupiny samice Kamba. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Letos uplyne přesně padesát let od doby, kdy se v kamerunských pralesích narodila nejstarší členka pražské skupiny goril nížinných, samice Kamba. Její další životní osudy jsou smutným příkladem ohrožení, kterým tito primáti čelí.

„Kamba se narodila ve volné přírodě v roce 1972, její rodiče zabili pytláci, když jí byly asi dva roky. Poté postupně žila v několika zoologických zahradách, ale po desítky let jí nebylo dopřáno poznat funkční gorilí skupinu, tu nalezla teprve u nás, kdy se začlenila do Richardovy rodiny a stala se láskyplnou ‚tetičkou‘ zdejších mláďat,“ přibližuje životní osudy gorilí samice ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Poprvé do Prahy dorazila Kamba již v létě 2001, ale hned v následujícím roce zde zažila povodeň, a proto se musela vrátit do svého předchozího domova. Do Zoo Praha natrvalo přijela na podzim 2005. Zde se velmi dobře začlenila do gorilí skupiny a úspěšně se dvakrát spářila se samcem Richardem, bohužel o oba své potomky přišla při komplikovaných porodech a kvůli dalším zdravotním komplikacím musela v roce 2018 podstoupit operaci, při níž jí byly odstraněny děloha a vaječníky. Přesto je Kamba nepostradatelnou členkou gorilí rodiny, ve které díky své klidné povaze a zkušenostem funguje jako silný tmelící prvek. Ačkoli je obvyklé, že samice bez potomků pomáhají s odchovem mláďat, péče, kterou Kamba věnovala zde narozeným mláďatům je zcela mimořádná a právem jí tak chovatelé nazývají „tetičkou na plný úvazek“.

Pražská gorilí skupina nyní čítá sedm členů. Hlavou rodiny je dominantní samec Richard, součástí jeho harému jsou samice Kijivu, Shinda, Kamba, dalšími členy skupiny jsou mladí samci Kiburi, Nuru a Ajabu. Stávající Pavilon goril se nachází v dolní části areálu, ale již na podzim bude otevřen nový mimo záplavovou oblast.

Původním domovem goril jsou tropické lesy v rovníkové Africe, ty však závratnou rychlostí mizí z důvodu těžby dřeva a surovin. Do narušeného lesa se navíc snáze dostanou pytláci, kteří tyto lidoopy loví pro žádané maso. O to důležitější jsou aktivity na ochranu goril v přírodě, které patří již řadu let k prioritám pražské zoo.

Program na sobotu 22. ledna:

10.00 – 16.00 Doprovodný program: Lidoopi v ohrožení v Pavilonu goril
11.00, 12.00, 13.00, 14.00 Komentovaná setkání u goril nížinných
15.00 Předání narozeninových enrichmentových prvků gorilí skupině

V pražské Galerii Jaroslava Fragnera byla zahájena výstava White Arkitekter s podtitulem A Heart of Wood, která přibližuje projekty a realizace slavného švédského architektonického ateliéru zaměřujícího se na ekologické stavby s využitím dřeva. Mezi projekty je například rekreační bydlení Ekoladan, vyhlídková věž ve Varbergu nebo 20podlažní dřevěná budova v Skellefteå.

„V roce 2016 ateliér vyhrál soutěž na kulturní centrum a postavil dvacetipatrovou budovu, novou dominantu pětatřicetitisícového města Skellefteå v severním Švédsku. Sara Kulturhus je jednou z nejvyšších dřevěných výškových staveb na světě. Výstava v Galerii Jaroslava Fragnera se soustředí zejména na toto nové kulturní centrum, které vzbudilo zájem a uznání již během realizace. Stavba vznikla přímo ve středu města známého zejména těžbou zlata a spojuje v sobě řadu funkcí: divadlo, muzeum, uměleckou galerii, veřejnou knihovnu, konferenční centrum a hotel. Budova je postavena především ze dřeva z regionálních boreálních lesů. Solární panely a další účinné energetické systémy rovněž přispívají k minimalizaci uhlíkové stopy,“ uvádí ke stěžejnímu projektu ateliéru Klára Pučerová z GJF.

„Výstava A Heart of Wood nabízí nejen pohled do inovativního stavebního procesu, ale představuje také mnoho podob využití této gigantické dřevostavby včetně společenských a kulturních budov. Stavby jsou prezentovány v podobě kreseb, fotografií, filmů, modelu, ale i ukázek výtvarně pojednaných akustických panelů na rozměrných dřevěných stěnách. Pražská výstava bude doplněna o nové materiály a fotografie, které návštěvníky seznámí s dalšími významnými stavbami tohoto renomovaného ateliéru,“ dodává.

White Arkitekter samozřejmě není jen jedna takto pozoruhodná stavba, ale i další zajímavé projekty. Od malých, jako například posezení na zvlněných laviček se stoly Hamntorget, přes zkroucenou dřevěnou vyhlídkovou věž ve Varbergu až po větší projekty jako otevřené lázně Strandängen nebo bydlení v dřevěných domcích v Hässelby. Zvláštní pozornost si zasluhuje i jejich projekt Ekoladan v podobě klimaticky pozitivních červených dřevěných domků se sedlovou střechou.

Foto: White Arkitekter

Zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera, DesignMag

V pražské Winternitzově vile probíhá výstava Vize pro budoucnost. Až do 22. února je zde možné zhlédnout projekty, které dle zahraničních architektů zásadně promění velká česká města. Představen je komplex Savarin v Praze od Studia Heatherwick, hlavní nádraží v Brně od Benthem Crouwel a koncertní sál v Ostravě od Stevena Holla.

„Rozhodli jsme se představit tři projekty odlišného charakteru a typologie. Hlavní město Prahu reprezentuje projekt komerčního komplexu Savarin od britského studia Thomase Heatherwicka. Brno je zastoupeno vítězným návrhem nového hlavního nádraží od renomované nizozemské kanceláře Benthem Crouwel. Ostrava se může pyšnit očekávaným projektem nového koncertního sálu amerického architekta Stevena Holla, kde bude mimo jiné působit Janáčkova filharmonie Ostrava,“ přibližuje koncept výstavy její kurátor Adam Štěch.

„Největší architektonická soutěž v historii samostatné České republiky na podzim oznámila své vítěze. Nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Projekt počítá s plynulým začleněním do městské sítě a obohacením veřejného života nové čtvrti, poskytne komfortní a snadné využití s vynikajícími možnostmi přestupu. Reprezentativní budova posiluje identitu města Brna. I tak by podle vítězů mezinárodní soutěže mělo vypadat nové hlavní nádraží v Brně,“ doplňuje k nejvýraznější nové očekávané stavbě České republiky.

Foto a zdroj: Winternitzova vila, DesignMag

Ani letos nebude Praha ochuzena o zajímavé projekty, které se týkají Pražanů, ale i návštěvníků hlavního města České republiky. Nejzajímavější změny vzniknou díky stavbám, na které se ve většině případů čeká již několik let. Přečtěte si, jaké novinky si Praha připravila pro rok 2022.

Stavba metra D

Mezi nejočekávanější projekty jednoznačně patří stavba metra linky D. Ta by se měla zahájit letošní jaro, přičemž v první fázi vznikne spoj mezi Pankrácí a Novými Dvory. Metro bude poté pokračovat do Depa Písnice a v poslední fázi stavby naváže úsek z Pankráce na frekventované náměstí Míru. Realizace, dokončení i samotné spuštění nové linky však může zdržet negativní postoj spolků Pankrácká společnost a SVJ Kovářovicova. Členové těchto svazů se proti stavbě postavili především kvůli kácení zeleně a pilotové stěně v blízkosti budoucí stanice Olbrachtova. Datum dokončení tak závisí na diplomatických a komunikačních dovednostech členů pražského Dopravního podniku. Na projekt nové linky Praha ze svého rozpočtu vyčlenila 4,3 miliardy korun.

Lávka HolKa

Praha se v čele s architekty Petrem Tejem a Markem Blankem a společností Skanska v prosinci roku 2021 vrhla do budování lávky, která spojí Holešovice a Karlín. Stavba lávky se realizuje pro usnadnění přemístění chodců i cyklistů i kvůli propojení městských částí. HolKa by měla být zpřístupněna do konce roku 2022. „Projekt lávky mezi Holešovicemi a Karlínem má důležitý milník. Pěší dostanou kvalitní propojení, ale i možnost krásného výhledu na Pražský hrad. Zároveň se díky ní dostaneme během pár minut z Karlína před brány Holešovické tržnice a získáme pohodlný přístup na ostrov Štvanice. Po loňském otevření Trojské lávky úspěšně posouváme další důležitý projekt,“ uvedl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Úprava Malostranského náměstí

Hlavní město se rozhodlo investovat více jak 84 milionů korun do úprav Malostranského náměstí. Rekonstrukce se zhostí architekti Martin Hájek, Václav Hájek a Petr Horský, kteří v roce 2014 se svým návrhem uspěli v architektonické soutěži. „Cílem je celkové zklidnění dopravy a zkvalitnění prostoru, což je předpokladem pro vytvoření veřejného reprezentativního prostranství, které by se stalo místem pro setkávání. Dolní část náměstí představuje rušnější živý prostor, který je i lokálním dopravním uzlem, ale měl by být také prostorem pro pořádání nejrůznějších akcí. Naopak horní část by se měla stát klidnou, spíše odpočinkovou plochou. Dojde k posunutí a přeřešení jízdních pruhů, zároveň budou uplatněna různá opatření směřující ke zvýšení komfortu chodců,“ řekli o svém návrhu zmínění architekti, kteří mají přestavbu známého pražského náměstí na starost.

Komunální volby

Pražany letos čeká výběr nových zástupců, a to jak do zastupitelstev městských částí, tak do celopražského zastupitelství. Současný primátor Zdeněk Hřib (Piráti) plánuje svou funkci obhajovat. Volit mohou Pražané, kteří dosáhli plnoletosti a jejichž volební právo neomezuje například vojenská služba či trest odnětí svobody.

Dvorecký most spojí čtvrtou a pátou městskou část

V druhé polovině roku 2022 by měla být zahájena stavba Dvoreckého mostu. Dokončení stavby, která vyjde na zhruba miliardu korun, by mělo spadat na rok 2024 či 2025. Most spojí Prahu 5 s Prahou 4 a bude sloužit tramvajím, autobusům, cyklistům i chodcům. Nový projekt má také zlepšit dopravní propojení zlíchovského a podolského břehu Vltavy. Ačkoliv je most v dokumentacích označován jako Dvorecký, jeho název ještě není oficiální. Ve hře je totiž také pojmenování mostu podle městské části Zlíchov či po bývalém prezidentovi Václavu Havlovi. Zakázku na tento nový most vyhrála v roce 2018 skupina architektů Atelier 6.

Dostavba Průmyslového paláce

Letos v lednu by měla začít dostavba a rekonstrukce Průmyslového paláce na pražském Výstavišti. Práce na budově by měly být dokončeny do tří let. „Po několika letech intenzivních příprav konečně začínáme s rekonstrukcí a napravujeme dluh, na který Pražané od požáru v roce 2008 čekali. Do tří let by měl být Průmyslový palác zase kompletní, citlivě zrekonstruovaný, s moderní vzduchotechnikou nebo zastiňováním a plný chytrých technologií, aby nabídl ještě více možností pro pořádání veletrhů, výstav a dalších společenských akcí,“ řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

Nový pavilon v botanické zahradě

Stavba nového pavilonu v jižní části botanické zahrady v pražské Troji, kterou staví firma OHLA ZŠ, by měla být hotová do konce roku 2022. Pavilon se bude skládat ze dvou částí, v nichž bude multifunkční sál, obchod se suvenýry či zázemí pro návštěvníky a zaměstnance. Novinka botanické zahrady vyjde na zhruba 100 milionů korun.

Autorka článku: Nikola Hejdová

Zdroj

Projekt pro oživení veřejného prostoru Pražské židle & stolky se letos uskuteční již posedmé. Do otevřené výzvy se mohou až do 20. ledna 2022 přihlásit občané, spolky, kulturní instituce či další organizace, které mají zájem o umístění nového mobiliáře pro veřejnost ve své blízkosti.

„Pražské židle & stolky jsou ojedinělým a oblíbeným projektem ve veřejném prostoru. Od svého vzniku se těší veliké oblibě a každý rok zájem strmě roste. Jsem ráda, že se mobiliář nenachází pouze v historickém centru, ale že ho mohou Pražané využít i na sídlištích a mimo centrální části města,“ říká Hana Třeštíková, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, výstavnictví a cestovního ruchu.

Ikonické černé židle a stolky se v loňské sezóně objevily na rekordních 86 místech metropole. Obyvatelé i návštěvníci Prahy se na židle mohli posadit v městských ulicích, na náměstích, v parcích nebo kulturních a komunitních prostorách. Projekt Pražské židle & stolky vznikl v roce 2016 a byl vytvořen na půdě Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. V současné době funguje pod vedením Kreativní Prahy – městského zapsaného ústavu, který se věnuje koncepčnímu rozvoji kultury a podpoře kulturních a kreativních odvětví.

„Do projektu, který měl původně za úkol zejména poskytnout možnost spočinout Pražanům ve veřejném prostoru a doplnit některé jeho chybějící funkce, u nás v Kreativní Praze vnášíme prvky spíše kulturní a komunitní. Rozmanitý a vstřícný veřejný prostor s kulturou úzce souvisí a projekt budeme v Kreativní Praze i nadále rozvíjet tímto směrem,“ doplňuje Petr Peřinka, ředitel organizace.

Letošní sezóna přinese také několik rozšíření. Na vybraných místech byly židle a stolky již dříve doplněny také lehátky – například v Anežském klášteře či na ostrově Štvanice se tato novinka velmi osvědčila – a proto se i letos počty lehátek budou zvyšovat. Další novinkou v minulém roce byl zimní provoz, kdy na některých místech židle zůstaly dosud a lidé je mohou používat celoročně. I tato forma projektu bude letos pokračovat.

Do sedmé sezóny se může také zapojit veřejnost a různé organizace či spolky, které mohou pomoci rozšířit mapu míst, kde se lidé budou moci posadit na Pražské židle & stolky. Přihlašovací formulář je možné vyplnit do 20. ledna 2022 na webových stránkách Kreativní Prahy.

Vážení a milí přátelé Galerie hlavního města Prahy,

u příležitosti oslav nového roku vás zveme ke společnému globálnímu eventu: dne 21. ledna 2022 ve 21 hod fyzicky nebo virtuálně obejměte jednu či více osob a (non)verbálně vyslovte své přání. Tento den je mezinárodním dnem objímání. Budeme rádi za váš post o této události na našich sociálních sítích!

Děkujeme předem a přejeme vše dobré do roku 2022.

Galerie hlavního města Prahy

Figure 1 Jiří Kovanda, Polibek / Kiss, 1976, akvizice GHMP z roku 2007 / acquisition of Prague City Gallery from 2007

Areál Pražské tržnice v Holešovicích přechází s platností od července 2022 do správy městské akciové společnosti Výstaviště Praha. Spojení dvou městských areálů má Praze přinést dynamičtější rozvoj tržnice, rychlejší realizace rekonstrukcí, lepší údržbu a větší efektivitu v řízení a správě areálu.

„Slíbili jsme, že zajistíme rozvoj Pražské tržnice, oživíme ji a dlouho plánované spojení s městskou společností Výstaviště Praha pomůže tento záměr urychlit. Každý se může na vlastní oči přesvědčit, kam se Výstaviště za poslední tři roky posunulo,” říká Pavel Vyhnánek, náměstek primátora pro oblast financí a rozpočtu, v jehož gesci je areál Pražské tržnice i Výstaviště Praha.

Vinou vleklého soudního sporu s bývalým správcem areálu město dlouho nemohlo Pražskou tržnici dlouho jakkoliv rozvíjet. Za poslední roky se ale tržnice už dočkala mnoha změn. Hlavní město vyhrálo soudní spor, opravuje budovy, podařilo se zkultivovat hlavní korza a pokračuje mezinárodní architektonická soutěž na řešení všech veřejných prostranství v areálu. Správě tržnice se podařilo také zpřístupnit některé nevyužívané prostory a pronajmout je novým provozovatelům. V areálu se koná řada společenských i kulturních akcí pro veřejnost nebo sezónní trhy.

Její další rozvoj zohledňující ověřovací ekonomickou studii a urbanisticko-architektonickou studii ale vyžaduje systematické řízení a snazší a zároveň koordinované zajištění tak různorodých činností jako jsou rekonstrukce, údržba, spolupráce s nájemci i program oživující areál. V tomto rozsahu dosavadní zakotvení Pražské tržnice pod magistrátní odbor majetku a správce objektu již narážel na limity možného.

Toto do budoucna zajistí přechod Pražské tržnice pod správu městské společnosti Výstaviště Praha a.s. Další výhodou spojení jsou synergie ve správě obou areálů, které jsou dány jejich obdobnou velikostí, víceúčelovým využitím pro veřejnost s proporcionálním poměrem komerčních a veřejně prospěšných aktivit i tím, že se jedná se o památkově chráněné areály ve vlastnictví města. Skutečnost, že se areály nacházejí ve stejné čtvrti města a budou spravovány společně, je sama o sobě potenciálem pro významné sdílení zdrojů i know-how v řízení a správě, propagaci areálu směrem k veřejnosti i úsporu režijních nákladů.

Důležitým faktorem pro tento krok jsou dosavadní zkušenosti vedení Výstaviště s přípravou a uskutečňováním celkové proměny rozsáhlého multifunkčního areálu po programové, stavební i ekonomické stránce. Areál Výstaviště se ještě před třemi lety nacházel v neutěšeném technickém stavu. Současné vedení Výstaviště prokázalo, že dokáže koncepčně a systematicky pracovat na revitalizaci celého areálu, řídit jednotlivé rekonstrukce a atraktivně rozšířit programovou nabídku volnočasových aktivit, díky čemuž areál funguje i ekonomicky udržitelně. Obdobné proměny by se nyní měla dočkat i Pražská tržnice.

„Za poslední 3 roky ve vedení naší akciové společnosti se nám podařilo navrhnout a zrealizovat širokou revitalizaci zejména spodní části areálu Výstaviště, vyprojektovat a zahájit rekonstrukci jak divadla Spirála, tak Křižíkových pavilonů a rozhodně nejsme u konce. Díky podpoře Magistrátu hl. m. Prahy se nám tyto cíle daří uskutečňovat. Převzetí tržnice tak vnímáme jednak jako logické vyústění naší dosavadní činnosti a zároveň jako novou výzvu pro celý tým. Budeme rádi, když se pod naším vedením bude její areál dále otevírat návštěvníkům, bude přinášet širokou nabídku služeb, gastra, obchodů, kultury a dalších volnočasových aktivit,” komentuje novou situaci předseda představenstva Výstaviště Praha, a.s. Tomáš Hübl.

Dosavadní tým Pražské tržnice také přechází od prosince letošního roku pod akciovou společnost. Kurátor rozvoje areálu Pražské tržnice, Michal Tošovský, zůstává v nové organizační struktuře v roli programového ředitele areálu.

„Spojení s Výstavištěm otevře prostor pro skutečně komplexní správu areálu, kterou tržnice potřebuje. Nejde jen o celkovou rekonstrukci budov a veřejných prostranství a jejich údržbu, ale také o to přinést, udržet a podporovat život areálu v každé denní i roční době,” říká Michal Tošovský, programový ředitel areálu Pražské tržnice. „Podařilo se nám přivést do tržnice nové nájemce i řadu akcí, na nichž chceme stavět, abychom přilákali i návštěvníky, kteří zatím třeba neměli tolik důvodů sem přijít. Proto v současné době pracujeme na nové dramaturgii, která skloubí dosavadní dění a možnosti, které nám nově dává správa prostřednictvím městské akciovky,” dodává Tošovský.

Z hlediska programu chce Pražská tržnice navázat na to, co se dosud prokázalo jako funkční, tedy nejrůznější tržní, gastronomické a kulturní akce, jak ve venkovních korzech, tak uvnitř v halách. Je též v plánu zachovat pravidelný program pro rodiny s dětmi a jeho nabídku ještě rozšířit. Areál se v posledních dvou letech stal vyhledávanou lokalitou pro pořadatele společenských akcí a zájem o pronájem prostor v nadcházejícím roce neustále roste.

Pokračovat bude i fyzická proměna areálu. V plánu je rekonstrukce neorenesanční jateční burzy, k níž již bylo vydáno stavební povolení. Pokračuje rekonstrukce prostor haly 24, která po jejím dokončení nabídne nové jednotky k pronájmu. Upravuje se také oblast vstupu do areálu z Jateční ulice. Bližší obrysy celkové rekonstrukce veřejných prostranství pak určí vítězný návrh mezinárodní architektonické soutěže, která už začala.

Praha 15. 12. 2021

• Exportní výzkum DHL Express se zaměřil na to, jak exportéři vnímají Brexit, exportní příležitosti do Německa, Ruska a Číny, rozpohybovaný kurz koruny či pandemii Covid-19

Mezi exportéry zavládla mírně optimističtější nálada než v roce 2019. Nárůst vývozu v příštích 12 měsících očekává 38 procent exportérů, pokles pouze 7 procent. Index exportního sebevědomí díky tomu narostl na 31 procent, což je ale stále pod dlouhodobým průměrem. Navzdory zmíněnému optimismu přibylo oproti roku 2019 exportérů zastávajících názor, že podmínky pro export firem v ČR se zhoršily. Myslí si to třetina z nich, před dvěma lety to byla jenom desetina. Vyplynulo to z velkého Exportního výzkumu, který pro společnost DHL Express během letošního podzimu provedla mezi 500 českými exportéry výzkumná agentura Confess Research a který se s výjimkou roku 2020 koná každoročně. Výzkum se kromě toho zaměřil na řadu dalších témat, například na vnímání Brexitu, exportních příležitostí do Německa, Ruska a Číny, rozpohybovaného kurzu koruny či pandemie Covid-19.

„Zajímavé byly například závěry našeho výzkumu ohledně dopadů Brexitu na české exportéry. 70 procent společností exportujících do Velké Británie sice vnímá dopady Brexitu negativně, přesto se ale podíl firem exportujících do Británie oproti situaci před Brexitem zatím významně nezměnil. Do Velké Británie nyní vyváží 38 procent českých exportérů,“ komentoval výsledky obchodní ředitel DHL Express Jakub Tomšovský.

Hrozby pro export včetně Covidu-19

Globální pandemie Covid-19 představuje hrozbu pro export podle více než poloviny českých exportérů. Z nich byla 4 procenta v důsledku pandemie donucena propouštět zaměstnance, 8 procent omezilo jejich nábor, výrobu pak omezilo 9 procent.

Jako hlavní výzvy pro export vidí firmy také riziko dalšího růstu přepravních nákladů a riziko nedostatku čipů, materiálu, ale i základních surovin. To potvrzuje například i Radek Pelda, manažer nákupu logistických služeb Doosan Bobcat EMEA, výrobce rypadel, nakladačů a další stavební a zemědělské techniky.

V menší míře pak vývozci vidí jako riziko rovněž nedostupnost dopravy. „Nepochybně v době pandemie dochází k problémům v nákladní námořní přepravě, a to ovlivňuje celý dodavatelský řetězec. Problémem je i nedostatek nákladního prostoru v pasažérské letecké přepravě,“ dokládá toto riziko příklady z praxe Jakub Tomšovský z DHL Express. Když se naopak měli vývozci vyjádřit k hlavním příležitostem pro růst exportu, zmiňovali růst poptávky, inovace a nové trhy.

Vnímání exportních příležitostí

Silná pozice Německa se nezměnila, v žebříčku očekávaných exportních příležitostí si udrželo první místo. Významně rovněž posílila pozice Slovenska, které se dostalo na třetí místo těsně za Rusko. Naopak v letošním roce nastal posun ve vnímání Ruska a Číny mezi českými exportéry. Když vývozci hodnotili očekávané největší exportní příležitosti do budoucna, obě tyto země si oproti roku 2019 v jejich očích pohoršily o polovinu. Například Rusko nyní jmenovalo jako největší exportní příležitost do budoucna sedm procent vývozců. Před dvěma lety to přitom bylo čtrnáct procent. U Číny pak nastal pokles z deseti procent na pět a pád ze třetího na šesté místo.

Vliv kurzu koruny

Podle exportérů był nejvýznamnějším externím faktorem pomáhajícím exportu kurz koruny. Zmíněné vyjádření pravděpodobně reflektuje zejména první polovinu roku 2020, kdy díky nástupu koronavirové pandemie koruna vůči euru výrazně zeslábla. Nyní se naopak kurz koruny stává kvůli svému růstu pro exportéry spíše hrozbou.

Export a eEcommerce

Zajímavý je také pohled na český export z hlediska eCommerce. Online prodej nyní provozuje více exportérů než před nástupem pandemie koronaviru v roce 2019. Konkrétně je to teď 27 procent, předtím 21 procent vývozců. V průměru přitom tento prodej tvoří 12 procent celkového obratu dotazovaných firem. Přes e-shop exportéři nejčastěji prodávají vlastní výrobky, které směřují přímo ke koncovým zákazníkům.

V současné chvíli e-shopy exportují své zboží nejčastěji do zemí střední a východní Evropy. Na druhém místě je západní Evropa. Mezi faktory, které by napomohly k větší expanzi do zahraničí prostřednictvím eCommerce, exportéři zmiňují například marketingovou podporu, vyšší rychlost přepravy nebo rozvoj zahraničních partnerství. Často jsou uváděny i různé aspekty zahraničního platebního styku.

Projektový manažer společnosti Fillamentum vyrábějící a vyvážející vlákna pro 3D tisk Vladimír Bartoň k tomu dodává: „Další zvyšování rychlosti přepravy by nám při exportu do zahraničí opravdu výrazně pomohlo. Naše výrobky mohou být sebekvalitnější, ale posledním článkem celého procesu je doručení zboží a pokud v této fázi nastane nějaký problém, zákazník si to hned v paměti spojí i s naší značkou.“

Exportní výzkum DHL se koná pravidelně každý rok, a jednotlivé trendy je tak možné dobře porovnávat. Výjimkou byl rok 2020, kdy výzkum neproběhl kvůli opatřením spojeným s Covidem-19. Letošní výzkum byl realizován agenturou Confess Research v září-říjnu 2021. Odpovídalo v něm 501 českých exportních firem (tedy společností, kde alespoň část obratu tvoří export). Výzkum proběhl metodou CATI (telefonické dotazování) a respondenty byli firemní decision makeři, tedy ředitelé nebo jiní členové top managementu zodpovědní za export.

Na dvou místech zároveň, v nizozemském Leerdamu a francouzské Paříži, byla otevřena dvojice výstav Současná česká skleněná vánoční ozdoba, která prezentuje umění českých sklářů. Prezentovány jsou současné ozdoby značek Glassor Decorations, Irisa, Ornex, Rautis, DUV a Slezská tvorba. Nejstarší značka Ozdoba vyrábí vánoční ozdoby již 111 let.

„Výroba foukaných skleněných vánočních ozdob má v českých zemích dlouholetou tradici a ve světě mnoho obdivovatelů i sběratelů.  Nová výstava Českých center, která vznikla ve spolupráci s partnery, představuje nejen tradiční skleněné vánoční ozdoby, jejich základní tvary a techniky, ale i nejnovější trendy v oboru – vše z produkce českých firem. Rukodělná kvalita, nápaditost dekoru, tradice i jedinečnost řemeslného postupu jsou přednosti, které z českých skleněných vánočních ozdob učinily světoznámý pojem. Zvláštní kapitolu výstavy tvoří perličkové vánoční ozdoby z Poniklé, které jsou specifickou výrobní technologií aplikovanou pouze v ČR,” uvádí za Česká centra Petra Jungwirthová.

„Velmi si vážíme toho, že jsme mohli pro Česká centra připravit putovní přehledovou výstavu skleněných českých vánočních ozdob. Kurátorsky za ní stojí především kolegyně Dagmar Havlíčková, která je duší celého projektu. Téma vánočních ozdob sledujeme dlouhodobě, spravujeme jejich největší veřejnou sbírku na světě a v příštím roce otevřeme pro návštěvníky novou stálou expozici nazvanou WOW – World of Wonders, Svět zázraků,” doplňuje kurátor Petr Nový, který výstavu připravil spolu s Dagmar Havlíčkovou. Výstavy jsou na obou místech otevřeny do poloviny ledna 2022.

Foto a zdroj: Česká centra, DesignMag

Anketa

Home office: Ano či ne?

Jaké podmínky musí být podle vás splněné, aby byla home office pro společnosti přínosem?

Osobně považuji home office za velmi přínosný benefit, samozřejmě za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky. Home office je vhodná pouze pro pracovní pozice, které vyžadují jistou dávku samostatnosti. Naopak pro pozice, u nichž je nutná úzká spolupráce s týmem, už tolik vhodná není; nemožnost okamžité osobní konzultace řešení (problému, projektu atd.) s kolegy a vytržení ze systému pracovního kolektivu může totiž potenciálně snižovat efektivitu práce.

Jakým firmám byste ji doporučila?

Systém home office mohou úspěšně aplikovat pouze společnosti, jejichž firemní kultura je založena na důvěře a spolehlivosti. Velmi také záleží na vztahu nadřízeného s podřízeným. Když vedoucí svému týmu může věřit, že svoji práci odvede odkudkoli stejně kvalitně jako z kanceláře, nehrozí, že by zařazení home office jako benefitu negativně ovlivnilo výkonnost pracovníků. Naopak jim může pomoci vyřešit některé životní situace, jako je kupříkladu nemoc dítěte. Je také nezbytné brát ohled na bezpečnost práce a ochranu dat; v případě nutnosti přístupu k citlivým datům je třeba zřídit VPN a dodržovat další bezpečnostní pokyny.

Jak detailně by podle vás měl nadřízený sledovat práci zaměstnance na home office?

Určitá forma kontroly by jistě probíhat měla, proto je lepší zadávat zaměstnanci na home office takové úkoly, jejichž splnění lze zkontrolovat online. Kontrola může proběhnout kupříkladu vždy po deadlinu daného úkolu. Vedoucí by však neměl podřízené kontrolovat každých pět minut; nejenže ho to bude stát mnoho času i energie, ale navíc se takový postup může negativně podepsat i na vztahu nadřízeného s týmem.

V jakých situacích, pracovních pozicích apod. je naopak tento způsob práce nevhodný a proč?

V současné době se zvyšuje poptávka po flexibilních formách práce, tedy zkrácených úvazcích, pozicích vhodných pro živnostníky nebo právě po možnosti pracovat z domova. Nepochybuji o tom, že v budoucnosti budou tyto formy stále oblíbenější. Lidé si však musí osvojit dostatečnou dávku sebekázně, aby byli schopni se ve známém prostředí a pohodlí domova efektivně soustředit na pracovní záležitosti a neodbíhat k rozptylovačům, jako jsou sociální sítě, televizní pořady nebo i domácí práce.

Pavlína Koňariková, Online Marketing & Content Specialist, ManpowerGroup

Zdroj: ELAI

Z Prahy by měla zmizet další ostudná čtvrť, tentokrát Florenc. Poté co se dokončuje oprava Negrelliho viaduktu byl zveřejněn vítězný návrh na proměnu další zanedbané části Florence sahající od Masarykova nádraží až po Vítkov. Vzniknout zde mají nové ulice, náměstíčka, bytové domy i zeleň. Vítězný návrh vytvořil trojice ateliérů.

„Vítězný tým složený ze studií UNIT architekti, A69 – architekti a Marko&Placemakers ve svém návrhu představil čtvrť, kterou budou tvořit tradiční ulice, vymezené fasádami domů s obchody a restauracemi v přízemí. Návrh propojuje všechny okolní čtvrti a zaceluje rány, které na Florenci zanechaly hlavně dopravní stavby. Lokalitu bude protínat mnoho ulic a uliček, aby byla čtvrť dobře prostupná. Ještě před magistrálu do ulice Na Florenci tým umístil multifunkční stavbu inspirovanou prvorepublikovými paláci. Tady by svoje místo měla najít i kultura. Trojúhelník, který vytvářejí dvě ramena Negrelliho viaduktu u Křižíkovy ulice, vybízí k přeměně na městskou tržnici. Stánky a krámky mohou totiž obsadit i oblouky přímo pod mostem. Následným krokem bude rozpracování návrhů do urbanistické studie,“ uvádí IPR k nejzásadnější proměně v centru Prahy.

„Florenc je pro Prahu jakousi jizvou, která bude díky této soutěži konečně zacelena. Rád bych proto poděkoval stávajícímu vedení města, za to, že ve velmi krátké době dokázali na pražské poměry zázrak, protože se dokázali dohodnout se všemi politiky, investory i vlastníky. Jsem velmi rád, že v tomto případě byla zvolena soutěž i se zapojováním veřejnosti a věřím, že to bude standard i do budoucna,“ řekl Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Foto a zdroj: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, DesignMag

Pravděpodobně každý známe ve svém okolí někoho, kdo podlehl nějaké dezinformaci. Proč je to problém? Dezinformace nás mohou ovlivňovat a vést k rozhodnutím, která mají negativní dopad nejen na nás samé, ale velmi často i na celou společnost.

Co je na kritickém myšlení nejtěžší? Potýkat se s lidmi, kteří tuto dovednost nemají a kvůli tomu uvěřili nějaké dezinformaci, která ovlivňuje jejich práci. Vymlouvat lidem jejich přesvědčení je těžké a i když v argumentaci používáte vědecké výzkumy, data a logické argumenty, tak možná pohoříte.

Jak je tedy přivést k rozumu jinak? Jak vyhrát boj nad dezinformacemi? Už za týden si na tyto a další otázky odpovíme na 7. ročníku konference Kritické myšlení. S kódem KRIMYS20 získáte na vstupné navíc 20% slevu.

Zatím pro vás máme čtyři tipy, jak jednat s přáteli či kolegy, kteří věří v něco jiného než vy:

1. PTEJTE SE

Nikdo nemá rád, když je poučovaný. Ať už je to váš podřízený či nadřízeny, poučování vede akorát k uzavření, konfliktu a obraně. Proto ti nejúspěšnější vyjednavači kladou více otázek než ti průměrní.[1] Nesnažte se přesvědčit, ale spíš pochopit, čemu věří a proč. Hlubší zamyšlení nad vlastními myšlenkovými pochody je může přivést k jejich zpochybnění a potažmo i nápravě.

2. NASLOUCHEJTE DRUHÉ STRANĚ

Když vám lidé na otázky odpovídají, tak dobře poslouchejte a respektujte jejich odpovědi. Skoro třetina žen považuje svého domácího mazlíčka za lepšího posluchače než svého manžela [2] a v pracovním světě je to mnohdy podobné. Laťka je tedy nízko. Neraďte, nesuďte a neskákejte do řeči. Mlčte, nechte je domluvit a dávejte najevo, že posloucháte.

3. NETLAČTE NA PILU

Teprve až když je skutečně vyslechnete, tak získáte šanci, že budou i oni poslouchat vás. Svoje argumenty ale předložte jen s jejich svolením. Buď se vás na ně sami zeptají nebo si o svolení požádejte. Případnou změnu názoru nebo rozhodnutí, co dělat dál, ale nechte na nich. Na chybná přesvědčení by si měli ideálně přijít sami.[3] Neříkejte jim, co mají dělat a zdůrazněte, že rozhodnutí je jen na nich.

4. JDĚTE PŘÍKLADEM

Jen těžko můžete po ostatních chtít něco, co sami neděláte. Pokud tedy usilujete o to, aby se druhá strana nějak chovala, tak v tom jděte příkladem. Například jestli chcete, aby přehodnotila názor, tak ukažte, že taky měníte přesvědčení ve světle dobrých argumentů. Vyhledávejte věci, na kterých se shodnete a stavte na nich. Buďte pokorní, nepřeceňujte své znalosti a přiznejte se, když nevíte a nejste si jistí. Připusťte, že se můžete mýlit. O to ochotnější bude druhá strana udělat totéž.

CHCI O KRITICKÉM MYŠLENÍ VĚDĚT VÍC

Už za týden, 8. 12. od 17:00, se koná 7. ročník konference Kritické myšlení.
S kódem KRIMYS20 získáte na vstupné navíc 20% slevu.

Životní spokojenost je v Česku třetí nejvyšší v Evropě, po Belgii a Nizozemsku. Zároveň pouze tato trojice národů se cítí opravdu dobře. Pro devět z deseti Čechů je přitom zdrojem radosti rodina. O tu lidé sice chtějí pečovat, ale úplně si neuvědomují, kolik sil a peněz je to může stát. Ukázaly to průzkumy NN Životní pojišťovny, z nichž také vyplynulo, jak moc volného času věnujeme práci a rodině a jak málo myslíme na sebe.

Jak blízko jste nejlepšímu možnému životu, který si dokážete představit? To je otázka, okolo které v první polovině minulého století vystavěl americký psycholog Albert Hadley Cantril uznávaný žebříček osobní spokojenosti se životem. Stejnou otázku letos dostalo přes 11 tisíc lidí po celé Evropě v rámci průzkumu NN.

„Zatímco Slováci, Řekové a Maďaři se cítí nejméně spokojení a se životem se podle jejich odpovědí spíše potýkají, Češi žijí ke své spokojenosti a spolu s Belgičany a Holanďany obsadili nejvyšší příčky odpovídající prosperitě,“ vysvětluje výsledky průzkumu Michal Korejs, produktový ředitel NN Životní pojišťovny. „Ještě šťastnější se v životě cítí čeští důchodci. Jejich spokojenost se podle průzkumu dá srovnat dokonce s vítěznými Holanďany,“ dodává.

Žijeme prací, nebo se ničíme?

Zdraví, rodina a domov jsou pro Čechy nejdůležitější věci v životě. Z průzkumu ale také vyplynulo, že zatímco rodině lidé svůj čas opravdu věnují, u zdraví spíše jen doufají, že si jeho pevnost udrží. Češi totiž i ve svém volnu více pečují o své pracovní záležitosti než o sebe.

„Češi mají svoji práci rádi. Spokojenost se zaměstnáním vyjádřilo 75 % lidí, a dokonce 82 % podnikatelů. Zatímco v roce 2016 jí lidé věnovali 7 % svého volného času, v nejnovějším průzkumu už mluvili o 14 %. Z jedné z posledních příček mezi konzumenty našeho volna se tak práce přesunula na stříbrnou příčku – za čas, který trávíme s partnerem a rodinou,“ říká Michal Korejs.

Přemíra práce si ale vybírá svou daň. To si nakonec uvědomují i ti, kteří mají svou práci rádi; 74 % oslovených přizna-lo, že práce má negativní vliv na jejich zdraví. V mezinárodním srovnání se zároveň ukázalo, že zdravá se cítí méně než polovina Čechů, což je nejhorší výsledek z celé Evropy.

„Proč nám práce tolik zasahuje i do osobního volna? Lidé se mnohdy přepracovávají i kvůli obavám z toho, že by jim mohlo zdraví vypovědět službu a oni by neměli dostatečně našetřeno na pravidelné výdaje v průběhu léčby,” vysvětluje Michal Korejs, produktový ředitel NN Životní pojišťovny.

Rodina základ života

Zatímco péči o sebe Češi nevěnují ani desetinu svého volného času, pro ostatní bychom se roztrhali. Naprostá většina Čechů je připravena se o své nejbližší postarat, a to jak osobně, tak finančně. Dobrou zprávou o Češích přináší i ce-loevropského srovnání, v němž patříme mezi národy nejvíce připravené pečovat o rodinu. Potvrzuje to ostatně i to, že rodině a partnerovi věnujeme nejvíce volného času.

Odhodlání Čechů postarat se o své blízké je sice vysoké, polovina z nich ale přiznává, že na placenou pomoc, bez které není péče o nesoběstačnou osobu mnohdy možná, zatím nemá peníze.

„Více než polovina Čechů je přesvědčena, že se má o nás ve stáří nebo v nemoci postarat stát. Peníze od státu sice pomohou, ale na kvalitní péči bohužel nestačí. Hlavní roli stále sehrává rodina. Důležité je proto nepodceňovat riziko nesoběstačnosti a včas si potřebu dlouhodobé péče pojistit. Jen tak si můžete být jisti, že své blízké nezatížíte víc, než unesou,“ říká produktový ředitel NN Životní pojišťovny. „Je možné do něj vstoupit až do věku 70 let, ale vyplatí se ho mít už mnohem dříve. Protože čím dřív do něj vstoupíte, tím méně budete platit po celou dobu pojištění,“ dodává.

Navzdory starostem, zda nám zdraví dovolí užít si penzi a zda budeme mít někoho, kdo se o nás postará, důchodci v Česku patří podle mezinárodního průzkumu mezi nejspokojenější Evropany vůbec. „Zdá se, že hlavním zdrojem štěstí v Česku je rodina. Myslí si to téměř 90 % dotazovaných. A potvrzují to i činy; rodině věnujeme nejvíce svého času a o své blízké jsme vždycky připraveni se postarat,“ shrnuje Michal Korejs.

Ve středu 24. listopadu se uskutečnil 4. ročník konference Osobní prosperita – Cesta udržitelného rozvoje společnosti. Letošní podtitul Vzdělávání jako zbraň, možnosti a cesty seberozvoje, formy vzdělávání využitelné v online době a zodpovědnost za svůj život byly ústředními tématy akce. Konferenci, která letos proběhla v online režimu, pořádala společnost yourchance o. p. s., záštitu nad akcí převzala Informační kancelář OSN v ČR. Záznam akce je dostupný na YouTube yourchance TV.

Moderace konference se zhostily obě dámy yourchance – Jana Merunková a Gabriela Štiková. V úvodu představily novinky z obecně prospěšné společnosti yourchance a obou jejích projektů: Začni správně a Finanční gramotnost do škol. Věnovaly se výsledkům a dopadům působení yourchance po 11 letech a etapám, které musela společnost zvládnout a ujít. Hovořily dále o vizi yourchance 2030

v souladu s Cíli udržitelného rozvoje OSN. Ve svém příspěvku zdůraznily potřebu celoživotního vzdělávání a vzdělané společnosti obecně. Předeslaly základní hodnoty yourchance, kterými jsou vzdělávání, inovace, leadership, kvalita a technologie. Klíčovou úlohou yourchance je být vzdělávací organizací, protože vzdělávání lidi zkompetentňuje. Jedním z cílů yourchance je dále snaha o eliminování nerovnosti ve společnosti. „Rozhodli jsme pokračovat zejména ve vzdělávání a mentoringu, s cílem rozvíjet kompetence mladých lidí k samostatnosti, nikoliv je díky poskytování sociálních služeb dlouhodobého charakteru dělat na sobě závislými. To se samozřejmě nevylučuje s poskytováním konzultací a přímé pomoci v oblasti práce, bydlení, hospodaření a seberozvoje obecně. Posílíme také roli a úlohu mentorů v programu, který již řadu let velmi efektivně funguje po celé České republice,“ dodává Gabriela Štiková. Vize yourchance 2030 je zejména orientována na ovlivňování integrační politiky mladých dospělých odcházejících z dětských domovů a pěstounské péče, kde už teď je yourchance leaderem, a vzdělávání k osobní prosperitě, které zahrnuje jak zvyšování úrovně kvality na českých školách, tak šíření know-how a sdílení zkušeností v zahraničí.

Každá ze zakladatelek yourchance se ujala také dalšího příspěvku konference. Gabriela představila aplikovaný výzkum Persist, jehož realizátorem je Masarykův ústav vyšších studií ČVUT. Aplikačním garantem je yourchance o.p.s. Cílem výzkumu, který trvá do roku 2022, je zmapovat faktory ovlivňující integraci mladých dospělých z dětských domovů do společnosti a jejich úspěšnou adaptaci na trh práce. První výstupy jsou již zřejmé a na konferenci byly prezentovány: Jaká je například role dětského domova při odchodu? 61,4 % respondentů uvedlo, že jim dětský domov pomohl připravit se na život po odchodu z něj. Nejčastější formou pomoci byla finanční a materiální pomoc, dále s hledáním ubytování, práce nebo poskytnutím právní rady v případě potřeby. 38,6 % uvedlo, že nedostali žádnou podporu a dětský domov jim nijak s přípravou na odchod nepomohl. Dotázaným nejčastěji chyběl dostatek finančních zdrojů a psychická podpora někoho, komu by mohli věřit. Z výstupů dále vyplynulo, že přes řadu organizací poskytujících finanční, psychologické, právní či pracovní poradenství a další služby mladým dospělým opouštějícím DD jsou tyto služby málo využívány a řada mladých dospělých neví o jejich existenci a nevěří v jejich účinnost.

O spolupráci s yourchance a projektu Emmaus na Ukrajině informovala ve svém příspěvku Natalia Ivashura. Jana Merunková zde působila v pozici lektorky a koordinátorky vzdělávacích aktivit na Ukrajině. Emmaus Charkov jsou menší organizace, která usiluje o zlepšení přístupu ke vzdělávání a na trh práce u mladých lidí s autismem. Kvůli existujícím zásadním překážkám a významné míře vyloučení těchto osob ze společnosti, se Emmaus potřebuje posunout, rozšířit svůj vliv a zajistit efektivní pomoc aktivním rodičům, kteří usilují o zachování práva svých handicapovaných dětí na vzdělání, na uplatnění se na pracovním trhu a ve společnosti vůbec. Komunikace mezi ukrajinskou vládou, samosprávou a neziskovým organizacemi potřebuje zásadní impuls, a proto se Emmaus rozhodl chopit se této iniciativy. Výsledkem spolupráce s yourchance bude kromě strategie, jak tento cíl realizovat, také e-kniha s doporučeními a shrnutími, jak a co dělat k otevření dialogu, která bude dostupná i dalším organizacím na Ukrajině.

V dalším příspěvku se Jana Merunková věnovala tomu, proč je třeba se celoživotně vzdělávat, jak tento seberozvoj souvisí s odpovědností a svobodou každého z nás, což jsou vlastně dvě strany jedné mince. „Přála bych si, aby se mnohem více otevíraly ve výuce příležitosti učit mladé lidi zážitkovými metodami. Vytrvalosti se člověk naučí kontinuální prací na určitém úkolu, odpovědnosti právě tím, že jsou zodpovědní za svá rozhodnutí a nesou jejich důsledky. Seberozvoj je hledání cesty k naplnění svého života a poslání každého z nás,“ vysvětluje spojitosti odpovědnosti, svobody a osobní prosperity Jana.

Kateřina Lichtenberková, expertka na oblast finanční gramotnosti a podnikavosti věnovala svůj příspěvek osobní prosperitě a podnikavosti každého z nás. Jde především o aktivní přístup k životu a našemu uplatnění se na trhu práce. Kompetencí k podnikavosti se rozumí schopnost využívat příležitosti a nápady a vytvářet z nich hodnoty pro ostatní. Podnikavost však není to, co podnikání a nevede nutně k tomu být podnikatelem. Kateřina dále nabídla možnosti, jak ve škole či mimo školu podnikavost budovat. Lze to různými žákovskými projekty a aktivitami, jako například studentské firmy a žákovské minipodniky, realizace školních akcí a soutěže. Jednou z nich je např. online hra Rozpočti si to!, která kultivuje finanční gramotnost žáků a rozvíjí znalosti o domácím hospodaření. Aktuálně běží soutěž v kategorii pro 2. st ZŠ a SŠ. Vše o soutěži najdete na webu soutěže Rozpočti si to!

Odpolední část zahájila Michaela Trnková, vedoucí týmu mediálního vzdělávání společnosti Člověk v tísni. Její příspěvek byl o mediálním vzdělávání. Poobědové příspěvky byly v čistě dámském podání. Jedním z dotazů účastníků bylo, jak se zorientovat ve světě informací, vybrat si ty správné, umět je filtrovat a pracovat s nimi? Je důležité uvědomit si, že žijeme v době digitální revoluce a digitální technologie prostupují našimi životy a ovlivňují ho. Zejména děti tráví v kyberprostoru hodně času, a to i díky distanční výuce. Důležité je řešit, jak konkrétně. Ale to se týká i dospělých. Michaela předeslala jak pozitiva, tak rizika online světa, mezi která patří závislost, kyberšikana, dezinformace (fake news), ale také polarizace společnosti. Již od útlého věku je třeba s dětmi mluvit o tom, jak se v mediálním prostoru orientovat a chápat tyto jevy a jak v určitých situacích reagovat. „Děti a mladistvé lze naučit, jak samostatně vyhledávat informace, analyzovat a posuzovat důvěryhodnost mediálních sdělení, umět rozlišovat sdělení založená na faktech od těch lživých a manipulativních. Měli bychom jim ukázat potenciál moderních technologií, ale také rizika a vést jek obezřetnosti,“ dodává Michaela k tématu.

O cestách ve vzdělávání, které z pohledu většiny působí alternativně, přestože splňují veškeré nároky RVP a na některých školách již jsou standardem, hovořila Iveta Pasáková, ředitelka Step by Step ČR, o.p.s. a Jana Schierlová ze Základní školy kpt. Jaroše v Trutnově. V příspěvku představily koncept a fungování programu Začít spolu. Jeho ústřední myšlenkou je víra v to, že má učení dávat smysl a přinášet radost. Cílem programu je neztrácet vnitřní motivaci k učení, mít stále chuť poznávat a objevovat nové věci. Také ale rozvíjet u dětí kompetence, které jsou zásadní pro jejich budoucnost: řešení problémů, kritické myšlení, spolupráci a komunikaci. Nejde tedy o předávání hotových znalostí a hromadění informací. Učitel má být průvodcem. To nevylučuje jeho roli nositele nového učiva a informací, které je dětem třeba sdělit. Na principy, souvislosti a možnosti využití získaných informací však děti přicházejí pod jeho vedením samy. Proces učení je stejně důležitý, jako jeho výsledek. Ivana Pasáková k programu dále uvádí: „Principy, na kterých pracujeme jsou, domnívám se, ústřední i pro některé progresivní školy. Jde například o inkluzivní vzdělávání, škola je tu pro všechny děti, učíme se v souvislostech, rodiče jsou partnery, jsme orientováni na dítě a základní je jeho aktivní zapojení.“ Paní učitelka Schierlová dále demonstrovala typický den v programu Začít spolu a jeho praktické využití ve své škole.

U skutečnosti, že svoboda není samozřejmost se ve svém příspěvku zastavila Veronika Vidláková a Petr Bureš z CEDU – Centra pro demokratické myšlení. Hovořili o práci s pedagogy a dětmi v oblasti občanského vzdělávání. O tom, jak přijímat odpovědnost a vnímat své okolí a kvalitu vztahů s okolím. Cílem CEDU je stav, kdy může každý z nás ovlivňovat svou budoucnost a místo, kde žije. Podpora tak směřuje zejména dětem a učitelům při formování odvážných a současně odpovědných postojů, které přispívají k větší zralosti demokracie.

Konferenci uzavřela lektorka finanční gramotnosti Věra Kříčková vystoupením o potřebě být v této době finančně gramotný. Hovořila dále o tom, jak lze výuku finanční gramotnosti na základních a středních školách uchopit. Důležité je položit základ zdravého přístupu k penězům a aby byl osobní, rodinný rozpočet tématem, kterému rozumíme, které nás baví a dále na něm pracujeme. Právě to je základem koncepce Finančně gramotné školy a následně práce s touto koncepcí na školách. Součástí jsou zážitkové projektové dny s žáky nebo jen s pedagogy, účast na konferencích, sdílení mezi dalšími školami apod. Více o koncepci a certifikaci Finančně gramotná škola najdete na webu projektu Finanční gramotnost do škol.

Konferenci pořádala yourchance o.p.s. pod záštitou Centra OSN v Praze ve spolupráci s Masarykovým ústavem vyšších studií a finanční podporou TAČR. Děkujeme také dalším partnerům, a to České mincovně, Nadaci BLÍŽKSOBĚ, nadačnímu fondu Purple Foundation, Nadaci KB Jistota, společnosti Meatest a realitnímu brokerovi, investorovi a podnikateli Petru Vomastkovi. Velký dík patří také manželům Winklerovým a Michalovi Brožovi, vedoucímu iCentra OSN v Praze.

Yourchance o.p.s. prosazuje potřebné změny v oblasti výuky finanční gramotnosti projektem Finanční gramotnost do škol, v principech podnikání a rozvoji podnikavosti žáků základních a středních škol. Podporujeme učitele ve výuce finanční gramotnosti, aby školy opouštěla mladá generace s pevně zakotvenými principy zdravého finančního rozhodování, a připravuje pro ně i metodickou podporu. Další důležitou oblastí, na kterou zaměřuje yourchance svou pozornost projektem Začni správně, je integrace mladých dospělých opouštějících instituce náhradní rodinné výchovy a jejich podpora. Sledujte nás na sociálních sítích: Facebook yourchance, Facebook FGD, Facebook Začni správně, Instagram Začni správně, LinkedIn nebo Twitter.

Slavný britský architekt ghanského původu David Adjaye navrhl do New Yorku obytný 507 metrů vysoký mrakodrap The Affirmation Tower. Zajímavý je díky své rozšiřující se konstrukci, kde se hmota budovy od základny směrem k nebi nezvykle rozšiřuje. V některém z vyšších pater bude veřejné bruslení.

The Affirmation Tower má v New Yorku vyrůst na rohu 35. a 36. ulice spolu s 11th Avenue a Hudson Boulevard West. Mrakodrap bude mít výšku 1 663 stop tedy asi 507 metrů. Design budovy je postaven na sérii šesti hmot ve tvaru kvádru, které rostou z mohutné základny a postupně se zvětšují. Dosažen je tak zvláštní efekt budovy otočené vzhůru nohama.

Fasáda budovy bude tvořena sérii masivních betonových sloupů s žebrovitým efektem. David Adjaye konstrukci ozdobil jemnými motivy, kdy se sloupy slévají v jednu hmotu, rotují a jinak se prolínají. V přízemí budovy vznikne atrium s posezením a možností vstupu pro veřejnost.

Mrakodrap nabídne multifunkční využití. Velká část bude věnována dvěma hotelům, ale najdeme tu i kanceláře, vyhlídkovou plošinu a kluziště v jednom z těch výše položených podlaží. Na střeše by měla být mimo vyhlídky také vzrostlá zeleň.

Foto a zdroj: Adjaye Associates, DesignMag

Zachmuřený, rozčilený a věčně štěkající šéf nedostane z lidí lepší výkon, naopak úspěchů ve vedení týmů dosahují nejvíce lídři empatičtí. Prokazují to nejnovější vědecké poznatky i zkušenosti špičkových světových headhunterů, uvádí Stanton Chase, mezinárodní firma, která se zabývá vyhledáváním vrcholových manažerů (Executive Search).

„Dát najevo empatii již není jen otázkou dobrého vychování šéfa, ale ukazuje se, že je důležitá pro úspěšné fungování firmy prakticky na všech úrovních, od inovativnosti až po udržení zaměstnanců,“ říká Marek Navrátil, psycholog a partner pražské kanceláře Stanton Chase. Dobrý šéf podle něj musí mít celou řadu vlastností, z nichž jedna z nejdůležitějších je právě empatie, tedy schopnost vcítit se do druhých, porozumět jejich myšlení, pohledu na věc a emocím a projevit upřímný zájem. Empatický šéf je někdo, kdo má starost a dává najevo, že chápe životní okolnosti svých kolegů.

„Žijeme v době mimořádně náročné, naprostá většina lidí zažívá stres způsobený pandemií, chaosem a nejistou budoucností. Empatie je významný protijed,“ tvrdí Marek Navrátil. „Empatie již není třešničkou na dortu firemní kultury, je to dnes doslova strategický imperativ.“

Empatie vede k větší spolupráci, jak prokázala například studie University of Pensylvania a University of Houston, publikovaná v časopisu Evolutionary Biology . I když je empatie ovlivněná rozličnými sociálními normami a kulturou, v podstatě napříč kulturami podporuje spolupráci, protože účastníci komunikačního aktu cítí větší porozumění, blízkost a zažívají pocit, že jsou na jedné lodi.

K podobným závěrům došla i nedávná studie americké organizace Catalyst , podle níž jsou zaměstnanci vedení empatickým šéfem inovativnější, angažovanější, odolnější vůči syndromu vyhoření, stabilnější a loajálnější. Podívejme se na některé závěry blíže:

Inovace a angažovanost. Pokud je šéf empatický, zaměstnanci mu to vracejí tím, že jsou emocionálně blíže firmě a jejím cílům, přicházejí s novými nápady a postupy a jsou celkově kreativnější a inovativnější. Například 61 % lidí pod empatickým šéfem přichází iniciativně s novými nápady, na rozdíl od 13 % pod šéfem, který empatický není, v angažovanosti je poměr 72 % u empatických šéfů a jen 32 % u ostatních.

Syndrom vyhoření. Mimořádně složitá a chaotická situace způsobená pandemií dohnala množství lidí na hranici možností a 60 % dotazovaných uvedlo, že se cítí vyhořelí, tedy frustrovaní, emocionálně vyčerpaní, opotřebovaní a unavení. I když v tomto případě není vliv empatie zásadní, rozhodně je důležitý: jen 54 % žen pod empatickými šéfy se cítilo vyhořelými, oproti cca 65 % pod neempatickými.

Loajalita a udržení. Zaměstnanci, kteří cítí, že šéf a firma rozumí a respektují jejich momentální životní situaci, mají menší tendenci odejít. Okolo 60 % žen z výzkumu, které měly empatického šéfa, nechce změnit zaměstnání oproti pouhé cca čtvrtině žen, které šéfa empatického nemají.

Rovnováha mezi prací a osobním životem. Tzv. work-life balance, tolik zdůrazňovanou v moderním managementu a vyžadovanou většinou zaměstnanců, může empatie šéfů ovlivnit velmi pozitivně. Roste obvyklost práce z domova a flexibilita pracovní doby. Již nelze snadno rozdělit čas v průběhu dne na čas pracovní a čas odpočinku, obojí se prolíná a to vyžaduje nové přístupy k práci i k řízení lidí. Empatie hraje v takovém případě velmi důležitou roli, například 86 % zaměstnanců uvádí, že se jim daří udržovat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem pod empatickým šéfem. Pouze 60 % zaměstnanců se to daří pod šéfem, který příliš empatický není.

„Schopnosti vcítit se do druhého člověka však obratní manipulátoři často zneužívají. Mohou v nás účelově vzbuzovat lítost, nebo nás mohou například zaplavit euforií, a následně toho využít,“ říká Marek Navrátil. „V těchto situacích se nám chce říci, nedojímej, nebo naopak, prrrr, to už je moc. Znám to z vlastní praxe, kdy kandidát tak moc stojí o nabízenou pozici, že se tomu až nechce věřit.“

Empatii je možné kultivovat a trénovat. Jak na to? Empatie v sobě zahrnuje tři důležité aspekty: myšlení, tedy ochotu naslouchat a porozumět myšlenkám a pocitům druhých; cítění, tedy schopnost dát najevo podobnou zkušenost nebo pocity; a akci, tedy schopnost o pochopení druhého hovořit a dát toto vcítění najevo.

„Udělejte si čas a naslouchejte pocitům a starostem druhých. Řekněte, že máte podobnou zkušenost nebo zažíváte podobné pocity, nebo že jim alespoň rozumíte. A co možná nejvíce komunikujte a dejte najevo, že dané životní situaci a reakci na ni rozumíte,“ radí Marek Navrátil.

Zatím na pěti různých místech po Moravskoslezském kraji vyrostly takzvané Yogapoint, které navrhl architektonický ateliér KLAR. Univerzální objekt v několika velikostech je umisťován v malebné krajině, kde ji zásadně nenarušuje. I za nepřízně počasí je zde možné cvičit jógu i jiné způsoby cvičení či relaxace.

„Cílem budování Yogapointů bylo zatraktivnit veřejný prostor v našem kraji v souladu s přírodou a zároveň motivovat lidi ke zdravějšímu životnímu stylu, k pobytu a relaxaci v přírodě. Yogapointy je možné využít ke cvičení jógy, jak už samotný název vypovídá, ale také k relaxaci, protáhnutí těla po náročné fyzické aktivitě nebo jen pro vychutnání si pohledů do okolní krajiny,“ náměstek hejtmana Moravskoslezský kraje Jan Krkoška.

„Při tvorbě konceptu pro nás byly podstatné základní elementy, kterými je možné jógu jako takovou popsat. Náš návrh se tedy snaží reflektovat stabilitu, lehkost, jednoduchost a svým materiálovým pojetím také určitou sounáležitost s přírodou. Cílem bylo navrhnout drobný objekt, který se bude jako prefabrikát osazovat na různých místech, ať už v městském prostředí, v rekreačních oblastech či v úplně volné přírodní krajině,“ uvádí architekti Václav Kocián a Zdeněk Liška.

Pavilon dostal podobu dřevěného pavilonu, kde v základní velikosti najdou prostor dvě cvičící osoby. Na 8,4 metrech čtverečních jsou jednoduché čtyři sloupy zastřešené dřevěným roštem možným překrýt transparentní krytinou. Rozšířená verze pak počítá s plochou 24,7 metrů čtverečních kapacitou až pro šest cvičících. Jako materiál bylo použito dřevo a ocel.

Foto: BoysPlayNice, DesignMag
Zdroj: KLAR

Online nakladatelská služba Pointa vydává před Vánocemi několik zajímavých titulů o cestování a zážitcích ze zahraničí. Jejich prostřednictvím se čtenáři podívají od Islandu přes starý kontinent až po jihovýchodní Asii. Všechny cestovatelské i spoustu dalších titulů je možné objednat na e-shopu Pointy a ve všech tradičních knihkupectvích nebo na e-shopech.

CESTOVATELSKÉ TIPY NA VÁNOCE:

Pašerák srílanských snů

Dobrodružný román zasazený do nedávné občanské války na Srí Lance. Příběh inspirovaný skutečnými událostmi a reálnými zážitky českého humanitárního pracovníka.

Autor: Jan Pavelka

Vystudovaný novinář, který se rozhodl věnovat humanitární a rozvojové pomoci. Pracoval jako logistik a vedoucí mise společnosti Člověk v tísni a poté jako manažer rozvojových projektů v soukromých firmách. Takřka deset let působil v Asii, Africe a zemích bývalého Sovětského svazu. O svých jedinečných pracovních zážitcích od Afghánistánu po Mosambik publikoval články v celé řadě tištěných periodik. Román Pašerák srílanských snů, kombinující realitu s fikcí, je jeho autorská prvotina.

Anotace

Třicátník Danny přijíždí na Srí Lanku, aby vedl tamní pobočku české humanitární organizace. Je únor 2008 a ostrov se již čtvrt století topí v krvavé občanské válce mezi vládou a tamilskými separatisty. Aniž by o to stál, ocitá se bez varování uprostřed pavučiny spiknutí a dávných křivd, uprostřed chaosu, kde není jasné, kdo je kdo a na čí straně stojí. Na pozadí války se začne odvíjet i jeho osobní příběh, plný neméně zajímavých situací a překvapení.

Podklady: Pašerák srílanských snů PR DECK

V prodeji od 8. listopadu 2021.
Pointa.cz | Pašerák srílanských snů

Dopisy z Asie

Sbírka cestopisných dopisů z let koně, kozy, opice, kohouta a psa. Autobiografická kniha nastiňuje politické, sociální i environmentální změny během pěti let strávených v jihovýchodní a jižní Asii.

Autorka: Veronika Štěpková

Anotace

Kniha krátkých dopisů z let 2014 až 2019 strávených v jižní a jihovýchodní Asii. Autorka během nich pracovala pro agenturu UN Women v Kambodži a žila v Hongkongu a Bangladéši, kde dělala terénní výzkum s ilegálními migrantkami. Ve svých dopisech nesentimentální formou popisuje politické změny v regionu, zkušenosti s různými meditačními technikami, ale i konkrétní příběhy lidí, kteří ji inspirovali. Mezi významné okamžiky zachycené v knize patří teroristický útok na Dháku, humanitární krize v Kambodži, tichá meditace v barmském buddhistickém klášteře nebo zkušenost s epidemií HIV.

Podklady: Dopisy z Asie PR DECK

V prodeji od 4. října 2021.
Pointa.cz | Dopisy z Asie

Na kole po Evropě

Dobrodružné povídání amatérského cestovatele na kole po Evropě, který se vydal objevovat známá, ale i neznámá zákoutí starého kontinentu.

Autor: Martin Klíma

Anotace

Vyprávění z několika cest cyklisty, který se vydal poznat kouty známých i neznámých míst Evropy. Při svých cyklo putováních, jak sám své cesty nazývá, zažívá spoustu neopakovatelných příjemných chvil, ale i překvapení a úskalí. Příkladem budiž neplánovaná návštěva policejní stanice na srbsko-rumunské hranici. Společně s autorem zavítáte na místa, kde jste možná ještě nebyli. A budete mít možnost poznat kulturu, tradice a zvyky obyvatel různých částí starého kontinentu. Tak neváhejte a začtěte se. Možná vás vyprávění přesvědčí i k realizaci vlastní cesty.

Podklady: Na kole po Evropě PR DECK

V prodeji od 11. listopadu 2021.
Pointa.cz | Na kole po Evropě

Listlandi

Drobná encyklopedie tvarosloví islandských hor provázená minimalistickými ilustracemi.

Autorky: Jana Jano a Ivana Goláňová

Anotace

Eyjafjallajökull?! Co je to za jazykolam?

Na Islandu najdeme spoustu podobně krkolomných jmen. Když je však rozložíme na jednotlivá slova, v tomto případě eyja (ostrov), fjall (hora) a jökull (ledovec), získáme relativně přesnou informaci o charakteru daného místa. Půvabné minimalistické ilustrace jsou průvodcem k imaginaci názvů, které najdeme v islandských mapách. Kniha je drobnou encyklopedií čtyřiceti dvou pojmů. Všechny značí horu, kopec či jinou vyvýšeninu. Společně rozklíčujeme jejich význam a o krůček se přiblížíme zemi roztodivných tvarů a tajemných míst. To vše v pěti jazycích: angličtině, islandštině, češtině, polštině a španělštině.

Podklady: Listlandi PR DECK

V prodeji od 24. května 2021.
Pointa.cz | Listlandi

V historické budově Uměleckoprůmyslového musea v Praze byla zahájena výstava Dimenze designu, která je retrospektivní přehlídkou toho nejlepšího průmyslového a produktového designu, který vzešel od studentů ateliéru Průmyslový design Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. K vidění je motorka, auto, nábytek, dekorace i interiérové doplňky.

„Ateliér Průmyslový design Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který byl založen v roce 1999, navazuje na dlouholetou tradici výuky průmyslového designu, jejíž základy byly koncipovány na sklonku 30. let 20. století ve zlínské Škole umění, založené společností Baťa. Zlín se stal kolébkou českého průmyslového designu zejména zásluhou takových osobností, jakými byli prof. Vincenc Makovský, prof. Zdeněk Kovář a jeho žák prof. akad. soch. Pavel Škarka,“ uvádí zástupci ateliéru k jeho historii.

„Studium v ateliéru Průmyslový design FMK UTB ve Zlíně, který od roku 2014 vede doc. MgA. Martin Surman, ArtD., je zaměřeno na navrhování sériově vyráběných produktů z oblastí designu nábytku, interiérových doplňků, elektrospotřebičů, strojů, dopravních prostředků apod. V rámci ateliérové výuky je kladen důraz zejména na vysokou užitnou hodnotu návrhu a jeho ergonomické parametry, vizuální kvalitu, ekologii a výrobní potenciál,“ dodávají s tím, že na výstavě, která je otevřena do 23. ledna 2022, je vidět řada produktů vzešlých ze spolupráci s velkými českými značkami.

Foto a zdroj: Uměleckoprůmyslové museum v Praze a FMK UTB, DesignMag

• logistická společnost DHL Express Česká republika oznámila, že se posunula z 2. místa v minulém roce na 1. místo v žebříčku ocenění Great Place to Work™ a Fortune Magazine
• zaměření na rozvoj a zapojení zaměstnanců přináší úspěch a nejlepší finanční výsledky v 50leté historii DHL

Společnost DHL Express, přední mezinárodní poskytovatel expresních služeb, byla oceněna nejlepším pracovištěm číslo jedna na světě z celého seznamu firem, který každoročně vydává Great Place to Work™ (GPTW) ve spolupráci s časopisem Fortune. DHL Express postoupila z 8. místa z roku 2017 až na 1. místo v letošním roce. „Od roku 2009 zažívá DHL Express éru transformace, která vychází ze strategie Focus. V této strategii jsme si dali za cíl motivovat lidi, kteří s námi pracují. Chceme, ať se pro ně stane DHL Express tím nejlepším možným zaměstnavatelem,“ říká John Pearson, generální ředitel DHL Express. „Pro společnost, ve které působí 111 000 kolegů ve 220 zemích, to je odvážný závazek. Ale to, co mě pohání každý den, je víra v naše lidi a jejich schopnosti poskytovat ten nejlepší servis zákazníkům i sobě navzájem. Děkujeme všem kolegům, kteří to umožňují, a kteří se zúčastnili letošního GPTW průzkumu. Nikdy jsem nebyl hrdější na to, že jsem součástí této společnosti.“

Naďa Nepivodová

Vedení DHL Express záleží, aby se lidé ve firmě cítili opravdu oceňovaní. „Jedním z pilířů DHL Express jsou naši zaměstnanci. Bez jejich angažovanosti a nadšení bychom nemohli poskytovat našim zákazníkům ty nejlepší služby. Mám proto radost, že se nám opět podařilo získat ocenění Great Place to Work™ a tentokrát jsme celosvětovou jedničkou jako nejlepší pracoviště. Ocenění vychází z anonymního dotazníkového průzkumu, který hodnotí zkušenosti zaměstnanců v oblasti vedení, firemních hodnot, důvěry a zavádění inovací ve společnosti,“ sdělila Naďa Nepivodová, ředitelka divize lidských zdrojů pro Českou republiku.

„Mám radost, že jsme se dostali na první místo a získali ocenění za nejlepší pracoviště na světě. Je to pro nás o to významnější, že ocenění vychází z hodnocení zaměstnanců.“ sdělil Luděk Drnec, generální ředitel DHL Express Česká republika.

Během globální pandemie čelili a čelí logistické firmy intenzivnímu tlaku. Uznání jako World’s Best Workplace™ 2021 je však důkazem síly firemní kultury DHL Express. V průzkumu jsou auditovány také zaměstnanecké iniciativy a programy, které posilují firemní kulturu. Průzkum GPTW například zaznamenal velmi vysokou motivaci a zapojení zaměstnanců. Skóre překonalo 93 % . Společnost DHL Express se v tomto náročném období soustředila na komunikaci a podporu svých zaměstnanců, poskytovala pocit jistoty práce a v neposlední řadě se neustále stará o maximální bezpečnost svých zaměstnanců.

Centrum Brna se za deset či spíše patnáct let výrazně promění. Velká dominanta centra města, kterým hlavní vlakové nádraží bezesporu již nyní je bude proměněno podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects. V mezinárodní soutěži vyhráli s výrazným návrhem, kde hlavní vstup třemi oblouky připomíná jakousi katedrálu železnice. Promění se i přilehlé okolí.

„Autoři vítězného návrhu budou dohlížet na kvalitní zpracování projektové dokumentace nové budovy. Budou zárukou toho, že po dokončení bude nové nádraží nejen chloubou jižní Moravy, ale také místem, které budou cestující využívat opravdu rádi. Stávající předpoklad dokončení nové budovy hlavního nádraží směřuje do roků 2032 až 2035, kdy už bude hotová i část nové čtvrti Trnitá,“ říká náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb ze Správy železnic.

„Vítězný návrh v sobě podle poroty kombinuje odkaz na historické veřejné budovy s moderním přestupním uzlem a kvalitním veřejným prostranstvím. Klade důraz na brněnského genia loci i pečlivé posouzení praktického fungování nové budovy nádraží i jejího okolí. V průběhu soutěže jsme navíc doporučili některé části návrhu dále dopracovat, výsledek tak bude ještě lépe odpovídat nynějším přísným požadavkům na novou nádražní budovu,“ dodává městský architekt Michal Sedláček, který zasedal v odborné porotě.

Foto: Benthem Crouwel Architects
Zdroj: Kancelář architekta města Brna, DesignMag

Česká republika potřebuje vyrovnávat velké nerovnosti v rámci společnosti, umožnit, aby inovace a moderních technologie mohli využívat všichni lidé, nejen někteří jako dnes, dále výrazně zkvalitnit špatnou státní správu či přiblížit svou ekonomiku vyspělým severským zemím a Německu. Shodli se na tom významní zástupci různých oborů Česka v rámci jednoho z diskuzních panelů mezinárodní konference Týdne inovací ČR, která proběhla v pondělí 11. října v Praze.

Česká společnost trpí výraznými nerovnostmi

Problém, na kterém panovala asi největší shoda. Bohumil Kartous, ředitel Pražského inovačního institutu, řekl, že pandemie nasvítila například ve vzdělávacím systému, mezi regiony atd. řadu strukturálních nerovností, které společnost dělí a vytváří v ní propast, jejíž důsledky se pak promítají do řady věcí. Ať už je to politická volba, hodnotové postoje ap. Proto je podle Kartouse jedním z našich nejdůležitějších úkolů využívat inovace a nové technologie především k posílení a udržení maximální soudržnosti v české společnosti. Příkladem, kde se to daří, jsou podle něj zejména skandinávské země, které se také pravidelně umísťují na špici různých mezinárodních srovnání ať už jde o úroveň wellbeingu, důvěry v instituce či míru inovací.

Podle rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové se v uplynulém zhruba roce a půl ukázalo, že ekonomický model, v němž žijeme prakticky od 2. světové války, se už vyčerpal a má spoustu slabých míst. I proto jsme podle ní nebyli schopni pandemickou krizi zvládnout tak, jak bychom si představovali. Naše současná společnost totiž vůbec neřeší aspekty, které nejsou součástí tohoto ekonomického modelu, jako např. zdravotní bezpečnost nebo otázky klimatu. A s tím třeba i související narušení odběratelsko-dodavatelských řetězců, které ukázaly, že v určitých komoditách nejsme soběstační, protože aplikujeme ekonomický model založený na maximalizaci zisku a levné pracovní síle. Tento model podle Nerudové neakcentuje sociální dimenzi a vede k výše zmíněným nerovnostem. A Česko je na tom z tohoto pohledu hůř, než činí průměr zemí EU. Například z hlediska srovnání kolik procent bohatství vlastní jedno procento populace na tom nejsme tak špatně jako třeba Rusko, ale zároveň výrazně hůř než Německo či Rakousko, zdůraznila Danuše Nerudová.

Bývalý šéf Transparency International David Ondráčka si myslí, že z pohledu inovací máme v ČR dva světy: v rámci jednoho se zabýváme umělou inteligencí a úžasnými technickými vychytávkami, ovšem v tom druhém je realitou, že lidé v některých obcích jen obtížně shánějí lékaře, vlak u nich jezdí pouze jednou za den ap. Tyhle nůžky se podle Ondráčky stále rozšiřují, je proto nezbytné, aby se inovace dostaly mnohem níže a zlepšovaly životy všech lidí.

Nekvalitní státní správa a nedobrá konkurenceschopnost ČR

Během covidové pandemie se naplno obnažila nefunkčnost našeho státu v řadě oblastí, restart státu je proto zásadní, myslí si David Ondráčka. Za jeden z důležitých nástrojů pro uskutečnění žádoucích změn ve veřejném sektoru považuje e-government, tedy digitalizaci, tak aby lidé mohli většinu svých agend, při nichž musejí se státem komunikovat, vyřídit na dálku. Ovšem digitalizaci je podle Ondráčky potřeba udělat i vnitřní, tak aby mezi sebou elektronicky mohly komunikovaly i jednotlivé úřady, které dnes často dělají neefektivní práci, protože musejí provádět „papírování”. Takové změny by jejich činnost mohly výrazně zlevnit a zrychlit, je přesvědčen David Ondráčka.

Pandemie podle ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Soni Jonášové také ukázala, jak špatně náš stát investuje a hospodaří se svými penězi, což je vidět například na rychlém zadlužování. „Než jako firmu je lepší řídit stát jako domácnost,“ řekla Soňa Jonášová. Pak bychom si totiž byli vědomi jaké zdroje, ať ty přírodní nebo lidské, máme k dispozici a podle toho bychom s nimi nakládali. Podle ředitelky INCIEN by měl například stát v rámci veřejných zakázek investovat nejen podle nejnižší ceny, ale i s ohledem na sociální a také environmentální kritéria. Takto chytré investice by mohly napříč Evropou pomoci lidem, kteří jsou znevýhodnění, nemají takové příležitosti atd. lépe se začlenit do společnosti.

Lékař a epidemiolog z pražského IKEM Petr Smejkal upozornil na slabou úroveň českého zdravotnictví, především ve smyslu nízkých odměn pracovníků v tomto sektoru či špatném vybavení nemocnic a ordinací (nejen) v malých městech atd. Náš stát podle Smejkala spoléhá na kvalitní služby, které ovšem poskytují nedostatečně placení zdravotníci, což je dlouhodobě neudržitelné. Během nejhorších okamžiků pandemie bylo také vidět, že zdravotníci jsou na hraně svých možností, a kdyby se situace měla znova takto významně zhoršit, řada z nich z oboru odejde, varuje Petr Smejkal.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar poukázal na to, že téměř veškerá hodnocení konkurenceschopnosti ČR v posledních třiceti letech ukazují, že naši společnost dopředu táhne privátní sektor, který je dnes v globálním měřítku plně konkurenceschopný. Ovšem jeden aspekt nás zároveň táhne výrazně zpět, a to je veřejný sektor. „Roky jsme o tom mluvili, ale netušili jsme, jaké to má reálné důsledky,“ prohlásil Radek Špicar. Pandemie podle něj víc než výmluvně ukázala, co toto selhání může v praxi přinést, například v podobě desetitisíců mrtvých.

Podle Špicara je dnes jasné, že konkurenceschopnost ČR už nemůže být založená na levné pracovní síle jako doposud. Pandemie pro nás bude symbolicky znamenat konec první ekonomické transformace, jejíž koncept už se zcela vyčerpal, řekl Špicar. Je proto třeba rozjet druhou ekonomickou reformu, která nám mimo jiné pomůže dohánět země na severu Evropy a Německo, oproti kterému stále máme třetinové platy, což je ostuda a zároveň riziko pro sociální smír téhle země, je přesvědčen Radek Špicar.

Co s tím aneb jak udělat z Česka lepší místo pro život

Většina diskutujících se shodla i na tom, že asi nejdůležitějším nástrojem, který může ČR významně posunout žádoucím směrem v naznačených oblastech, je vylepšení vzdělávacího systému. Podle Danuše Nerudové potřebujeme více vzdělaných lidí, například z hlediska počtu vysokoškoláků jsme stále pod průměrem zemí OECD. To nám pomůže, abychom schopnost inovovat přenesli i na tu nejnižší úroveň, tedy aby se inovacemi nezabývaly téměř pouze velké firmy, jak je tomu dnes, ale aby toho byly schopné i malé a střední podniky, které tvoří zhruba 60 % české ekonomiky. Potřebujeme, aby inovovat dokázal i venkov, protože nám to pomůže mj. zmenšovat několikrát zmíněné regionální rozdíly, řekla rektorka Mendelovy univerzity.

Bohumil Kartous v této souvislosti poznamenal, že ve svobodné zemi nelze restrukturalizovat systém tak snadno, jako to jde v autoritářských či poloautoritářských režimech. V demokraciích je nástrojem k uskutečnění žádoucích změn dlouhodobé vytváření vhodných podmínek, myslí si Kartous a vysvětluje, že změnit například způsob práce a přemýšlení lidí pracujících ve státním aparátu lze jedině změnou hodnot. A tomu nám pomůže především kvalitní školský systém, který bude vychovávat tvořivé a také aktivní jednotlivce.

Soňa Jonášová se domnívá, že příštích letech možná bude nutné v ČR vyrábět méně, protože nebude dostatek zdrojů ap. Řešením je podle ní dělat věci lépe a chytře, a díky tomu si pak budeme moci dovolit i prodávat je za vyšší ceny, protože budou konkurenceschopné na globálních trzích.

Podle Radka Špicara by české ekonomice významně pomohlo, kdybychom se zlepšením podmínek zasadili o to, aby z ní každoročně neodcházelo 300 miliard korun z firem vlastněných zahraničním kapitálem. Tyto podniky u nás podle něj peníze reinvestovat chtějí, ale v tom, aby to dělaly ve zvýšené míře, jim brání především dvě věci: 1) postavit třeba vývojové centrum aj. trvá v ČR příliš dlouho, 2) sehnat dostatek kompetentních pracovních sil je tu prakticky nemožné.

Když lidé věří svým politikům

V debatě často zaznívaly příklady dobré praxe ze skandinávských zemí. Podle nich třeba Finové či Dánové ve vysoké míře důvěřují svým politikům. Díky tomu se pak mnohem víc starají o společný zájem celé společnosti a nejsou zdaleka tolik náchylní podléhat „alternativním” řešením, která předkládají populisté a extrémisté, či dezinformační scéně atd.

I proto byli podle Petra Smejkala Dánové jedni z nejlepších pokud jde o zvládání covidové pandemie. Když jim totiž představitelé státu doporučili, aby se nechali očkovat, lidi to opravdu udělali. Dánové tak dnes mají společně s Portugalskem nejvíce proočkovanou populaci v Evropě (cca 85 %) a už na začátku září si mohli dovolit přistoupit ke zrušení prakticky veškerých protipandemických opatření.

Petr Smejkal se domnívá, že vysoká úmrtnost v ČR během pandemie je daní i za to, že je u nás stále přítomný určitý rys typický pro východní společnosti – bezohlednost vůči ostatním. Řada lidí podle něj například odmítá nosit roušku, protože jim vadí, ale že to může pomoci jiným, je nezajímá. A totéž platí pro očkování, myslí si Petr Smejkal. Princip, že se očkujeme pro druhé, u nás na rozdíl od zemí na severu podle něj moc nefunguje.

Interaktivní soutěž Rozpočti si to! zahájila 25. října svůj 9. ročník v kategorii 2. stupeň ZŠ, víceletá gymnázia a střední školy. Pořadatelem je společnost yourchance a její projekt Finanční gramotnost do škol. Hra prověřuje finanční gramotnost na českých školách a každoročně se jí účastní přes tisíc žáků základních a středních škol. Partnerem letošního ročníku soutěže je HRAJ S ROZUMEM. Díky tomu se mohou zúčastnění v kreativních a bonusových úkolech seznámit s problematikou hazardu a rozdílem mezi rekreačním a problémovým hraním. Přidejte se a přihlaste svoje týmy do nového ročníku! Registrace jsou možné od 25. 10., hra bude ukončena k 25. 4. 2022.

Smyslem interaktivní hry Rozpočti si to! je rozvinout finanční gramotnost účastníků – žáků základních a středních škol, jejich rodičů a učitelů, a to zejména v tématu domácího hospodaření. Soutěž je postavena na hře, která běží ve webové aplikaci. Zejména pro ty, kteří soutěží opakovaně, budou v ročníku 2021/2022 nové některé z bonusových úkolů.

Kromě témat z rodinného hospodaření přináší letos soutěž téma Hraj s rozumem. Cílem Hraj s rozumem je vzdělávat studenty v oblasti hazardních her a ukázat jim, jak tento svět funguje. Výsledkem našich snah je stav, kdy se mladí lidé dokážou sami zodpovědně rozhodovat, pokud se s nějakou formou hazardní hry setkají. A také to, aby vůbec dokázali vyhodnotit jaký je rozdíl mezi hrou a hazardem. „Zodpovědný přístup k hraní je jednou z našich klíčových priorit, proto považujeme za důležité věnovat se i vzdělávání nezletilých. S hazardní hrou se totiž mohou studenti setkat dříve, než dosáhnou zákonem povolené hranice 18 let, a to například prostřednictvím rodičů nebo kamarádů. Jde nám o to, aby pochopili, že hraní her je forma zábavy a ne snadná cesta k penězům. Právě práce s penězi a rodinnými rozpočty se zodpovědným hraním úzce souvisí a my jsme rádi, že Hraj s rozumem je součástí soutěže Rozpočti si to. Věříme, že pokud studenti pochopí principy her, naučí se zodpovědně rozhodovat a budou mít informace o tom, jaká mohou přinášet rizika, mnohem lépe se v tomto světě zorientují,“ říká ke spolupráci s yourchance a Rozpočti si to Veronika Diamantová, tisková mluvčí Sazky.

Mezi bonusovými úkoly tak najdete také úkoly týkající se rozdílu mezi rekreačním a problémovým hraním. Můžete vytvořit plakát o zodpovědném hraní, dozvíte se o rizicích spojených s hazardními hrami nebo si můžete zahrát na zákonodárce. Vyplnit můžete náš kvíz zaměřený na hazardní hry či pracovní list, díky kterému si vyzkoušíte práci s rizikem. Zkuste si také přímo zažít, kdo více vyhrává při hře v kasinu – je to hráč nebo kasino?

Extra minisoutěž pro žáky

S partnerem ročníku 2021/22 Hraj s rozumem jsme pro žáky připravili minisoutěž o nejlepší PLAKÁT nebo INFOGRAFIKU k tématu rizika související s hazardními hrami u teenagerů. Zasílat soutěžní výtvory lze od 25. 10. 2021 – 28. 2. 2022. Podmínkou účasti v minisoutěži není účast v novém ročníku Rozpočti si to! Vše o minisoutěži na webu www.rozpoctisito.cz/minisouteze/.

Více k tématu si můžete přečíst na www.rozpoctisito.cz a na https://hrajsrozumem.cz/.

Online hra Rozpočti si to!

Online hra Rozpočti si to! je rozdělena na tři kola: první kolo je zaměřeno na profil herní rodiny (domácnosti) a její bydlení, dopravu a jídlo; druhé kolo pak na další výdaje domácnosti (např. oblečení, média apod.); ve třetím kole se týmy zabývají tématem Vánoce, tvorbou finančních rezerv a investicemi. Hra je doplněna o kreativní a bonusové úkoly, které jsou dobrovolné, ale pomohou proniknout hlouběji do problematiky peněžního toku herní rodiny a její konkrétní situace. Ke kreativním úkolům patří například medailonek rodiny, finanční rezerva, rodinný recept, představení toho, jak vypadá bydlení nebo jídelníček. Bonusové úkoly jsou rozdělené do šesti oblastí, které jsou zaměřené na různé nástroje, pomocí nichž se můžete finančně vzdělávat – audio-video, kvízy, hry a aplikace a další. Obsahují různé formy získávání informací, rozvíjení schopností a celkově kompetencí. Cílem týmů je nasbírat co nejvíce virtuálních zlatých herních mincí Chechtáků. Úspěch ve hře záleží na vědomostech, aktivitě týmu a na zvolené strategii. Rozhodnutí, která tým udělá, může ovlivnit rozpočet týmu i finální zisk Chechtáků. Kromě toho musí týmy myslet i na spokojenost členů herní domácnosti.

Nejúspěšnější týmy postoupí do velkého pražského finále, které se uskuteční 27. 5. 2021. Během finále budou mít týmy za úkol představit porotě a ostatním účastníkům co nejzajímavějším způsobem svoji herní domácnost a sdělit jim tři nejdůležitější poznatky, které si ze soutěže odnáší.

Jak se soutěží?

Soutěží se v týmech o dvou až čtyřech žácích a jedné dospělé osobě, která funguje také jako hlavní kontaktní osoba. Alespoň dva členové týmu musí být z dané věkové kategorie, tedy ze 2. stupně ZŠ nebo SŠ. Jeden dospělák může být kontaktní osobou pro více týmů. Týmy mohu být školní, kdy je dospělou osobou učitel, mohou to však být také rodinné týmy, kdy je dospělou osobou jeden z rodičů nebo oba rodiče a jejich děti. Registrace je možná od 25. 10. 2021 přímo ve webové aplikaci na www.rozpoctisito.eu.

„Rozpočti si to! je unikátní svým komplexním přístupem k osobnímu rozvoji. Podporuje získání a rozvoj zdravých finančních návyků, seznamuje žáky s důležitými pojmy z oblasti rodinného rozpočtu, a navíc rozvíjí jejich schopnosti týmové spolupráce, podnikavosti a digitální gramotnosti. Velkou přidanou hodnotou je také rozvoj kreativity, která umožňuje nacházet nové způsoby řešení různých životních situací a reagovat tak pohotově na požadavky dnešní doby. Nově se zaměřujeme na prevenci problémového hraní hazardních her,“ vysvětluje přínos soutěže Gabriela Štiková, spoluzakladatelka yourchance.

Přínosem soutěže je také schopnost předcházet nezdravému zadlužování, získat zdravý vztah k penězům, návyky do života a zejména vyvolat diskusi o financích hravou, motivující formou. Studenti při hře často zjišťují, že spoustu věcí vlastně kupovat nepotřebují, naučí se spořit a více přemýšlet o svých příjmech i výdajích a nově také o tvorbě finanční rezervy. Loni bylo studenty často zmiňovaným přínosem soutěže stmelení se spolužáky v týmu, který představoval jejich herní domácnost. Sekundárním přínosem pak bylo zjevné zlepšení prezentačních dovedností členů týmů.

Více informací o soutěži najdete na webových stránkách hry, pravidla pak také v aplikaci Rozpočti si to!

Kontakt pro média: Renata Majvaldová, email: media@yourchance.cz, tel: 731 468 857

Winternitzově vile v Praze byla ve středu zahájena výstava Frank Gehry s podtitulem Očima Čechů. Prostřednictvím profesionálních fotografií Daniela Alky je možné se seznámit s realizovanými stavbami jednoho s nejslavnějších architektů současnosti. Prezentován z exteriéru i interiéru je nejen pražský Tančící dům, ale i další slavných či méně známé stavby.

„Frank Gehry je jedním z nejdůležitějších světových architektů posledních 40 let. Máme to štěstí, že u nás postavil svůj ikonický Tančící dům. S Českem ho však spojují i další nepříliš známe věci. A právě ty jsme se na výstavě rozhodli představit.“ přibližuje koncept výstavy její kurátor Adam Štěch, který se rozhodl návštěvníkům přiblížit řadu slavných staveb jako například koncertní síň Walt Disney v Los Angeles, Louis Vuitton Foundation v Paříži, staré realizace bytových domů i nedávno dokončenou stavbu Luma v Arles.

Jedna z částí výstavy je speciálně věnovaná Tančícímu domu v Praze, kterou navrhl spolu s Vlado Milunićem. „Abychom ilustrovali příběh Tančícího domu na výstavě ve Winternitzově vile, rozhodli jsme se namluvit některé Milunićovy vzpomínky, které byly uveřejněny v roce 2003 v knize Tančící dům od nakladatelství Zlatý řez,“ dodal k výstavě, která bude otevřena do 13. prosince.

Foto: Daniel Alka
Zdroj: Winternitzova vila, DesignMag

Praha, 19. října 2021 – Ještě na počátku roku 2020 se šéfové světových firem předháněli v „zelených” slibech. Navzdory očekáváním, že pandemie učiní takovým plánům přítrž, je opak pravdou: ve druhé polovině roku 2021 zůstávají klimatické závazky průmyslových firem nedotčeny, nebo jsou dokonce silnější než předtím. Vyplývá to z unikátního výzkumu1 mezi průmyslovými lídry celého světa provedeného společností Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových manažerů (Executive Search).

„Navzdory bezprecedentnímu náporu na ekonomiku firem zůstávají především představitelé průmyslu věrní svým plánům na klimatické akce,“ říká Jozef Papp, Managing Partner pražské kanceláře společnosti Stanton Chase. „Má to ovšem jednu nikoliv jen kosmetickou vadu: když přijde na kapitálové výdaje do ochrany klimatu, většina firem stále váhá.“

To vše v situaci, kdy představitelé dvou třetin průmyslových firem z celého světa přiznávají, že je pandemie negativně zasáhla (mírně negativně 41 % a velmi negativně 27 %). Na počátku pandemie na jaře roku 2020 byly největší starostí průmyslových firem dodavatelské řetězce. Tento problém stále trvá a navíc se nyní firmy potýkají s poklesem poptávky po produktech nebo službách. Také druhý největší problém, lidské zdroje a organizaci práce, se podařilo z části vyřešit, například prací z domova u kancelářských profesí, ovšem u výrobních profesí problémy přetrvávají.

A navzdory tomu, že firmy napnuly své síly především na řešení krizové situace, ve které se kvůli pandemii ocitly, jejich ochota spolupracovat na ochraně klimatu neklesla, ba právě naopak. Téměř 40 % průmyslových firem tvrdí, že jejich programy pro ochranu klimatu jsou dokonce silnější než před pandemií, a 55 % firem intenzitu akcí na ochranu klimatu nezměnilo. Pouhých 5 % firem přiznalo, že jejich závazky k ochraně klimatu jsou slabší.

Zajímavé je, že firmy nevidí klimatickou změnu jako hrozbu, ale především jako příležitost, jak zvýšit efektivitu a podpořit inovace. Pro 57 % firem je reakce na klimatické změny příležitostí ke vstupu na nové trhy a pro 54 % je to motivace k inovaci produktů. Firmy se budou, po zkušenostech s pandemií, výrazně soustředit na dodavatelské řetězce a to, aby dodavatelé též chránili životní prostředí (jako prioritu uvádí 56 % šéfů), a také na posílení svých výpočetních systémů a IT technologií (zmiňuje 48 % šéfů).

Přechod na ekonomiku s nízkými emisemi uhlíku si podle odhadů vyžádá v příštích 30 letech investice v řádu 100-150 bilionů dolarů. Přitom téměř polovina firem (45 %) věnuje klimatické akci 10 a méně procent kapitálových výdajů a třetina lídrů vůbec neví, kolik jejich firmy do ochrany klimatu investují. Pouze 11 % firem uvedlo, že investice do klimatu tvoří 30 a více procent jejich kapitálových výdajů.

„To je nedostatečné a v rozporu s vyřčenými prioritami. Pokud chtějí firmy v blízké budoucnosti obstát a předat dalším generacím udržitelnou ekonomiku, musejí své sliby a závazky převést do kapitálových investic a také do celé strategie, od výroby až po vyhledávání nových talentů,“ tvrdí Jozef Papp a dodává: „Když zjišťujeme, jak budou v blízké budoucnosti firmy vypadat, zdůrazňují šéfové dvě věci: technologie a lidský kapitál. Přidáme-li klimatické závazky, změny se nutně dotknou všeho, od způsobu výroby přes výběr dodavatelů až po výběr zaměstnanců na všech úrovních, především na vedoucích pozicích. Investice tomu však neodpovídají.“

Šéfové světových průmyslových firem se též obávají, že v blízké budoucnosti nebude dostatek talentů (63 %), stejný počet šéfů má obavy o finanční výsledky. Přitom největší poptávka bude po znalostech z oblasti řízení změn (change management), hlavní důraz na ně bude klást 71 % firem, a též multi-oborové talenty (požadovat multioborovost bude 50 % firem).

Stanton Chase

Stanton Chase je přední celosvětová firma specializovaná na vyhledávání vedoucích pracovníků (Executive Search). Byla založena v roce 1990 a v současnosti má 75 kanceláří ve 45 zemích všech kontinentů. Pražská kancelář Stanton Chase byla založena v roce 2009 a za dobu své existence poskytla služby přes 300 klientům při vyhledávání špičkových specialistů a řídících pracovníků primárně v oblastech informačních technologií a služeb, financí, průmyslu, spotřebitelských produktů, logistiky a farmacie.

Obecně prospěšná společnost yourchance pořádala letos již 8. ročník ocenění Bílá vrána. Ceny jsou každoročně udělovány ve třech kategoriích. První kategorií jsou mladí lidé z dětských domovů, kteří se po odchodu z dětského domova nebo pěstounské péče úspěšně začlenili do života, uspěli a žijí plnohodnotný samostatný život. Další kategorií jsou zaměstnavatelé, jejichž přístup k mladým z dětských domovů je vzorem pro celou společnost. Třetí cena Poklad v srdci je určena zaměstnanci instituce náhradní rodinné výchovy. Letošní slavnostní udílení cen Bílá vrána proběhlo 19. října v Rezidenci primátora hlavního města Prahy pod záštitou primátora hlavního města Prahy, Zdeňka Hřiba. Vše o ocenění najdete na webu Bílá vrána.

Slavnostním finále provázela spoluzakladatelka yourchance Gabriela Štiková, která předala ceny vítězům v podobě skleněných designových cen. „Ocenění vzniklo především proto, aby veřejnosti přiblížilo příběhy mladých lidí, kteří se dokázali po odchodu z dětských domovů a pěstounských rodin postavit na vlastní nohy a proces integrace úspěšně zvládli. Cílem ocenění je nejen vytvořit inspiraci pro lidi, které osamostatnění teprve čeká, ale i snaha pomoci překonat předsudky společnosti vůči lidem, kteří mají zkušenost s životem mimo vlastní rodinu. Speciální kategorií je Bílá vrána – zaměstnavatel, která je věnována firmám, jež cíleně pomáhají mladým lidem z dětských domovů v jejich zapojení a uplatnění se na trhu práce,“ uvedla Gabriela Štiková a doplnila: „Součástí události je také poděkovat lidem, kteří děti a dospívající v jejich nesnadné cestě neúnavně a s vírou v ně podporují a vedou.“

Nejvíce inspirativní osobou v kategorii Mladý dospělý se stal osmadvacetiletý Miloš Koželuh z Pelhřimova. Do samostatného života se naplno vrhl hned po odchodu z dětského domova. Má stabilní práci, vlastní bydlení, není problémový a po odchodu zapadl do toho svého běžného života, jako by odešel od rodiny. V dětském domově v Senožatech byl od svých 12 let z důvodu neschopnosti rodičů se o děti starat. V době, kdy si myslel, že se do rodiny bude moct vrátit, mu oba rodiče zemřeli. V domově tedy nakonec zůstal, protože se o něj starší sourozenci nebyli schopni finančně postarat. Přáním Miloše je potkat skvělou partnerku a založit s ní fungující rodinu. Snaží se žít přítomností, protože to je jediný moment, kdy může a jde něco udělat. „Z nominace a vítězství jsem velmi mile překvapen. Asi bylo i v dětském domově zřejmé, že se snažím, funguji a budu fungovat normálně,“ bilancuje Miloš při slavnostním finále.

V kategorii „Poklad v srdci“ zvítězila Jana Koubová, ředitelka Dětského domova ve Staňkově a předsedkyně Federace dětských domovů ČR. Cena je určena pro vychovatele z dětských domovů, popř. velmi úzce a intenzivně s dětmi pracujícími lidmi, kteří své svěřence na startu jejich životů podporují a vedou. Jana Koubová působí v DD Staňkov od roku 1988. Nejdříve jako teta a od konce roku 1989 jako ředitelka. Ve Federaci dětských domovů působí od roku 1990, v jeho výboru je 12 let a předsedkyní federace je 9 let. „Z ocenění jsem byla velmi mile překvapena. Vůbec jsem to nečekala. Moc si toho vážím. Ocenění vnímám jako takovou vizitku mojí práce – jednak s dětmi a celkově za dětský domov i Federaci dětských domovů. Toto ocenění má obecně velký smysl. Často se totiž veřejnost setkává s negativními informacemi o našich zařízeních a takto vejde do popředí, že děláme i dobré věci ve prospěch dětí. Také doufám, že to lidi donutí zamyslet se nad tím, co děláme a co může být výsledkem našeho působení na děti,“ říká o své práci a jejím smyslu Jana Koubová.

Cenu pro zaměstnavatele, který systematicky pracuje s mladými z dětských domovů, udělila letos porota společnosti Fuji Koyo Czech s.r.o. z Plzně. Bílou vránu přebral Štefan Varga, Generální manažer Human Resources & General Affairs Department. „Udělení ceny Bílá vrána v kategorii Zaměstnavatel je pro nás velká pocta. Uznání dobré práce se zaměstnanci bez předsudků a samozřejmě velký závazek do budoucna nadále pomáhat všude, kde bude potřeba,“ podělil se o pocity z ceny Štefan Varga.

Projekt Začni správně realizuje platformu DOMOVY SOBĚ, kde domovy sdílí příklady dobré praxe a yourchance plošně nabízí nejrůznější formy podpory vychovatelům i dětem. Web pro vychovatele a další pracovníky v dětských domovech je na světě již rok. Jeho posláním je vytvořit největší komunitu vychovatelů v ČR, sdílet zkušenosti, řešit společně obtížné situace z praxe a být si vzájemně oporou a rádcem. Součástí projektu Začni správně je také program individuálního mentoringu. Těm, kteří zvládli životní zkoušku – osamostatnění se – na jedničku, jsou každoročně slavnostně udíleny ceny Bílá vrána.

Partnery ocenění Bílá vrána jsou Nadace KB Jistota, Nadace BLÍŽKSOBĚ a Nadační fond Lasvit. Ceny pro vítěze byly z dílny společnosti Lasvit a Ateliéru Ange. Děkujeme také partnerům projektu Začni správně, nadačnímu fondu Purple Foundation, České mincovně a realitnímu brokerovi, investorovi a podnikateli Petru Vomastkovi.

Výsledky Bílá vrána 2021

Kategorie Mladý dospělý – Miloš Koželuh, 28 let, Pelhřimov
Kategorie Zaměstnavatel – Fuji Koyo Czech s.r.o.
Kategorie Poklad v srdci – Jana Koubová, ředitelka Dětského domova ve Staňkově a předsedkyně Federace dětských domovů ČR

yourchance o.p.s. prosazuje potřebné změny v oblasti výuky finanční gramotnosti projektem Finanční gramotnost do škol, v principech podnikání a rozvoji podnikavosti žáků základních a středních škol. Podporujeme učitele ve výuce finanční gramotnosti, aby školy opouštěla mladá generace s pevně zakotvenými principy zdravého finančního rozhodování, a připravuje pro ně i metodickou podporu. Další důležitou oblastí, na kterou zaměřuje yourchance svou pozornost projektem Začni správně, je integraci mladých dospělých opouštějících instituce náhradní rodinné výchovy a jejich podpora.

Věčná naděje, festival s unikátním posláním zaměřující se na prezentaci hudebních skladatelů tvořících v hrůzných podmínkách koncentračních táborů, odhaluje podzimní program čtvrtého ročníku. Během října a listopadu zvou organizátoři na koncerty, přednášku a literární čtení ve výjimečných prostorách.

„Letošní ročník je mimořádný žánrovou pestrostí a otevřeností nejširšímu publiku – od milovníků klasiky, přes kabaret, písňovou tvorbu, komorní provedení, po sdílení životních zkušeností pamětníků a historiků. Festival si vybírá zajímavá a autentická místa, jako je například Winternitzova vila nebo Španělská synagoga, aby atmosférou lokace umocnil umělecký zážitek,“ říká členka správní rady festivalu, Martina Jankovská.

Ve spolupráci s projektem Musica non grata zahájí festival 24. října ve Státní opeře skladby Pavla Haase, Gideona Kleina, Viktora Ullmanna a Antonína Dvořáka, tedy díla zkomponovaná přímo v Terezíně nebo zde prováděná. Přednesou členové orchestru Státní opery, její sólisté a hobojista Vilém Veverka pod vedením dirigentky Olgy Machoňové Pavlů.

Večerem v kostele sv. Vavřince 26. října provede laureát Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, sólový klavírista, vyhledávaný komorní hráč a skladatel Adam Skoumal. Ve svém programu skloubí katarzní výpověď Suity Karla Bermana, reflektující zkušenost z vyhlazovacího tábora. Podobně drásavý náboj má Sonáta Leoše Janáčka. Protipólem nabízejícím „věčnou naději“ budou lyrické Písně beze slov Felixe Mendelssohna Bartholdyho a cyklus Jaro Josefa Suka. Čteným úryvkem bude 26. října uvedena také audiokniha Erika Poláka Tři kapitoly, která letos dostala svou audio podobu díky hlasu herce Daniela Krejčíka.

4. listopadu přednese v Michnově paláci Graffovo kvarteto, patřící mezi přední české soubory a navazující na bohatou interpretační tradici české kvartetní školy, tvorbu Wolfganga Amadea Mozarta, Gideona Kleina a Viktora Ullmanna

O den později, tedy 5. listopadu, rozezní PhilHarmonia Octet a operní pěvec Roman Janál kostel sv. Šimona a Judy skladbami Gideona Kleina a Gustava Mahlera. Ke kompozici písňového cyklu Chlapcův kouzelný roh se nechal Mahler inspirovat sbírkou německé lidové poezie. Kleinovo Divertimento vzniklo v době po okupaci Československa, kdy musel mladý skladatel přerušit po zavedení tzv. Norimberských zákonů v protektorátu Čechy a Morava studium hudební vědy.

Dětská opera Praha odehraje 7. listopadu 2021 ve Stavovském divadle operu Brundibár Hanse Krásy. Brundibár o dětech a pro děti sice nebyl napsán v koncentračním táboře, v terezínském ghettu se mu však dostalo bezmála šedesáti repríz. Autentickou vzpomínkou uvede dopoledne Michaela Vidláková, která zažila Brundibára v Terezíně jako šestiletá.

Přednáška doc. PhDr. Vojtěcha Blodiga, CSc., náměstka ředitele Památníku Terezín a PhDr. Zuzany Peterové o ghettu Terezín v době 2. světové války a o každodenním životě v této nelehké době a nelidských podmínkách proběhne 10. listopadu ve Winternitzově vile. Doprovodí violistka Kristina Fialová Nouzovská.

Festivalovým vrcholem bude vystoupení Bente Kahan 23. listopadu ve Španělské synagoze s komorním polským Orchestrem Leopoldinum pod vedením dirigenta Ronena Nissana s programem terezínských kabaretních písní, skladeb Ernesta Blocha, Viktora Ullmanna a Tadeusze Różewicze a ostravské básnířky Ilse Weber.

NFM orkiestra Leopoldinum si vydobyl mezinárodní uznání, jeho nahrávky získaly řadu ocenění. Bente Kahan je herečkou, performerkou a hudebnicí židovského původu. Narodila se v Oslu, herectví studovala v Tel Avivu a New Yorku. Otec, rumunský rabín, ji podnítil ke zkoumání tematiky židovství a holocaustu. Jako autorka monodramat a pásem s hudbou nechává na jevišti ožít jidiš, hebrejštinu i jazyk ladino. K tvorbě Ilse Weber se obrátila na podnět jejího syna, Hanuše Webera.

Ostravská básnířka, autorka knížek pro děti a amatérská hudebnice Ilse Weber, byla s manželem Willim a mladším synem roku 1942 odvlečena do Terezína, staršího syna Hanuše se podařilo zachránit v rámci akce organizované Nicholasem Wintonem. Ilse byla s mladším synem roku 1944 zavražděna v Osvětimi, Willi po válce nalezl básně a notové zápisy své ženy, které před odjezdem do Osvětimi v Terezíně ukryl. Po návratu do vlasti se snažil pozůstalost zveřejnit, v době komunistického antisemitismu však narazil na podezření z propagace „sionismu“. Verše Ilse Weber byly později vydány v Izraeli a Švédsku.

Vydáním audioknihy Erika Poláka Tři kapitoly a koncertem Bente Kahan se festival Věčná naděje připojil k připomínce letošního 80. výročí počátku deportací Židů z českých zemí a vzniku ghetta v Terezíně. V tomto duchu se nese poselství letošního festivalu.

„Můj otec vzpomíná na své dětství židovského chlapce, které je plné nejistot, obav, ale i naděje. Jemu osud přál, proto našim úkolem je tyto události připomínat a usilovat, aby se nic takového nemohlo opakovat,“ dodává Jiří Polák, zakladatel festivalu, jehož otec Erik Polák přibližuje knihou Tři kapitoly dětství třináctiletého židovského chlapce v Terezíně.

Festival Věčná naděje zahájil letošní program dvojicí jarních online koncertů. Kvartet Pro konec času v provedení předních českých hudebníků – houslisty Jana Vodičky, klarinetisty Irvina Venyše, klavíristy Martina Kasíka a violoncellisty Jiřího Bárty i záznam koncertu ze Španělské synagogy s vynikajícími českými jazzovými hudebníky Davidem Dorůžkou, Robertem Fischmannem a Martinem Novákem můžete zhlédnout na festivalovém youtube kanálu, stejně jako dokument Terezínští autoři o životě a díle tzv. terezínských skladatelů. Vstupenky na festival zakoupíte v prodejní síti Ticketstream.

YouTube:
Bente Kahan a písně Ilse Weber https://youtu.be/E4nrb9W8ErM
Dokument Terezínští autoři https://youtu.be/IrTKtPpq93w
MHF Věčná naděje https://youtu.be/JZ5fsZoEE40

vecnanadeje.org

www.facebook.com/vecnanadeje