České školky mění svou tvář. Sází na světlo, barvy a propojení s přírodou

Chodili jsme do nich skoro všichni. A všechny vypadaly tak nějak podobně. Řeč je o tradičních českých školkách, které i dnes praskají ve švech. Něco se ale přeci jen mění: o školky se začínají zajímat nápadití architekti a designéři, na mnoha místech vznikají doslova architektonické skvosty. Přinášíme vám přehled těch nejzajímavějších počinů poslední doby. No schválně, kdo by se chtěl vrátit v čase?

Nejdiskutovanější a patrně nejobdivovanější školkou se v poslední době stala liberecká školka ve Vratislavicích nad Nisou. Z kapacitních důvodů nechala severočeská obec odvážně postavit v roce 2018 tak trochu jinou školku. A sklízí za ní uznání doma i v zahraničí. Autoři stavby, architekti Petr Stolín a Alena Mičeková, nalezli inspiraci u hravé tokijské mateřské školyod architekta Tezukiho.

„Celý dům je vlastně jedna velká prolézačka. Chceme děti naučit vnímat architekturu prostoru v rozličných formách,“ vysvětlili autoři projektu. Vytvářet dětem nevtíravě kreativní prostor je podle nich velmi důležité. „Doufáme, že tato generace bude lépe vybavená a bude více vyžadovat kvalitní veřejný prostor a kulturní úroveň. Bude to pro ně přirozené,“ zdůraznili.

Podle Aleny Mičekové se jedná o ojedinělou stavbu, která byla navržena přímo na míru Vratislavicím. Podobný princip školek nicméně podle ní funguje například v Rakousku nebo Německu.

Investiční náklady byly snad poměrně překvapivé, nevyšplhaly se nad 40 milionů korun. Navíc 28 z nich šlo z prostředků evropských fondů.

Pavilony o poznání jinak

Zajímavou školku na sklonku loňského roku otevřeli v Pacově. Velkoryse pojatý areál Mateřské školy Za Branou vznikl podle návrhu pražského studia Vyšehrad. Na osmdesátimilionovou stavbu dostala obec padesátimilionovou dotaci z EU, dalších třicet milionů putovalo z obecního rozpočtu.

Více čtěte zde.