Co mají společného citróny, sebevědomá sebeobrana a česko-izraelský ženský akcelerátor?

Oblíbené rčení Izraelců zní: „Když Ti život přinese citróny, nauč se z nich dělat limonádu.“

I díky tomuto postoji se Izraelci zvládli vyrovnat s dvěma přísnými „lockdowny“.

Když jsem na konci jara napsala příspěvek „Koronakrize: ženy nemusí pomáhat pouze šitím roušek“, netušila jsem, že o šest měsíců později budu psát druhý díl.

Jak prožívám druhou vlnu ve srovnání s první? Co se s druhou vlnou změnilo? Jak se podařilo transformovat business, který byl založen na osobním setkávání a cestování do zahraničí?

Transformace podnikání

V letech 2018 a 2019 jsem uspořádala dvě ženské podnikatelské mise do Izraele. Na počátku tohoto roku jsem společně s Česko-izraelskou obchodní komorou připravila čtyři odborně zaměřené mise, na oblast zdravotnictví a telemedicíny, technologií ve vzdělávání a regionální spolupráce. Měla jsem radost, že dvouleté směřování spojené s dobrovolným, leč velmi náročným výkonem funkce členky Rady Česko-izraelské obchodní komory, konečně nese ovoce v podobě zvýšeného zájmu o konkrétní projekty, témata a spolupráci. Mise se nejprve posouvaly, koncem jara bylo jasné, že se letos do Izraele nevydáme. Byla jsem vděčná za možnost uspořádat začátkem září společně s velvyslanectvím Státu Izrael významné setkání tří desítek českých a izraelských žen na rezidenci izraelského velvyslanectví v Praze, za přítomnosti místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, a představit Izrael z pohledu Start-Up Nation. Na tomto setkání jsem rovněž představila dva nové klíčové projekty.

Prvním projektem je založení Česko-izraelského ženského akcelerátoru, druhý projekt se věnuje konceptu Sebevědomé sebeobrany. Jak spolu tato dvě témata souvisí? Velmi úzce. Ženské podnikání a ženy podnikatelky byly dle výzkumů hned po svobodných rodičích druhou nejvíce negativně ovlivněnou skupinou v souvislosti s pandemií. Smutným doprovodným jevem pandemie je potom i narůstající násilí páchané na ženách a dětech v rámci omezeného vycházení.

CIWA aneb Česko-izraelský ženský akcelerátor

Projekt CIWA byl slavnostně představen 25. listopadu. Ráda bych touto cestou poděkovala za podporu velvyslanectví Státu Izrael, vysoké škole Cevro Institut a Česko-izraelské obchodní komoře. 25. listopadu si připomínáme Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách. Jsem ráda, že již úvodní webinář propojí fenomén ženského podnikání současně s technologiemi i společenským cílem boje proti násilí. Jsem ráda, že se nebude jednat o jednorázovou akci, ale prostřednictvím projektu CIWA bude možné dlouhodobě a udržitelně podpořit studentky a budoucí podnikatelky v oblastech jako sociální sféra, veřejná sféra či bezpečnost. Napojení na high-tech projekty ze Start-up Nation potom může ukázat právě vhodné synergie. Akcelerátor má v názvu „ženský“, ale jeho cílem je podpořit celkovou diverzitu v rámci podnikatelského prostředí. Těší mne, že akcelerátor svým jménem zaštítily významné osobnosti jak v České republice, tak v Izraeli.

Významným hostem v rámci úvodního webináře bude Yudit Sidikman, zakladatelka konceptu Sebevědomé sebeobrany (v originále Empowered Self-Defense). Unikátní koncept sebeobrany je založený nejen na fyzických schopnostech, ale i na komunikačních dovednostech. Klade velký důraz na stanovování vlastních hranic a možné předcházení útoku. Projekt je tak vhodný nejen pro ženy, ale i pro děti, pro seniory či osoby s postižením. V Izraeli totiž inkluze není jen heslem, ale zásadním konceptem, který je zapracován do každodenního života. Mimochodem, tato nezisková organizace je držitelem několika izraelských i globálních ocenění.

Další webináře se budou věnovat inovacím ve velkých firmách. V rámci projektu CIWA proběhne i průzkum na téma přístup českých studentek a studentů k podnikání jako takovému.

V roce 2021 připravujeme hackathon. Těším se na spolupráci s firmami z obou zemí, které budou mít možnost v rámci akcelerátoru svá řešení představit, otestovat nebo využít zapojení studentek a studentů do výzev pro konkrétní řešení.

Pomoc a posun od podpory jednotlivců k propojování

Během první vlny pandemie jsem se angažovala v pomoci zejména matkám samoživitelkám prostřednictvím Klubu svobodných matek, a to sběrem počítačů, tabletů a mobilních telefonů a následně oblečení. S druhou vlnou jsem s úlevou mohla konstatovat, nikoliv že téma, na které se tak často upozorňovalo, bylo vyřešené, ale že se naštěstí tomuto problému začaly v rámci CSR věnovat velké firmy. Co se týče předávání šatstva, jsem ráda, že v rámci Klubu svobodných matek vznikl Fashion Charity Shop, který mnohé moje kamarádky a klientky z řad top manažerek podpořily darováním značkového oblečení. Určitě stojí za to navštívit webové stránky a až to bude možné, tak obchod navštívit.

U propojování jsem zůstala. Díky Marii Jehličkové, rovněž členky Rotary Clubu Prague International, se podařilo propojit spolumajitele Pražské čokolády s nemocnicemi, DSP Hagibor a dalšími potřebnými organizacemi. Velmi oceňuji, že firma darovala své skladové zásoby těm potřebným, kteří jsou doslova v první linii, ať už tím, že pomáhají nebo naopak jsou těmi, co byli opomenuti. Pokud máte nevyužité skladové zásoby vhodných předmětů, určitě je toto inspirace, jak právě před Vánocemi vhodně pomoci.

DSP Hagibor jsem zprostředkovala i předání samosterilizačních respirátorů VK RespiPro společnosti Respilon a to v den, kdy byly v České republice uvedeny na trh. Tyto roušky velmi názorně dokazují propojenost českého a izraelského aplikovaného výzkumu. VK RespiPro se vyrábí v Technologickém parku v Brně. České know-how v oboru nanotechnologie bylo doplněno izraelským patentem využití akcelerovaného oxidu mědi. Ten pochází z výzkumu izraelského vědce Dr. Jeffa Gabaye, držitele 35 patentů a mimo jiné i poradce NASA. Jsem ráda, že Jana Zimová, spolumajitelka Respilonu, bude působit i v rámci projektu CIWA. Jako členka Rady pro Komercionalizaci Univerzity Karlovy si přeji, aby podobných mezinárodních projektů přibývalo.

Co jsem se naučila?

Ponechávám stranou všechna IT řešení a platformy. Stále totiž zastávám heslo, že osobní kontakt není dlouhodobě stoprocentně nahraditelný „Zoomy“. Naučila jsem se říct si o radu a pomoc. Po letech, kdy jsem působila jako mentorka v mnoha programech, se ze mě stala mentee v rámci programu pro podnikatelky Femme Palette. Na setkání s mentorem Michalem Ptáčkem z CzechCrunch se vždy těším, jakož i na další zajímavé přednášky, které tato komunita nabízí. Podobně jako velká část populace, více než dříve dbám na fyzickou kondici. Na jaře jsem se otužovala, nyní s klesající teplotou a slunečním svitem potřebuji více „zahřívací koníčky“ a tak jsem se stala pravidelnou frekventantkou kurzů pořádaných Martial Arts Academy.

A co mne mrzí?

Skutečnost, že jsme se ani z první, ani z druhé vlny příliš nepoučili. O nedostatečné podpoře podnikatelů, klíčové zejména pro rodiny, kde podnikají oba rodiče, jsem již psala v prvním článku. Se švýcarským velvyslancem jsem na téma efektivní podpory malých a středních podniků sama dělala rozhovor. Jako rodič vnímám i malý posun v otázce přítomnosti žáků a studentů ve školách. Roušky či větrání totiž nejsou samospasitelné. O důležitosti různých protokolů a postupů se můžeme inspirovat například v Kanadě, kde vláda deklarovala otevřené školy jako prioritu. O to větší důraz je kladen na smysluplné, efektivní a jasné epidemiologické postupy. Z Izraele jsme si daleko více mohli vzít příklady z telemedicíny, práce na dálku či využití technologických řešení pro seniory či lidi s postižením. Pevně věřím, že nebude potřeba další vlny, abychom se poučili. Stále věřím, že existuje i jiné poučení z historie než to, že jsme nepoučitelní.

A závěrem?

Koncept Sebevědomé sebeobrany se skládá z pěti pilířů spjatých s možnými reakcemi na vnější hrozbu. „Přemýšlej, zařvi, uteč, bojuj a sdílej“. Prošla jsem si všemi stadii. Přemýšlením o alternativách. Někdy došlo i na to řvaní, zejména na osoby, co ohrožovaly mne a mou rodinu.

Utekla jsem od mnohých projektů. Mám pocit, že stále bojuji za své sny a lepší společnost. A proto s vámi sdílím. Ať jsme v jakékoliv situaci, vždy máme na výběr.

Autor: Linda Štucbartová