Jan Hamáček

 

„ Na konec krize na Ukrajině to prozatím bohužel nevypadá, ale snad je vidět světlo na konci tunelu. “

 

Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček bude v čele dolní komory jeden rok. Daří se mu stále věnovat „jeho tématům“ – tedy zahraniční a bezpečnostní politice? A co dnes nejvíce zajímá podnikatele, kteří se orientují na Rusko a Ukrajinu? Jan Hamáček v rozhovoru pro Leaders Magazine Prague také tvrdí, že politika se má dělat profesionálně a pokud ji člověk dělá, měl by ji dělat naplno.

Vážený pane předsedo, po letní pauze pokračuje schůze Poslanecké sněmovny. Co z úkolů, které aktuálně Sněmovnu čekají, považujete za nejdůležitější?

„ Rád bych zdůraznil, že se nám daří držet legislativní plán vlády a jsou včas schvalovány klíčové zákony. To nám umožňuje plnit náš volební program. Poslaneckou sněmovnou v posledních týdnech prošla řada klíčových zákonů jak daňových, tak i zdravotnických či sociálních. Zásadním zákonem pro tyto dny a týdny je samozřejmě státní rozpočet. Důležité je, že jsme dosáhli dohody v rámci koalice, a tak by s jeho schválením neměly být vážnější problémy.“

Nedávno jste se zúčastnil setkání předsedů Parlamentů sedmačtyřiceti zemí Evropy. Jaká témata aktuálně na podobných platformách převažují?

„Takovéto akce mají několik rovin; první je oficiální téma konference. Ta letošní se zaměřila na obecnější problematiku, jakou je bezpečnost v Evropě, suverenita národních států, základní ústavní práva a svobody a s nimi spojená veřejná diskuse jako podmínka funkční demokracie.

Druhou rovinu představují individuální rozhovory s partnery – předsedy parlamentů, se kterými hovořím o aktuálních tématech. V Norsku jsme se viděli s kolegyněmi a kolegy z Rakouska, Ázerbájdžánu, Norska nebo Slovenska. Je také na místě zdůraznit, že se všemi rozhovory a tematickými okruhy konference prolínal největší současný mezinárodně-politický problém – ukrajinská krize.“

Jak je vlastně Česká republika vnímána na podobných mezinárodních summitech? Přeci jen mají političtí komentátoři tendenci v poslední době postavení České republiky zlehčovat…

„Česká republika představuje středně velkou evropskou zemi a podle mého názoru je náš hlas v Evropě a EU úměrný naší velikosti. V předchozí odpovědi jsem zmínil individuální rozhovory s partnery a to je něco, co považuji za opravdu důležité. Říkáme tomu parlamentní diplomacie, kterou se během svého mandátu snažím posilovat a která rovněž pomáhá posilovat naši pozici v rámci mezinárodních vztahů. Velmi dobře funguje spolupráce v rámci zemí skupiny V4, máme vynikající vztahy s Německem i Rakouskem. V celé EU je velmi pozitivně vnímána změna naší evropské politiky. Česká republika se vrací do hlavního integračního proudu EU a to je dobře.“

V letních měsících bylo hlavním tématem zejména dění na Ukrajině. Čeští političtí představitelé se k ní postavili různě – mnohdy se zdálo, že protichůdně. Zvládla podle Vás česká diplomacie “ukrajinskou krizi”?

„Předně je potřeba uvést, že přestože došlo k určitému zklidnění na východě Ukrajiny, tak na konec krize to prozatím bohužel nevypadá, ale snad je vidět světlo na konci tunelu. Ale zpět k Vaší otázce, já mám naopak pocit, že po delší době ČR v zahraničí mluví jednotným a tudíž srozumitelným hlasem – na rozdíl od období předchozích vlád a minulého prezidenta. Naše politika je zodpovědná. Jsme čitelnými partnery našich spojenců a současně máme na zřeteli zájmy naší země.“

Při své profesi se jistě setkáváte s řadou podnikatelů, kteří se zaměřují na Rusko a Ukrajinu. Která témata je aktuálně nejvíce zajímají? A je vhodné, aby jim případně v nejisté době pomohla dolní komora?

„Dnes jsou to pochopitelně ekonomické sankce EU nastavené vůči Rusku a reciproční opatření Moskvy. Snažím se být v této věci aktivní, protože ČR je proexportní zemí a když nyní dochází kvůli ukrajinské krizi k omezení vývozu do Ruska, musíme podnikatelům pomoci v hledání nových trhů. V Poslanecké sněmovně, kterou považuji za vhodnou platformu k podpoře exportu, jsem inicioval už několik kroků – v polovině září se uskutečnil seminář k financování českého exportu, na kterém vystoupili jak zástupci exportérů, tak institucí státní správy. Výstupem zmíněného semináře byla řada konkrétních doporučení, zejména vůči vládě, ČEB (Česká exportní banka) a EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost). V srpnu jsme vedli debatu o dopadu sankcí na české hospodářství a v neposlední řadě diskutuji s exportéry o jejich současné situaci. Samozřejmě na těchto projektech spolupracujeme s partnery – s Hospodářskou komorou, Mezinárodní obchodní komorou, Svazem průmyslu a dopravy a dalšími.“

S podzimními volbami dojde k obměně předsedy Senátu. Jak moc úzkou spolupráci spolu máte? A je důležité, aby spolu předsedové obou komor našli společnou řeč?

„S Milanem Štěchem komunikuji velmi intenzivně a mám pocit, že spolupráce mezi oběma komorami funguje na jedničku. To je klíčové zejména pro hladký chod legislativního procesu. Jsem rád, že se podařilo nastavit i pravidelná setkávání předsedů Senátu a Sněmovny s prezidentem republiky, na kterých se vzájemně informujeme o záležitostech, které se dotýkají našich institucí. Doufám, že podobně tomu bude i v budoucnu.“

Dlouhodobě se věnujete zahraniční a bezpečnostní politice. Dostanete se ze své aktuální pozice i k řešení této agendy? Upřednostňujete jí?

„Když jsem nastupoval do funkce předsedy Poslanecké sněmovny slíbil jsem, že se pokusím posílit její zahraničněpolitický rozměr. Už jsem mluvil o tom, že parlamentní diplomacii považuji za jeden z důležitých nástrojů aktivní zahraniční politiky. Pravidelně se setkávám se svými partnery, se šéfy zahraničních parlamentů. Jednám s hlavami států či ministry zahraničí během jejich návštěv v České republice. Pravidelně přijímám členy pražského diplomatického sboru i české velvyslance v zahraničí. Co se bezpečnostní politiky týče, jsem v pravidelném styku s lidmi z Ministerstva obrany a Armády ČR, účastním se mezinárodních bezpečnostních konferencí a dalších fór k tomuto tématu. Domnívám se, že pozice šéfa Sněmovny se dá dobře a účelně propojit se zaměřením na zahraniční a bezpečnostní politiku.“

Pokud jde o obranu a bezpečnost, nechtěl byste se v budoucnu přesunout z legislativy spíše do exekutivy?

„Není to na pořadu dne. Jak jsem již uvedl dříve, snažím se těmto otázkám věnovat i ve své současné funkci. Velmi si vážím vysoké důvěry, kterou jsem dostal od svých kolegyň a kolegů při volbě předsedy Sněmovny a nechci ji zklamat.“

Sociální sítě – dnes již neodmyslitelná součást komunikace s voliči. Máte svůj profil? A jaký máte názor na tuto platformu?

„Ano, profil mám a poměrně aktivně ho využívám, kromě Facebooku jsem rovněž na Twitteru. Vzhledem k tomu, že patřím ke spíše mladší generaci politiků, považuji sociální sítě za přirozený nástroj každodenní komunikace. Navíc si myslím, že pro politika je přímá odezva veřejnosti velice cenná, je to autentičtější hlas, než jaký poskytují klasická média.“

Jste profesionálním politikem a jak si případně profesionálního politika představujete?

„Práce v politice mě baví, jakkoliv bych se dokázal uživit i mimo ni. Ovšem tvrdím, že politika se má dělat profesionálně a pokud ji člověk dělá, měl by ji dělat naplno. I proto je mým heslem slušnost a profesionalita. To by podle mého měly být atributy každého seriózního politika.“

Pane předsedo, kdo je podle Vás typickým lídrem?

„Každá doba vyžaduje jiný typ osobnosti. Neexistuje jednoznačná definice, podle mého jsou důležité výsledky.“

Autor: Jaroslav Kramer