John Tregellas

Poprvé jsem s Johnem Tregellasem pro Leaders Magazine hovořila na podzim roku 2016. Věnovali jsme se 20. výročí The Prague Concert Co., energii mladých orchestrů a Mezinárodní konferenci WASBE.

Na základě tohoto rozhovoru došlo k několika událostem. Stala jsem se členkou Koncertního klubu, agentura navázala spolupráci s několika novými hudebními soubory a zrodila se i myšlenka úzce specializovaného oddělení zaměřeného na poznávání exkluzivních uměleckých míst a zprostředkování jedinečných zájezdů za kulturou, uměním či architekturou ve střední Evropě, pod názvem Beyond Classic Travel.

Pokračování našeho rozhovoru jsme začali plánovat ještě v průběhu toho prvního. Mezitím oslavil John Tregellas třicetileté výročí svého příchodu do tehdejšího Československa a začátku úspěšného podnikání v oboru pořádání a organizace koncertních turné a hudebních festivalů a stal se českým občanem. Náš druhý rozhovor probíhal opětvčeštině. Na rok 2020 měla The Prague Concert Co. naplánováno rekordních 150 koncertů, téměř dvojnásobný počet oproti roku 2016… a pokračování již všichni tušíte. Mimochodem, řekli byste, že rušit naplánované koncertní turné je daleko těžší než jej připravovat?

Ani v krizi, kdy je těžké plánovat budoucnost a nová turné, mimo jiné i proto, že sbory a velká tělesa nesmí zkoušet, John Tregellas a jeho tým nezahálí a nevzdávají se. Podporují charitu, připravují nové projekty, zkoušejí využití on-line technologií a nabízí své schopnosti a znalosti kvyužitífirmám. A těší se na rok 2022.

Kdy jste byl naposledy na koncertě? Ptám se proto, že já to díky Vám a Koncertnímu klubu vím přesně. S rodinou jsme stihli poslední koncert 8. 10. v Obecním domě. Na programu byla Sedmá symfonie od Ludwiga van Beethovena. Omezený počet návštěvníků se publikum snažilo vynahradit potleskem ve stoje. Všichni jsme tehdy pociťovali smutek nad tím, že s kulturou naživo se budeme muset rozloučit.

Já jsem byl na koncertě předevčírem. Takže už tušíte, že se jednalo o koncert, který probíhal„on-line“. Náš kolega Jan Špalek vystupoval „naživo“ pro projekt Obývák.tv, tak jsem dostal pozvánku. Měl jsem tedy možnost ověřit si i technickou stránku tohoto typu vysílání, které se teď zdá být alternativou. A samozřejmě si klademe i otázku, zda je možné takto generovat i nějaký příjem.

Tak tedy upřesním otázku. Ani mne nenapadlo, jak je vlastně z dnešního pohledu nejednoznačná. Kdy jste byl naposledy na koncertě v koncertní síni?

Poslední živý koncert jsme jako agentura pořádali začátkem října v Táboře v Gotickém sále Staré radnice. Jedná se o náš nový projekt, kdy pro členy Koncertního klubu organizujeme zájezdy na mimopražské koncerty, a tím jim představujeme i méně známé sály. Dám vám za pravdu ohledně atmosféry, byla opravdu krásná. Všichni jsme měli radost, že se koncert ještě mohl uskutečnit.

Zdá se Vám, že po první vlně pandemie si lidé umění a kultury začali více vážit?

Rozhodně vnímám, že během prvního lockdownu se objevil jakýsi příslovečný hlad po živé kultuře, ať už v podobě hudby nebo divadla. Ani současný druhý lockdown se v tom neliší. V České republice patří pravidelná návštěva koncertu nebo divadla neodmyslitelně k životnímu režimu. Všimněte si, kolik lidí tu má předplatné na oblíbená koncertní tělesa či divadelní scény, které se často v rodinách dědí, nebo naopak mají tendenci vyhledávat nová představení různých experimentálních menších divadel. To nyní lidé postrádají. Kulturní sféra je v České republice bezpochyby jednou z nejvíce dotčených. V médiích se často objevují příklady restaurací, barů či hospod. Ekonomická podstata restauračních zařízení je však odlišná. V kultuře mnoho lidí pracuje tzv. na volné noze, s několika složenými úvazky skládajícími se z koncertů, učení či autorské tvorby. Je otázkou, nakolik různé záchranné programy myslí právě na tyto umělce.

Nahráváte mi na další otázku. Ve světě nyní pod heslem Art Is Work neboli Umění je práce vzniká hnutí na podporu právě těchto hudebníků. Berlínští symfonici v čele se Simonem Rattlem a Magdalenou Koženou upozornili na situaci kolegů streamovaným koncertem zdarma.

Může u někoho existovat jakýsi idealizovaný dojem, že umělci dělají profesi pouze z nadšení a dar mají od Boha. Pro umělce je umění jak poslání, tak způsob obživy. I umělci musí živit rodinu, platit hypotéku a nakupovat potraviny. A jak jsem již zmínil, pro úřady může být skloubení více částečných menších úvazků méně uchopitelné než situace například nějakého konkrétního hotelu, jehož majitel si dle neobsazených lůžek může požádat o lůžkovné. Když už mluvíme o kompenzacích, na příkladu naší agentury vnímám, že pokud bychom si měli vymyslet kombinaci činností, které pandemie stoprocentně zasáhne, tak jsme nemohli mít lepší trefu. Pohybujeme se totiž na rozhraní mezinárodního cestovního ruchu a pořadatelství hromadných kulturních akcí s velkým počtem účastníků. Orchestry, které zastupujeme, mívají často okolo 100 členů, jezdí převážně ze zámoří a naše koncerty běžně navštěvuje přes 500 návštěvníků.

Jak Vy a Vaši spolupracovníci prožíváte současnou pandemii?

Já jsem stále optimistou. Pandemie jednou pomine. Bezprostřední dopad na naši sezónu byl ovšem zdrcující. Museli jsme zrušit 60 turné se 160 koncerty, v různé fázi příprav. Jeden zájezd se podařilo zrealizovat v únoru. Další soubory měly dorazit 13. 3. tohoto roku. Ke stornování turné tehdy došlo pouhé dva dny před jeho začátkem. Ukázalo se, že rušit všechny nasmlouvané hotely, služby, přepravu a koncertní vystoupení představuje daleko větší objem práce než vlastní realizace turné. Za dvojnásobek práce navíc není žádný příjem. Při střízlivém pohledu na situaci si myslím, že návrat k běžnému kulturnímu provozu bude trvat ještě hodně dlouho.

Sezónu 2021 tedy neplánujete.

Ani nemůžeme. Turné se plánují rok až tři čtvrtě roku dopředu. My se navíc specializujeme na pěvecké soubory a velké orchestry, které za aktuálních podmínek nemohou ani zkoušet. Nemají tedy jak připravit nový repertoár, natož plánovat mezinárodní vystoupení. Aby mohly zájezdy opět začít, musí být stabilizovaná situace ve zdrojové zemi, v cílové zemi a musí být bezpečná doprava mezi oběma zeměmi. Ani jedna z těchto podmínek není v současné chvíli splněna. Spojené státy, odkud k nám jezdí nejvíce hudebních souborů, jsou na tom aktuálně z pohledu pandemie nejhůře. Cílovými státy jsou Česká republika a sousední země. Sama ovšem vidíte, jak je situace stále proměnlivá a cestování stále omezené. Mnoho subjektů, ať již komerčních či dotovaných, si pokládá otázku, jak fungovat během následujícího roku. Naší strategií musí být nalézání schůdných způsobů jak ekonomicky a lidsky přežít toto období, abychom svoji běžnou činnost mohli obnovit, jakmile epidemiologická situace dovolí.

Říká se, že krize prověřuje vztahy. Nejen partnerské, ale i obchodní.

Vztahy The Prague Concert Co. považuji za obchodní a osobní zároveň. Jsme na trhu více než 25 let, se spoustou subjektů pracujeme dlouhodobě. Najednou vyvstala otázka, jak budou na zrušení objednaných služeb třeba dva dny předem reagovat? Jak budeme postupovat my? Bylo to opravdové prověření etického rozměru podnikání. Bylo možné postupovat tvrdě podle smluv, ale zároveň tak způsobit velké problémy. My jsme volili vstřícný přístup a snažili jsme se vypořádat vztahy tak, abychom všichni dokázali společně krizi přečkat. Jsem rád, že s drtivou většinou našich dodavatelů či odběratelů jsme se dokázali dohodnout na vzájemně přijatelném postupu.

Díky tomu, že můj syn zpívá v prestižním chlapeckém sboru Pueri Gaudentes, vím, že zkoušet on-line se nedá. Na druhou stranu on-line streamované přenosy hudby budou asi čím dál tím častější. Budeme na koncerty chodit do obývacího pokoje v papučích, chroupat brambůrky v teplácích a k tomu nám bude hrát Česká filharmonie?

Nejdříve k tomu zkoušení. Sám zpívám ve sboru a vím, že software, který by umožňoval pohodlné společné zkoušení on-line, zatím neexistuje. Ty spousty nahrávek, které vznikají jakoby přes Zoom, jsou sestříhané z individuálních vystoupení jednotlivých zpěváků. Výsledek je ovšem opět práce mnoha lidí v zákulisí na mnoho hodin a dnů.

Co se týče přenosů, myslím, že je to podobné jako u elektronických knih. Elektronické knihy ty reálné také zcela nenahradily. Lidé chtějí do koncertních síní a divadel. Chtějí sdílet emocionální zážitek s ostatními. Pokud by tomu tak nebylo, tak by stačila televize. Už dávno existují záznamy koncertů či přenosy ze špičkových světových operních domů a divadel. Přesto lidé do kulturních svatyní dále chodili. On-line přenosy jsou dočasným řešením. Každá organizace přeci o sobě chce dát vědět, připravuje se na návrat. Pro orchestry je to logický a smysluplný krok, nikoliv náhrada.

Děkuji, že jste mne uklidnil, že si na sebe opět vezmu dlouhé šaty, šperky a boty na podpatku. Sním o tom, že se i namaluji bez obav, co s makeupem udělá rouška.

Je otázkou, nakolik on-line přenosy zůstanou jako možná doplňující volba ke klasickému koncertu. Tento způsob přenosu totiž může zážitky zprostředkovat lidem, kteří by se jinak do koncertní síně nedostali, ať již ze zdravotních či jiných, například finančních důvodů. Streamování koncertů se stane běžnou normou. Otázkou je, zda vše zůstane zdarma. Z tohoto pohledu platí okřídlené přísloví krize jako příležitost. A orchestrům to nabízí možné rozšíření publika doslova na světové posluchače a příznivce. Berlínská filharmonie už nabízí placené digitální abonmá delší dobu. Metropolitní opera v New Yorku je známá svými přenosy do kin.

I naše agentura zkouší různá technologická řešení, tak, abychom mohli přidat live stream. Příznivci souborů, u mládežnických rodiče a příbuzní, budou moci sledovat vystoupení svého oblíbeného tělesa na druhém konci planety. Neříkám, že jsme pandemii vděční, ale v tomto nás opravdu popíchla, abychom se zamysleli nad možnostmi, které jsme dříve nevyužívali.

Jak pandemie ovlivní složení souborů, které zastupujete? Budou se příznivci muset po určitou dobu spokojit spíše s regionálními soubory? A na co se The Prague Concert Co. zaměří v příštím roce?

Nejen pandemie, ale i Brexit bude hrát roli. Pokud budou mít soubory z Velké Británie s sebou nástroje, opět budeme muset začít řešit cla a celní odbavení. Už jsme se bavili o velkých zámořských orchestrech jako těch „problematických“ z pohledu pořadatele. Riziko organizace velkého orchestru z New Yorku je epidemiologicky větší než v případě komorního souboru například ze Švýcarska. Takže ano, nejdříve začneme představovat menší soubory z okolních zemí.

Členům našeho Koncertního klubu, kterých je již přes 4000, jsme virtuální formou zprostředkovali náš cyklus Musica Orbis. Nejednalo se o livestream, ale o doprovodné slovo k programům s odkazem na videozáznam těch souborů, které v rámci koncertního cyklu měly původně vystupovat živě. Zároveň rozesíláme doporučení na kulturní nabídku jiných pořadatelů, která probíhá virtuálně. Naši členové jsou vysoce loajální, často v rizikovém věku a my jsme jim chtěli poskytnout servis v době, kdy třeba někteří z nich nemohli vůbec ven. V létě, když probíhala živá vystoupení, jsme také pomáhali s propagací koncertů jiných pořadatelů. Členů Koncertního klubu si velmi vážíme, mimo jiné i proto, že umí reagovat velmi rychle a často právě jejich zájem pomůže zaplnit zbývající volná místa v sálech.

V úvodu jste zmínila naši značku Beyond Classic Travel, na kterou se rovněž budeme dále zaměřovat. Dokážeme uspokojit velmi specifickou poptávku. Například uspořádat speciální zájezd na téma Portrétní malba v Čechách včetně návštěvy soukromých sbírek, nebo sestavit několikadenní program o české meziválečné architektuře s odborným výkladem. V těchto případech se jedná o malé skupiny a oživení a zájem trhu zde očekáváme dříve než v případě produkce velkých hudebních souborů.

Říkal jste, že se těšíte na rok 2022.

Ano, pokud vše dobře dopadne, bude to rok, kdy se vrátíme do plného provozu a už plánujeme spoustu přitažlivých akcí. Pandemie nás zastihla v době, kdy jsme za sebou měli první rok projektu Musica Orbis Prague Festival, což je mezinárodní soutěžní festival vážné hudby, který oslovuje soubory z celého světa, ze všech světadílů. Příští rok se bude festival konat nejspíš ještě on-line. Umělci potřebují slyšet ať již chválu či kritiku svého umu a to jim umožníme, byť ve virtuální podobě. On-line realizaci vnímám jako krok k obnovenému živému provedení v roce 2022.

A rok 2022 bude také věnován globální konferenci WASBE (Světové asociaci symfonických dechových souborů a orchestrů), která se koná každý druhý rok (teď to bude kvůli pandemii po 3 letech). Tato asociace má v České republice důstojné zastoupení v osobě plk. Václava Blahunka, šéfdirigenta Hudby Hradní stráže a Policie České republiky. Třetí týden v červenci 2022 bude patřit těm nejlepším souborům symfonických dechových hudeb celého světa, v čele s US Marine Band. Akce, která tradičně přitahuje několik tisíc zahraničních návštěvníků, se bude konat na Žofíně. Bude to krásná příležitost, aby tělesa, která musela běžné fungování přerušit, mohla opět naživo předvést, co umí. A my věříme, že právě Praha pro ně bude tím nejlepším místem, kde se ukázat. A zároveň to bude velká šance pro obnovu cestovního ruchu a turistických služeb v Praze. Těšíme se na spolupráci se všemi institucemi a aktéry, kteří se cestovnímu ruchu a jeho podpoře věnují. Praha a Česká republika se při této mezinárodně významné akci budou moci opět představit v tom nejlepším světle.

Závěrem děkuji všem příznivcům kultury, kteří ji podporují v jakékoliv podobě. Velké uznání a respekt patří také celému týmu The Prague Concert Co., který se s nastalou situací snaží co nejlépe vyrovnat a v duchu naší firemní kultury také pomoci tam, kde je to potřeba. Pomáhali jsme organizaci Cesta domů, zahradničili v domovech důchodců a polovina týmu si udělala kurz první pomoci od Českého červeného kříže a část úvazku tráví pomocí seniorům. Jsme otevření i dalším novým projektům, do kterých bychom se mohli zapojit. Na svůj tým jsem hrdý a rád bych pro něj na ten mezičas našel smysluplnou náplň. Protože kultura chybí většině lidí, připravujeme zajímavé firemní programy spojující hudbu a teambuilding. Je tam tolik zajímavých paralel různými rytmickými aktivitami můžete pomoct sladit a harmonizovat tým, jeho kreativitu lze rozvíjet třeba vytvořením orchestru z různých netradičních nástrojů. A mnohé paralely se nabízejí v oblasti leadershipu a vedení týmů. Určitě nás vyzkoušejte!

Linda Štucbartová

Foto: Jitka Tomečková