Monika Koubová

 

Vezměte své zdraví do svých rukou

 

MUDr. Monika Koubová, první certifikovaná lékařka “lifestyle medicine”

Moniko, svým pacientům říkáte, že krásu ani štíhlost nezaručíte. V klasickém pojetí se „life-style medicína“ věnuje léčení civilizačních chorob a prevenci jejich vzniku.

Lékařský přístup „life-style“ medicíny není o hubnutí, jak by se v Čechách dalo soudit podle různých poradenských studií, jež rostou jak houby po dešti. V Austrálii, Americe a Velké Británii se pod tímto pojmem skrývá moderní lékařská věda, založená na dlouhodobých výzkumech, která vede k zastavení a vyléčení chronických onemocnění moderní doby. Tato obrovská škála na první pohled spolu nesouvisejících nemocí má jeden společný jmenovatel: moderní dobu a naše návyky, či spíše zlozvyky, které způsobují patofyziologické změny v organismu. Cukrovka, vysoký tlak, kardiovaskulární onemocnění, srdeční selhání, infarkty autoimunní onemocnění či selhání ledvin, které se např. týká 10% populace, aniž by o tom dotyční věděli. Cukrovkou trpí 920 000 obyvatel České republiky, do roku 2030 se odhaduje, že počet nemocných stoupne na 1 200 000. Nemocní vrozeným typem cukrovky 1. typu přitom tvoří jen 1,5% nemocných.

Podle Vás se příliš necháváme ovlivňovat vlastní rodinnou anamnézou. Když jsem v lednu ležela v nemocnici, přišlo mi skoro absurdní, že se mě ve věku 42 let ptají na onemocnění rodičů a prarodičů. Došlo mi, že za svoji kondici jsem zodpovědná sama. Sebekriticky dodávám, že já sama jsem příliš zodpovědná nebyla.

Stále převládá přesvědčení, že choroby jsme zdědili po předcích. Choroby jsme nezdědili, ty si vytváříme. Pokud babička umřela na mozkovou mrtvici, tak to bylo třeba v důsledku špatně léčeného vysokého tlaku a mnoha dalších souvisejících příčin. Do 40 let věku nám tělo totiž mnohé zdánlivě odpustí, ale potom se všechny prohřešky spočítají. I s úroky. Na Západě se preventivní medicína zkoumá již více než 30 let, v souvislosti s prudkým nárůstem civilizačních chorob ve vyspělých zemích. Moderní doba nám mění biorytmy, životní režim a s tím pochody v celém těle. Díky moderní medicíně jsme schopni prodloužit střední délku života. Máme skvělá kardiologická a kardiochirurgická pracoviště, specializované iktové jednotky pro případy po mrtvici, diabetologická a onkologická centra a výzkum v oblasti léčiv se stále posouvá. Po prodloužené střední délce života však dochází k prudkému propadu vitality a pacienti tak tráví posledních 10-20 let nesoběstační, odkázáni na péči druhých. I onkologické výzkumy ukazují, že pouze 5-10% nádorů je geneticky podmíněných. Je možné vyzkoumat již konkrétní geny zodpovědné za vznik nádoru. Ostatní typy rakoviny vznikají v důsledku patologické mutace při dělení buněk.

Dostáváme se tedy k epigenetice jako perspektivnímu oboru medicíny.

Epigenetika ukazuje, jak můžeme ovlivňovat chování až 70-80% genů nezávislých na našem daném genomu. To, zda naše geny pracují pro nás nebo proti nám můžeme ovlivnit sami. Sama nedoporučuji samotné vyšetření genomu naslepo bez následné konzultace s odborníkem, který doporučí vhodnou úpravu životního stylu a stravování. Epigenetiku přirovnávám k zámku – je na nás, zda dáme průchod a umožníme rozvoj nemoci nebo zda i s horší genetickou výbavou se postavíme výzvě a celkovou životosprávu upravíme. Nerada mluvím jenom o výživě. Může se stát, že některé složky se budou muset dodávat pomocí vitamínů, minerálů či dokonce medikace jako takové. Tento nesmírně komplexní obor si musel prokopat cestu mimo tzv. hlavní proud medicíny, ve kterém jsou mnohé studie sponzorované právě farmaceutickými firmami. Epigenetické studie na příkladu pacientů s nádorem prostaty prokázaly, že intenzivním léčebným programem zahrnujícím pouze minimum nutných léků, ale zároveň s důrazem na úpravu stravy, spánku a pohybu, je možné potlačit aktivitu nepříznivých genů a naopak podpořit aktivitu příznivých genů. Výsledkem je zpomalení růstu nádoru. Stejné principy ovlivnění chování našich genů zřejmě fungují i v prevenci mnohých nádorů.

Je možné podobným přístupem zlepšit celkovou kondici?

Pacientům po infarktu říkám, že pokud budou dodržovat veškerá doporučení a užívat nezbytné léky, další tepny se jim nemusejí ucpat. Rovněž je možné mluvit i o cukrovce bez inzulínu. Pacienti s cukrovkou typu 2 se nemusí propracovat ke každodenní léčbě inzulínem. Pokud je však inzulín nezbytně nutný, lze se dopracovat k polovičnímu množství. Inzulín, který je pro někoho životně důležitý, bohužel způsobuje obezitu a je zároveň je i karcinogenní. Režimová opatření, která navrhuji, jsou sice intenzivnější, ale nesou výsledky. Klinické studie prokázaly, že pomocí správných mikronutrientů je možné zmenšit zkracování telomer, což vede ke zpomalení stárnutí. Veškeré postupy, které používám, jsou výsledkem vědecky podložených. klinických studií ověřených na konkrétních pacientech. Ačkoliv jsou výsledky známé již 30 let, nárůst civilizačních chorob ukazuje, že se stále nejsme schopni poučit. Pro širší rozšíření tohoto medicínského přístupu bude nutné nejen daleko větší proškolení lékařů, ale i změna jejich ohodnocení. Současný systém je nastavený tak, že máme pacienty, které léčíme, nikoliv zdravé lidi. Já chci své pacienty nikoliv stále léčit, ale vyléčit.

Strava je jednou ze základních složek správné životosprávy. Výživová doporučení se však mění tak často, že laik se v nich začíná ztrácet.

V 70. letech došlo k masivnímu rozvoji potravinářského průmyslu a potraviny se začaly průmyslově vyrábět. Vzpomínáte si na film Křidýlko nebo stehýnko a Louise de Funese, který bojoval proti Tricatelovi? Průmyslově vyráběné potraviny však neobsahují důležité mikronutrienty, např. enzymy, vitamíny či minerály, které jsou důležité pro výživu našeho těla. Těchto různých mikronutrientů může být až 100 000. Navíc panuje spousta trendy, leč mylných a zdraví škodlivých výživových doporučení. Mám pacientku, která 13 let dodržovala ketonovou dietu, to znamená jedla hodně tuků, hodně bílkovin a žádné cukry. Ve věku 52 let bojuje s těžkou osteoporózou a utrpěla nekrózu hlavice kloubu kyčelní kosti. Paradoxně nejvíce výskytu osteoporózy je v zemích, kde se konzumuje hodně masa a mléčných výrobků. Slogan mléko pro zdravé kosti již není aktuální. Mléčné výrobky jsou chutné, ale dodají nám i příliš tuku a soli. Dvakrát více vápníku vstřebáme z tmavé zeleniny, typu brokolice, kadeřábek a kapusta a zároveň dostaneme dvakrát více vlákniny a i bílkoviny. Dalším rozšířeným mýtem je doporučení konzumace velkého množství bílkovin. Bílkoviny potřebujeme, ale konkrétní množství je nutné určit v závislosti na věku a tělesné aktivitě. Děti v růstu, lidé nad 65 let věku a aktivní sportovci bílkoviny potřebují bílkoviny ve větší míře než zbytek populace. Bílkoviny na rozdíl od tuků a cukrů tělo neumí skladovat. Z tohoto důvodu je lepší konzumovat bílkoviny během dne a v menším množství než nárazově. A skoro všichni trpíme nedostatkem vlákniny. Vláknina není důležitá jen pro činnost střev, ale jedná se i o potravu tzv. mikrobiomu. Až dva kilogramy našeho těla tvoří bakterie, bakteriální filmy a společenstva v našich střevech. Tomuto shluku se říká tzv. druhý mozek a teprve v posledních letech se výzkumníci věnují jeho činnosti a významu. Opět, pokud budeme užívat laktobacily bez potřebné vlákniny, tak se laktobacily ve střevech stejně neudrží, což už televizní reklama nezdůrazní. Kromě tablet s laktobacily je však možné jíst kysané zelí nebo salát kimči.

Dostala jsem pozvání na domácí oběd. Vaše oblíbená poučka zní: Mějte na talíři barvy duhy a nebudete muset počítat kalorie“.

Připravila jsem domácího bažanta z jižních Čech. Ulovil ho a vykuchal můj 81 letý otec, chodící reklama na „lifestyle medicínu“. Je stále činný, provozuje dvakrát týdně lékařskou praxi a mimo to je aktivním myslivcem. Porce masa je podstatně menší než v restauracích, cca 0,8 gr na kilo váhy a den postačí. Ale bílkovina není jen v mase. Jako přílohu máme salát z červené řepy, celeru, rukoly a mangoldu. Místo rýže jsem zvolila kroupy, které kromě pomalých sacharidů obsahují i bílkoviny a překvapivě i tuk. Sama se řídím doporučeními, které pacientům dávám. Nesnáším diety a nechci nic počítat. Svým klientům dám graf, kde udělám tlustou čáru. Pokud jíte doporučené potraviny, nebudete mít hlad, budete mít dostatek živit a dodržování režimu nebude tak náročné. Ostatní potraviny nezakazuji, ale doporučuji jen velmi malé množství. A nezapomínejme na lidovou moudrost. Hlad je skrytá žízeň. Doporučuji čtvrt hodiny před jídlem vypít minimálně čtvrt litru vody. Během noci vypotíme až ¾ litru vody, proto je důležité ráno se pořádně napít. Případně začínejme každé jídlo salátem, jako Francouzi, jeden z nejzdravějších národů.

Jak vlastně probíhá vstupní vyšetření a následná léčba?

Začínám komplexním vstupním vyšetřením a na základě problému či rizik vyhodnotím, která laboratorní vyšetření je potřeba udělat. U nás jsou běžné vyšetření v rámci preventivní prohlídky od 40 let, poté každé 2-3 roky. Já se zaměřuji na vyšetření, která poskytnou informaci o případných zárodcích onemocnění. Tato vyšetření jsou patentovaná na základě postupů z Harvard Medical University a nejsou hrazená pojišťovnami. Vstupní vyšetření, pokud má být komplexní, netrvá 10 minut, ale hodinu. Je důležité vyloučit i zdravotní problémy, které mohou být ze škály různých civilizačních chorob (např. onemocnění štítné žlázy. Na základě výsledků navrhnu vhodná opatření, ať již medikamenty, stravou či dalšími úpravami. Mimochodem, zabijákem číslo jedna už přestávají být cigarety, ale stává se jím nedostatek pohybu. Dalším tichým zabijákem se stává nedostatek spánku. První výsledky po úpravě celkového režimu se dostaví již po 14 dnech, což je pro pacienta motivující. Následují další postupné úpravy. Není možné dělat příliš mnoho razantních změn naráz, protože dlouhodobě nebudou udržitelné. Pacienti, kteří ke mně přijdou, vezmou své zdraví skutečně do svých rukou. Tento program nabízím jak jednotlivcům, tak i firmám. V USA se dokázalo, že firmy, které investují do preventivních programů (pozor, neplést s preventivními prohlídkami) mají nejen zdravější zaměstnance, ale i motivovanější, loajálnější a spokojenější. Korporátní programy probíhají na bázi individuálních konzultací, ale i týmových workshopů. Program může odhalit předčasná onemocnění jednotlivců, ale zároveň upevní pozitivní vztah ke zdraví a kondici ve firmě jako takové. Zaměstnanci se naučí zdravě stravovat, stráví společně kvalitní čas a naučí se nové poznatky v oblasti výživy, ale i potravinových doplňků. A samozřejmě pracuji dle postupů evidence-based, začátek i konec programu končí laboratorním vyšetřením.

Linda Štucbartová

Advertisement