Petr Kubernát

 

“Rád bych pomohl spojit české know-how s lucemburskou finanční sílou a zkušenostmi. ”

 

DSC_0609Dlouholetý diplomat je od letošního ledna mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Lucembursku. Má bohaté pracovní zkušenosti jak ze státní správy, tak i soukromého sektoru, kde například vykonával funkci prezidenta Smíšené obchodní komory Česká republika – Nizozemsko. Jaké cíle má v novém působišti a kde vidí příležitosti pro české firmy?

Vážený pane velvyslanče, v diplomacii jste začínal v roce 1992. Proč jste nezačal už v roce 1984 kdy jste ukončil studium na  Kyjevské  státní universitě, fakultě mezinárodních vztahů a mezinárodního práva, obor mezinárodní ekonomické vztahy?

Zajímal mne tehdy více zahraniční obchod, než diplomacie. V rámci absolvování praxe jsem se navíc utvrdil, že tehdejší ministerstvo zahraničí a potažmo celá diplomacie byla spíše o politikaření, zákulisních hrách a hledání osobních výhod. Také proto jsem se rozhodl nastoupit do podniku zahraničního obchodu Centrotex, v jehož exportním oddělení jsem strávil 8 let a postupně se vypracoval na pozici zástupce vedoucího obchodního referátu. V roce 1992 mne zaujala nabídka výběrového řízení na místo ekonomického tajemníka tehdejší Stálé mise při Evropských společenstvích v Bruselu. Tříkolový konkurz jsem vyhrál a tak jsem na podzim roku 1992 vstoupil do diplomatických služeb.

Na svém prvním velvyslaneckém postu jste působil v Nizozemském království. I když jste v Lucembursku zatím krátce, snesou obě působiště srovnání?

Lucembursko i Nizozemsko jsou do určité míry dvě odlišné země, ale na druhou stranu mají i hodně společného. Proto se jim také určitě daří úspěšně spolupracovat v rámci Beneluxu. Jde například o stejný pragmatický přístup obyvatel k řešení problémů, přímočaré jednání, celkem pozitivní vztah k cizincům, cit pro byznys, umění pohybovat se v mezinárodním prostředí, lehkost přechodu při komunikaci z jednoho cizího jazyku do druhého a podobně.

Dobře, bylo ale Nizozemí něčím výjimečné, pokud jde o profesní stránku?

V Nizozemsku byla moje bilaterální agenda podstatně rozšířená o multilaterální dimenzi např. do oblasti mezinárodně právní. Zároveň jsem byl Stálým představitelem ČR při Organizaci pro zákaz chemickým zbraní /OPCW/ a jako první Čech jsem byl zvolen předsedou Výkonné rady. Česko tak de facto rok řídilo celou organizaci.  V této agendě jsme si to s kolegy hodně odpracovali a jsem rád, že Česká republika zanechala v Haagu velmi pozitivní stopu. Už v Nizozemsku pro mne byly důležitými  prioritami veřejná diplomacie a podpora obchodně-ekonomických vztahů. A v  tom bych chtěl  pokračovat i v Lucembursku.

Česko své rezidentní Velvyslanectví v Lucemburku z úsporných důvodů na dva roky zavřelo. Byl to podle Vás v roce 2012 dobrý krok?

Rozhodnutí o uzavření naší ambasády v Lucemburku jsem nikdy za dobrý krok nepovažoval.

Ambasáda v Lucemburku se bohužel ocitla v desítce zemích, o kterých  bylo ještě dříve než v roce 2012 rozhodnuto, že z finančních důvodů v nich dojde k uzavření českých velvyslanectví. I když se Lucemburčané do určité míry snažili naše důvody pochopit, byli velmi neradi. Sami svoji ambasádu v Praze ponechali otevřenou. Uzavření úřadu se přirozeně muselo odrazit na bilaterálních vztazích. V některých oblastech spolupráce nyní po znovuotevření ambasády máme na čem stavět, ale v jiných začínáme úplně od nuly, jako když jsme v Lucemburku v roce 2002 rezidentní velvyslanectví otvírali.  Dále se tím nutně zkomplikoval život více než 1500 českým krajanům, kteří v Lucembursku žijí, protože se museli se všemi svými konzulárními záležitostmi (žádosti o vystavení rodných a oddacích listů, nových pasů, ověřování dokumentů, výpisy z trestních rejstříků a podobně) začít obracet na českou ambasádu ve 220 kilometrů vzdáleném Bruselu, nebo případně řešit tyto záležitosti při svých cestách do Prahy. To již vůbec nemluvím o to, že v Lucemburku zůstala ve vlastnictví českého státu  krásná budova ambasády, vila bývalého lucemburského premiéra Pierra Wernera. Ta byla kompletně zrekonstruovaná a bylo ji třeba zejména v zimě temperovat, celoročně pravidelně větrat a nechat hlídat prostřednictvím napojení na bezpečnostní agenturu. A to také něco stálo.

030

Zmínil jste, že máme na čem stavět. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn zase řekl, že znovuotevřením velvyslanectví na začátku letošního roku byla otevřena nová kapitola společné knihy plné pozoruhodných stránek o vzájemných vztazích. Co jste již stihl za půl roku do oné knihy napsat?

V rámci diplomatického působení v cizí zemi je půl roku příliš krátká doba. Navíc se každý nový velvyslanec na začátku svého pobytu musí nejdříve seznámit se zemí svého přidělení, absolvovat  celou řadu protokolárních a zdvořilostních setkání, navázat důležité kontakty průřezově  ve všech oblastech veřejného života.

Navíc od 1. července  převzalo Lucembursko předsednictví v orgánech Evropské unie…

Ano, tato situace nás mnohdy zaměstnává na plný úvazek. Nicméně nezaháleli jsme a několik akcí především kulturního rázu jsme již zorganizovali, či se spolupodíleli na jejich organizaci. Do konce roku připravujeme společně s lucemburskou Obchodní komorou seminář o ekonomických příležitostech v České republice. Jako hlavní řečník na něm vystoupí ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Seminář zároveň bude zahájením příprav na lucemburskou podnikatelskou misi do Česka, která je naplánována na druhou polovinu roku 2016. Společně s dovozcem škodovek do Lucemburska organizujeme představení nového modelu vozu Superb, připravujeme audiovizuální prezentaci projektů vztahující se k letošnímu výročí upálení Mistra Jana Husa . Do konce roku chceme zrealizovat ještě jeden koncert vážné hudby. Také se už pilně připravujeme na příští rok, který bude ve znamení 700. výročí narození krále Karla IV. Jednáme s vybranými lucemburskými partnery o realizaci série odborných konferencí na toto téma, výstavy a koncertu středověké hudby. Rádi bychom zvýšili povědomí a prohloubili znalosti Lucemburčanů, zejména mladé generace o osobnosti krále Karla IV.

Několik málo čísel – Lucembursko je čtvrtým největším zahraničním investorem v České republice. Co se týče obchodu zbožím, je 45. nejdůležitějším vývozním partnerem České republiky a 38., pokud jde o dovoz. Pro Lucembursko je Česká republika 19. nejdůležitějším dodavatelem a 16. odběratelem. To jsou zajímavé údaje.

Ano, máte pravdu jsou to zajímavá čísla zejména pokud je přepočítáme, tam kde je možné, na jednoho obyvatele. Jinak lucemburský trh je malý jak z hlediska rozlohy, tak i počtu obyvatel.  Žádný dramatický nárůst vývozu, nebo dovozu se nám tedy zřejmě nepovede. Na druhou stranu pokud vezmeme v potaz tzv. Velký región jehož je  Lucembursko společně s belgickým Valonskem , francouzským Lotrinskem a německým Sárskem a Porýní-Falcem součástí,  jedná se již o trh, který představuje území o rozloze víc než 65 tisíc km2 s 11,3 miliony obyvatel. Zároveň to je trh referenční, na kterém je možné si odzkoušet případný zájem o výrobky, či služby obyvatel hned ve čtyřech zemích najednou.

Jakou roli hraje fakt, že máme v zemi trvalé zastoupení?

Kromě klasické úlohy všech našich zastupitelských úřadů v zahraničí, kterou je hájení  zájmů ČR, potažmo českých občanů a propagace naší vlasti by měla podle mne každá ambasáda být právě nápomocna v navazování kontaktů mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty obou zemí, tzv. otevírání těch správných dveří  a vytváření příznivého prostředí pro uzavírání byznysu. Mezi moje priority v Lucembursku určitě bude patřit vyhledávání potenciálních obchodních příležitostí pro české subjekty a podpora rozvoje ekonomické diplomacie. Mám tím spíše na mysli vyhledávání sofistikovanějších forem obchodní a ekonomické spolupráce například v podobě spojení českého know-how s lucemburskou finanční sílou a zkušenostmi, než jen podpora růstu našeho exportu. Protože tady vidím určité logické limity v podobě omezené  absorpční kapacity místního trhu.

České zastoupení v Lucembursku je ale poměrně malé.

Domnívám se, že velikost našeho týmu je tak akorát a odpovídá úkolům, které máme plnit, ale i prioritám, které jsme si vytýčili. Větší počet pracovníků neznamená přeci nutně vyšší výkon. Na rozdíl od velkých ambasád jsme určitě nuceni spolu více komunikovat, vykonávat kumulované funkce, podílet se na plnění úkolů a spoléhat na to, že každý z kolegů udělá poctivě to co má. Navíc jsme zde v jakémsi zkušebním období, nedlouho po znovuotevření ambasády, takže potřebujeme ještě určitý čas na následné vyhodnocení efektivity našich činností a posouzení, zda početní i personální obsazení úřadu je dostačující.

Jaké konkrétní příležitosti českým firmám  Lucembursko aktuálně nabízí? Co je předmětem jejich zájmu ?

Lucembursko má především zájem o informační a komunikační technologie, biotechnologie, zdroje obnovitelné energie, technologie šetrné vůči životnímu prostředí a o vše co souvisí s dopravní logistikou. Zdá se, že bychom zde mohli uspět i ve stavebnictví. Lucembursko totiž poněkud zaspalo s bytovou výstavbou a nyní se snaží dohonit vzniklé zpoždění. Bytů, ale i domů k bydlení je tu nedostatek, a pokud je najdete,  jsou opravdu drahé jak ke koupi, tak k pronájmu. To jsem ostatně pocítil na své kůži i já, když jsem pro sebe hledal skoro půl roku vhodné bydlení. Výstavba dopravní infrastruktury by mohla být další oblastí, o kterou by se mohly české firmy ucházet. Je však potřeba se připravit na poměrně velkou konkurenci firem především z okolních států, které se snaží za každou cenu uchytit na lucemburském trhu.

Už jsme zmínili, že Lucembursko aktuálně předsedá Radě EU. Znamená to pro činnost velvyslance v Lucemburku více povinností?

Určitě ano, je to vlastně na období půlročního předsednictví jedna agenda navíc. Nejsem však na to sám. Náš malý tým byl posílen o kolegyni z ústředí, která má záležitosti související s předsednictvím  primárně na starosti. Je to hodně o koordinaci a logistice. Pro mne osobně to znamená více schůzek a jednání, na druhé straně mně předsednictví umožní setkat se s většinou členů české vlády, nebo jejich náměstky, předsedy některých výborů Poslanecké sněmovny a Senátu, kolegy z dalších ministerstev, kteří přijíždí na neformální, ale i formální jednání v rámci lucemburského předsednictví .

Lucembursko je zemí s nejvyšším nominálním HDP na jednoho člověka na světě. Je to v rámci každodenního života poznat?

Veškeré benefity vyplývající  z tohoto faktu pro lucemburské občany, nejsou asi okamžitě viditelné, ale samozřejmě z toho profitují. Jedná se třeba o některé obecné sociální vymoženosti, nebo cílené přímé příspěvky specifickým skupinám obyvatelstva, ale i třeba výše podpory státu na rozvoj kultury. Statistici často diskutují míru možného zkreslení výše lucemburského HDP na jednoho obyvatele,  způsobeného tím, že na jeho tvorbě se podílí 180 tisíc takzvaných pendlerů, kteří nejsou obyvateli Lucemburska. Lucemburské velkovévodství je nejbohatším státem v rámci EU, a životní úroveň je tu vysoká, ale ta cenová také. S tím se potkáte prakticky na každém kroku. Svoji roli při tom určitě hraje i fakt, že vyšší příjmové skupiny obyvatelstva jsou zde velmi silně zastoupeny. A to je dáno například také tím, že v Lucembursku je vysoká koncentrace bank. Svoje sídlo, nebo pobočku zde má přes 140 bank. Zejména pro zahraniční banky je to často otázka prestiže mít svoje zastoupení v Lucemburku. Řada z nich z Lucemburku  skutečně přímo operuje a obsluhuje klienty v celé západní, ale i jižní Evropě.  Sídlí zde i několik  významných unijních institucí, jako je Evropská investiční banka, Soudní dvůr EU, Evropský účetní dvůr, Eurostat, části některých Generálních ředitelstvích Evropské komise. Dále se zde usídlily i velké nadnárodní společnosti jako Amazon, PricewaterhouseCoopers, satelitní společnost SES, Goodyear, DuPont a další. K nim je možné  přiřadit i firmy, které si vybraly Lucemburk pro své sídlo z důvodů daňové optimalizace.

Jaké je podnikatelské prostředí v Lucembursku?

Velmi transparentní a poměrně dobře předvídatelné. To je pro podniky a firmy působící na zdejším trhu velmi důležitý atribut. Nedochází zde k tak častým změnám národního zákonodárství. Připravované změny jsou vždy předem diskutovány se všemi zainteresovanými složkami, podnikatelé nevyjímaje. Posuzují se velmi detailně veškeré možné dopady případných změn platných zákonů, nebo přijetí úplně nových legislativních norem. Výjimkou není ani realizace hodnotících průzkumů a zadávání studií možných dopadů nezávislým institucím. Celková daňová zátěž firem je nízká. Lucemburská statní správa je co do počtu úředníků málo početná, ale poměrně efektivní. Nakonec velikost země ani vysoký počet pracovníků státního sektoru víc nevyžaduje. Často dochází ke kumulaci funkcí, na druhou stranu se však můžete setkat i s kratšími pracovními úvazky, zejména u pracujících matek. Řada ministerstev je koncentrována na jednom místě, v takzvané vládní čtvrti poblíž historického centra hlavního města, takže odpadá i mnohdy náročné cestování za úřady.

kolo

Při Vaší pracovní vytíženosti, máte vůbec nějaký volný čas a jak ho využíváte ?

Vždy se snažím nějaký volný čas vyšetřit, abych mohl kompenzovat pracovně náročné dny  potřebnou relaxací, ale ne vždy se mi to podaří. Zejména tento předsednický půlrok vidím dost špatně. Pokud ale  čas mám, tak vyrážím na kole. To mne baví již od doby mého působení v Nizozemsku. Je však  pravda, že tady tak širokou síť cyklostezek nemají, a i terén je daleko náročnější. Dále mě baví in-liny, v zimě pak „povinně“ vyrážíme aspoň na týden na hory, kde sice dávám přednost sjezdovkám, ale poslední léta mě znovu „chytly“ běžky. V létě to pak je další povinný týden plávání a pobyt u moře. Odpočinu si i při dobrém filmu, čtení knih a poslech vážné hudby v poslední době už prakticky vůbec nestíhám.

Autor: redakce (jk)