Petr Smejkal

MUDr. Petr Smejkal, Hlavní epidemiolog, IKEM

Jak psát o COVID-19 a zbytečně nestrašit, ale na druhou stranu ani záležitost nebagatelizovat? Jak se vyhnout sklouznutí k politické dimenzi diskuze či polarizující diskuzi věnované povinnému nošení roušek? A koho na toto téma oslovit? Na veřejnosti své názory k pandemii Covid-19 vyjadřují zástupci různých lékařských odborností, jako jsou zubaři, onkologové, anesteziologové či kardiochirurgové. Za redakci Czech and Slovak Leaders Magazine jsme měli zájem o rozhovor s předním českým infekcionistou a epidemiologem, který si však zachovává nestrannost a nadhled. Jsem rádi, že můžeme zprostředkovat rozhovor s MUDr. Petrem Smejkalem, který je hlavním epidemiologem Institutu klinické a experimentální medicíny. MUDr. Smejkal absolvoval postgraduální studia na Columbia University, v USA atestoval z interního lékařství a v ČR z infekčního lékařství.

Je zastáncem nošení roušek ve vnitřních prostorách, pokud možno vyhýbání se uzavřeným prostorům bez ventilace a podporuje co nejširší testování. Zároveň přiznává, že čísla v souvislosti s koronavirem by se měla lidem srozumitelně vysvětlovat. On sám sleduje vedle celkového počtu provedených testů i procentuální výskyt nemocných na počet testovaných. Dalším číslem, na které bychom měli dávat pozor je počet lidí, u kterých je nutná hospitalizace a léčba kyslíkem. Výsledek testů by měl být vždy znám do 48 hodin. Upozorňuje, že v souvislosti s COVID-19 se setkáváme s průběhem pandemie ve formě „tanec a kladivo“. Zatímco „kladivo“ znamená tzv. „lock down“, tancem se myslí různé adekvátní reakce na aktuální výskyt. Různé formy tance nás pravděpodobně čekají nejméně do jara 2021.

Rozhovor jsme uskutečnili na dálku, protože MUDr. Smejkal část srpna trávil na pracovní cestě v USA. Diskutovali jsme nejen porovnání situace u nás a ve Spojených Státech, ale i obavy z druhé vlny či doporučení ohledně očkování a chování v podzimních měsících.

Pane doktore, co Vás přivedlo do USA? Jaká je tam situace a jaké bylo cestování v době pandemie právě ze Starého kontinentu na ten Nový?

Aktuálně působím v malé nemocnici Maine Coast Memorial Hospital, na krásném pobřeží státu Maine, kde vedu „Tým pro kontrolu nemocničních infekcí“, tj. pracuji jako nemocniční epidemiolog a zároveň sloužím na oddělení JIP a interního lékařství. Nyní se řeší právě hodně problémů spojených s COVIDEM. Je velmi obohacující zažít situaci z amerického pohledu, kde mají s COVIDEM daleko horší zkušenost. V České republice opadla pozornost a obavy. Právě proto, že u nás ve srovnání s Velkou Británií, Itálií či USA žádná masivní vlna neproběhla, tak lidé mají často tendenci onemocnění podceňovat. COVID-19 není chřipka, je horší.

Cestování přes oceán proběhlo bez problémů. Jsem držitelem tzv. Zelené karty a jsem lékař, tak pro mne vstup do USA byl bez problémů. Jinak si musíme zvykat na prázdná letadla, v letadle z Amsterodamu do Bostonu nás bylo třicet. Prázdná letiště, žádné fronty. Skoro by se chtělo říci, co víc si můžete přát, ale to je asi tak to jediné, co je na současné situace pozitivní.

Co se týče aktuální situace v USA, tak situace se postupně zlepšuje i v jižních státech jako Texas či Florida, které byly hodně postiženy. Maine je na severovýchodě, ve státu New England, kde je situace podobná té v České republice. Pomáhá geografie, ve státě je hodně lesů a jezer, zatímco hustota zalidnění je nízká. Jinak je pravdou, že USA byly pandemií zasaženy téměř nejvíc na celém světě, statistiky ke konci srpna evidují 183 000 úmrtí v souvislosti s COVID-19. I takové mohou být důsledky, pokud politici neposlouchají odborníky.

Zdá se, že nás čeká náročný podzim. Vy sám se ovšem tzv. „druhé vlny“ neobáváte. Přísnější hygienická opatření např. v podobě povinných roušek ve vnitřních prostorách byste sám uvítal. Zdá se, že veřejnost je proti těmto opatřením. V době Vaší nepřítomnosti vyšlo nařízení o povinnosti nosit roušky od 1.9., které však bylo po 24 hodinách zrušeno. Jaká pravidla dodržujete Vy sám a tedy doporučujete i ostatním?

Pojďme se nejdříve zastavit u toho obávaného pojmu „druhá vlna”. Z pohledu počtu pozitivních osob už ji vlastně zažíváme, pokud tedy období březen-duben budeme říkat první vlna, s čímž bych polemizoval. Důležité je zdůrazňovat, že navzdory nárůstu lidí pozitivně testovaných na Covid-19, růst počtu vážně nemocných je menší. To se ale může změnit. Mám pocit, že jsme “odrouškovali” příliš brzy. To se stalo i v některých jižních státech USA a přišla opravdu druhá vlna.

Já sám se tohle léto vyhýbám uzavřeným prostorům, nechodím do barů a na večírky, ačkoliv jsem velmi společenský typ. Prostě se snažím být co nejvíce v přírodě. Jak v Čechách, tak v USA.

Mám výhodu, že jsem lékař. Tedy ruce si myji velmi často a na roušku jsem jako lékař zvyklý a nosím ji všude ve vnitřních prostorech s vyšší koncentrací osob. Uvědomuji si, že rouška chrání ty druhé a já jako lékař se dostanu do styku s COVIDem častěji. Mohu tedy bez jakýchkoli příznaků nakazit druhé a to bych nerad. V USA Vás lidé sami upozorní, že si máte roušku nasadit. Zdá se, že naopak Češi začali mít k rouškám velký odpor. Je to asi tím, že jsme tím vším zatím prošli bez větších ztrát na životech. Ten březen a duben jsme zvládli na jedničku, ale dál už je to horší.

Nyní se hodně diskutuje o očkování proti chřipce nikoliv jako prevenci COVID-19, ale jako prostředku souběhu COVID-19 a chřipky, který může být nebezpečný. Doporučíte jej? Proočkovanost v České republice v souvislosti s jinými zeměmi je velmi nízká. Objevila se dokonce i tvrzení, že v zemích, kde je proočkovanost vyšší, byla i vyšší úmrtnost.

Prosím zdůraznit opravdu relevantní části věty, aby nedošlo k neporozumění. Osobně tuto sezónu rozhodně doporučuji očkování všem věkovým skupinám pacientů. Souběh pandemie COVID 19 a chřipky může dopadnout špatně.

Vyjádření k mýtům? Jak už jsem psala v úvodu, názory nejen vědců, ale i lékařů samotných se často velmi rozcházejí. Do médií se často dostanou ty extrémní. Komu lze tedy v dnešní době věřit?

Rozhodně nedoporučuji důvěřovat byť i lékařským „autoritám“, které Vám každý měsíc tvrdí něco úplně jiného. A nevěřit těm z nich, jejichž názory nejsou podloženy fakty a nejsou založeny na výsledcích vědeckých studií. Často se používá termín „medicína založená na důkazech”. Třeba u roušek je těch mýtů opravdu hodně, počínaje tím, že jsou škodlivé, že zvyšují koncentraci bakterií a CO2 a další podobné hlouposti. Informací je hodně a my sami se musíme naučit kriticky myslet a převzít odpovědnost za jejich interpretaci. Prvním a nejdůležitějším krokem je začít se ptát a ověřovat zdroje jednotlivých informací.

Ve Velké Británii zahájil premiér Boris Johnson kampaň ohledně zdravého životního stylu poté, co skončil s těžkým průběhem onemocněním COVID-19 na jednotce intenzivní péče. Uvítal byste podobnou kampaň i v České republice? Čeští politici asi nejsou většinou vhodným příkladem zdravého životního stylu. Jaký apel pro Čechy zazní od Vás?

Určitě bych podobnou kampaň uvítal. Přiznejme si, že jako Češi v porovnání s jinými národy hodně sportujeme, zato si rádi racionalizujeme alkohol. V konzumaci piva jsme světoví přeborníci, což občas ospravedlňujeme tvrzením, že „pivo je zdravé a obsahuje vitamíny“. Osvěta by pomohla i v propagaci každodenního pohybu, častém pobytu na čerstvém vzduchu, důležitosti dostatku vitamínu D a celkovém posilování vlastní imunity.

Ve Vašem životopise mne zaujalo, že jste byl jedním ze zakladatelů HIV/AIDS centra Ústřední vojenské nemocnice. Podobně jako COVID-19, i nemoc HIV byla předmětem mnoha konspiračních teorií. Vidíte Vy nějaké podobnosti a v čem se můžeme poučit?

Právě v těch mýtech a ve strachu, které tuto nemoc od počátku doprovázely. Bohužel i ve stigmatizaci nemocných obviňování “těch druhých” (etnik, sociálních skupin) z šíření viru. Jinak příroda nás vždycky překvapí a viry jsou záludnější, než bakterie. A nevybírají si, bohatý nebo chudý, všichni jsme na tom stejně. Buďme trpěliví, co se týče možností léčby, to bude trvat, zaměřme se víc na prevenci. O COVIDu toho ale víme za krátkou dobu daleko víc, než jsme v 80. letech věděli o HIV/AIDS.

Náš rozhovor se blíží k závěru. Mezi Vaše zájmy patří i stand-up comedy. Platí i z pohledu epidemiologa „veselá mysl půl zdraví“? Na mnoho mých známých začínají dopadat úzkosti a obavy z podzimu, případné další karantény, uzavření školy, pro mnohé spojené už i s existenčními starostmi. Jak se bránit?

Já se stand-up comedy věnoval! S profesionály z Underground Comedy. Doktorské příběhy ze začátku měly úspěch, než jsem ovšem propadl primářským povinnostem natolik, že mi režisér musel říci “Doktore, říkáš zajímavé věci, ale vůbec to není vtipné!” A musel jsem skončit.

Humor je to nejdůležitější a my lékaři se často s pacienty hodně nasmějeme. Zkusme nyní obecně trávit více času s přáteli, vyprávějme si příběhy, choďme do přírody a za kulturou, pokud to jde. A pokud to nepůjde, tak potom jak říká můj oblíbený spisovatel Kurt Vonnegut – Enjoy the little things in life because one day you’ll lok back and realize they were the big things.

Linda Štucbartová