Slavný hokejista Wayne Gretzky kdysi řekl: „Úspěšný hokejista bruslí ne tam, kde je puk, ale tam, kde bude v příštím okamžiku.“
Pro „digitální“ ekonomiku příští okamžik nastal. Slovo digitální jsem dal odvážně do uvozovek, protože podle mnoha názorů včetně mého, jiná ekonomika než digitální dříve nebo později nebude.
Podívejme se na pár čísel:
Již dnes je ve světě propojeno 4,5 miliard lidí. V letošním roce bude existovat 3,5 miliard propojených věcí – tedy „internet věcí“ a M2M machine to machine communication je na světě. Cisco dokonce udává pro rok 2015 15-25 miliard propojení. Tak jako tak brzy bude propojených věcí více než lidí. Odhad pro rok 2020 je 40-50 miliard, samozřejmě věcí ne lidí J. Propojeny zdaleka nebudou jen počítače a mobily ale také hodinky, kamery, auta, ledničky a snad i naše kartáčky na zuby, klíče, termostaty, kávovary, náramky monitorující naše tělesné funkce. I v roce 2020 bude spojeno jen 4% z celkového počtu věcí, je tedy obrovský prostor pro další růst. John Chambers, generální ředitel Cisco, proto razí razí termín „internet všeho“.
Nestačilo, tak další:
obyvatelé naší planety vlastní 5 miliard mobilů
denně se prodá více mobilů než se narodí dětí
každou minutu pošleme 204 milionů emailů
přidáme 2,46 milionů příspěvků na Facebook
vytvoříme a publikujeme 216 tisíc fotek
natočíme a pošleme na síť 72 hodin videa,
vznikne 48 tisíc aplikací
zasíláme 277 tisíc tweetů
každou vteřinu vznikne tolik dat, že by naplnily 150 milionů knih
data, která byla dříve nutno pořizovat, jsou dnes automaticky vytvářena levnými senzory
denně se v průměru díváme 150krát na svůj mobil
novým fenoménem jsou „selfies“, o nich se statistiky ještě nezmiňují J
90% dat bylo vygenerováno v posledních dvou letech
každé dvě minuty je pořízeno tolik digitálních fotografií jako v celém devatenáctém století
V roce 1986 byla odhadnuta kapacita na uskladnění všech dat 2,6 exabytů (exabyte je číslo s 18 nulami), pro představu je to 1 CD na každého obyvatele planety! V roce 1993 to bylo 15,8 exabytů, v roce 2007 295 exabytů. Už v roce 2002 převýšila digitální kapacita analogovou. Pokračujme zetabyty (21 nul), dál přijdou yottabyty. V roce 2020 bude tolik bytů, že převýší počet hvězd ve vesmíru odhadovaných na 300 sextilionů. Počet propojení se řídí Metcalfovým zákonem – dvojnásobný počet uzlů v síti znamená čtyřnásobný počet propojení. Edward Snowden, známý z aféry krádeží důvěrných dokumentů, údajně zcizil 1,5 milionu dokumentů. Ty by v analogovém světě zřejmě naplnily náklaďák s vlekem, v digitálním světě se vejdou do malého kufříku s počítačem.
Tato čísla můžete klidně zapomenout. V době, kdy toto čtete, už jsou zcela jistě překonaná. Palivem pro další průmyslové revoluce nebude nafta ani plyn ale data.
Internet mění průmysl i zemědělství. Existují první virtuální doly.diče, která před pěti lety neujela několik kilometrů, projedou celou dálnici 101 v Kalifornii bez jakéhokoli lidského zásahu. Řadu operací řídí roboty, zavlažování a výsadba je řízena automaty. Digitální ekonomika změnila byznys modely nejen v hudebním a zábavním průmyslu, reklamě, vytvořila eshopy, ale mění i tak konzervativní obory jako jsou pojišťovnictví a bankovnictví. Ekonomika závislá na zdrojích se mění na ekonomiku závislou na talentech. Vznikající startupy mají výhodu nejen ve větší flexibilitě, ale také ve využívání levné a dostupné infrastruktury a technologií bez zátěží z minulosti.
Mění se modely vzdělávání. Vzdělávání se přesunuje na internet, je personalizované jak v čase, tak v průchodu probíranou látkou. Digitální ekonomika bezesporu zruší některé profese, ale jiné také založí. Vznikají modely eGovernmentu – nejprve jako zdroje informaci pro občany a posléze možnost pracovat s potřebnými transakcemi odkudkoli.
Technologie díky masovému využití dramaticky zlevňují. Několikrát výkonnější „hračky“ stojí v průběhu pár let desetinu. Analogové dolary se mění na digitální pence.
Digitální ekonomika přináší také nové výzvy – kybernetické útoky, které mohou nejen paralyzovat ekonomiku, ale ohrozit životy lidí. Vznikají obavy o bezpečnost a využívání či zneužívání osobních dat. Čím více je svět propojený, čím více je digitalizován, tím větší hrozbu může relativně jednoduchý a nenákladný útok přinést. Obavy ze zneužití jaderné energie nahrazují obavy z kybernetických útoků organizovaných jednotlivci nebo dokonce státy.
Ovšem platí také, že získat informace z internetu je jako pít vodu z hydrantu J Digitalizace je jako Prométeův oheň – má svoje výhody a nevýhody. Filozof Keen se ptá: „Je internet odpovědí na všechno?“