Nově zrekonstruované kobky jsou vizuálně propojené s náplavkou. | Zdroj: Petr Janda / Brainwork
Před více než deseti lety započala proměna pražských náplavek. Ta ještě není zcela u konce, ale obnova takzvaných kobek je další splněnou metou. Jednu z prvních příležitostí nahlédnout do nově zrekonstruovaných míst umožnil Den otevřených kobek 23. října. Součástí akce byla také architektonická vycházka s architekty.
Novou podobu náplavek a její kobky na Hořejším a Rašínově nábřeží představil přímo jejich tvůrce architekt Petr Janda ze studia brainwork společně se známým popularizátorem architektury Adamem Gebrianem, který je sám architekt, teoretik i kritik architektury a urbanismu. Na architektonické procházce po náplavce oba vysvětlovali záměry projektu a zodpovídali dotazy účastníků.
Architekti Adam Gebrian a Petr Janda, Den otevřených kobek, zdroj: Klára Rokosová
Komentovaná procházka začala na Hořejším nábřeží, po prohlédnutí kobek následoval přesun lodí na druhou stranu řeky. Právě zde se nachází kobky opatřené atypickými skleněnými okny, které na sebe strhávají největší pozornost.
Na začátku byla řeka
Původní podoba kobek se začala formovat v 19. století. Tehdy se jim říkalo „čapadla“ a byly to klenuté průplavy v nábřežních zdech, ve kterých se zachytávaly a rozebíraly připlavené vory a ledy z pražských ledáren.
Řeka je s Prahou spjata od jejího vzniku. Proměnu břehů proto vnímá pozitivně právě Adam Gebrian. „Důvod, proč je Praha tady, je Vltava. Historicky je to úplně jasné. Stav prostorů podél vody byl hodně zoufalý. Mám radost za každý nový prostor u řeky, který ukazuje, že může mít slušnou úroveň. Je to začátek, ale je hodně sympatický“.
Náplavky budou atraktivnější díky nově zrekonstruovaným kobkám zdroj: petrjanda/brainwork
Rašínovo nábřeží se díky kulturnímu oživení po povodních v roce 2002 stalo velmi oblíbeným místem. „Když se Náplavka stala populárním místem a pohybovaly se tady davy lidí, většinou jste tady za hezkého počasí a většinou venku. Najednou je tady dlouholetá snaha zpřístupnit to i v jiné době,“ to byl podle Adama Gebriana jeden z důvodů, proč k revitalizaci došlo. Původní prostory kobek ve vysoké nábřežní zdi nebyly navržené na to, aby byly používané veřejností a nebyly vhodné k celoročnímu užívání.
„Jsme v naprosto unikátním místě, kousek od řeky, s fantastickým výhledem. A to je priorita. Je to jednak výhled, jednak dostatek přirozeného světla v prostoru, ve kterém nikdy nebyl.“
Více čtěte zde.